V pátek 1. října se v hotelu Vienna House Diplomat v Praze uskutečnila celorepubliková konference pod názvem Fórum sociálních služeb 2021 – sociální služby odpovídající standardům 21. století – deinstitucionalizace jako možná cesta, kterou uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Konference byla zahájena úvodním panelem pod názvem Jak by měly vypadat sociální služby v 21. století?
V panelu vystoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, hejtman kraje Vysočina a předseda komise Rady pro sociální věci Asociace krajů ČR Vítězslav Schrek, prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková a předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása.
Celý úvodní panel moderovala Emma Smetana. Diskutovalo se o budoucnosti pobytových služeb, terénních služeb a ambulantních služeb v České republice. Jak by se měla Česká republika připravit na stárnutí obyvatel? Je důležitá kvantita, nebo kvalita v sociálních službách? Všichni se shodli na potřebě kvalitních a dostupných sociálních služeb a rozvoji terénních a ambulantních služeb. Od některých řečníků zazněl názor na legislativní ukotvení alimentační povinnosti a vzniku soukromých pobytových služeb.
Po úvodním panelu byly předávány Ceny Rady pro seniory a stárnutí populace. Cílem udělování těchto cen je zvýšit povědomí společnosti o problematice seniorů a stárnutí; motivovat seniory k aktivnímu stárnutí; ukázat na význam mezigenerační solidarity a mezigeneračního dialogu; na příkladech dobré praxe prezentovat, jak mohou být senioři prospěšní sobě i jiným; představit a ocenit přínos osobností, které se významně a dlouhodobě angažují v oblasti podpory seniorů a mezigenerační spolupráce.
Ceny Rady vlády pro seniory se udělovaly už posedmé a získaly je osobnosti a kolektivy ve čtyřech kategoriích. Cenu Osobnost-profesionál Neli Záworová za založení Geronto-psycho-sociální poradny v Praze 15. Cenu Osobnost-neprofesionál získala Milena Hesová, místopředsedkyně Rady seniorů ČR a předsedkyně Krajské rady seniorů Olomouckého kraje za pomoc seniorům v době pandemie. Cenu Zajímavý projekt získaly létající týmy Domova důchodců Tmavý Důl – v době vrcholící pandemie se zde iniciovalo vytvoření tzv. létajících týmů, které byly složené z dvou až tří pracovníků. Vyráželi do různých zařízení v Královéhradeckém kraji zasažených epidemií COVID-19 a pomáhali eliminovat bezprostřední riziko nedostatečného zajištění péče o seniory, kteří jsou zcela závislí na pomoci. Zvláštní cenu předsedkyně Rady vlády získala nadace Krása pomoci. Krása pomoci vznikla v roce 2008 a od té doby podpořila seniory už částkou téměř 50 milionů korun a pomáhá dál.
Odpoledne byla rozdělena témata do tří hlavních bloků, které se následně dělily do sekcí. V prvním hlavním bloku se diskutovalo o vlivu demografických tendencí v ČR na segment péče o seniory a o reformě důchodového systému.
První sekce se věnovala ekonomickým dopadům na stárnutí obyvatel vlivem demografického vývoje. V druhé sekci se vyjadřovali účastníci k současnému stavu společnosti – proč se z péče vytratila mezigenerační solidarita. Diskutovalo se o tom, jak více propojit sociální a zdravotní péči či jaká je podpora státu pečujícím osobám. Ve třetí sekci se diskutovalo o reformě penzí a o tom, co by se konkrétně mělo změnit.
Druhý hlavní blok se věnoval deinstitucionalizaci a nesl název Zajištění péče o osoby se zdravotním postižením: Rušit či nerušit ústavní sociální služby. Byl také rozčleněn do tří sekcí.
První sekce probírala, zda jsou dnes potřeba ústavy. Druhá sekce byla zaměřená na problematiku zajištění péče pro osoby s poruchou autistického spektra. Ve třetí sekci se diskuse věnovala dobrým a špatným příkladům z praxe při rušení ústavních služeb a roli médií v deinstitucionalizaci. V této sekci jsem jako účastník debaty vystoupila vedle dalších, jako byla poslankyně Olga Richterová, vedoucí koncepce sociálních služeb MPSV Jan Vrbický, předsedkyně Jednoty pro deinstitucionalizaci Terezie Hradílková, ředitel domova Jeřabina Pelhřimova Petr Krčál a ředitelka Zahrady Kladno Eva Bartošová.
Zdůraznila jsem, že v celém procesu je důležité na transformaci mít odborně vzdělaný personál, připravené klienty na vstup do komunitního života a také připravenou komunitu, která by měla být informovaná, jak se konkrétní služba bude poskytovat, jací klienti zde budou žít a jak bude celá služba zajištěna personálně. K tomu je potřeba dostatečné množství finančních prostředků na zajištění služby a nákladů s tím spojených a dostatek personálu, který bude službu poskytovat. Nelze jen transformovat službu z finančních prostředků z EU, ale je nutné také zajistit finanční prostředky na udržitelnost služby po další roky.
Nejvíce mě na celé debatě zamrzelo vyjádření jedné z účastnic debaty k pobytovým zařízením sociálních služeb, že jsou to velkokapacitní zařízení. Moje reakce následovala doslova ihned. Toto spojení mě naprosto irituje, vždy si představím pod pojmem velkokapacitní chov skotu a prasat. Pobytové sociální služby, zaměstnanci a klienti těchto zařízení ušli kus cesty a současná zařízení nabízejí kvalitní služby pro seniory i osoby se zdravotním či mentálním postižením, zaměstnanci se vzdělávají a přinášejí do své práce nové poznatky, přístupy a metody práce, a tím zkvalitňují život lidem, kteří si vyberou cestu života v pobytové službě. A za to jim patří velké poděkování.
Třetí hlavní blok se zabýval zajištěním institucionální péče o ohrožené děti, situací dětí v dětských domovech a co je čeká potom, co je opustí. V tomto bloku se první sekce věnovala péči o děti na zdravotně-sociálním pomezí. Druhá sekce byla nazvaná Zaměstnanec jako klíčový prvek kvality poskytované podpory, věnovala se personálnímu zajištění sociálních služeb a vystoupila zde také vedoucí právního a sociálního oddělení odborového svazu Ivana Břeňková. Článek Ivany Břeňkové viz níže jako soubor ke stažení.
Konference otevřela řadu problémů, kolem kterých se chodí po špičkách, ale je nutné je řešit vzhledem k demografickému vývoji v České republice. K tomu je potřeba jasně otevřít diskusi ve společnosti o financování celé sociální oblasti a o tom, jak zajistit dostatek kvalitního personálu.
Foto autorka, Ivana Břeňková a Dagmar Žitníková
