Co si mám u doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení představit pod pojmem „pracovní volno v na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den“? Jedná se o 1 den v týdnu, v měsíci, v roce? I. B., Praha
Překážka v práci na straně zaměstnance spočívající v doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení je upravena v § 199 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a v nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, konkrétně v bodu 8 jeho přílohy. Podle tohoto bodu má zaměstnanec právo na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení. Pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu
- s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu,
- bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky.
Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7 (úmrtí).
S ohledem na charakter a účel této překážky v práci na straně zaměstnance má nařízení vlády na mysli maximální omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci ve vztahu ke konkrétnímu dni a ke konkrétnímu trvajícímu doprovodu rodinného příslušníka, nikoliv ve vztahu ke kalendářnímu měsíci či roku. Pojem „nejvýše však na 1 den“ se tak vztahuje vždy jen na délku trvání konkrétního doprovodu. To znamená, že počet dnů, které je na základě výše uvedeného takto možné omlouvat a poskytnout pracovní volno např. v měsíci nebo roce (za podmínky, že doprovod je nezbytný a uvedené úkony nebylo možné provést mimo pracovní dobu), není právními předpisy nijak omezen.