Na začátku každého roku dochází ke změně řady právních předpisů, které úzce souvisí se zaměstnáváním. Některé spočívají pouze ve změně parametrických údajů, jiné mohou zásadně ovlivnit život zaměstnanců. Zatím k nejpodstatnějším změnám dochází v letošním roce v oblasti odměňování zaměstnanců.
Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy
Jak jsme již informovali v minulých číslech Bulletinu, vláda na svém jednání dne 5. října 2016 schválila nařízení vlády č. 336/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
V souvislosti s touto novelou je nutné si nejprve představit samotný institut minimální mzdy. Minimální mzda představuje nejnižší přípustnou výši odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu. Minimální mzda se tedy uplatní jak při odměňování na základě pracovní smlouvy (mzda, plat), tak při poskytování odměny z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Právní předpisy stanoví, že mzda, plat nebo odměny z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli. V případě, že nedosáhne mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.
Uvedené nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2017 a tímto dnem došlo ke zvýšení minimální mzdy i nejnižších úrovní zaručené mzdy. Základní měsíční sazba minimální mzdy se zvyšuje z částky 9900 Kč na částku 11 000 Kč, základní hodinová sazba minimální mzdy se zvyšuje z částky 58,70 Kč na částku 66 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují i základní sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy, které představují minimální výši odměny za práci vymezeného okruhu zaměstnanců (§ 112 odst. 2 zákoníku práce) stanovenou podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Toto nařízení zároveň ruší zvláštní sazbu minimální mzdy i nejnižších úrovní zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidních důchodů (dosud § 4 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.). Nově tedy platí pro všechny zaměstnance stejná sazba minimální mzdy i nejnižších úrovní zaručení mzdy.
Zvýšení minimální mzdy má vliv na výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí u zaměstnavatelů odměňujících mzdou (např. akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným). Výše tohoto příplatku je podle ustanovení § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. odvozena od sazby minimální mzdy a činí nejméně 10 % této základní sazby, tj. nově nejméně 1100 Kč. Pro úplnost uvádíme, že výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí pro zaměstnance pracující v platové sféře (organizační složky státu, příspěvkové organizace) je upravena jiným způsobem, a to pevnou částkou v rozpětí 400 – 1400 Kč podle ustanovení § 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
Zvýšení platových tarifů
Ve Sbírce zákonů České republiky byla dne 29. září 2016 vyhlášena novela nařízení vlády č. 316/2016 Sb., kterou se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
S účinností od 1. ledna 2017 došlo ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců poskytovatelů zdravotních služeb odměňovaných platem o 10 %.
V souvislosti s tím uvádíme, že s účinností ode dne 1. listopadu 2016 již došlo ke zvýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 4 %.
Bližší informace včetně všech jednotlivých tabulek naleznete v Bulletinu č. 9 – 10 z roku 2016 nebo zde na webu v rubrice odměňování: http://osz.cmkos.cz/cz/odmenovani.aspx