Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, patří mezi nejčastěji novelizované zákony v ČR. Svědčí o tom i fakt, že jen v průběhu roku 2016 byl novelizován několikrát.
První novela zákoníku práce s účinností ke dni 1. července 2016 byla provedena zákonem č. 47/2016 Sb., kterým se změnil zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování. V souvislosti se změnami v organizaci vojenské činné služby došlo v zákoníku práce k terminologické změně spočívající v nahrazení slovního spojení „výjimečné vojenské cvičení“ spojením „služba v operačním nasazení“.
Druhou novelou, která se promítla do zákoníku práce, byla novela zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, která byla uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 298/2016 a která nabyla účinnosti dne 19. září 2016. I tato změna byla spíše terminologického charakteru. V ustanovení § 337, které upravuje doručování písemnosti určené zaměstnavateli zaměstnancem, bylo slovní spojení „označení svou uznávanou elektronickou značkou“ nahrazeno slovním spojením „zapečetění svou uznávanou elektronickou pečetí“.
Další novelu zákoníku práce přinesl zákon č. 377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření. Ke dni 1. ledna 2017 nabyla účinnosti část tohoto zákona, která vyjmula slovní spojení „pojistné na důchodové spoření“ z taxativního výčtu položek, které může zaměstnavatel zaměstnanci srazit ze mzdy/ platu v ustanovení o srážkách (§ 147) a u okruhu částek odečítaných zaměstnanci ze mzdy/ platu pro účely zjištění průměrného měsíčního čistého výdělku (§ 356).
Dnem 1. ledna 2017 nabyl účinnosti zákon č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona. Touto novelou dochází v zákoníku práce 1) k zařazení zaměstnanců Správy úložišť radioaktivních odpadů mezi zaměstnance, kterým zákoník práce ukládá vyšší rozsah povinností a omezení než ostatním zaměstnancům (§ 303), a dále 2) k vymezení okruhu zaměstnanců vystavených při práci nepříznivým účinkům ionizujícího záření, které bylo původně učiněno odkazem na vyhlášku o radiační ochraně a které bylo nově nahrazeno odkazem na atomový zákon (§ 347 odst. 3).
Ke konci roku 2016 podepsal prezident Miloš Zeman první dílčí novelu občanského zákoníku (zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony). Problematiky pracovněprávních vztahů se v rámci této novely bezprostředně dotýkají změny v ustanovení § 35:
● Nezletilý, který dovršil 15 let, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu, takže fyzická osoba bude způsobilá uzavřít pracovní smlouvu nebo některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jestliže dosáhla věku 15 let, přičemž jako den nástupu do práce nelze sjednat den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky.
● Zrušuje se oprávnění zákonného zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl věku 16 let, ukončit za stanovených předpokladů jeho pracovněprávní vztah.
Novela občanského zákona se do zákoníku práce promítne zrušením ustanovení § 56a a § 77 odst. 5 a 6. Tyto změny nabudou účinnosti šedesátým dnem po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů, tj. ke dni 28. února 2017.
Tyto změny byly do zákoníku práce promítnuty v návaznosti na změny právní úpravy dotýkající se jiných právních vztahů. Lze konstatovat, že se jedná spíše o změny technického charakteru, které nepředstavují výraznou koncepční změnu pracovněprávního vztahu. Významnější změny ovlivňující každodenní pracovní život zaměstnanců však lze očekávat v souvislosti s novelou zákoníku práce, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.