Autor: Mgr. et Ing. Štěpánka Řandová
30.01.2020, 12:05 / Aktualizace: 18.05.2020, 09:38
Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení  

V dotazech z praxe se často objevují otázky ohledně překážek v práci: v jakých případech se jedná o překážky v práci, jaká má zaměstnanec práva a povinnosti při překážkách, jaké povinnosti a možnosti má zaměstnavatel, jak se dělí překážky v práci a jaká pravidla stanoví právní předpisy. V dnešním článku se jim budeme věnovat a konkrétně se zaměříme na jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, a to na doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení.

Překážka v práci na straně zaměstnance spočívající v doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení je upravena v § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, konkrétně v bodu 8 jeho přílohy. Podle tohoto bodu má zaměstnanec právo na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu

1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,

2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7 (úmrtí).

● Mám právo na pracovní volno ze zaměstnání, pokud doprovázím rodinného příslušníka k lékaři?

Ano, zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytuje vždy jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu.

● Musím překážku v práci spočívající v doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení zaměstnavateli nějak prokázat? Existuje k tomu nějaký formulář?

Zaměstnanec musí zaměstnavatele včas požádat o poskytnutí pracovního volna k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení a sdělit mu, kdy a v jakém rozsahu bude volno čerpat, je-li mu překážka v práci předem známa. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

Tuto překážku v práci musí zaměstnanec zaměstnavateli rovněž prokázat, přičemž ke splnění této povinnosti jsou podle ust. § 206 odst. 2 zákoníku práce povinny právnické nebo fyzické osoby poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost. U doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení je to například lékař či sestra, kdo je povinen poskytnout součinnost tím, že svému pacientovi (nikoliv jeho zaměstnavateli) vydá potvrzení o době doprovodu a případně uvede i to, že uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu zaměstnance.

Žádný právní předpis neobsahuje ani konkrétní formulář ani nevyžaduje konkrétní formu či vzor potvrzení o překážce v práci spočívající v doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Záleží pouze na zaměstnavateli, jakou formu či způsob prokazování překážky v práci si zvolí. V praxi se běžně setkáváme s dokumentem „propustka“, kterou lékař či sestra ve zdravotnickém zařízení potvrdí a zaměstnanec ji takto potvrzenou předá zpět svému zaměstnavateli.

● Kdo všechno je tedy považován za rodinného příslušníka pro účely doprovodu do zdravotnického zařízení?

Rodinnými příslušníky se pro účel doprovodu do zdravotnického zařízení rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7 téže přílohy (úmrtí). Rodinným příslušníkem tak je:

manžel nebo druh zaměstnance,

dítě,

rodiče,

sourozenci,

rodiče a sourozenci jeho manžela (tchán, tchýně, švagr, švagrová),

manžel dítěte nebo manžel sourozence (zeť, snacha, švagr, švagrová),

prarodiče,

vnuci,

prarodiče jeho manžela a

jiné osoby, které sice nepatří k výše uvedeným fyzickým osobám, ale které žijí se zaměstnancem v domácnosti.

● Jedná se o pracovní volno placené nebo neplacené?

Skutečnost, zda zaměstnanci přísluší v souvislosti s doprovodem rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení též náhrada mzdy nebo platu, závisí na tom, o doprovod kterého rodinného příslušníka jde.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela. Má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu však náhrada mzdy nebo platu.

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne, jde-li o ostatní rodinné příslušníky (například sourozence, sourozence manžela, vnuky).

Zaměstnavatel s odborovou organizací může dojednat rozšíření okruhu nebo rozsahu poskytovaného pracovního volna v kolektivní smlouvě, případně jej zaměstnavatel může rozšířit vnitřním předpisem.

● Co si představit pod pojmem „pracovní volno v na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den“?

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu nařízení vlády z hlediska jeho délky vymezuje jako „nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den“, aniž by blíže uvádělo, co všechno lze pod tuto dobu zahrnout. Obecně se má však za to, že tato doba zahrnuje cestu zaměstnance s rodinným příslušníkem do zdravotnického zařízení a zpět, přiměřenou dobu čekání ve zdravotnickém zařízení a dobu vyšetření, ošetření nebo léčení rodinného příslušníka.

Nařízení vlády omezuje dobu poskytnutého pracovního volna k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení jedním dnem. S ohledem na charakter a účel této překážky v práci na straně zaměstnance má nařízení vlády na mysli maximální omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci ve vztahu ke konkrétnímu dni a ke konkrétnímu trvajícímu doprovodu rodinného příslušníka, nikoliv ve vztahu ke kalendářnímu měsíci či roku. Pokud by chtěl zákonodárce rozsah poskytovaného pracovního volna k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení omezit, učinil by tak výslovně jako například u doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět.


 

zpět

Přidat RSS kanál

ZAJIŠŤOVACÍ FOND

Zajišťovací fond Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR = pomoc členům odborového svazu v těžkých životních situacích.


Bulletin

Bulletin OS zdravotnictví a sociální péče ČR je určený funkcionářům i členům odborových organizací. V roce 2017 vychází Bulletin měsíčně a pouze v elektronické verzi.



OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
http://www.bona-serva.cz




Benefitní portál ČMKOS Odbory Plus Výhodnější služby a nákupy odborářům, včetně nových členů, nabízí portál Českomoravské konfederace odborových svazů Odbory Plus www.odboryplus.cz


Kalendář akcí


Osobních ochranných prostředků v práci

Archiv anket > Celkem hlasovalo: 12 lidí