Jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví (zdravotnická tripartita) se konalo 3. prosince. Budou se slučovat brněnské FN u sv. Anny s FN Brno? Bude dostatek financí na nárůst platových tarifů a základních mezd o 10 %? Bude sociální dialog k centralizaci hygienické služby? I to byla témata jednání pracovního týmu. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se jednání zúčastnily předsedkyně Dagmar Žitníková a místopředsedkyně Jana Hnyková, on-line také místopředseda Lubomír Francl. Jednání řídila vedoucí pracovního týmu a vedoucí právního a sociálního oddělení OS Ivana Břeňková.
Podle protiepidemického systému PES byl souhrnný index rizika na hodnotě 57, uvolňovala se protiepidemická opatření, otevřely se malé obchody, služby, měli bychom být spokojeni a optimisticky naladěni. Nebylo tomu tak. Nervozita byla ze strany sociálních partnerů i ministerstva, protože všechny strany sociálního dialogu jsou pod obrovským tlakem.
Na program jednání bylo předloženo osm bodů, aby mohly být konstruktivně projednány, bylo by k tomu třeba více jak plánované dvě hodiny času.
Termín jednání pracovního týmu byl stanoven podle možností ministra zdravotnictví Jana Blatného, zástupci zaměstnavatelů i odboráři počítali alespoň s omezenou třicetiminutovou účastí ministra. Těsně před jednáním ale byli informování, že se ministr Blatný jednání pracovního týmu neúčastní. Důvod byl pochopitelný, byl čtvrtek, den interpelací poslanců na předsedu vlády a ministry. Na ministerstvo došlo velké množství interpelací, které muselo ministerstvo zpracovat, ministr odsouhlasit, proto se nemohl jednání osobně účastnit.
Sociální partneři se shodli na tom, že termín příštího jednání bude muset být stanoven tak, aby se mohl ministr zdravotnictví opravdu účastnit osobně.
Finanční podpora fakultním nemocnicím
V úvodu jednání byla členům pracovního týmu předložena informace o tom, kterým fakultním nemocnicím byla v letech 2014-2020 poskytnuta finanční podpora, v jaké výši a z jakého důvodu.
Finanční podpora ze státního rozpočtu byla v roce 2014 poskytnuta Fakultní nemocnici svaté Anny v Brně a Nemocnici Na Bulovce v Praze, šlo o celkovou částku 700 mil. Kč.
Jedním z důvodů finanční podpory FN sv. Anny byl dopad projektu ICRS. Nemocnice Na Bulovce se dostala do velké ztráty, kterou nezvládla vyrovnat. Došlo ke kontrole hospodaření, zjistila se pochybení ze strany vedení a byla vyměřena pokuta za porušení rozpočtové kázně.
Finanční podpora, oddlužení v roce 2020 dosáhlo výši 6596 mil Kč. Prostředky byly poskytnuty na oddlužení vybraných nemocnic ve výši jejich závazků po splatnosti nad 60 dní od data uskutečnění zdanitelného plnění a částečně také přefinancovaných závazků.
Podpora byla poskytnuta Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, Nemocnici Na Bulovce, Všeobecné fakultní nemocnici, Fakultní nemocnici Brno, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a Thomayerově nemocnici.
Souběžně s oddlužením budou probíhat opatření za účelem zvýšení efektivity poskytovaných zdravotních služeb, zvýšení efektivity nákupů materiálu, přístrojů i podpůrných služeb.
Sociální partneři vzali informaci na vědomí, požadují jedenkrát ročně materiál ke kontrole hospodaření fakultních nemocnic.
Spojení FN u sv. Anny a FN Brno
Dojde ke spojení FN u sv. Anny a FN Brno?
Odbory vznesly dotaz na veřejně dostupnou informaci, že záměrem Ministerstva zdravotnictví je spojení FN u sv. Anny v Brně s FN Brno.
Dle zástupců ministerstva není žádný takový krok v přípravě, nepředpokládá se a není k tomu důvod. Jde o fámu, která vznikla v Brně, ministr Blatný do FN u sv. Anny jede, ale řešit problematiku ICRC.
Personální stabilizace zaměstnanců ve zdravotnictví
Druhým bodem byla personální stabilizace zaměstnanců ve zdravotnictví. V souvislosti s COVID-19 byl do plánu ke stabilizaci začleněn nový úkol zaměřený na řešení problematiky personální situace v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Odbory požádaly o začlenění zástupců do skupiny, která tento bod bude řešit. Pracovní tým se na požadavku shodl a ministerstvo souhlasilo.
Je nutné, aby se ustavená skupina k personálním otázkám sešla co nejdříve, a to za účasti ministra zdravotnictví. Skupina se zaměřuje na nedostatek zdravotnických pracovníků, a také na dlouhodobou strategii stabilizace a rozvoje personálních zdrojů ve zdravotnictví, která zohlední očekávané trendy v medicíně ve vazbě na demografický a geografický vývoj společnosti.
Ve fakultních nemocnicích je stav personálu poznamenán pandemií COVID-19, nedostatek nelékařského zdravotnického personálu je způsoben velkým množstvím karantén, izolací a pracovními neschopnostmi v důsledku kontaktů s osobami, u nichž byla zjištěna přítomnost viru SARS-CoV-2, případně přímo projev nemoci COVID-19.
Jen díky enormnímu nasazení zaměstnanců nemocnic se podařilo velmi nelehkou situaci zvládnout bez zásadního omezení poskytování zdravotních služeb akutní lůžkové péče pacientům, kteří ji v danou chvíli akutně potřebovali. Došlo však k odložení elektivních výkonů, které budou muset být provedeny v budoucnu, opět za cenu významného pracovního nasazení zdravotnického personálu nemocnic.
V současné době se projevuje únava, stres z velkého nasazení zaměstnanců v době vysokého počtu pacientů hospitalizovaných v souvislosti s onemocněním COVID-19.
Úhrada zdravotní péče a dopady pandemie
Pod třetí bod jednání lze souhrnně zahrnout úhrady zdravotní péče za rok 2020, dopady 2. vlny COVID-19, kompenzační vyhlášku a úhrady zdravotní péče v roce 2021.
Ministerstvo sdělilo, že je zatím vykázaná akutní lůžková péče zdravotním pojišťovnám za červenec, některé nemocnice mají vykázanou péči i za srpen, některé možná dokonce za září, ale většinu péče za září, říjen a listopad nemají nemocnice zatím vykázanou. Nelze v současné době usuzovat na vývoj produkce a hodnotit dopad 2. vlny COVID-19 na produkci a hospodaření nemocnic.
Pro získání průběžné informace o vývoji produkce nemocnic v roce 2020 oslovilo Ministerstvo zdravotnictví své přímo řízené nemocnice s žádostí o informaci o aktuální výši produkce a odhad do konce roku. Podle dodaných údajů a s ohledem na průběh druhé vlny COVID-19 by nemocnice mohly dosáhnout 4% nadprodukce a získat dodatečné 3-4 mld. Kč na úhradách, což je přesně dle očekávání kompenzační vyhlášky.
Tyto dodatečné prostředky nemocnice mohou využít na pokrytí nákladů spojených s COVID-19, které nejsou kryty jiným způsobem (tj. osobní ochranné pracovní prostředky v podzimní vlně, bariérová opatření apod.). Ministerstvo bude vývoj situace dále monitorovat a na začátku roku 2021, na již finálních produkčních číslech za rok 2020, zhodnotí potřebu změny produkčních cílů v kompenzační vyhlášce.
Pokud ministerstvo shledá, že parametry kompenzační vyhlášky jsou nedostatečné pro krytí výpadku produkce a zvýšené náklady nemocnic, má možnost tuto vyhlášku novelizovat a parametry dodatečně upravit, a to v termínu před finančním vypořádáním roku 2020.
Ministerstvo připomnělo, že po celý rok 2020 platí navýšení úhrad za hospitalizované covidové pacienty a plná úhrada testů na COVID-19, současně sdělilo, že se při druhé vlně ukazuje, že úhradová bonifikace pravděpodobně převyšuje navýšené náklady, a tyto bonifikace tak představují zajímavý dodatečný zdroj příjmů pro nemocnice.
Ministerstvo sdělilo, že se počítá s možností kompenzace odměn za COVID-19 zaměstnancům nelůžkových zdravotnických zařízení, nepůjde o plošné odměny, jako tomu bylo v lůžkových zdravotnických zařízeních. Na návrhu se pracuje.
Sociální partneři souhlasili s požadavkem zaměstnavatelů, aby byla předložena analýza dopadů první a druhé vlny COVID-19 v členění na jednotlivé segmenty, a to po ukončení roku 2020, cca v 1. čtvrtletí roku 2021.
Sociální partneři souhlasili s požadavkem zaměstnavatelů, který byl předložen za poskytovatele sociálních služeb. Byl vznesen požadavek na řešení nadprodukce vlivem nárůstu poskytované zdravotní péče v pobytových službách a nárůstu nákladů, které s tím souvisí. Pro výsledné období 2020 je proto naprosto nezbytné pro odbornost 913, ošetřovatelskou péči v sociálních službách, požadovat zrušení regulačních mechanismů (výkonovou úhradu) nebo alespoň limitaci maximální výsledné úhrady na úrovni nejméně 90 až 95 % produkce.
Ministerstvo v materiálu k úhradové vyhlášce pro rok 2021 uvedlo, že úhradová vyhláška pro rok 2021 stanovuje základní růst úhrad nemocnic ve výši 18 % oproti roku 2019 (v průměru po započtení dopadů CZ-DRG to je 21 % oproti 2019). Typické rozložení růstu mezi tyto dva roky je 10 % v roce 2020 (dle zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven) a 8 % v roce 2021 (v závislosti na mnoha faktorech, od výše základní sazby počínaje po dopad kompenzační vyhlášky konče).
Pro odbory je důležitá informace, že meziroční růst úhrad kolem 8 % je naprosto dostatečný pro pokrytí růstu platových tarifů/základních mezd o 10 % a ostatních nákladů o inflaci (3 %).
Odměny za první vlnu COVID-19
Bod týkající se odměňování zaměstnanců vždy navazuje na finanční možnosti veřejného zdravotního pojištění. Odměny za první vlnu COVID-19 byly vyplaceny. Problémem zůstává jejich započtení pro účely náhrad a příplatků platů a mezd. Jak jsme několikrát zveřejňovali, stanovisko OSZP ČR se nezměnilo: odměny patří do objemu mezd a platů, které jsou podkladem pro výpočet náhrad a příplatků.
Ministerstvo zdravotnictví drží názor, že pro ZZS jde o odměny, které se pro výpočet náhrad nezahrnují do objemu mezd a platů. Pro všechna ostatní lůžková zdravotnická zařízení Ministerstvo zdravotnictví sděluje, že záleží na rozhodnutí zaměstnavatele.
V tomto bodě trvá rozpor a dále se bude jednat, nebo bude muset rozhodnout soud.
Odměny za druhou vlnu COVID-19
Zástupci odborů se dotázali, jak a kdy se budou vyplácet odměny za druhou, horší vlnu COVID-19.
Podle předloženého materiálu a sdělení zástupců ministerstva se v současné době další plošné odměny ze státního rozpočtu formou dotačního programu za druhou vlnu neplánují. K dotačnímu programu bylo předloženo ze strany ministerstva několik negativních poznatků: plošné odměny nezohledňují zásluhovost a zapojení do péče o covidové pacienty, vzniká obrovská administrativní zátěž personálu ministerstva i nespokojenost samotných zaměstnanců lůžkových zdravotnických zařízení. Případné odměny za druhou vlnu COVID-19 by měly být podle názoru ministerstva vyplaceny z veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo předpokládá nápravu pro přiznání odměn zdravotnickým pracovníkům některých nelůžkových zdravotnických zařízení, která byla z dotačního programu vyjmuta.
Odboráři poděkovali za administrativní zajištění výplaty odměn, při jednáních s ministrem a vládou budou žádat o přiznání odměn za druhou vlnu COVID-19, a to i pro nelůžková zdravotnická zařízení, dále budou žádat navýšení zvláštních příplatků a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Odboráři vyzvali Ministerstvo zdravotnictví, aby odměny pro zaměstnance ve svém resortu prosazovalo stejně intenzivně jako MPSV, které už má připravený dotační titul na odměny pro sociální služby.
Odměňování v krajských hygienických stanicích
Na jednání byla předložena informace o odměňování zaměstnanců a úředníků orgánů ochrany veřejného zdraví, konkrétně v krajských hygienických stanicích. KHS bylo nutno finančně a personálně posílit. Služební úkoly na KHS bylo v době pandemie nutné plnit s nedostatečným personálním vybavením a finančním zabezpečením, proto Ministerstvo zdravotnictví požádalo vládu o dodatečné navýšení systemizovaných míst a financí.
Vláda uvolnila proti plánu navíc 213 milionů Kč a 134 služebních míst pro posílení a nábor nových odborníků. Pro rok 2021 se jedná o dalším požadavku na 5 milionů Kč.
Odbory upozornily, že se problematice ochrany veřejného zdraví věnují dlouhodobě, byly proti všem škrtům, spolupracují s ministerstvem a rády by se vrátily k organizaci kulatých stolů za účasti ředitelů KHS.
Legislativní práce Ministerstva zdravotnictví
Při projednávání bodu k legislativní práci Ministerstva zdravotnictví odboráři vyjádřili nespokojenost s procesem, kterým Ministerstvo předložilo návrh novely zákona č. 258/2000 Sb., k ochraně veřejného zdraví. Odbory požaduji, aby byl návrh zákona stažen a projednán ve stanoveném legislativním procesu. Hygienická služba potřebuje pozornost, ale k řešení se musí vyjádřit odborníci. Znejistit v této době zaměstnance, kteří pracují pod obrovským tlakem, je hazard!
Mezi projednávané zákony v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR je zařazen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., zákon o nelékařských zdravotnických povoláních. Předkládaný návrh novely stanoví, že studenti studijního programu všeobecné lékařství po absolvování 8 semestrů studijního programu všeobecné lékařství a po úspěšně vykonané zkoušce z ošetřovatelské péče nebo péče o nemocné anebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru získávají způsobilost k výkonu povolání praktické sestry. V současnosti je projednáván v Poslanecké sněmovně jako tisk 1103 ve stavu legislativní nouze.
Očkování proti COVID-19
Pouze ústní informace byla podána k plánu očkování proti COVID-19. Očkování bude dobrovolné a hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
Žádost o stanovisko k placení přesčasů
V poslední části jednání odbory požádaly o stanovisko k tomu, jak a kdy vyplácet plat za práci přesčas v přímo řízených organizacích Ministerstva zdravotnictví. Plat za práci přesčas náleží zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce § 127 a §141. §127 stanovuje výši a §141 stanovuje, že plat je splatný po vykonání práce, nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat nebo některou jejich složku. Odbory řeší problém s jednou přímo řízenou organizací ministerstva, která vyplácí plat za práci přesčas bez dohody se zaměstnancem v rozporu se zákoníkem práce. Odbory požádaly o stanovisko nebo společné jednání za účasti ředitele příslušné příspěvkové organizace
