Autor: PhDr. Marie Klírová
18.04.2019, 08:47 / Aktualizace: 21.05.2019, 11:03
Bez pracovníků nelze poskytovat péči – tisková konference odborového svazu  

Po jednání s premiérem Andrejem Babišem, ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a předsedkyní Rady Asociace krajů ČR Janou Mračkovou Vildumentzovou uspořádal odborový svaz 17. dubna v Praze tiskovou konferenci. Tématem jednání s premiérem a dalšími politiky byly výsledky společného jednání stovky členů odborového svazu z celé republiky, kteří jsou členy krajských rad, výkonné rady a dozorčí rady OS a sešli se ve dnech 10. a 11. dubna v Kolíně.

Místopředsedkyně odborového svazu Jana Hnyková zahájila slovy, že hlavní téma tiskové konference lze shrnout do sdělení „Bez pracovníků nelze poskytovat péči“. Uvedla, že odboráři popsali situaci na svých pracovištích jako alarmující, a to jak v nemocnicích, tak i na záchrankách, v hygienické službě a sociálních službách. Zároveň vyjádřili nespokojenost s tím, jak dopadlo zvyšování platů a mezd a příplatků, a upozornili na nedostatečné financování nemocnic a dalších zařízení i sociálních služeb v letošním roce. Je takový nedostatek personálu, že řada nemocnic omezuje počty lůžek a bude muset uzavřít některá oddělení a je ohrožena dostupnost péče v regionech.

Zvláštní příplatky – nesplněný slib

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková uvedla, že hlavním bodem jednání s premiérem bylo naplňování slibu, který vláda dala v polovině loňského roku a zopakovala ho počátkem letošního roku, a to bylo navýšení platů a zvláštních příplatků pro zdravotnické pracovníky v nemocnicích. Připomněla, že bylo přislíbeno, že sestry a další nelékařští zdravotničtí pracovníci, kteří pracují samostatně ve směnách, dostanou zvláštní příplatek, který bude navýšen o 5000 korun, a zdravotničtí pracovníci, kteří pracují v nepřetržitých provozech v nemocnicích pod dohledem, dostanou 2000 korun.

OS už v průběhu vyjednávání vyjádřil pochybnosti o tom, zda dojde k naplnění tohoto slibu. Vedly ho k tomu zkušenosti z předcházejících let, že pokud to nebude přímo určeno zvláštním předpisem, nebo nebude účelově vyhrazeno nějakým předpisem, například úhradovou vyhláškou, tak je obava, že tyto peníze lidé v příplatcích nedostanou. Tato obava se skutečně naplnila a v souladu se slibem příplatky dostali pouze zaměstnanci v nemocnicích přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví, a to na základě pokynu ministra ředitelům nemocnic. Ale ve většině nemocnic příslib dodržen nebyl a místo 5000 korun lidé dostali 1000 Kč, 1200 Kč. Jsou dokonce nemocnice, kde lidé tento příplatek nedostali vůbec.

Premiér chce seznam nemocnic

Premiér chce po odborech seznam nemocnic, které příplatky nedaly, a bude chtít vědět, proč je nedaly. Byl velmi překvapen, že to není zajištěno právně a že lidé příplatky nedostali. Ministerstvo zdravotnictví by mělo ve spolupráci s kraji přepočítat úhrady nemocnicím a na základě propočtů by snad mělo v některých nemocnicích dojít k nápravě.

Přitom odborový svaz opakovaně premiérovi říkal, že právní jistota u příplatků je velice omezená, platí pouze pro příspěvkové organizace, a to ještě v rozpětí. OS navrhoval různá řešení, že nejlepší by bylo, kdyby peníze byly v úhradové vyhlášce účelově určené. Nic z toho nebylo realizováno. Bylo opakovaně řečeno, že by zaměstnavatelé nebyli normální, kdyby to zaměstnancům nedali. Ale i zde se ukázalo, že něco je zbožné přání, ovšem realita je jiná. OS na to, že realita je jiná, upozorňoval od roku 2014.

Předsedkyně Žitníková připomněla, že na rok 2015 vyjednal odborový svaz zvýšení tarifů o 5 %, na další roky o 5 %, 10 %, a 10%, ale v akciových společnostech se to nestalo, protože nemocnice, když nemají peníze účelově vyčleněné, mohou je použít na cokoliv – na opravy, investice, zakoupení přístrojů a vybavení. Musí se to dohodnout v kolektivních smlouvách, ale tam to někteří zaměstnavatelé odmítají dát, takže dokonce musel v některých nemocnicích být při kolektivním vyjednávání využit institut zprostředkovatele.

Odbory nepopírají, že po zvýšení platů se ve fakultních nemocnicích sestry mohou dostat k 50 000 Kč, ale taková situace není v celém zdravotnictví, v nemocnicích obchodních společnostech jsou základní mzdy proti tarifům o cca 8000 Kč nižší.

Asociace krajů ČR posbírala téměř ze všech krajů informace o tom, kolik nemocnice na zvýšení příplatků dostaly. Zatím se ukazuje, že málo peněz dostaly nemocnice v Moravskoslezském kraji a na Vysočině a ještě není jasné, jak to vypadá jinde.

V akutní péči chybí skoro 3600 sester

Ke zvýšení příplatků došlo k vůli nedostatku personálu, který je skutečně kritický. Na setkání kolegové potvrdili, že zaměstnanci jsou extrémně přetížení. Mezi lety 2016 a 2017 došlo k dalšímu poklesu počtu sester v nemocnicích. Mezi lety 2010 až 2017 se snížil počet sester v akutní péči o více než 2000 a další sestřičky ubyly v ostatní lůžkové péči. Ještě daleko hrozivější údaje ukazují zabezpečení péče, v akutní péči chybí skoro 3600 sester. A to vše za situace, kdy současná personální vyhláška umožňuje, aby se v běžném provozu sestra starala o 30 a více pacientů.

Problém dopadá na pacienty, ti jsou propouštěni z nemocnic nedoléčení, jsou opakovaně hospitalizovaní, odkládají se hospitalizace atd.

Předsedkyně Žitníková upozornila, že na účtech zdravotních pojišťoven v rezervních fondech je více než 55 miliard Kč a pokud by byla politická vůle, tak je určitě možné nemocnice posílit. Není to tak, že nejsou peníze, peníze jsou, ale jde o to, zda bude politická vůle, je na úhradu poskytnuté péče a splnění slibů poskytnout, či nikoliv.

Za rok 5,4 milionu hodin navíc

Místopředseda odborového svazu Lubomír Francl zdůraznil, že za chybějící sestry musejí práci zvládnout ty, které v nemocnicích jsou, a to prací přesčas, pohotovostmi atd. V roce 2017 bylo proplaceno 5,4 milionu přesčasových hodin a hodin pohotovosti. Dřív se uzavírání lůžek kvůli nedostatku personálu skrývalo za malování a různé rekonstrukce, dnes už se to netají a přiznává se to. Tím se omezuje dostupnost zdravotní péče a hrozí, že kvůli přetěžování bude odcházet další personál z toho, který tam ještě je.

Přetěžování v sociálních službách i na záchrance

Podobná situace je i v sociálních službách, kde kromě toho, že je také málo zaměstnanců, není finanční ohodnocení srovnatelné s jinými obory. Tam tedy také dochází k velkému přetěžování a fluktuaci. Když už někdo nastoupí, kolikrát se stává, že nový zaměstnanec dvě hodiny po svém nástupu odchází, protože ta práce je tak náročná, že ji nezvládne.

Stejné problémy jsou také na zdravotnických záchranných službách, kde mnoho zaměstnanců pracuje na vedlejší pracovní poměr a různé dohody, protože tam je nedostatek lékařů i záchranářů. Také zde je problém s financemi. Tarifní plat řidičů ZZS je mezi 19 000 a 29 000 Kč, v reklamách v Praze se nastupujícím řidičům MHD nabízí 35 000 Kč.

Jana Hnyková seznámila s výzvou, kterou na svém jednání ve dnech 10. a 11. dubna přijali členové krajských rad, výkonné rady a dozorčí rady odborového svazu – viz níže jako soubor ke stažení.

Není pravda, že máme moc nemocnic

Předsedkyně Žitníková zdůraznila, že požadavky odborového svazu jsou reálné a vycházejí z reálných čísel a oficiální statistiky. A vycházejí také ze zkušenosti. Odborový svaz chce stanovit síť nemocnic, protože již dnes z ekonomických důvodů dochází k rušení péče.

Uvedla, že například u nemocnice v Orlové, která poskytuje akutní péči, se uvažuje o přeměně na nemocnici následné péče. Odbory opakovaně upozorňovaly pana ministra i pana premiéra, že se v této nemocnici provede ročně 1400 ortopedických operací, z toho 400 endoprotéz. Ve FN Ostrava je čekací doba na endoprotézu skoro 16 měsíců. Nemocnice v Orlové je schopna pacienta přijmout, odoperovat a poskytnout mu rehabilitační péči do tří měsíců. Kdyby toto ortopedické oddělení vypadlo, prodlouží se čekací doby v dalších nemocnicích.

Odbory požadují, aby se k poskytování zdravotní péče v České republice přistupovalo systémově. Nedomnívají se, že je správné, aby se zde začaly snižovat počty nemocnic a redukoval se přístup ke zdravotní péči. Někde se zde vzala mantra, že je v České republice moc nemocnic. Ale ona to není pravda.

Například v Rakousku je 268 nemocnic poskytujících akutní péči na 8 milionů obyvatel, takže jedna nemocnice zabezpečuje spádovou péči asi pro 32 tisíc obyvatel. U nás je to zhruba 60 tisíc obyvatel. Takže my tady nemáme hodně nemocnic! Navíc populace stárne, přibývá srdečních a plicních problémů, přibývá onkologických pacientů, takže bude třeba nejen péče o chronické pacienty, ale i akutní péče.

Na zdravotnictví už jde méně než 7 % HDP

K tomu se váže zvýšení plateb za státní pojištěnce, protože se současným objemem peněz, které dnes ve zdravotnictví jsou a které už klesly pod 7 % HDP, se to dělat nedá. V Rakousku mají 11,2 HDP na zdravotnictví, v Německu dokonce 11,6 a v České republice v době ekonomické prosperity, v době, kdy země je na tom ekonomicky velmi dobře, jsme klesli pod 7 % HDP.

A to je ten skutečných problém. Na udržení rozsahu a kvality péče a na to, aby se do zdravotnictví zpět vrátili lidé, kteří odešli dělat do jiných oblastí, to nestačí.

75 % zaměstnanců zvažuje odchod

Předsedkyně Žitníková připomněla, že v dotaznících Ministerstva zdravotnictví i dotaznících odborového svazu na 75 % zaměstnanců odpovědělo, že pokud se jim nezvýší plat nebo mzda, tak ze zdravotnictví odejdou. Na dotazy, co považují za základní stabilizační prvek, odpovídali, že je to plat a mzda a zvýšení počtu zaměstnanců ve směnách.

Zdůraznila, že je nezbytné, aby se plat průběžně zvyšoval také zaměstnancům zdravotnické záchranné služby, jinak při dnešní konkurenci na trhu práce bude velmi těžké sehnat zaměstnance. Také tito zaměstnanci jsou přetížení a jejich zátěž roste velmi dramaticky.

V sociálních službách chybějí tři miliardy

Předsedkyně Žitníková uvedla, že odbory budou požadovat jednání k dofinancování sociálních služeb a připomněla, že odborový svaz chybějící tři miliardy požadoval už loni v září při přípravě státního rozpočtu na letošní rok.

Také v sociálních službách je třeba řešit otázku zaměstnanců. Odborovému svazu se sice podařilo něco, co lze považovat takřka za nemožné, a to zvýšení tarifů ze dne na den o 23 %, ale toto zvýšení vycházelo z nízkých částek, například 15 tisíc korun. Ale když se vezme v úvahu vývoj minimální mzdy a vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství, sociální služby pořád nedosahují na průměry v jiných sektorech. V procentech to vypadá výborně, ale v konkrétních částkách to pořád není dobré a dostačující.

Jana Hnyková doplnila, že při kolektivním vyjednávání se v sociálních službách odbory všude setkávají s nedostatkem financí a že zaměstnavatelé uvádějí, že mají finanční prostředky tak do září.

Požadavek pro příští rok: zvýšit tarify

Pro příští rok bude odborový svaz chtít zvýšit tarify, protože tarif je jediná jistota, důkazem je i to, jak to letos dopadlo s příplatky. Odborový svaz bude požadovat zvýšení tarifů, ale počítá, že s tím tvrdě narazí.

Ministerstvo zdravotnictví i premiér Babiš říkají, ať si to řeší kraje, když nemocnice nejsou státní. Ale je třeba si uvědomit, že zdravotnictví, sociální služby, školství i kultura jsou veřejné služby a to, že člověk dosáhne na zdravotní péči, je garantováno ústavou. Takže garantováno by mělo být i jejich zaměstnancům.

Proto má odborový svaz petici za sjednocení odměňování ve zdravotnictví, což by mělo odstranit rozdíly mezi platy a mzdami. V akutní péči byl průměrný plat v roce 2017 36 808 Kč a průměrná mzda byla jen 30 381 Kč. Odborový svaz to chce srovnat a chce garanci tarifů.

Zvýšení tarifů neznamená rovnostářství

Odborový svaz upozorňuje, že tarif je základ, základní mzda. A základní mzdu mají všechny nemocnice, každá nemocnice má nějaké tabulky. Ale jsou nemocnice, které je mají dané nařízením vlády a garantované podle délky odpracovaných let, a jsou nemocnice, které je mají nastavené jen podle výše zaručené mzdy a například jen do úrovně 28 000, zatímco nejvyšší tarify podle státních tabulek jsou až k 35 000 Kč. Rozdíl je proto dnes 7000, 8000, někde i 10 000 v tarifech a základních mzdách.

Přitom všechny nemocnice jsou napojené na veřejné zdravotní pojištění, všechny nemocnice jsou stejně regulované, mají regulované činnosti, vybavení, personál, poskytování zdravotní péče, nemají regulované jen odměňování. Odborový svaz nechce nic jiného, než zregulovat i odměňování.

Na Slovensku je odměňování regulované, existuje zákon, kterým se stanoví plat pro lékaře, sestru, nelékařský zdravotnický personál a funguje to. Stejně tak je to i v Anglii.

Odborový svaz nechce nic, co je neobvyklé, co je rovnostářské, chce zregulovat asi 60 % příjmu zaměstnance. Asi 60 % příjmu zaměstnance tvoří tarif, zbytek je osobní ohodnocení, příplatky, práce přesčas, práce v noci a další. Takže žádná regulace, aby všichni měli stejně, jak se někdy říká. To není pravda! Jde o regulaci základního příjmu, který bude stanovený tak, že bude nezpochybnitelný a zaměstnanec bude vědět, když do nemocnice půjde pracovat, že těchto cca 60 % má jistých.

Tarify jsou zásadní pro sociální smír

Předsedkyně Žitníková uvedla, že premiér Babiš občas něco jen podporuje, ale slib, že sestry dostanou příplatek, zazněl opakovaně. A byl dost v šoku, když mu ministr sdělil, že to není možné právně naplnit a že to sestry v některých nemocnicích skutečně nedostaly. Přece není možné, aby tady už neplatilo vůbec nic, zdůraznila.

OS vyzval premiéra a ministra, aby, když jezdí do nemocnic, mluvili nejen s řediteli, ale i se zaměstnanci. A mohli by si také na vlastní kůži vyzkoušet, že není nic lehkého, když sestra zůstane na 30, 35, možná i 40 lidí úplně sama a musí všechno zvládnout. Vždyť pacient přichází do nemocnice, protože potřebuje pomoci.

Předsedkyně Žitníková připomněla čtyřicetitisícovou demonstraci, kterou vyvolala snaha ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09, ministr práce a sociálních věcí od13. července 2010 do 31. října 2012) zrušit tarifní platy. Pokud by to znovu chtěl někdo udělat, byla by to základní neshoda mezi odbory a vládou a určitě by při ní neplatil žádný sociální smír.

Záznam tiskové konference najdete na webu ČMKOS: https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/tiskova-konference-odboroveho-svazu-zdravotnictvi-socialni-p/29732

Foto autorka



Soubory ke stažení

 

zpět

Přidat RSS kanál

ZAJIŠŤOVACÍ FOND

Zajišťovací fond Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR = pomoc členům odborového svazu v těžkých životních situacích.


Bulletin

Bulletin OS zdravotnictví a sociální péče ČR je určený funkcionářům i členům odborových organizací. V roce 2017 vychází Bulletin měsíčně a pouze v elektronické verzi.



OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
http://www.bona-serva.cz




Benefitní portál ČMKOS Odbory Plus Výhodnější služby a nákupy odborářům, včetně nových členů, nabízí portál Českomoravské konfederace odborových svazů Odbory Plus www.odboryplus.cz


Kalendář akcí


Můj plat/mzda se v roce 2019

Archiv anket > Celkem hlasovalo: 12 lidí