Doslechli jsme se o nové jednorázové náhradě při skončení pracovního poměru. Bude se z této náhrady odvádět daň a pojistné? P. T., Brno
Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru představuje novinku, kterou zavedla tzv. flexinovela zákoníku práce s účinností od 1. 6. 2025. Podle § 271ca zákoníku práce platí, že tato jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) zákoníku práce z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Zaměstnanci přísluší náhrada rovněž v případě, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou uzavřenou z téhož důvodu.
Pokud jde o odvody, je situace následující:
- Pro účely předpisů upravujících pojistné na sociální a zdravotní pojištění je nutné vycházet z toho, že jde o náhradu škody. Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru tak nebude podléhat odvodům na sociální pojištění (§ 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) ani odvodům na zdravotní pojištění (§ 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění), respektive se nezahrne do vyměřovacího základu zaměstnance.
- Na rozdíl od těchto pojistných odvodů však tato jednorázová náhrada podléhá dani z příjmů. S účinností od 1. 6. 2025 byla totiž novelizovaným § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, výslovně zařazena mezi příjmy, na které se osvobození od daně nevztahuje.
