Ve čtvrtek 3. února 2022 se po dlouhé době na Ministerstvu práce a sociálních věcí sešel tripartitní pracovní tým pro sociální otázky a důchodovou reformu (sociální tripartita), kterému předsedal ministr Marian Jurečka. Na programu prvního bodu jednání bylo financování sociálních služeb v roce 2022 a obsahoval i další části vztahující se ke státnímu rozpočtu, rozpočtovému provizoriu a jeho dopadům na sociální služby. V druhém bodě programu se projednával legislativní plán MPSV pro rok 2022. Pracovního týmu se za odborový svaz zúčastnili místopředsedové Lubomír Francl a Jana Hnyková a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.
Financování sociálních služeb a platy
Jana Hnyková znovu jako na jednání na Ministerstvu financí zopakovala, že odborový svaz kategoricky nesouhlasí se zmrazením platů zaměstnanců ve veřejných službách a státních zaměstnanců. Zdůraznila, že se to týká těch, kteří jsou nedílnou součástí pracovních týmů a již druhý rok jim nebyly navýšeny platové tarify. Položila ministrovi Jurečkovi otázku, kdy se začne naplňovat bod z programového prohlášení, který zní: ,,zajistíme spravedlivé odměňování pracovníků v sociálních službách a v sociální oblasti.“ Odborový svaz neuspokojila výše finančních prostředků, které půjdou do sociálních služeb a měly by zajistit jejich bezproblémové fungování.
Jana Hnyková vyzvala ministra Jurečku k působení na poskytovatele s cílem, aby z přidělených finančních prostředků navýšili zaměstnancům zařazeným v příloze č. 1 nenárokovou složku platu, jakou je osobní ohodnocení.
Odborový svaz odmítá kritiku zaměstnavatelů, kterým se nelíbí plošné navyšování platových tarifů.
Jana Hnyková rovněž vyzvala ministra Jurečku k přehodnocení rozhodnutí vlády, vrácení se zpět k jednacímu stolu a k opětovnému projednání navýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách a státních zaměstnanců.
Ministr Marian Jurečka informoval, že by se vláda touto otázkou mohla zabývat podle vývoje státního rozpočtu až v polovině roku 2022. O navyšování tarifů na rok 2023 by měla vláda zahájit jednání na přelomu března a dubna letošního roku.
Jana Hnyková a předseda LOK-SČL Martin Engel vyzvali ministra Jurečku, aby nedošlo k avizovanému zmrazení plateb za státní pojištěnce od 1. 1. 2022, o kterém se často hovoří v médiích. Mělo by to dalekosáhlé dopady do zdravotních pojišťoven a mohlo by dojít k destabilizaci zdravotnictví v České republice. Pokud je to zamýšlená cesta k připojištění občanů na zdravotní péči, tak ji odbory zásadně odmítají.
Ministr Jurečka odpověděl, že nedojde k ohrožení zdravotní péče a nedojde ani ke zhoršení platů a mezd ve zdravotnictví.
V souvislosti s ukončenými připomínkami k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, odborový svaz odmítá skokové navýšení ve výši 20 % plateb za stravu a pobyt, přiklání se k sociálně příznivějšímu navýšení o 15 %.
Zástupci odborového svazu poděkovali ministrovi Jurečkovi za to, že je přizval jako členy do dotační komise, jejímž prvním úkolem v novém volebním období bylo schválit částky dotací krajům a hlavnímu městu Praze v rámci rozpočtového provizoria na měsíce leden – únor 2022. Dotační řízení skončilo 3. února 2022. Ministerstvo v mezičase realizovalo rozpočtové opatření na převod alokovaných finančních prostředků do své kapitoly. Zároveň MPSV připravilo výplatu dotace tak, aby neprodleně po ukončení a podpisu dotační komise mohly být proplaceny finanční prostředky a souběžně s tím mohla být odeslána informace do datových schránek krajů.
Finanční podpora na první dva měsíce roku 2022 odpovídá 2/12 tj. 1/6 základní dotace pro kraje v roce 2021. Z informací, které byly MPSV poskytnuty, se krajům v rámci dotační komise rozdělovala částka 3 777 206 925 Kč. Finanční prostředky jsou mezi jednotlivé kraje a hlavní město Prahu rozděleny směrným číslem dle zákona č. 108/2006 sb., o sociálních službách.
Z řad sociálních partnerů zazněly otázky na pokyny směrem k poskytovatelům. Dle odpovědi zastupujícího náměstka pana Jana Vrbického je vše v gesci každého kraje.
Legislativní plán MPSV pro rok 2022
Ve druhém bodu programu se jednání zabývalo legislativním plánem MPSV pro rok 2022. Odborový svaz se vyjádřil se ke změnám v jednotlivých zákonech a doplnil své návrhy. A to i k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a k některým dalším zákonům, podle kterých se zavádí nová pozice odborného nelékařského zdravotnického pracovníka. Podle odborového svazu není třeba vytvářet novou pozici, ale kompetence by se mohly předat například zdravotně-sociálnímu pracovníkovi, případně všeobecným sestrám.
Zástupci odborového svazu poděkovali za to, že byl do legislativního plánu zařazený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů. Zákon upravuje předčasné starobní důchody pro osoby zařazené ve složkách Integrovaného záchranného systému. Mezi ně patří i členové odborového svazu v řadách záchranářů.
Odborový svaz také přivítal návrh zákona, kterým se mění zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
Ivana Břeňková se vyjádřila k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Uvedla, že odbory by jako nedílnou součást tohoto nařízení chtěly mít i zvláštní příplatek za péči o covidové pacienty.
Zástupci odborového svazu připomněli ministrovi Jurečkovi, že by při změnách důležitých zákonů byli také rádi přizváni do pracovních skupin, aby se mohli aktivně zapojit do tvorby změn.
- Týká se to například návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který odbory považují za nejdůležitější zákon v sociální oblasti.
- Odboráři by se rádi podíleli také na návrhu zákona o sociálním podnikání, neboť ten bude mít dopady na osoby se zdravotním postižením, na jejich pracovní podmínky i finanční ohodnocení.
- U návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, odboráři upozornili na jejich nesouhlasné stanovisko se zrušením institutu pojištění agentury práce pro případ jejího úpadku. Podle názoru odborů je to základ, aby tyto agentury mohly fungovat.
- Zástupci MPSV požádali o součinnost při vytvoření zákona o dlouhodobé péči, novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zaměstnávání cizinců, která bude do legislativních prací zařazena dodatečně.
***
Na závěr jednání zástupci odborového svazu vznesli požadavek, aby na příští jednání pracovního týmu byly zařazeny dva body programu – Akční plán pro deinstitucionalizaci sociálních služeb a materiálně- technický standard, jehož součástí byl i personální standard. Oba dokumenty jsou důležité pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy a IROPu.
Foto Lubomír Francl
