Autor: Bc. Dagmar Žitníková
01.10.2018, 15:03 / Aktualizace: 16.10.2018, 14:51
Jednání celostátní tripartity s krajskými tripartitami se věnovalo zdravotnictví  

V pondělí 24. září se v Praze v Lichtenštejnském paláci sešli zástupci Rady hospodářské a sociální dohody ČR se zástupci krajských tripartit. Na programu jednání byly tři body, na kterých byla shoda sociálních partnerů a které trápí všechny tři strany. První bod byl „Nedostatek pracovníků na trhu práce s akcentem na lékaře a zdravotnický personál“. K projednání byly připravené podkladové materiály z Ministerstva zdravotnictví a z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), které jsou velmi konkrétní a popisují velmi objektivně současnou situaci.

Podkladové materiály pro jednání tripartity najdete níže jako soubory ke stažení a určitě z nich můžete čerpat při jednáních v krajích a odborových organizacích.

To, že problém nedostatku zdravotníků je závažný, potvrdila i délka jeho projednávání, které trvalo skoro dvě hodiny.

Bod uvedl premiér Andrej Babiš, který shrnul dosavadní úspěchy vlády a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Konkrétně premiér sdělil, že vláda řeší problémy systémově. Premiér a ministr se setkávají s lidmi z praxe, setkali se se zástupci ředitelů, zdravotních pojišťoven a také odborů, aby vyslechli jejich podněty a návrhy na řešení.

Za velký úspěch považuje, že se letos poprvé dohodli poskytovatelé a zdravotní pojišťovny, a proto mohlo Ministerstvo zdravotnictví vydat úhradovou vyhlášku podle dohod. Vláda manažerským rozhodnutím navýšila finance pro lékařské fakulty, vše proběhlo rychle, výhledově se zvýší počty lékařů. Určitě můžeme diskutovat o ukrajinských lékařích, o jejich zkouškách, o administrativních problémech. Řeší také sestry, sanitáře a další zdravotníky. Sestry dostanou příplatek za směny ve výši 7000 Kč, sanitáři obdrží příplatek za směny ve výši 2000 Kč. Připomíná, že financování zdravotnictví je složité, pojišťovny vyplácejí finance za zdravotní péči, ne na platy. Premiér se setkává v nemocnicích s odboráři a zaměstnanci.

Dle premiéra jsou v nemocnicích nejdůležitější lidé, investice počkají. V případě, že někteří ředitelé nebudou chtít pochopit, že je nutné zaměstnancům zvýšit platy a mzdy, tak je premiér připraven jezdit do nemocnic osobně a řešit konkrétní problémy.

Na vystoupení premiéra navázal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který zrekapituloval vývoj jednání poskytovatelů se zdravotními pojišťovnami. Připomněl, že byla dohoda všech 14 segmentů a že všichni na dohody přistoupili. Pro nemocnice jsou pro příští rok plánované nárůsty v celkovém objemu 13,6 mld. Kč. Z těchto financí je účelově vyčleněno 4,7 mld. na zvýšení příplatku za směnnost a to jak pro sestry, tak pro ostatní nelékařský personál.

Tabulky se budou pro personál nemocnic upravovat diferencovaně, plošný nárůst není optimální. Ministerstvo zaslalo návrh na zvýšení platů nezdravotníků o 5 %, platů zdravotníků diferencovaně o 7 % a 2 % a platů lékařů také diferencovaně o 7 % a 2 %. Nemocnice mohou ovšem přidat na platech více a zbývajícími financemi mohou odměnit aktivní pracovníky.

Ministerstvo zdravotnictví také připravuje ve spolupráci s partnery stabilizační opatření, která napomohou udržet zaměstnance, zvláště sestry, v nemocnicích, jako například výsluhy, možnost dřívějšího odchodu do důchodu.

Vystoupení ministra Vojtěcha ještě krátce doplnil premiér Babiš, který sdělil, že zdravotníci chybějí všude, ve všech evropských zemích.

Za kraje jako první vystoupil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, který poděkoval za svolání jednání a sdělil, že nedostatek zdravotníků trápí české zdravotnictví obecně. Je nutné zvýšit objem financí do zdravotnictví a řešit jeho podfinancování. Zvýšení platů a mezd je nutné, ale plošné zvýšení je problematické, protože každá nemocnice je na tom jinak.

Dalším vystupujícím byl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. V jeho vystoupení zaznělo, že ve zdravotnictví se krade, ale pokud se omezí penězovody a nastaví pravidla, tak to jde. Ve Zlínském kraji udělali opatření v nemocnicích a nyní mají více peněz, které mohli dát zaměstnancům. Vzhledem k nedostatku zdravotníků kraje potřebují program Ukrajina, kterým získávají zvláště lékaře. V rámci projektu je nutné řešit zbytečnou administrativu a příznivěji nastavit podmínky pro zájemce o práci v nemocnicích.

Dále hejtman Čunek hovořil o nutnosti změnit systém úhrad a nastavit rovné podmínky platby za zdravotní péči. Zlínský kraj má nízké úhrady, to je velmi špatně. Připomíná, že při Ministerstvu zdravotnictví byla vytvořena speciální komise, která řeší problémy se stávajícími kapacitami v jednotlivých krajích a změny v úhradách za poskytovanou zdravotní péči. Za Zlínský kraj je také rád za to, že došlo k dohodě mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami.

Za Ústecký kraj byly připomenuty problémy regionální diferenciace. V jednotlivých krajích jsou různé podmínky. Ústecký kraj je blízko Německa, mnoho zdravotníků pracuje přes hranice. České mzdy nemohou konkurovat mzdám v Německu. Nedostatečné zabezpečení zdravotní péče v mnoha regionech vede k „vylidňování“ části regionů a dostáváme se do spirály, která vyčleněné regiony dále vylučuje, a tím chudé oblasti dál chudnou.

Předseda LOK-SČL Martin Engel připomněl historii slibu navýšení 3x o 10 % a data z jednotlivých prezentací. LOK zásadně nesouhlasí s návrhem na růst platových tarifů předloženým Ministerstvem zdravotnictví a s diferenciací platových tarifů lékařům.

Navrhované zvýšení tarifů nejzkušenějším lékařům, kteří drží jednotlivá oddělení, o 2 %, je výsměchem. Navrhovaná úprava bude demotivační pro lékaře při přechodu ze 13. do 14. platové třídy, protože se téměř úplně stírají rozdíly mezi jednotlivými třídami.

Co se týká příštího roku, tak jsou karty rozdány. Nicméně to, jak byly uzavřené dohody, určitě nemocnicím klid nepřinese. Připomíná, že avizovaný nárůst financí není nijak zvláštní, při porovnání letošního a příštího roku nemocnice dostanou navíc pouze něco přes jednu miliardu korun. Stále nejsou vyřešené ani problémy ve vzdělávání a celkově vláda zdravotnictví výrazně nepomáhá.

Dále za odbory vystoupila předsedkyně OS Dagmar Žitníková, která shrnula celkovou situaci ve zdravotnictví. Úvodem poděkovala za podkladové materiály, které v podstatě potvrdily to, co odbory sdělují politickým reprezentacím dlouhodobě.

- Chybějí zaměstnanci, zvláště zdravotníci. Z materiálů jednoznačně vyplývá, že chybí téměř 10 % sester, a to v nastavení na minimální personální standardy, které jsou neúnosné (1 sestra na 30 až 45 pacientů).

- Materiály také opět potvrdily odbory prezentované rozdíly v odměňování zaměstnanců nemocnic podle jejich právních forem. K platům a mzdám předsedkyně připomněla, že jejich výše je zásadně ovlivněná objemy přesčasové práce.

- Materiály rovněž potvrdily další závažnou skutečnost: úvahy o restrukturalizaci sítě (snížení počtu nemocnic, oddělení), pokud chceme zabezpečit kvalitní zdravotní péči, jsou liché. Zvyšuje se věk dožití a to ne ve zdraví, ale v nemoci. Populace stárne, nároky na zdravotní péči stoupají.

- Odbory znovu připomínají, že k úvahám o restrukturalizaci sítě nemocnic chybí jakékoliv analýzy a zvláště ty ekonomické. Dle jejich názoru snížení počtu lůžek (nemocnic) omezí dostupnost a následně kvalitu poskytované zdravotní péče a ve svém důsledku bude dražší. Pacienti nezmizí, péče se přesune do velkých nemocnic, kde je péče nákladnější a úhrady za poskytnutou péči vyšší.

- Chybějící kapacity v malých nemocnicích vedou také k vyšší zátěži zdravotnické záchranné služby a ke zvýšení finančních nákladů na jiných stranách. Konkrétní příklad z jednoho kraje, kdy v okresním městě zcela zavřeli oddělení interny. Pro převozy pacientů bylo nutné „postavit“ další posádku rychlé zdravotnické pomoci. Zajištění nepřetržitého provozu vyžaduje na jeden měsíc minimálně 9 zaměstnanců. Mzdové náklady a náklady na převozy (úhrada 50 Kč/km) obrovským způsobem převýší částku potřebnou na to, aby se stávajícím zaměstnancům nemocnice výrazně přidalo na mzdách. Navíc také na záchrance už je nedostatek zaměstnanců. V případech uzavřených oddělení chybí koordinace předávání pacientů, takže problémy rostou na všech stranách.

V kontextu jednání o zvýšení platů a mezd předsedkyně OS připomíná, že požadavek odborů byl zvýšení platů a mezd o 10 % tarifů a vyplácení příplatků za směnnost v jedné výši, a to včetně zaměstnanců zdravotnických záchranných služeb. Příplatek za směny na ZZS je logický, roste počet výjezdů, zvyšuje se fyzická a psychická zátěž posádek. V případě „výkyvů“ v platech a mzdách může vést k dalším odchodům pracovníků a k jejich vnitřním přesunům. Odbory znovu upozorňují, že problém bude i s částí sester: zvýší se příplatek za směny, jenže některé sestry, které prakticky pracují ve směnách, ale v rámci svého pracovního režimu mají jednosměnný provoz, příplatek nedostanou (sestry na anestezii, na ambulancích mají na tuto práci dohody). Problém bude i se staničními sestrami a vrchními.

Současná situace ve zdravotnictví, zvláště v nemocnicích, je více než neutěšená. Zdravotníci překračují limity přesčasové práce, nejsou dodržovány limity pro manipulaci s břemeny, roste psychická a fyzická zátěž, lidé trvale pracují pod stresem.

A to opakovaně připomínané zvyšování platů a mezd? Pokud se někdo na materiály podrobně podíval a došel až k posledním snímkům prezentace, tak zjistil, že ve srovnání ročních příjmů v rámci Evropy mají naše sestry nejnižší roční příjmy (předběhly nás i slovenské sestry).

Odbory současný stav kritizují dlouhodobě, ale také navrhují, jak situaci řešit.

■ Základním stabilizačním prvkem by dle jejich názoru bylo sjednocení odměňování, které také zabrání kanibalizaci zaměstnanců nemocnic mezi sebou navzájem.

■ Navrhují také upravit personální vyhlášku a zvýšit počty sester a dalšího nelékařského personálu.

■ Odbory se domnívají, že pokud budou mít zaměstnanci perspektivu bezpečné práce, tak se část těch zdravotníků, kteří odešli, do nemocnic vrátí.

■ Pro zajištění financí na zvýšení počtu zdravotníků odborový svaz navrhuje přes úřady práce realizovat speciální dotační programy, přes které se budou moci přijmout a v prvním roce zaplatit nové sestry, ošetřovatelky, sanitářky a další. Po roce dotací přes úřady práce by se nemocnicím navýšily úhrady ze zdravotního pojištění přes úhradovou vyhlášku.

■ Odborový svaz doporučuje změnu v organizaci práce, zapojit do služeb v nemocnicích praktické lékaře a ambulantní specialisty.

■ Odbory jsou přesvědčené, že je velmi důležité vrátit se k plánování poskytování zdravotní péče, sítě nemocnic a řešit změny úhrad za poskytovanou zdravotní péči. Zcela jistě podporují financování prostřednictvím systému DRG. Dle jejich názoru je také nezbytné, aby na řešení systémových problémů více spolupracovaly kraje a ministerstvo.

■ K zabezpečení kvalitní a dostupné zdravotní péče je nutné zvýšit objem financí ve zdravotnictví. Odbory připomínají, že podle analýz ÚZIS ČR chybí v akutní péči objem financí okolo 30 mld. Kč. Bez financí není možné systémově situaci zlepšit.

■ Důležitá je také kontrola, a to ve všech zařízeních. Kraje, města i ministerstvo by měly svoje zařízení kontrolovat a při zjištění nedostatků adekvátně reagovat.

Na vystoupení předsedkyně Žitníkové reagovali premiér Babiš a ministr Vojtěch.

Vláda se snaží, nelze za 8 měsíců vyřešit letité problémy. Na všech frontách bojují proti korupci, plýtvání a netransparentnosti.

Premiér nechápe, proč se odbory neustále obracejí jen na ministra a nejednají s kraji.

Ministr sdělil, že v příštím roce rozdělí na úhradách všechno, co mohou, a úkolem odborů je vyjednávat, a to na všech úrovních.

Předsedkyně OS v reakci sdělila, že s kraji odbory jednají standardně a opakovaně a že mnoho přítomných hejtmanů má s jednáním s odbory zkušenosti. To, co se rozdělí, je vše, co se vybralo, přidat se mohlo víc, a to přes zvýšení plateb za státní pojištěnce.

Dalším vystupujícím byl prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, který podpořil názor, že finance má zaměstnancům rozdělit ředitel, a sdělil, že zaměstnavatelé odmítají plošné navýšení platů a mezd.

Závěrem vystoupení vyjádřil podporu Ministerstvu zdravotnictví.

Následně opět vystoupil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který sdělil, že ministerstvo řeší nastavení nového systému úhrad prostřednictvím DRG. Cílem je narovnat systém úhrad a vyzval ředitele ÚZIS ČR doc. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., aby krátce představil výsledky projektu DRG restart.

Ředitel ÚZIS ČR Ladislav Dušek sdělil, že práce na projektu velmi pokročila a pilotní projet byl uzavřen 31. 7. 2018. Nyní chtějí začít kódovat jednotlivá zařízení a následně zahájit řízenou distribuci financí podle toho, jakou strukturu a objem zdravotní péče nemocnice odvádí. Problém je také v tom, že každá pojišťovna se chová při úhradách jinak.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula poukázal na situaci na trhu práce a na nízké finanční nabídky pro zdravotnické pracovníky některých nemocnic. Možné úspory vznikají i za současné měnové politiky ČNB, kdy posilující koruna může snižovat náklady na přístroje a léky ve zdravotnictví.

Závěrem připomněl, že odbory vždy prosazovaly jak zájmy zaměstnanců, tak zájmy pacientů na zajištění dostupné a kvalitní zdravotní péče, proto opakovaně pořádaly různé protestní akce a demonstrace proti záměrům pravicových vlád.

Hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská poděkovala ministrovi za dosaženou dohodu poskytovatelů a zdravotních pojišťoven a hlavně za sbližování sazeb nemocnic. Rozdíly v úhradách jsou neopodstatněné a malé nemocnice mají pro poskytování kvalitní a dostupné péče velký význam. Také vyzvala ministerstvo, aby se zaměřilo na hledání možných úspor, a to zejména v lékové politice. Určitě je dle jejího názoru nutné řešit spolupráci ambulantních lékařů a nemocnic. Závěrem sdělila, že bez reformy primární péče nelze situaci zlepšit.

Ministr Vojtěch poděkoval za názor a uvedl, že již v úhradové vyhlášce na příští rok lze nalézt motivační prvky na zvýšení úhrad pro praktické lékaře. LSPP plánuje řešit prostřednictvím akutních příjmů.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák sdělil, že ve svém okolí nezná lékaře, který by si stěžoval na výši svého platu. Jako problém ovšem vnímá odchody lékařů z nemocnic do ambulantní sféry a stále se navyšující počty „zbytečných“ výjezdů zdravotnické záchranné služby. Za nízké považuje také ohodnocení práce sester v domácí péči a sociálních službách. Moravskoslezský kraj proto navrhl, aby poslední dva jmenované segmenty byly bez regulací. Cestou ke zvýšení úhrad za domácí péči je také zvýšení mzdových indexů.

Ministr zdravotnictví se znovu vrátil k problematice odměňování zdravotníků a připomněl záměr ministerstva zvýšit platy sester a dalších nelékařských pracovníků ve směnném provozu.

S informací o přípravě nařízení vlády vystoupil náměstek MPSV Petr Hůrka.

Náměstek MPSV Petr Vaňásek sdělil informace o pokračování projektu Ukrajina.

Za odbory dále vystoupil člen jihočeské tripartity a předseda odborové organizace Nemocnice České Budějovice, a.s., Jan Šusta, který připomněl premiérovi Andreji Babišovi slib z roku 2016, že se 3x navýší tarifní platy a mzdy o 10 %.

Sdělil, že zaměstnanci nemocnic naplnění slibu požadují a že zatím nabízené zvýšení platů a mezd neřeší tristní personální situaci v nemocnicích. Za zásadní krok považuje změnu personální vyhlášky a zvýšení počtu zdravotníků v nemocnicích. Připomíná, že prezentované průměrné mzdy zahrnují velké objemy práce přesčas a zdravotníci v nemocnicích mají příjmy de facto minimálně za 1,5 pracovního úvazku.

V nemocnicích se porušuje zákoník práce, objemy přesčasů překračují ročně 1000 hodin. Sdělil, že víra v ředitele nemocnic, že více na mzdách přidají těm, kteří jsou pro nemocnice nepostradatelní, je lichá. V nemocnicích pracují týmy, práce všech je důležitá a ředitelé jsou navíc „jen lidé“.

Odbory nemají pro svoji činnost ve většině nemocnic vytvořené podmínky, odboroví funkcionáři se starají o zaměstnance ve svém volném čase.

Premiér Andrej Babiš sdělil, že situace okolo slibu měla svůj vývoj a nabídka ministra je dostatečná. Odbory se musí více o situaci v nemocnicích zajímat, sledovat hospodářské výsledky a jednat s managementy.

Jan Šusta zdůraznil, že odbory se o zaměstnance velmi zajímají, s managementy jednají, ovšem dosažené výsledky mnohdy neodpovídají úsilí odborářů. Konkrétně v jeho nemocnici je sociální dialog a vyjednávání s managementem na vysoké úrovni, ale v mnoha českých nemocnicích tomu tak není.

Člen tripartity (zástupce zaměstnavatelů) z Kraje Vysočina JUDr. Rostislav Dvořák vyjádřil osobní podporu premiérovi a ministrovi zdravotnictví a sdělil, že je potřeba je nechat v klidu pracovat.

Předsedkyně odborové organizace Slezské nemocnice v Opavě Andrea Drexlerová požádala přítomné politiky, aby pomohli zaměstnancům v nemocnicích. Připomněla špatné pracovní podmínky, přetěžování zaměstnanců, negativní dopady na pacienty, kdy se zavírají oddělení a následně chybí lůžka.

Vyzvala premiéra, aby se přijel do personálně poddimenzovaných nemocnic podívat.

Na její vystoupení reagoval hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák, který téměř dementoval její sdělení o situaci v nemocnicích.

Andreu a její vystoupení naopak podpořil předseda ČMKOS Josef Středula, který připomněl špatné pracovní podmínky zaměstnanců na dialýze v opavské nemocnici, které v minulosti řešil osobně.

Hejtmanovi bylo opět sděleno, že se velmi liší informace managementu od zkušenosti zaměstnanců, a bylo mu doporučeno, aby více naslouchal odborům.

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický uvedl, že situace v nemocnicích je složitá, a to přes snahy krajů problémy řešit a své nemocnice financovat. Jeho osobní zkušenost z jednání s odbory je velmi dobrá, letos se opakovaně sešel jak s předsedkyní OS, tak s předsedou LOK-SČL. Dohody se za stávající situace hledají velmi těžko, ale kde je vůle, je i cesta.

Jako problematickou vnímá situaci s úhradami ze zdravotního pojištění na záchranných službách. Systém financování záchranek je nevyvážený, kraje platí činnost ZZS z téměř 70 %. Úhrady za poskytovanou zdravotní péči jsou nízké, mělo by se hledat systémové řešení.

Nemocnice a jejich zaměstnanci jsou pro Pardubický kraj prioritou.

V závěru prvního bodu vystoupil premiér, který po téměř dvou hodinách diskusních příspěvků bod uzavřel s tím, že lidé, kteří ve zdravotnictví pracují, jsou pro vládu prioritou a pokud někde budou problémy s navyšováním platů a mezd, tak je premiér připraven řešit problémy v jednotlivých nemocnicích osobně. Takže, kolegyně a kolegové, pokud se nedohodnete, dejte vědět, předám premiérovi.

Duální vzdělávání

Druhým bodem jednání bylo Duální vzdělávání z pohledu rychlosti jeho zavádění do praxe a problematiky studia maturitních a nematuritních oborů.

Bod uvedl ministr školství Robert Plaga, který shrnul současný stav českého školství a nutnost zaměřit se na profese, které chybí na trhu práce.

Vláda, kraje, zaměstnavatelé i odbory se v tomto bodě vzácně shodovali.

Zcela jistě je nutné řešit vzdělávání a jeho jednotlivé části přes centrální úpravy, a to jak rámcových programů, tak přes regulovaný přístup žáků na jednotlivé školy. Vzdělání a následné uplatnění absolventů na trhu práce je společným zájmem všech.

Duální vzdělávání zatím funguje jen díky nadšení některých zaměstnavatelů a díky jejich aktivnímu přístupu. Chybí jednotná pravidla, problémem je ovšem i náhled společnosti, kde se nyní klade extrémní důraz na vysokoškolské vzdělání.

Odbory připomněly, že velmi důležité je i sociální zázemí studentů a žáků, stále častěji se setkáváme s tím, že děti z důvodů nedostatečných finančních prostředků svých rodin studují nejbližší školu a získají často vzdělání, které neuplatní.

Z tohoto bodu jednání byl konkrétní výstup – ministr Robert Plaga dostal za úkol zpracovat komplexní materiál k možnostem řešení duálního vzdělávání.

Silniční okruh kolem Prahy

V posledním bodě jednání se řešila stavba silničního okruhu kolem Prahy.

S informací o problémech s výstavbou, a to jak kvůli zákonné úpravě, tak kvůli různým aktivistickým hnutím vystoupila primátorka Prahy Adriana Krnáčová.

Problémy s výstavbou silničních okruhů potvrdili také ministr dopravy Dan Ťok a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Foto Úřad vlády a facebook pardubického hejtmana Martina Netolického



Soubory ke stažení

 

zpět

Přidat RSS kanál

ZAJIŠŤOVACÍ FOND

Zajišťovací fond Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR = pomoc členům odborového svazu v těžkých životních situacích.


Bulletin

Bulletin OS zdravotnictví a sociální péče ČR je určený funkcionářům i členům odborových organizací. V roce 2017 vychází Bulletin měsíčně a pouze v elektronické verzi.



OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
OS a hotel BONA SERVA nabízejí skvělé ceny ubytování se snídaní v Praze + BONUS pro vás
http://www.bona-serva.cz




Benefitní portál ČMKOS Odbory Plus Výhodnější služby a nákupy odborářům, včetně nových členů, nabízí portál Českomoravské konfederace odborových svazů Odbory Plus www.odboryplus.cz


Kalendář akcí


Platy a mzdy u nás se od roku 2017, případně již od konce roku 2016

Archiv anket > Celkem hlasovalo: 12 lidí