Zdravotnictví a sociální služby jsou důležitým tématem pro Světovou organizaci práce (ILO), Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Velmi důležitý pro zdravotnictví a sociální služby je sociální dialog vedený na evropské i světové úrovni. OSZSP ČR je v tomto dialogu velmi aktivní spolu se zahraničními kolegy, odboráři z veřejných služeb.
Zástupkyně odborového svazu místopředsedkyně Ivana Břeňková se účastní jednání výkonného výboru Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) i sektorového sociálního dialogu.
Sektorový sociální dialog EPSU ke zdravotnictví a sociálním službám (HSS EPSU) se koná v rámci pracovních skupin a plenárních jednáních. Jde o sociální dialog odborů a zaměstnavatelů nemocničního sektoru (HOSPEEM). V každém roce se konají přibližně dvě pracovní jednání.
První jednání v roce 2018 se konalo 4. dubna v Bruselu.
Na programu byly body k personálním problémům resortů zdravotnictví a sociálních služeb.
Připravovala se také konference k náboru a udržení zaměstnanců ve zdravotnictví na 23. a 24. května v hlavním městě Litvy Vilniusu. Název konference „Zdravá mysl ve zdravém těle – starejme se o ty, kteří se starají o nás“, odpovídá přesně současnému stavu a problémům zaměstnanců ve zdravotnictví. O konferenci ve Vilniusu přinášíme samostatný článek.
Podpora učňovskému vzdělávání ve zdravotnictví
Projednala se podpora učňovskému vzdělávání ve zdravotnictví.
K podpoře učňovského vzdělávání ve zdravotnictví je vytvořena Evropská aliance, která sdružuje vlády, sociální partnery, organizace odborného vzdělávání a přípravy. Je podpořena společným prohlášením odborů, Evropskou komisí a předsednictvím Rady EU. Cílem aliance je zlepšit kvalitu, nabídku a image učňovského vzdělávání a mobilitu v Evropě.
Dne 15. 3. 2018 se ministři EU dohodli na evropském rámci pro kvalitu a efektivní učňovské vzdělávání. V sektoru zdravotnictví je důležité se touto otázkou vážně zabývat, zdravotnictví je jedním z klíčových odvětví pro rozvoj hospodářství a společnosti v Evropě.
BOZP a prevence poranění ostrými předměty
Byla předložena informace o aktuální revizi právních předpisů EU o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o průběžných výsledcích průzkumu dodržování směrnice 2010/32/EU o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických zařízeních.
Pro připomenutí: touto směrnicí se provádí Rámcová dohoda uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.
Hlavním cílem je sledovat implementaci a provádění směrnice v členských státech. Směrnice byla oficiálně zavedena před čtyřmi lety. Byl proveden průzkum, aby se prokázalo, zda provádění a používání směrnice bylo pro prevenci poranění ostrými předměty prospěšné. Průzkum byl zaměřen na členské organizace HOSPEEM a EPSU. Sekretariáty shromažďují a analyzují údaje a shrnou je do stručné zprávy. Zpráva bude předložena také Evropské komisi.
Etické příhraniční zaměstnávání
Je to již deset let, co byl uzavřen mezi EPSU a HOSPEEM Kodex k etickému příhraničnímu náboru a udržení zaměstnanců ve zdravotnictví. Kodex byl uzavřen k náboru profesionálů pro zajištění kvalitní zdravotní péče, což je pro EU klíčovou prioritou.
EPSU a HOSPEEM podporují vytváření rovných podmínek, zásad spravedlivého odměňování, slušného zaměstnání a pracovních podmínek pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví. Uzavření kodexu je jedním z hlavních úspěchů sektorového sociálního dialogu EPSU pro nemocniční sektor.
Kodex obsahuje dvanáct klíčových zásad. Je nutné poskytovat vysoce kvalitní zdravotní péči přístupnou všem lidem v Evropské unii, provádět registraci, shromažďovat údaje o poskytování péče a počtech zaměstnanců, plánovat potřebu zaměstnanců, zajistit rovný přístup k odborné přípravě a profesnímu rozvoji, předkládat transparentní informace o volných pracovních místech v rámci EU, uzavírat smlouvy transparentně a spravedlivě, registrovat povolení a uznávání kvalifikací pro výkon povolání, řešit otázku bydlení a životní úrovně, zajistit rovné postavení a nediskriminaci zaměstnanců, podporovat etické postupy při náboru, zajistit svobodu sdružování, sledovat plnění kodexu.
Sociální partneři EPSU a HOSPEEM pro nemocniční a zdravotní péči se zavázali podporovat etické náborové postupy.
Požadavek Světové organizace práce: dostatek zaměstnanců
Zástupci Světové organizace práce (ILO) pro sektorovou politiku zdravotnictví a sociální služby předložili informaci o tripartitním jednání ke zlepšení zaměstnanosti a pracovních podmínek zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách. Zástupci ILO, zaměstnavatelů a odborů diskutovali o důstojných pracovních podmínkách zaměstnanců, o strategiích, které by pomohly účinně řešit nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví a v sociálních službách.
● Jedině dostatek zaměstnanců ve zdravotnictví může zajistit rovný přístup všem potřebným ke zdravotní péči.
● V celosvětovém měřítku je statisticky doloženo, že čím jsou země na nižší ekonomické úrovni, tím méně zaměstnanců z celkového počtu zaměstnanců pracuje ve zdravotnictví a v sociálních službách.
● Podle statistiky OECD je podíl zaměstnanců ve zdravotnictví a v sociálních službách na celkovém počtu zaměstnanců něco přes 10 %, to je průměr za všechny země, které dodaly podklady OECD.
● Ekonomicky a sociálně vyspělé státy, jako je například Norsko, Dánsko, uvádějí podíl přes 18 %, Finsko a Norsko kolem 16 %, USA, Švýcarsko a Německo kolem 12 %, pod průměrným ukazatelem je například Rakousko (necelých 10 %), Španělsko a Itálie (8 %), Slovensko Česká Republika (kolem 7 %), za námi je například Korea, Maďarsko, Polsko nebo Turecko.
● S nárůstem potřeby zaměstnanců roste počet migrujících zdravotnických pracovníků. Na migraci má vliv dynamika trhu práce, přistěhovalecká politika, nespokojenost zaměstnanců s pracovními podmínkami a příjmy. S migrací jsou spojené jak nevýhody, odliv zaměstnanců z chudších států, tak výhody, jakými jsou profesní rozvoj, získání a předání dovedností.
● Státy by měly vést takovou politiku k udržení a náboru zaměstnanců, která zajistí tvorbu nových pracovních míst, kvalitní pracovní podmínky, zvýšení platů a mezd, ochranu práv migrujících zaměstnanců a uznávání kvalifikací.
● Ve zdravotnictví a v sociálních službách pracuje velké procento žen, kolem 70 %. Je nutné řešit otázku nízkého ohodnocení práce v sektorech, ve kterých pracují převážně ženy.
● Opět platí, že čím chudší země, tím je rozdíl v odměňování žen a mužů větší, až 30 % v neprospěch žen. Průměr ve světovém měřítku je 20 %, v ČR se pohybuje několik let kolem 24 %.
● Pokud státy zajistí potřebný počet zaměstnanců a zajistí jim důstojné pracovní podmínky, budou schopny zajistit dobrý systém poskytování zdravotní a sociální péče. Státy se musí potýkat s omezenými finančními prostředky a s tím, že práce ve zdravotnictví a v sociálních službách není pro mladé lidi atraktivní. Na druhou stranu jsou to sektory se stálou a perspektivní zaměstnaností, s rozvojem kvality pracovních podmínek, s nutností sociálního dialogu.
● Je zapotřebí předkládat politikům více údajů, zvyšovat jejich informovanost, kterou potřebují ke tvorbě strategií, nutné je udržet a rozvíjet sociální dialog.
Požadavek OECD: dostatečné dovednosti
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předala informace o posuzování dovedností pracovníků ve zdravotnictví ve vazbě na podporu plánování a prognózy potřeb zaměstnanců.
Zástupci OECD se zaměřili na posuzování dovedností pracovníků ve zdravotnictví ve vazbě na výkon povolání.
Problémy ve výkonu povolání, tedy špatné výsledky léčby, mohou být způsobeny
– neodpovídajícími dovednostmi,
– špatnou komunikací s pacienty,
– nevyužitím technologií,
– špatnou týmovou prací,
– chybným využíváním specialistů na rutinní práce.
Zástupci OECD poukázali na nutnost komunikace mezi zaměstnanci, na nutnost nastavit plánování pro vzdělávání, výcvik, organizaci a také zvýšit úhradu nákladů a mezd.
Udržitelnost poskytované zdravotní péče
Zástupci Mezinárodní organizace práce (ILO), Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předložili společnou prezentaci o zaměstnanosti ve zdravotnictví, opatření pro udržitelnost poskytované zdravotní péče a jejího vlivu na hospodářský vývoj v Evropské unii.
Prezentace vychází ze společné iniciativy ILO, WHO a OECD s názvem „Zdraví pro všechny, společná práce, investice do zdraví zaměstnanců a hospodářský růst“.
Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) ustanovil komisi ze zástupců ILO, WHO a OECD na nejvyšší úrovni. Komise pracovala od března 2016 intenzivně po dobu šesti měsíců.
● Cílem práce komise bylo podat doporučení, jak do roku 2030 celosvětově zajistit nejméně 40 milionů nových pracovních míst ve zdravotnictví a v sociálních službách, současně snížit a zastavit stálý pokles zaměstnanců, zajistit a obsadit studijní místa v učňovském a středním školství.
● Zdravotnictví je klíčový sektor nejen pro zdraví lidí, ale i pro ekonomiku států, je sektorem s nárůstem počtu pracovních míst. Poptávka po zdravotních a sociálních službách se bude stále zvyšovat.
● Ekonomika států je závislá na zdraví populace, z výzkumů vyplývá, že jedna čtvrtina hospodářského růstu je ovlivněna dobrým zdravotním stavem obyvatelstva.
● Pokud by byly státy nečinné, investice nedostatečné, může dojít k ohrožení lidského zdraví, ale také k vážným sociálním a hospodářským ztrátám, což se ukázalo například při vypuknutí epidemie Ebola v západní Africe. Chyběla první linie ochrany udržení zdraví na mezinárodní úrovni.
V prezentaci komise uvedla deset doporučení a výzvu, aby se připojily všechny zúčastněné strany k zajištění udržitelnosti a rozvoje poskytované péče, zdraví, včetně zdraví zaměstnanců.
Zpracovatelé si uvědomují, že uvedená doporučení jsou ambiciózním plánem k zajištění správného počtu pracovních míst pro zdravotnické pracovníky se správnými schopnostmi a dovednostmi.
● Deset doporučení komise pro transformaci zdravotnictví počítá s předpokladem zajištění udržitelného rozvoje EU.
● Pro udržitelný rozvoj je nutné odstranění chudoby, dobrá úroveň zdraví, dobré životní podmínky, kvalita vzdělávání, rovnost pohlaví, zajištění důstojné práce a hospodářský růst.
● Současně byla doporučení zpracována za podmínky dodržování práv, politických závazků a maximální návaznosti investic.
Deset doporučení komise ILO, WHO a OECD k transformaci prostředí pro výkon povolání zdravotnických pracovníků:
1. Investice do vytváření pracovních míst
Nutné je zajištění investic do vytváření slušných, kvalitních pracovních míst, především pro mladé zaměstnance a ženy. Zdravotní péče je zajištěna především ženami, pracovní místa musí odpovídat jejich možnostem, schopnostem a dovednostem.
Komise vyzývá k přijetí takových opatření, která povedou ke zvýšení poptávky po pracovních místech. Zapojit se musí vlády.
2. Práva žen, rovnost pohlaví
Nutná je účast žen ve vedení a v rozhodovacích procesech, dále odstranit generové předsudky a nerovnost ve vzdělání. Komise vyzývá k odstranění fyzického a sexuálního násilí a obtěžování vůči ženám a mužům na pracovišti.
3. Vzdělávání, dovednosti, schopnosti zdravotnických pracovníků
Všem zdravotnickým pracovníkům musí být zabezpečeno vzdělání i celoživotní vzdělání tak, aby měli dovednosti a schopnosti k zajištění zdravotních potřeb obyvatelstva.
Podle komise mohou všechny země udělat více pro zvýšení investic do vzdělávání, modely by se měly odklonit od úzké specializace, měly by se zaměřit na celoživotní vzdělávání a stanovení kompetencí. Je nutné odstranit překážky v systému vzdělávání, řešit geografický vývoj, posílit vzdělávání mládeže pro práci ve zdravotnictví.
Komise poukázala na důležitost účinnosti vzdělávání pro poskytování komunitní péče. Komunitní péče znamená poskytovat pomoc a podporu na správné úrovni a ve správné podobě tak, aby klient dosáhl co největší úrovně nezávislosti, samostatnosti a soběstačnosti.
4. Organizace a poskytování zdravotních služeb
Reformy ve zdravotnictví se soustředily a zaměřily na nemocniční péči, nutné je zaměřit se dále na prevenci a vysoce efektivní, kvalitní cenově dostupnou integrovanou komunitní primární a ambulantní péči se zaměřením na ty, kdo potřebují zvýšenou péči a pozornost. Neexistuje žádný předpis na dokonalou kombinaci při poskytování veřejné nebo soukromé zdravotní péče.
Vlády by měly přijmout politiku pro poskytování zdravotní péče v celém sektoru. Vznikají různé modely sociálního podnikání jako soukromé, sociálně orientované řešení, ale veřejné politiky a regulační orgány musí chránit zájmy společnosti a zajistit, aby profesionální zájmy neměly dominantní postavení.
5. Technické vybavení, technologie
Nutné je využít nákladově efektivní informace, komunikace, technologie ke zlepšení poskytování zdravotních služeb, výchově obyvatel a informačních služeb.
Rychle se měnící technologie již mění povahu poskytovaných zdravotních služeb. Zdravotníci již využívají informační a komunikační technologie.
Digitální technologie poskytují příležitost k efektivitě práce zaměstnanců, obyvatelům umožňují rychlejší přístup ke zdravotním službám a také zlepšují podmínky poskytované zdravotní péče.
6. Humanitární nastavení
Nutné je zajistit investice k zabezpečení mezinárodních zdravotnických předpisů, k rozvoji dovedností zahraničních zdravotnických pracovníků, k ochraně a bezpečnosti všech zaměstnanců ve zdravotnictví. Státy by měly nastavit systémy k rozpoznání a řešení mimořádných, konfliktních situací.
7. Financování
Nutné je financování z vnitrostátních, mezinárodních, veřejných i soukromých zdrojů. Je doporučeno zvážit, jaké zdroje jsou kde vhodné. Investovat je nutné k zajištění důstojných pracovních podmínek zaměstnanců, jejich vzdělávání, získávání dovedností.
Většina zemí může udržet kvalitu poskytované zdravotní péče za předpokladu růstu veřejných financí. Pokud se státy budou přiklánět ke spolufinancování ze soukromého sektoru, musí zvážit, jak se bude investovat do pracovních míst a jejich kvality.
8. Partnerství a spolupráce
Meziodvětvovou spolupráci a partnerství je nutné podporovat, a to na regionální, celostátní a mezinárodní úrovni, včetně zapojení občanské společnosti, sdružení, odborových i jiných organizací zdravotnických pracovníků, organizací soukromého sektoru.
Cílem bude mezinárodní spolupráce na podporu investic do zdravotnictví jako součást národní politiky vzdělávacích strategií a plánů. Komise se domnívá, že oficiální rozvojová pomoc může pomoci nastartovat udržitelný rozvoj státu, podpořit odpovědnost státu za zdravotnictví.
9. Mezinárodní migrace
Pro migraci je důležité mezinárodní uznání kvalifikací zdravotnických pracovníků, aby mohli uplatnit a využít dosažených dovedností. Je nutné dodržet práva migrujících zdravotnických pracovníků. Země s vysokými a středními ekonomickými příjmy budou pravděpodobně v náboru zahraničních pracovníků pokračovat.
Komise uznává, že mezinárodní mobilita zdravotnických pracovníků může přinést mnoho výhod pro přijímající země, musí se však zmírnit nepříznivé důsledky migrace pro země, ze kterých zdravotničtí pracovníci odcházejí.
Měla by se aktualizovat mezinárodní dohoda o migraci zdravotníků, aby obsahovala ustanovení k maximalizaci vzájemného přínosu.
10. Údaje, informace, odpovědnost
Jsou nutné výzkumy a analýzy trhů práce pro oblast zdravotnictví, k tomu se doporučuje použít harmonizované metody k posílení důkazů o nedostatku zaměstnanců. Informace a data by měly posílit odpovědnost a činnost zodpovědných osob a organizací.
Pro statistická šetření a výzkumy je nutné aktivně zapojit zdravotnické pracovníky, zaměstnavatele, vzdělávací instituce, profesionální a regulační orgány.
ILO, WHO, OECD mají klíčovou úlohu při sledování trendu trhu práce zdravotnických pracovníků.