Hrdinové mezi námi

Nedá mi, abych nereagovala na nešťastnou událost, která se odehrála v tomto týdnu v Domově Alzheimer v Roztokách u Prahy. Díky obrovskému nasazení všech složek Integrovaného záchranného systému byly následkem zničujícího požáru „pouze“ dvě přímé oběti na životech. Přestože rodinám zemřelých seniorů toto konstatování moc nepomůže a jejich ztrátu nezmenší, opět se ukázalo, kde je bolavá pata v sociálních službách. Pod různými články na internetových stránkách mě rozzuřily některé diskuze, obzvláště ty kritizující personál zmíněného zařízení, který údajně opustil budovu před příjezdem záchranných složek.

Opustil? Jak bylo později zveřejněno, odešly „obě dvě“ zaměstnankyně, které měly v době požáru službu, z budovy na příkaz dispečinku IZS, když před tím zajistily klienty uzavřením všech protipožárních dveří. Udělaly, co bylo v jejich silách. Jak by asi dvě ženy dokázaly dostat z budovy téměř šedesát zmatených klientů s různým stupněm demence?

Toto zařízení sice provozuje soukromý zřizovatel, ale to není důvod k odsouzení jeho personální politiky. My všichni, kteří v sociálních službách pracujeme, víme, jaká je personální situace. Pracovníků v přímé obslužné péči je málo, protože tento obor služeb pro obyvatelstvo nepatří ani mezi atraktivní, prestižní ani nejlépe placené. Studenti středních škol se sociálním zaměřením se po maturitě do těchto zařízení nehrnou, a to ani poté, co se s ním seznámili v rámci praktické výuky, domluvené pro studenty školou.

Senioři, kteří v současnosti přicházejí do Domovů, již většinou potřebují nejen sociální péči – střechu nad hlavou, jídlo a občas nějaké kulturní vyžití, ale čím dál častěji i komplexní zdravotní péči, což mě vede ke zmínce o odborném zdravotnickém personálu. Poté co bylo zdevastováno a dehonestováno vzdělávání na středních zdravotnických školách, vycházející absolventi do sociálních služeb opět nenastupují, protože „praktická sestra“ nesmí sloužit ve službě, aniž by na ni „dohlížela“ sestra všeobecná. Všichni víme, že všeobecných sester je v současnosti málo a většina z nich je ve věku 50+. Absolventky VOŠ nebo VŠ nejsou vychovávány jako sestry k lůžku, ale jako sestry specialistky nebo manažerky. A kdo půjde k pacientům?

Ale to jsem se zase rozepsala. A původně jsem se pouze rozčílila nad neuctivými a hanlivými komentáři vůči personálu v sociálních službách. Jistě je psali ti, kteří o této náročné práci nemají ani ponětí.

Pro mě je hrdinou každý, který se této práci dobrovolně věnuje!

Světluše Ondrejková – vizitka

Od dubna roku 2021 pracuji jako staniční sestra v Domově pro seniory ve Strakonicích. Od roku 1990 jsem předsedkyní základní organizace v Domově pro osoby se zdravotním postižením Osek, jsem členkou krajské rady a od roku 2015 jsem členkou výkonné rady za Jihočeský kraj. Jsem vdaná, s manželem máme šest již dospělých dětí a osm vnoučat. Vzhledem k povaze mé práce svůj volný čas nejraději trávím v klidu s knihou v ruce, nebo vycházkou v přírodě…

Podobné články

Aktuality 13. 7. 2022 / 14:39

Co bude dál?

Myslela jsem, že bych mohla napsat něco pozitivního. Bohužel doba je taková, že moje myšlenky jdou spíš k těm věcem negativním.

Aktuality 2. 6. 2022 / 20:06

Na pražské ZZS se nám osvědčila vytrvalost a orientace v legislativě

Na ZZS hlavního města Prahy pracuji 23 let. Nejdříve jako řidič tzv. převozové služby, po doplnění zdravotnického vzdělání na distančním studiu jako zdravotnický záchranář.

Aktuality 1. 6. 2022 / 20:37

Komplikovaný Olomoucký kraj

Možná vás titulek Komplikovaný Olomoucký kraj překvapil, ale s určitou dávkou smutku a rozhořčení musím konstatovat, že jsem se nespletl a opravdu je to tak.

Načíst další
 
Napište nám