V poslední době došlo ke znásobení chaosu v předpisech, které upravují provádění vstupních a periodických lékařských prohlídek zaměstnanců. Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že cílem je úspora nákladů a administrativy, což se ovšem trochu minulo s realitou.
Prvním krokem bylo omezení periodických lékařských prohlídek upravených ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. ve znění předpisů pozdějších, kde lékařské prohlídky u nerizikových prací bez výskytu tzv. profesních rizik nejsou nadále povinné, ale pouze dobrovolné (fakultativní), přičemž zaměstnavatel i zaměstnanec je mohou vyžadovat. V žádném případě tudíž nedošlo k jejich zrušení, což si někteří mylně vykládají.
Ministr Vlastimil Válek chtěl omezit i povinnost vstupních lékařských prohlídek, což ovšem nešlo provést novelou vyhlášky, ale pouze změnou kmenového zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění předpisů pozdějších. Novela byla předložena do parlamentu, leč ministr Válek dospěl k závěru, tentokrát oprávněně, že novelu nestihne Poslanecká sněmovna projednat do konce volebního období, což se i stalo. Takže se začaly aplikovat přílepky k jiným zákonům prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslanců, což je elegantní cesta, jak se vyhnout legislativnímu procesu.
Nejprve se něco přilepilo k flexinovele zákoníku práce, pak se zjistilo, že se zapomnělo na DPP (brigádníky atd.), takže další změnu přilepili k zákonu, jímž se mění některé zákony v důsledku zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele. Přesně postup, který již dříve označil Ústavní soud za nežádoucí. Pro přehlednost se pokusíme některé situace specifikovat.
- Kdo nemusí na vstupní lékařskou prohlídku: zaměstnanci v tzv. čisté kategorii 1. bez výskytu profesních rizik a dohodáři v čisté kategorii 1. a 2. bez výskytu profesních rizik. Zde rovněž platí, že zaměstnavatel i zaměstnanec mohou lékařskou prohlídku vyžadovat.
- Kdo musí na vstupní lékařskou prohlídku: stručně řešeno všichni ostatní, tzn. rizikové práce, výskyt profesních rizik, noční práce, práce s diisokyanáty a mladiství.
- Kdo nemusí na periodickou lékařskou prohlídku: zaměstnanci v kategorii 1. a 2. bez výskytu profesních rizik.
Zmiňovaná „profesní rizika“ jsou nyní definována v části II přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. – po novele to bude jiné číslo přílohy a budou pozměněna. Rozsah tohoto článku neumožňuje vypsat zde jejich kompletní výčet, ale naši inspektoři BOZP jej mají k dispozici a na požádání vám je s radostí dají k dispozici.
Pro segment zdravotnictví a sociálních služeb je důležitá položka tohoto znění: „Práce ve zdravotnických zařízeních, v zařízeních sociálních služeb a práce v dalších zařízeních obdobného charakteru, jejíž součástí je obvyklý přímý kontakt s klienty nebo pacienty, a dále práce zahrnující poskytování sociálních služeb v přirozeném sociálním prostředí osob.“ Takže ve zdravotnictví a v sociálních službách jsou v profesním riziku skoro všichni.
K tzv. „nepovinným“ lékařským prohlídkám jedna zásadní poznámka: stále platí § 103, odst. 1., písm. a) zákoníku práce, kde se praví:
(1) Zaměstnavatel je povinen a) nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Jinak řečeno, zaměstnavatele nikdo nezbavil odpovědnosti, že zajistí soulad pracovní činnosti a zdravotní způsobilosti, což bez lékařské prohlídky asi těžko naplní.
Verbální odpověď MPSV na jenom kongresu k BOZP byla, že je to jeho zodpovědnost a když si to chce „vzít na triko“, je to jeho věc. Jaké mohou být pro zaměstnavatele důsledky? Velmi finančně nemilé v podobě regresních postihů ze strany zdravotních pojišťoven, pak může být ta úspora nákladů podle pana ministra velmi drahá!
Náš odhad, který koresponduje i s odhadem Ministerstva zdravotnictví, je, že asi 80 % zaměstnavatelů vstupní i periodické lékařské prohlídky provádí i v případech, kdy nemusí. Z našeho pohledu je to dobře, protože si nejspíš uvědomují možné důsledky.
Jaké budou bezprostřední administrativní důsledky změn pro zaměstnavatele a poskytovatele pracovnělékařských služeb:
- Bude nutno upravit podobu „žádosti“ o lékařskou prohlídku, která bude muset mít tři různé položky – rizikové práce, profesní rizika a další (fakultativní) důvody. Budou tam i další drobnosti, jako například podrobnější definovaní pracovní činnosti posuzované osoby. Nebude tedy postačovat vágní konstatování, že jde o dělníka ve výrobě, ale bude se muset podrobněji specifikovat, cože to onen dělník vlastně dělá.
- Lékaři budou muset akceptovat obsahovou náplň posudků, která bude definována v novele vyhlášky č. 79/2013 Sb. Ta již vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 449/2025 Sb. s účinností od 1. 1. 2026. Není dána přesná podoba nějakého formuláře, to je ponecháno na umělecké invenci každého lékaře, ale je stanoven povinný obsah.
Obě tyto nutnosti poněkud nekorespondují s onou deklarovanou úsporou byrokracie, ono to bude vyžadovat nějakou práci a do konce roku moc času není.
Zbyněk MORAVEC, Centrum BOZP ČMKOS, emeritní inspektor BOZP OSZSP ČR
