Ve středu 21. srpna 2019 jednal na Ministerstvu práce a sociálních věcí tripartitní pracovní tým pro sociální otázky. Sešli se zástupci zaměstnavatelů, poskytovatelů, zřizovatelů, odboráři a zástupci MSPV. Za odborový svaz se jednání zúčastnili předsedkyně Dagmar Žitníková, místopředsedkyně Jana Hnyková, místopředseda Lubomír Francl a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.
Na programu pracovního týmu bylo pět bodů, a to návrh rozpočtu pro sociální služby v roce 2020, projednání podkladů k nařízení vlády č. 341/2017, novela zákona o sociálních službách s aktuálními informacemi, informace o novelizaci vyhlášky č. 505/2006 Sb. a bod různé. Do posledního bodu různé odborový svaz zařadil informaci o usnesení Rady Zlínského kraje k převodu pobytových zařízení na jiného zřizovatele a ministerstvo zařadilo výsledky projektu Rovná odměna – 22 % k rovnosti.
Návrh rozpočtu pro sociální služby v roce 2020
K návrhu rozpočtu na rok 2020 vystoupila náměstkyně Jana Hanzlíková ze sekce sociální politiky. Návrh výdajů na dotace podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, vychází ze střednědobého výhledu a činí podle ministerstva financí 15 724 611 712 Kč. Požadavek Ministerstva práce a sociálních věcí je ve výši 19 000 611 712 Kč. V navýšení o 3 276 000 000 Kč je zahrnuto navýšení platů v roce 2020 o 3 %. Dále je započteno pokrytí nákladů spojených s dopady reformy psychiatrické péče a novelizace insolvenčního zákona.
Odbory sdělily, že MPSV navrhované dofinancování považují za nedostatečné. Navrhují navýšení objemu financí pro poskytovatele sociálních služeb o 5 miliard. Nesouhlasí s návrhem na růst platů a mezd v objemu 3 %, požadují navýšení platů o 10 %. Tento požadavek odborů vychází mimo jiné z programového prohlášení vlády: ,,Navíc dořešíme fungování a financování průřezových služeb na zdravotně sociálním pomezí a zajistíme vyšší odměňování ve srovnatelných profesích v sociálních službách, přibližující se oboru zdravotnictví. Podpoříme domácí i ústavní paliativní péči včetně péče hospicové.“
Dále odbory dlouhodobě požadují zrušení základní tabulky č. 1, kam patří pracovníci ve veřejném sektoru, například kuchaři, uklízeči, vrátní, pracovníci v příspěvkových organizacích, ale také nezdravotnický personál ve většině zdravotnických zařízeních.
Zvýšení platů a mezd o 3 % tarifů je také v rozporu s makroekonomickou predikcí Ministerstva financí, která počítá s růstem průměrných mezd o 5,9 %. Pokud stát začne šetřit na zaměstnancích veřejných služeb, nastartuje sestupnou tendenci výdajů domácností a druhotně se dostane do problémů.
Zástupci odborů požádali zástupce ministerstva, aby v rámci jejich připomínek k úhradové vyhlášce pro rok 2020 podpořili zvýšení úhrad pro sociální služby a domácí péči, a to v objemu navýšení o 40 %.
Zvláštní příplatek podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb.
V druhém bodě bylo podáno vysvětlení k poskytování zvláštního příplatku podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., příloha č. 6, IV. skupina. Zvláštní příplatek kompenzuje ztěžující vlivy práce, které jsou spjaty s výkonem konkrétní práce nebo pracovního režimu a nejsou zohledněny v platové třídě. Konkrétně se těmito vlivy rozumí výkon práce v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy.
Ztěžující vlivy spojené s jednotlivými pracemi jsou podle intenzity odstupňovány rozdělením prací do skupin a je stanoveno rozpětí zvláštního příplatku, v jehož rámci zaměstnavatel určí zaměstnanci konkrétní výši příplatku.
Ve IV. skupině prací je stanoveno rozpětí 1880 – 7500 Kč měsíčně. Do IV. skupiny patří práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví, mezi které patří rovněž práce spočívající v soustavném poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb uvedené v příloze č. 6 tohoto nařízení vlády.
Tento příplatek přináleží zaměstnancům, kteří poskytují přímou obslužnou péči podle §116 ods.1 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, nebo poskytují přímou zdravotní péči, jejíž druhy a formy stanoví zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování osobám s tělesným nebo mentálním postižením. Další podmínkou je, že přímou zdravotní a obslužnou péči zaměstnanec poskytuje soustavně na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Výše uvedené činnosti vykonává v některém ze zařízení sociálních služeb, která jsou stanovena v §34 odst.1 zákona o sociálních službách. Všechny uvedené podmínky musí být splněny zároveň a příplatek nepřísluší, pokud zaměstnanec provádí úkony nahodile a ojediněle, nebo je nevykonává v zařízení sociálních služeb. Výše uvedené podmínky splňují zařízení sociálních služeb uvedená v §34 písm. d) e) a f) zákona o sociálních službách, tedy domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.
Novela zákona o sociálních službách
Třetí bod se týkal novely zákona o sociálních službách. Přítomným byly sděleny aktuální informace. Podle plánu legislativních prací vlády na rok 2019 má být návrh zákona předložen v prosinci 2019 a má nabýt účinnosti od ledna 2021. Cílem návrhu má být nastavení tvorby sítě sociálních služeb, financování sociálních služeb, registrace a typologie sociálních služeb, sociální práce a vzdělávání sociálních pracovníků.
Byl vznesen společný požadavek na zařazení bodu novely zákona o sociálních službách na další jednání tripartitního pracovního týmu pro sociální otázky, až bude připraveno paragrafové znění.
Odbory v rámci novely zákona trvají na systémovém řešení financování sociálních služeb. Nesouhlasí s postojem Ministerstva financí, že nelze najít cestu, jak nenárokové dotace změnit na mandatorní a předem předvídatelný výdaj státního rozpočtu. Odbory jsou názoru, že kde je vůle, je i cesta.
Závěrem zástupci odborů připomněli, že odbory a zaměstnavatelé požadují, aby se problematika personálních standardů řešila prostřednictvím sektorové dohody k personálním standardům. Pracovní skupina se bohužel nesešla více než rok, a to způsobuje zásadní problémy.
Odboráři společně se zaměstnavateli požádali o co nejdřívější termín pro jednání.
Novelizace vyhlášky č. 505/2006 Sb.
Ve čtvrtém bodě se projednávala informace o novelizaci vyhlášky č. 505/2006 Sb., která by měla vejít v platnost od 1. 10. 2019. Vyhláškou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. V návrhu by mělo dojít ke změně a valorizaci úhradových limitů za stravovací a ubytovací služby v pobytových zařízeních, ke zvýšení hodinové sazby za úkony v terénních a ambulantních službách v souvislosti se zvýšením nákladů na poskytování těchto služeb. V současné době se čeká na rozhodnutí paní ministryně.
Rovná odměna – 22 % k rovnosti
V bodě různé jsme si vyslechli zprávu k projektu Rovná odměna – 22 % k rovnosti (www.rovnaodmena.cz ).Rozdíly v odměňování mezi muži a ženami v naší zemi jsou stále výrazné a mají dopady především na ženy. Rozdíl dosahuje -21,8 % v neprospěch žen, což je v 21. století alarmující fakt. Výsledkem projektu by měl být akční plán, který by měl působit na změny v oblasti odměňování žen a mužů.
Usnesení Rady Zlínského kraje o sociálních službách
Zástupci odborového svazu v bodě různé poukázali na usnesení Rady Zlínského kraje přijaté dne 8. 7. 2019 pod č. 0515/R17/19, jímž Rada Zlínského kraje vyjádřila souhlas se záměrem předat poskytování sociálních služeb pro cílovou skupinu senioři jiným poskytovatelům. S tím odbory zásadně nesouhlasí!
Dále zástupci odborového svazu poukázali na záměr optimalizace příspěvkové organizace Sociální služby Uherské Hradiště. Celá záležitost nebyla prodiskutována s veřejností a vytváří napětí mezi zaměstnanci příspěvkových organizací. Odbory považují toto rozhodnutí za velmi špatné s dalekosáhlými důsledky na dostupnost a kapacitu pobytových sociálních služeb ve Zlínském kraji v budoucnosti a požádaly Ministerstvo práce a sociálních věcí o spolupráci.
