V pondělí 24. října se konala Panevropská konference k otázkám zdravotní a sociální péče. Konferenci zorganizovala Evropská federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU). Konference, která se koná jednou za pět let, se zúčastnilo 90 zástupců z kontinentu od Norska po Kazachstán. Mezi řečníky byli zástupci všech dotčených organizací pro kvalitní zdravotní a sociální péči, včetně Mezinárodní organizace práce (MOP, ILO), Evropské komise Evropské unie, Světové zdravotní organizace (WHO), výzkumných institucí, Eurofoundu nebo Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
První blok se zabýval otázkou, jak zajistit odolnost zdravotní a sociální péče po období pandemie COVID-19.
Jasně se vyjádřil regionální ředitel ILO pro Evropu a střední Asii Heinz Werner Koller. 65% zaměstnanců v sektoru tvoří ženy. Aby byl chráněn sektor, musí se chránit ti, kdo péči poskytují, musí se zvýšit investice do rovného odměňování, důstojných pracovních podmínek, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vzdělávání zaměstnanců i obyvatel. Musí se také chránit právo zaměstnanců na sociální dialog a kolektivní vyjednávání. Nepřípustným se musí stát násilí a harassment vůči zaměstnancům, domácím pečovatelkám a pečovatelům.
Za Evropskou komisi EU vystoupila hlavní poradkyně Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Isabel de la Mata. Isabel zdůraznila, že přestože sektor zdravotní péče nespadá do kompetence EU, EU je schopna nepřímo zlepšovat postavení národních zdravotních systémů prostřednictvím financí.
V současné době existují dva finanční nástroje EU, které se zaměřují na zdraví. Program pod značkou EU4Health (EU pro zdraví) má za cíl zlepšit, chránit a posilovat národní zdravotní systémy tím, že financuje projekty v oblasti zdraví na evropské úrovni. Program RRF, tedy nástroj pro obnovu a odolnost zdravotních systémů, má za cíl snížit dopad pandemie COVID-19 tím, že financuje národní a regionální projekty v oblasti digitalizace a zelené transformace.
Marta Branca, generální tajemnice HOSPEEM (organizace zaměstnavatelů ve zdravotnictví), se zaměřila na informace o spolupráci sociálních partnerů při řešení aktuálních problémů. Uvedla, že EPSU a HOSPEEM podepsaly aktualizovaný rámec akcí pro nábor a udržení zaměstnanců ve zdravotnictví. Materiál najdete jako soubor ke stažení na: https://www.zdravotnickeodbory.cz/zastupci-evropskych-nemocnic-a-odboru-o-udrzeni-zamestnancu/
Česká strana nemá v HOSPEEM zastoupení zaměstnavatelů.
V druhém bloku byly předloženy návrhy a informace o postupech pro řešení nedostatku zaměstnanců.
Tina Weber z nadace Eurofound ve své prezentaci zdůraznila, že do roku 2030 budou v EU chybět 2 miliony zdravotnických pracovníků. Zaměstnavatelé proto musí zvýšit atraktivitu zaměstnání tím, že nejen zlepší platové a pracovní podmínky, ale budou nabízet příležitost k rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, jinak zaměstnance nezískají, ani si neudrží ty stávající.
Matthias Wismar, programový manažer Evropské observatoře pro zdravotní systémy a politiky dodal, že v Evropě existují velké subregionální rozdíly. Mnoho sester a lékařů migruje ze svých domovských zemí do jiných členských států EU, aby našli lepší platové a pracovní podmínky.
Aysel Rahimli, programová koordinátorka WEMOS, uvedla, že mnoho evropských států je silně závislých na zahraničních vyškolených sestrách a lékařích. V důsledku toho některé státy trpí nedostatkem zaměstnanců. Migrace je pro některé státy požehnáním a pro druhé prokletím.
V bloku o pandemii COVID-19 se mluvilo o počátku pandemie, vlivu na zaměstnance, prvotních krocích pro zabezpečení ochrany zdraví zaměstnanců, o úsilí ze strany odborů, aby byl covid uznán za nemoc z povolání jak pro zdravotnické pracovníky, tak pro pracovníky v sociálních službách.
Při hodnocení nemoci covid se používají termíny dlouhodobý covid a post covid. Dlouhodobý covid je termínem pro příznaky nemoci, které trvají déle než 4 týdny, post covid je pro příznaky, které trvají déle než 3 měsíce. Zaměstnance, kteří prošli covidem, je nutné v jejich zájmu po návratu do práce sledovat a podporovat kvůli možné recidivě.
Závěrečný panel se zaměřil na posílení kolektivního vyjednávání.
Richard Pond (EPSU) představil nedávnou směrnici o přiměřených minimálních mzdách, která byla schválena Evropskou radou 4. října 2022. Směrnice poskytuje odborům příležitost ke zvýšení členství v odborech a pokrytí kolektivním vyjednáváním v sektoru zdravotní a sociální péče.
Na konferenci delegáti přijali deklaraci, že je nutné přejít ke konkrétním krokům k záchraně sektoru zdravotnictví a sociální péče, pouze potlesk nestačí!
V prohlášení se mimo jiné uvádí, že:
V celém panevropském regionu zaznamenáváme rozsáhlé nepokoje zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách.
Zaměstnanci nebudou čekat na kolaps ve zdravotnictví a v sociálních službách z důvodu nedostatku personálu. Problémy jsou naléhavé a je nutné je řešit hned.
Účastníci podpořili výzvu k akci, a to k demonstraci v Bruselu dne 9. prosince u příležitosti zasedání Evropské rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu zdraví.
