V této home office době jsem byla kontaktována několika organizacemi. Mimo jiné i z jižních Čech, kde naši spolupráci po odchodu kolegyně Dominiky Nejezchlebové na mateřskou dovolenou letos začínáme.
V Nemocnici Tábor jsme začaly řešit, jaký je a jaký by měl být stav a používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) s předsedkyní zdejší odborové organizace Martinou Netrvalovou. Vzhledem k přístupu zaměstnavatele jsem i v této době poslala informaci o zahájení kontroly BOZP a první část kontroly dokumentace probíhá distančně. Situace je tam v reálu dle slov předsedkyně Netrvalové neutěšená, ale jistě se aspoň díky provětrání dokumentace a jen co to půjde i fyzické kontroly posuneme, tedy posuneme zaměstnavatele dopředu.
Domov seniorů v Bechyni se na mě obrátil s dotazem ohledně postupu uznání COVID-19 jako nemoci z povolání a věřím, že i přes nedůvěru vedení domova v uznání se věc podaří.
V neposlední řadě jsem vyřizovala několik e-mailů ohledně počtu OOPP na člověka a směnu plus jak dlouho se mají prostředky nosit. V odpovědi jsem mohla odkázat hlavně na to, že pokud to je jednorázový prostředek, nosí se jen jednou. Ať si zaměstnavatel říká, co chce. Dále tady máme návod k použití, který dané parametry též definuje.
Ve spolupráci s předsedkyní odborového svazu Dagmar Žitníkovou s dalšími inspektory BOZP doufáme, že Ministerstvo zdravotnictví vydá doporučené pokyny ohledně OOPP, jako tomu je u sociálních služeb, a budeme se mít více o co opřít.