Autor: Ing. Ivana Břeňková, vedoucí právního a sociálního oddělení OS
22.05.2020, 08:20 / Aktualizace: 22.05.2020, 08:24
Zdravotnická tripartita jednala o dopadech nemoci COVID-19  

V budově Ministerstva zdravotnictví se v úterý 19. května konalo jednání pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR pro zdravotnictví (zdravotnické tripartity) k aktuálním otázkám spojeným s dopady pandemie koronaviru. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se přímo zúčastnily předsedkyně Bc. Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Mgr. Jana Hnyková. On-line se zúčastnil místopředseda Mgr. Lubomír Francl.

Za Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů se účastnil MUDr. Miloš Voleman.

Zaměstnavatele zastupovali prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, MBA, viceprezident této unie Bc. Vladimír Kothera, MBA, předsedkyně zdravotní komise Svazu pojišťoven ČR Ing. Jiřina Musílková.

Za vládní stranu byli přítomni zástupci MPSV Mgr. Markéta Vanclová a Mgr. Jan Vrbický a zástupkyně Ministerstva financí Ing. Marie Bílková. Za Ministerstvo zdravotnictví se účastnili ministr Mgr. Adam Vojtěch, MHA, náměstci ministra Mgr. Filip Vrubel, JUDr. Radek Policar a Ing. Helena Rögnerová a příslušní úředníci.

Jednání řídila vedoucí týmu Ing. Ivana Břeňková, vedoucí právního a sociálního oddělení odborového svazu.

Dopad pandemie na zdravotnické pracovníky

Prvním bodem jednání byl detailní přehled o dopadu pandemie na zdravotnické pracovníky, který přednesl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Ke dni 16. května byla potvrzena nákaza COVID-19 u 405 sester, 303 jiných odborných pracovníků, 185 lékařů, 20 lékárníků, 17 laboratorních pracovníků ve zdravotnictví. Počet aktuálně nemocných sester je 138, 105 jiných zdravotnických pracovníků, 50 lékařů, 1 lékárník, 2 laboratorní pracovníci ve zdravotnictví. Pokud jde o sestry, jde o celkovou evidenci za všeobecné, dětské, praktické sestry a porodní asistentky. Celkem je 930 pracovníků s potvrzenou nákazou COVID-19, 296 nemocných. Nejvíce nakažených sester je v Královéhradeckém kraji, Jihomoravském a Olomouckém kraji. Lékařů je nejvíce nakaženo v Plzeňském a Zlínském kraji. Sestry jsou nakaženy nejvíce v akutní lůžkové péči, lékaři na jiné lůžkové péči.

Sanitářů je nakaženo 114, nemocných v současné době je 42, ošetřovatelů je nakaženo 29, nemocných je 18. Podrobná informace bude přílohou oficiálního zápisu z jednání a bude zveřejněna na webu odborového svazu. Statistika o počtech nemocných a nakažených je u nás vedena na vysoké úrovni, což oceňují také zahraničními zástupci zaměstnavatelů a odborů, kterým je předávána. Ředitel Dušek doplnil, že bez ochoty a spolupráce nemocnic, krajských hygienických stanic a dalších organizací by nebyli schopni vypovídající statistiku vést. Podrobné informace lze čerpat na stránkách Ministerstva zdravotnictví https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19.

Zástupci odborů i zaměstnavatelů poděkovali za předložené informace a jejich kvalitní zpracování.

Ministr Adam Vojtěch ocenil práci zaměstnanců ve zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví. Společným úsilím odborů a ministerstva se zabránilo tomu, aby se hygienické službě krátil počet systemizovaných mís a prostředků na platy o 10 %. V následujícím období se musí zvýšit ocenění práce a navýšit počet odborných pracovníků.

S dopady pandemie se potýkají nejen nemocnice, ve kterých se léčí nemocní s COVID-19, ale všechny ostatní nemocnice. Každá nemocnice se musela a musí vyrovnat s různými problémy. S nedostatkem osobních ochranných pomůcek, s nedostatkem personálu, s nejistotou financí za sníženou produkci. K těmto otázkám se pracovní tým dostal v následujících bodech.

Dopad pandemie na financování nemocnic

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch zdůraznil, že hlavní jsou finance a produkce nemocnic. Jedná se o podobě a parametrech tzv. kompenzační úhradové vyhlášky platné pro rok 2020. Pro rok 2020 byla úhradová vyhláška vydána koncem roku 2019 za zcela jiné situace, než ve které se nacházíme nyní. Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, platí, že se podmínky úhrad poskytované péče stanoví v dohodovacím řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a poskytovateli zdravotní péče. Svolavatelem dohodovacího řízení je Ministerstvo zdravotnictví.

Za určitých podmínek ministerstvo vydá do 31. října úhradovou vyhlášku, ve které jsou stanoveny hodnoty bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulační omezení na následující kalendářní rok.

Podle právních předpisů může ministerstvo vydat pro jeden rok jednu úhradovou vyhlášku. Podle současné úhradové vyhlášky by nemocnice, které neplní plán produkce, musely vracet miliony korun. Musely by je vracet, protože od zdravotních pojišťoven jsou v současné době na jejich účty posílány zálohy za péči, kterou ale nemocnice neposkytují. Musí se vydat další, a to kompenzační, úhradová vyhláška, která zajistí, aby nemocnice finance vracet nemusely. Aby se mohla vydat další úhradová vyhláška pro rok 2020, musí se změnit zákon. Jde o tzv. kompenzační novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Úhradovou vyhláškou by mělo dojít ke kompenzaci fixních nákladů spojených s odůvodněným výpadkem produkce, která nebude vykázána do konce roku. Mělo by dojít k motivaci ke zvýšení chybějící produkce a měla by být nastavena bonifikace nad rámec základních úhrad za péči o COVID-19 pozitivní pacienty. Celkově by mělo jít do zdravotnictví v letošním roce 373 mld. Kč.

U nemocnic půjde zejména o snížení produkčního limitu na předpokládaných 80 % pro dosažení maximální úhrady. Pokud bude limit upraven na 80 % a nemocnice dosáhnou vyšší produkci, obdrží bonifikaci. Dále dojde k úpravě regulačních omezení na léčiva, zdravotnické prostředky a vyžádanou péči.

U ambulantních segmentů bude přehodnocen úhradový mechanismus regulace na unikátního pojištěnce, jelikož se předpokládá, že neustále čerpají zdravotní péči zejména nákladní chroničtí pacienti a ostatní méně nákladní pacienti budou spíše odkládat čerpání péče. U některých ambulantních odborností, kde je nereálné do konce roku vykázat plánovanou produkci, bude navýšena hodnota bodu nebo úhrada za ošetřovací den.

Ministerstvo bude navyšovat úhrady také pro lázeňství.

Zástupci odborů souhlasili s vydáním kompenzační vyhlášky jako nutným krokem ke stabilizaci zdravotnictví. V podkladových materiálech však postrádali upřesnění, jak budou do nemocnic předány zvýšené finance za státní pojištěnce. Chyběly informace o rozsahu snížené produkce nemocnic a také upřesnění, jak budou v kompenzační vyhlášce řešeny finance na odměny zdravotnických pracovníků v sociálních službách. Jako zásadní byla položena otázka, jak bude zabezpečena částka ke krytí odměn zdravotnických pracovníků v sociálních službách. Pro zaměstnance v sociálních službách je schválen dotační program MPSV, kterým budou zajištěny odměny všem zaměstnancům sociálních služeb, kromě zdravotnických pracovníků. Pro odbory je nepřijatelné, aby zaměstnanci v sociálních službách byli takto nesystémově rozděleni. Ministerstvo připravuje parametry v úhradové vyhlášce, aby připravilo finanční podmínky pro odměny zdravotnických pracovníků v sociálních službách. Osobně nechápu, proč, když zaměstnavatelé budou požadovat dotaci pro zaměstnance, nemohou doplnit ukazatel o počtech zdravotnických pracovníků. Tyto počty by Ministerstvo práce a sociálních věcí předalo úředníkům Ministerstva zdravotnictví. Uvidíme, jak si s tím úřady poradí.

Na jednání jsme dostali informaci, že by se mohlo podařit, aby finance do sociálních služeb dorazily koncem srpna, a to jak z dotace MPSV, tak z úhrad zdravotních pojišťoven.

Financování zdravotní péče v roce 2021

V současné době již probíhá dohodovací řízení, kde se domlouvá nastavení nových podmínek úhrady zdravotní péče v roce 2021. Úhradová vyhláška se musí vydat do 31. října.

Odbory dlouhodobě požadují zvýšení platby státu za tzv. státní pojištěnce. Připomeňme kampaň Krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví za 9 % z HDP do zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh novely právního předpisu, kterým se o něco navyšovala platba za státní pojištěnce. Odborový svaz k návrhu předložil nesouhlasné stanovisko, protože částka navržená ministerstvem byla nedostačující, nezohledňovala ani zdaleka začínající pandemii koronaviru.

Poté, co se musel řešit stav nemocnic, personálu a osobních ochranných pomůcek, rozhodla vláda o navýšení platby za státní pojištěnce od 1. 6. o 500 Kč a od 1. 1 2021 o další 200 Kč za státního pojištěnce. Do veřejného zdravotního pojištění by mohlo dojít v letošním roce navíc 20 mld. Kč a v roce 2021 dalších 30 mld. Kč.

V době pandemie koronaviru se rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví k nutnému kroku, k oddlužení nemocnic, kterých je zřizovatelem. Projekt oddlužení státních nemocnic schválila vláda. Celkové oddlužení bylo schváleno ve výši cca 6,6 mld. Kč. Finanční prostředky budou nemocnicím poskytnuty formou příspěvku zřizovatele z rozpočtu kapitoly Ministerstva zdravotnictví, která je o tuto částku posílena.

Provedení oddlužení je z pohledu Ministerstva zdravotnictví zásadním předpokladem pro budoucí vyrovnané hospodaření těchto nemocnic, k zajištění vysoce kvalitní péče, a to v prostředí a za podmínek, které budou kvalitě poskytované zdravotní péče odpovídat.

Zaměstnavatelé i odbory vidí jako velmi nedostatečné sdělení ministerstva, že budou tyto nemocnice podrobeny v budoucnosti zvýšenému dohledu a přísnějšímu reportingu dalších přijatých opatření ke stabilizaci hospodaření.

Zaměstnavatelé požadují přehled financí, které byly poskytnuty na oddlužení státních nemocnic za předchozích 10 let, včetně informace o hospodaření.

Odbory také požadují informace o vývoji dluhu, jeho zdůvodnění a sdělení, jak se bude hospodaření státních nemocnic kontrolovat a vyhodnocovat.

Odměny zaměstnancům ve zdravotnictví za práci při pandemii

Dostatek financí, vydání nové kompenzační úhradové vyhlášky a pozitivní přístup zřizovatelů a zaměstnavatelů jsou nutné k výplatě odměn zaměstnancům ve zdravotnictví za práci v době pandemie koronaviru. Z předloženého materiálu vyplývá, že Ministerstvo zdravotnictví opakovaně diskutuje s různými zástupci zdravotnické veřejnosti, zástupci profesních komor nebo asociací, se zástupci jednotlivých segmentů poskytovatelů zdravotních služeb i zástupci odborů o problematice ocenění práce zdravotnických pracovníků, kteří se podílejí na zvládání současné epidemie nemoci COVID-19.

Přímo řízeným nemocnicím, které bojují s epidemií nemoci COVID-19, vydal ministr zdravotnictví pokyn k mimořádnému odměnění exponovaných pracovníků, a to v rozsahu 100 Kč až 500 Kč za hodinu práce s COVID pacienty, podle míry zátěže. Jako forma odměny byla stanovena mimořádná odměna. Vyšší odměna (až do výše 1500 Kč za hodinu) přísluší pracovníkům odběrových týmů.

Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě zastává postoj, že odměňování pracovníků je v gesci jednotlivých managementů nemocnic a zásadním posláním Ministerstva zdravotnictví v této oblasti je především zajištění dostatku finančních zdrojů pocházejících z úhrad z veřejného zdravotního pojištění k zajištění spravedlivého nárůstu odměňování pro zaměstnance jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková informovala o předběžně vyhodnoceném dotazníkovém šetření, zda a jak jsou odměny poskytovány. Připomněla schválené odměny pro zdravotnické pracovníky záchranných služeb a sdělila, že je nepřípustné, aby odměny nedostali zaměstnanci ve zdravotnictví.

Odbory požadují poskytnutí odměn zaměstnancům ve zdravotnictví podobně jako zaměstnancům v sociálních službách. Lze poskytnout různé formy mimořádných odměn. Ve zdravotnických zařízeních, kde je zaměstnancům poskytován plat, či mzda, je možné přiznat odměny tak jako ve státních nemocnicích, je možné uzavřít dodatky kolektivních smluv, nebo vydat vnitřní předpisy.

Odbory trvají na změně právních předpisů, aby byla odměna zajištěna všem zaměstnancům nemocnic.

Obory požádaly o společné jednání odborníků, kteří by si vyjasnili možnosti řešení a předali si informace o tom, jak je slib premiéra a ministra na odměnu zaměstnancům v 1. linii realizován. Termín byl stanoven na 1. června.

Dostupnost osobních ochranných prostředků

První vlna pandemie není ukončena, uvolňují se sice některá opatření, ale není vyhráno a odborníci se vyjadřují s obavou o následujících vlnách. Je nutné se připravit, proto byla také jednou z posledních informací dostupnost osobních ochranných prostředků.

Ministerstvo zdravotnictví realizuje od začátku března nákupy osobních ochranných prostředků a dalších materiálů a přístrojů v souvislosti s krizovou situací okolo rozšíření nákazy COVID-19. Paralelně od počátku nakupuje jak od výrobců usazených v ČR, tak i ze zahraničí. V předložené informaci byl přehled zajištěných ochranných prostředků, ale z časové tísně bod nebyl projednán a účastníci pracovního týmu se k němu vrátí na následujících jednáních.

Ministr zdravotnictví sdělil, že jsou nyní zásoby připraveny do konce června. Ministerstvo připraví metodiku, kolik jakého druhu ochranných osobních potřeb je třeba.

Odbory vznesly dotaz, jak měla zdravotnická zařízení zajištěny ochranné pomůcky a z jakých zdrojů to bylo hrazeno. Hradily si nemocnice, nebo byl vše hrazeno ze státních rozpočtů?

Připravované změny právních předpisů

Ministerstvo zdravotnictví předložilo podklad o připravovaných změnách právních předpisů. Legislativní činnost Ministerstva zdravotnictví byla aktuálně nejvíce zasažena probíhající pandemií, jejíž dopady bylo nutno kompenzovat řadou akutních legislativních i nelegislativních opatření.

Odbory budou požadovat, aby byly všechny návrhy změn a úprav projednány v řádných termínech. Současně nesouhlasí s tím, aby právní předpisy obsahovaly i změny, které jsou mimo schválené programové prohlášení vlády a koaliční smlouvu. Například v materiálu ministerstva byl uveden zásadní záměr na změny systému veřejného zdravotního pojištění, vznik kanceláře zdravotních pojišťoven, na zvýšení spoluúčasti pacientů, tvorbu nadstandardu, změny v osobním rozsahu pojištění.

Jednání zdravotnické tripartity bylo ukončeno s tím, že je nutné připravit se na další vlny pandemií. Zástupci odborů a ministerstva se sejdou ke sjednocení návrhů na poskytnutí odměn zaměstnancům, kteří pracovali a pracují v 1. linii.

Foto Jana Hnyková


 

zpět

Přidat RSS kanál

ZAJIŠŤOVACÍ FOND

Zajišťovací fond Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR = pomoc členům odborového svazu v těžkých životních situacích.


Bulletin

Bulletin OS zdravotnictví a sociální péče ČR je určený funkcionářům i členům odborových organizací. V roce 2017 vychází Bulletin měsíčně a pouze v elektronické verzi.



OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
http://www.bona-serva.cz




Benefitní portál ČMKOS Odbory Plus Výhodnější služby a nákupy odborářům, včetně nových členů, nabízí portál Českomoravské konfederace odborových svazů Odbory Plus www.odboryplus.cz


Kalendář akcí


Osobních ochranných prostředků v práci

Archiv anket > Celkem hlasovalo: 12 lidí