Digitalizace – příležitost, nebo hrozba?

Digitalizace. Pojem, který se na nás hrne ze všech stran. Začíná ovlivňovat prakticky veškeré činnosti našeho života. Jaký je ale reálný dopad raketového nástupu informačních technologií na zaměstnance? V červnu se konal ve Vídni mezinárodní seminář na téma Digitalizace ve veřejných službách. Hlavním organizátorem byla Evropská federace odborových svazů veřejných služeb EPSU a rakouský odborový svaz YOUNION.

Mají zaměstnanci vítat nastupující digitální éru, nebo se začít obávat o svá pracovní místa?

Hned několik úvodních příspěvků ukázalo, jak obrovského rozsahu činností se tato tématika dotýká. Pro někoho je klíčová ochrana osobních dat občanů a riziko jejich prodeje soukromým společnostem nebo připravované zveřejňování všech veřejných zakázek na internetu, pro jiného zase plánované zavádění elektronických faktur.

On i samotný pojmem „digitalizace“ je v každém oboru chápán zcela odlišně. Například pro zdravotníky se jedná o databáze s rychlým přístupem ke kompletním záznamům o jednotlivých pacientech. Ale třeba u knihovníků a pracovníků v archivech to je především převod papírových dokumentů do elektronické formy. No a u zaměstnanců finančních úřadů zase centrální evidence daňových poplatníků.

Evropská komise svými nařízeními a vyhláškami doposud kladla důraz především na bezpečnost dat a ochranu před jejich zneužitím. Na ochranu lidí, kteří s těmito daty musejí pracovat, se tak trošku pozapomnělo. Začíná se objevovat řada nemocí, které jsou spojovány s mnohahodinovou monotónní prací u počítače. Nové technologie nebo aktualizované verze programů se velmi často zavádějí za provozu metodou nauč se sám, bez patřičného proškolení zaměstnanců.

Zaměstnavatele motivuje při zavádění moderních technologií představa zvýšení efektivity a zisku díky snížení počtu zaměstnanců. Je pravdou, že ubývá rutinní, manuální a méně kvalifikované práce, ale ta je v tomto případě nahrazována IT specialisty, kterých je obecně nedostatek a musí být patřičně ohodnoceni. 

Dalším velkým tématem je internet a sociální sítě. Již dnes existují firmy, které jsou schopny prodávat elektronický profil osobnosti se statistickým hodnocením zvyků a sledováním jejího pohybu. S rozšiřováním internetu souvisí i rozvoj takzvané sdílené ekonomiky. Jedná se například o „spolujízdy“ typu Uber nebo „spoluubytovávání“ firmy Airbnb. Kde je hranice, kdy se jedná o přátelskou výpomoc a kdy o šedou formu podnikání, ze které se neodvádí daně? Jsou poskytovatelé těchto služeb spíše zaměstnanci nebo OSVČ? Jaké pro ně platí zákony a vyhlášky?

Nástupu těchto technologií se nevyhne ani oblast zdravotnictví a sociální péče. Systémy pro evidenci zdravotnických záznamů jsou již hotové a vyzkoušené, jejich většímu rozšíření brání spíše neochota poskytovatelů domluvit se na jednotných komunikačních standardech. Technologické firmy vyvíjejí systémy pro telemedicínu, dálkový monitoring a diagnostiku pacientů, zdokonalují se expertní systémy, které mají pomoci zdravotníkům při správném určení diagnózy. Mnoho takovýchto produktů je již připraveno a je jen otázkou času, kdy se začnou běžně používat.

Je jasné, že digitalizaci nelze zastavit ani zakázat. Lidé, kteří nemají přístup k internetu nebo nedokáží používat počítače, se za několik let mohou stát občany „druhé kategorie“, kteří budou jen velmi těžko hledat práci a orientovat se v běžném životě. Proto musíme velmi rychle nastavit normy pro používání nových technologií tak, aby se minimalizovaly negativní dopady nejen na zaměstnance, ale i na společnost.

Podobné články

Aktuality 6. 6. 2022 / 14:43

Hrdinové mezi námi

Nedá mi, abych nereagovala na nešťastnou událost, která se odehrála v tomto týdnu v Domově Alzheimer v Roztokách u Prahy.

Aktuality 2. 6. 2022 / 20:06

Na pražské ZZS se nám osvědčila vytrvalost a orientace v legislativě

Na ZZS hlavního města Prahy pracuji 23 let. Nejdříve jako řidič tzv. převozové služby, po doplnění zdravotnického vzdělání na distančním studiu jako zdravotnický záchranář.

Aktuality 1. 6. 2022 / 20:37

Komplikovaný Olomoucký kraj

Možná vás titulek Komplikovaný Olomoucký kraj překvapil, ale s určitou dávkou smutku a rozhořčení musím konstatovat, že jsem se nespletl a opravdu je to tak.

Načíst další
 
Napište nám