V úterý 7. října 2025 se někteří členové výboru odborové organizace Fakultní nemocnice Plzeň zúčastnili prohlídky Plzeňského Prazdroje s ochutnávkou zlatavého moku, a to na základě pozvání naší bývalé zaměstnankyně – odborářky Jiřiny Dolejšové. Ta je v plzeňském pivovaru dlouholetou průvodkyní a každoročně pořádá prohlídky Plzeňského Prazdroje pro své bývalé spolupracovníky ze Stomatologické kliniky. Letos k těmto bývalým kolegům přizvala i některé členy výboru odborové organizace, se kterými se osobně zná.
Toto pozvání tak přijali Martina Suchá, Jitka Urbánková, Kateřina Moravcová a Jitka Janouškovcová, která zastupovala obě zmíněné skupiny. Je totiž jak členkou výboru, tak bývalou spolupracovnicí Jiřiny Dolejšové.
V 17 hodin se sešli všichni účastníci v návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje, odkud vyrazili na přibližně dvouhodinovou prohlídku. Nejprve nás průvodkyně seznámila s nejstarší historií plzeňského pivovarnictví a pak se celá skupina účastníků vydala po trase prohlídky směrem do historie výroby piva.
Nejprve jsme si prohlédli prostory malé varny a stáčírny, poté jsme se, se zastávkou a prohlídkou krásné plzeňské vodárenské věže, přesunuli k nové pivovarské expozici. Zde jsme zhlédli video týkající se historie plzeňského pivovarnictví a absolvovali audiovizuální prohlídkou ingrediencí, z nichž se věhlasný Pilsner Urquell vyrábí.
Pak přišla na řadu velká varna s denní kapacitou okolo 3 000 000 piv, kde jsme viděli postup vaření celosvětově proslulého moku. Odsud již naše kroky vedly do vyhlášených ležáckých sklepů. Zde jsme se dostali až k místu velmi očekávaného okamžiku, kterým byla ochutnávka nefiltrovaného piva Pilsner Urquell přímo z obrovských dubových ležáckých sudů. Sudy, které vyrábí místní bednáři, se pravidelně čistí a smolují velmi zajímavým způsobem, kdy malým otvorem ve víku vleze zaměstnanec dovnitř sudu, důkladně jej vyčistí a poté se provede vysmolení.
Pohledem na tyto giganty naplněné nefiltrovaným a nepasterizovaným ležákem již chytali všichni „pivní slinu“. Nutno podotknout, že dychtivost návštěvníků na výsledný produkt a jeho skvělá chuť dobu ochutnávky poněkud protáhla a mnohým jaksi ztěžkly nohy.
Vše dobré musí ale jednou skončit, a tak jsme se i my museli pomalu odebrat k odchodu. Poslední, co nás na cestě z historických sklepů čekalo, bylo nainstalované víko onoho obrovského dubového sudu, kde si mohli nejhubenější a nejstatečnější z nás zkusit prolézt oním malým otvorem, kterým je zajišťováno jeho pravidelné důkladné čištění. Našli se dva hubení a jedna statečná, díky nimž se závěrem celá skupina náramně pobavila.
Na úplný závěr jsme se rozloučili s naší skvělou, vtipnou a příjemnou průvodkyní, které patří naše veliké poděkování. Poté jsme již se odebrali do svých domovů a doufali, že druhý den dorazíme na svá pracoviště s čistou hlavou.
Jitka JANOUŠKOVCOVÁ, FN Plzeň
Foto autorka
