COVID-19 jako nemoc z povolání – jak postupovat

Onemocnění COVID-19 může být uznáno jako nemoc z povolání. Pro uznání musí být legislativně splněny podmínky pro účely posuzování nemoci z povolání, a to provádí KHS podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, na žádost věcně a místně příslušného střediska nemocí z povolání. Postup při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání upravuje s účinností od 1. 4. 2012 vyhláška MZ a MPSV č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání).
Podkladem pro uznání onemocnění COVID-19 jako nemoc z povolání je Stanovisko Společnosti nemocí z povolání ČLS JEP.
Upozorňujeme, že o uznání nemoci z povolání nerozhoduje, tak jako v případě pracovního úrazu, zaměstnavatel, ale určené zdravotnické zařízení. Uznání nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují výhradně poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení Ministerstva zdravotnictví ČR k uznávání nemocí z povolání. Šetření se provádí vždy u místně příslušného střediska, neplatí zde princip svobodné volby lékaře. Seznam pracovišť, která splnila podmínky MZ ČR a mají uděleno povolení k uznávání nemocí z povolání, je uveden na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví:

https://www.mzcr.cz/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-z-povolani/

V případě, že se domníváte, že jste v souvislosti se svým zaměstnáním onemocněli nemocí z povolání COVID-19, postupujte, prosím, takto:

Požádejte ošetřujícího lékaře tj. praktického lékaře nebo lékaře pracovnělékařských služeb (závodního lékaře), ať vám vystaví žádost a posudek ohledně vaší nemoci.

Formulář žádosti je stejný jako žádost o jakékoliv jiné konziliární vyšetření tj. Poukaz na vyšetření/ošetření.

Žádost o vyšetření pro podezření na nemoc z povolání doručte na adresu příslušného střediska jakýmkoliv prokazatelným způsobem – poštou nebo osobně.

Příslušné pracoviště posoudí podmínky a vyzve vás k lékařské prohlídce. 

Co přinést k vyšetření při řešení COVID-19 jako možné nemoci z povolání?

  1. Kopii zdravotnické dokumentace od registrujícího praktického lékaře v rozsahu potřebném k posouzení nemoci (dle § 62 zákona 373/2011 Sb. v platném znění) včetně údajů o trvání pracovní neschopnosti.
  2. Výsledky laboratorních testů na koronavirus.
  3. Nálezy odborných lékařů týkající se řešeného onemocnění (vč. rentgenových snímků), pokud byly provedeny.

Pokud je na základě vašeho vyšetření podezření na nemoc z povolání potvrzeno, následuje hygienické šetření u zaměstnavatele, které vykonává krajská hygienická stanice. Krajská hygienická stanice posuzuje, zda jsou na místě výkonu práce u zaměstnavatele splněny předpoklady k tomu, aby mohla zjištěná nemoc z povolání vzniknout. Na pracovišti jsou při šetření prováděny různé testy, odebírány potřebné vzorky a zjišťovány další poznatky za účelem ověření podmínek vzniku nemoci z povolání.

K danému obdržela pracoviště KHS metodiku, dle které mají postupovat v případě COVID-19 a je zde také informace, že onemocnění COVID-19 je pravděpodobná nemoc z povolání získaná u pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.

Po vyšetřeních a na základě vyhodnocení zprávy o šetření krajské hygienické stanice u zaměstnavatele je příslušným poskytovatelem pracovnělékařských služeb vydán lékařský posudek, kterým se stanovuje, zda jsou ve vašem případě naplněné podmínky nemoci z povolání a zda se vám COVID-19 uznává jako nemoc z povolání, či nikoliv.

Připomínáme ustanovení § 62 odst. 5 zákona č. 373/2011 Sb., které stanovuje, že ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc konkrétní posuzované osoby uznává jako nemoc z povolání, či ne.

Lékařský posudek – náležitosti a přezkoumání

Formální a obsahové náležitosti, které musí lékařský posudek splňovat, jsou obsaženy v již výše zmíněné vyhlášce č. 104/2012 Sb. a rovněž ve vyhlášce č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Za nejdůležitější náležitost lékařského posudku můžeme označit, mimo identifikačních údajů posuzované osoby a zaměstnavatele, především podle § 4 písm. c bodu 1.) vyhlášky č. 104/2012 Sb. datum zjištění nemoci, za které se považuje den vyšetření, při němž bylo poprvé prokázáno onemocnění, uznané později za nemoc z povolání. Pokud je uznána nemoc z povolání, je rovněž podstatné označit konkrétní onemocnění, obsažené v seznamu nemocí z povolání.

Pokud byste se závěrem šetření nesouhlasili, tak máte právo podat Návrh na přezkoumání lékařského posudku.

Dle § 46 zákona č. 373/2011 Sb. může proti vydanému lékařskému posudku do deseti pracovních dnů od jeho prokazatelného předání podat posuzovaná osoba nebo osoba, které uplatněním lékařského posudku vznikají práva nebo povinnosti, návrh na jeho přezkoumaní, a to k poskytovateli, který lékařský posudek vydal. Pokud ze závěru lékařského posudku vyplývá, že posuzovaná osoba je zdravotně nezpůsobilou, zdravotně způsobilá s podmínkou nebo pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost pro účel, pro nějž byla posuzována, nemá návrh na přezkoumání lékařského posudku odkladný účinek.

V případě, že je návrh na přezkoumání lékařského posudku podán po lhůtě deseti pracovních dnů od předání lékařského posudku, poskytovatel pracovnělékařských služeb ho odloží.

Pokud je návrhu na přezkoumání vyhověno v plném rozsahu, je lékařský posudek bezodkladně zrušen a dle zjištěných informací a případně nového posouzení zdravotní způsobilosti posuzované osoby je vydán posudek nový. Není-li však návrhu na přezkoumání vyhověno v plném rozsahu, je spis s návrhem na přezkoumání, podklady pro přezkoumání lékařského posudku a stanoviskem poskytovatele postoupen příslušnému správnímu orgánu, kterým je odbor zdravotnictví krajského úřadu. Ten potom zjišťuje, zda byl lékařský posudek vydán oprávněným poskytovatelem a vypracován posuzujícím lékařem s příslušnou specializací, zda byly provedeny všechny lékařské prohlídky stanovené právními předpisy, byl zjištěn zdravotní stav posuzované osoby úplně, bylo postupováno při zjišťování podmínek vzniku nemoci z povolání v souladu s právními předpisy atd., přičemž tento příslušný správní orgán má lhůtu 30 pracovních dnů na to, aby návrh na přezkoumání lékařského posudku zamítnul a lékařský posudek potvrdil, nebo lékařský posudek zrušil a věci vrátil poskytovateli k vydání nového posudku, či napadený lékařský posudek zrušil. Proti těmto rozhodnutím správního orgánu není možné podat odvolání.

V případě uznání onemocnění COVID-19 jako nemoci z povolání vám náleží náhrada ztráty na výdělku (rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem újmy a výší nemocenských dávek) a bolestné a odškodnění za ztížené společenské uplatnění, které mají povahu jednorázové výplaty.

Květoslava BOHÁČKOVÁ

Barbora VANČUROVÁ

Bc. Dagmar ŽITNÍKOVÁ

Podobné články

Aktuality 22. 9. 2022 / 13:28

Sjednaný druh práce a jiné úkoly

Pracuji už pět let v sociálních službách jako kuchařka. Vždy jsem pracovala pouze v kuchyni a věnovala jsem se samotnému vaření.

Aktuality 21. 9. 2022 / 13:32

Právo zaměstnance nahlédnout do svého osobního spisu

Zaměstnavatel mi nechce umožnit, abych mohl nahlédnout do svého osobního spisu.

Aktuality 10. 5. 2022 / 10:57

Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení

Co si mám u doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení představit pod pojmem „pracovní volno v na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den“? Jedná se o 1 den v týdnu, v měsíci, v roce?

Načíst další
 
Napište nám