Emoce kolem koronaviru ještě neopadly a už námi všemi cloumají nové podněty, vzbuzující emoce. Někdo dostal odměny, někdo dostal slib a někteří už ani nedoufají v odměny. Ve středu 8. dubna řešilo vedení sekce zdravotnických záchranných služeb s vedením odborového svazu, jak postupovat, aby i záchranáři dosáhli na finanční ocenění své práce.
Po odmítnutí navýšení výjezdového příplatku na maximální možnou výši zřizovateli ZZS, v souvislosti s kroky ministra zdravotnictví, jednajícího jako ministr fakultních nemocnic, jsme začali dávat dohromady argumenty a fakta dokumentující zvýšené úsilí záchranářů.
Vznikl základní materiál, ve kterém jsme shrnuli důvody, proč mají být oceněni záchranáři. Materiál předsedkyně svazu Dagmar Žitníková rozeslala na všechny strany. Odbrželi ho politici, Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a také další spřátelené organizace. Byli jsme moc rádi, že naše argumenty byly později využity v „Předkládací zprávě o návrhu na jednorázovou odměnu určenou pro zdravotnické pracovníky 14 poskytovatelů zdravotnické záchranné služby“.
Touto cestou bych chtěl poděkovat všem, kdo se na zajištění odměn pro záchranáře podíleli. Děkujeme poslancům MUDr. Jiřímu Maškovi (ANO) a MUDr. Milanu Brázdilovi (ANO). Oni byli těmi, kdo návrh usnesení pro odměny předložili výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny.
Děkujeme předsedovi Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR MUDr. Markovi Slabému, který neúnavně odměny prosazoval. Na tom, aby odměny schválili, se také velmi podílel ředitel Středočeské záchranky MUDr. Jiří Knor. I jemu patří poděkování. Závěrem nemůžeme zapomenout na Mgr. Radomíra Vlka, DiS., prezidenta Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR, také on rozesílal žádosti na všechny strany.
Největší poděkování ovšem patří předsedkyni našeho odborového svazu, záchranářce Dáše Žitníkové, která to všechno spustila a koordinovala.
Opět se potvrdilo, že dostaneme jen to, co si odpracujeme. Nikdo nám nic zadarmo nedá. Zde se podařilo spojit všechny ke spolupráci a společný postup slavil úspěch. Chtělo by se říci, konec dobrý, všechno dobré. Ale mnohý úspěch nakonec zhořkne, obzvláště když se nakonec odboráři dozvědí, že o tento úspěch se pro záchranáře zasloužil mediálně velmi aktivní lékař úplně jiné profese a zároveň vlastník kliniky. Odboráři se do toho nemají plést, nemají se starat o další kroky, mají si hledět svého.
Tak si hleďme svého a podívejme se, v jaké podobě odměny dotekly až k těm, co si svůj díl odpracovali každodenní trpělivou náročnou prací pro pacienty.