Chcete být ve stáří doma, nebo v instituci?

Takto se nesprávně dá zjednodušit otázka k projektu deinstitucionalizace sociální péče. Přechod z ústavní péče na komunitní, nebo také záložní péči, je tématem nejen v České republice, ale v celé Evropě. Odbory jsou do diskuse zapojeny stylem: kdo by nechtěl být ve stáří doma, mezi svými blízkými? Proč nechcete starým lidem dopřát domácí prostředí? Na takové demagogickou a sugestivní otázky se v minutové diskusi těžko reaguje.

Ano, všichni chceme pro své blízké péči ve známém prostředí, nejlépe doma, ale půjde to zařídit pro všechny? Je to nutné a vždy v zájmu obyvatel sociálních zařízení? Deinstitucionalizace nesmí být zneužita k prosté likvidaci pobytových zařízení, k neefektivnímu vynakládání veřejných finančních prostředků.

Přechod z ústavní na komunitní péči by byl v některých případech přínosem, ale po řádné diskusi, přípravě a zachování nejlepších podmínek poskytované péče jak pro obyvatele, jejich rodinné příslušníky, tak pro zaměstnance a poskytovatele sociální péče.

V České republice se k tématu vyjadřuje odborový svaz a v Evropě členové sektorového sociálního dialogu Evropské federace odborových svazů veřejných služeb pro zdravotnictví a sociální péči (HSS EPSU).

HSS EPSU, evropští odboráři ze sociálních služeb, vytvořili návrh podkladu, o kterém budou diskutovat s evropskými zaměstnavateli sociálních služeb a ostatními zainteresovanými stranami. Dokument obsahuje klíčové definice, klíčové politiky, na nichž bude diskuse založena. Chceme dojít k postoji evropských odborářů k otázce přechodu od institucionální ke komunitní péči, nazývané také nevhodně „deinstitucionalizace“.

S návrhem podkladu byli seznámeni zástupci výboru sekce sociál Mgr. Marcela Holčáková a Ing. Tomáš Havlásek a místopředsedkyně OS Mgr. Jana Hnyková, kterým patří poděkování za připomínky jménem odborového svazu. Připomínky byly předány výboru HSS EPSU k zapracování.

Proč se tématem odbory nyní zabývají?

Téma přechodu z ústavní na komunitní péči je na pořadu jednání evropských institucí již delší dobu.

■ Od roku 2014 má poskytování financí z evropských strukturálních fondů podmínku očekávaného přechodu z institucionální na komunitní péči, což znamená, že strukturální fondy EU budou muset být vynakládány na projekty v souladu s tímto principem.

■ Je také důležité se připravit na to, že komise EU brzy zveřejní svou novou strategii pro dlouhodobou péči s cílem implementovat zásadu číslo 18 evropského pilíře sociálních práv. Zásada č. 18 přiznává právo na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče, zejména služby domácí a komunitní péče.

■ Je nutné seznámit se s iniciativou „Hnutí za nezávislý život“, která získává politickou podporu. Jeho plně respektované principy vycházejí z lidských práv osob se zdravotním postižením, na druhou stran důsledky přijetí jejich principů mohou vést k posunu až k nechtěné privatizaci, marketingu péče a přeměně uživatelů v klienty.

■ Na evropské úrovni existuje „Evropská expertní skupina pro přechod z institucionální na komunitní péči“, dříve známá jako Ad hoc expertní skupina pro přechod z institucionální na komunitní péči. Odbory své zastoupení v expertní skupině neměly.

■ Skupina měla značnou podporu ze strany Evropské komise, díky této podpoře byl vytvořen soubor pokynů pro přechod z institucionální na komunitní péči a soubor nástrojů o využití fondů Evropské unie pro přechod z institucionální na komunitní péči. Skupina v posledních několika letech ztratila určitou podporu kvůli své vnitřní roztříštěnosti a neschopnosti jednat. Pojmy a definice použité v pokynech jsou však ty, které jsou používány a mezinárodně uznávány.

Důležité je upřesnění, co se myslí institucí!

Je to tak jednoduché, jak si někteří v České republice vykládají?

Pokyny na evropské úrovni definují instituci jako jakoukoli rezidenční péči, která má tyto vlastnosti:

– obyvatelé jsou izolováni od širší komunity a/nebo jsou nuceni žít společně,

– obyvatelé nemají dostatečnou kontrolu nad svými životy a rozhodnutími, která je ovlivňují,

– požadavky samotné organizace mají tendenci mít přednost před individuálními potřebami obyvatel.

Rezidenční zařízení tedy NEJSOU synonymem „instituce“ samy o sobě, protože mohou být komunitní, respektovat lidská práva a práva uživatelů.

Přechod od ústavní péče ke komunitním službám je určen pouze pro ta pobytová zařízení, která tato práva nerespektují, ale mají výše uvedené charakteristiky.

Komunitní pečovatelské služby jsou takové služby, které umožňují „integrovanou péči“ tím, že vytváří prostředí pro každou osobu tak, aby měla přístup k péči a podpoře, kterou potřebuje v rámci komunity, kde žije. Přechod od institucionálních ke komunitním službám tedy znamená uzavření těch rezidenčních zařízení, která nerespektují lidská práva, a místo toho rozvinutí takové sítě služeb, která bude poskytovat různé typy péče nebo podpory. Mohou to být rezidenční, nebytové nebo domácí pečovatelské služby s integrovaným plánem péče, který odpovídá potřebám, možnostem a lidským právům uživatelů.

Komunitní péčí může být pobytová péče, denní péče nebo pečovatelské služby poskytované v místě bydliště osoby, která péči potřebuje. Jedná se o péči poskytovanou kvalifikovaným personálem v širokém spektru prostředí, od krátkodobých po dlouhodobé pobyty, až po příležitostné intervence v domácnosti osoby, která péči potřebuje. Komunitní péče se týká péče poskytované pečovatelskými pracovníky, nikoli rodinnými nebo neformálními pečovateli.

Rodinní nebo neformální pečovatelé. Neformální pečovatelé jsou osoby, které poskytují obvykle neplacenou péči. Nedostatek služeb nutí rodiny a neformální pečovatele, většinou ženy, opustit trh práce, aby mohli zasáhnout a pečovat o člena rodiny, což vede k vyššímu riziku chudoby, nízkým důchodům a sociálnímu vyloučení.

Je nejvyšší čas, aby se odbory do diskuse zapojily, uplatnily právo na ochranu pracovních podmínek zaměstnanců a také právo obyvatel na cenově dostupné a kvalitní služby dlouhodobé péče.

Odbory se při přechodu na komunitní služby musí zapojit, aby se zabránilo privatizaci a outsourcingu, maskovanému pod rámcem lidských práv.

Podobné články

Aktuality 7. 6. 2022 / 13:30

Zástupci evropských nemocnic a odborů o udržení zaměstnanců

Evropský sektorový sociální dialog zástupců nemocnic se konal 31. května 2022 v Bruselu.

Aktuality 7. 5. 2022 / 10:22

Odboráři z ČR, Německa, Maďarska a Španělska o sociálním dialogu

Ve dnech 26. a 27. dubna se v Madridu konal seminář Evropského odborového vzdělávacího institutu (ETUI) na téma Posílení evropského sociálního dialogu a pracovněprávních vztahů.

Aktuality 5. 3. 2022 / 14:59

Problémy odborářů ve společnosti Orpea

Téma problémů v nadnárodní společnosti pro poskytování sociálních služeb Orpea je pro nás důležité, protože jejím členem je také společnost SeneCura.

Načíst další
 
Napište nám