Krajská rada Jihomoravského kraje pracuje od svého zvolení na podzim roku 2018 ve složení Ing. Tomáš Havlásek (předseda krajské rady), Valerie Skřejpková (místopředsedkyně krajské rady), Jindra Macková, Mgr. Hana Kudličková, MUDr. Pavel Sychra, Mgr. Roman Citterberg a Jiří Škárek, DiS. Schází se pravidelně každý měsíc, většinou poslední čtvrtek v měsíci, v kanceláři regionální manažerky. Tato pravidelnost byla narušena dobou covidovou tak, že místo scházení jsme zaměnili za setkávání prostřednictvím počítače. Po odchodu regionální manažerky Květoslavy Boháčkové do důchodu zastává od roku 2021 funkci regionální manažerky Jana Woffová.
Pravidelnými body jednání jsou informace z jednání výkonné rady (člen výkonné rady Tomáš Havlásek), problémy v rezortech zdravotnictví a sociálních služeb. Valerie Skřejpková je členkou Regionální rady odborových svazů ČMKOS (RROS) pro Jihomoravský kraj a účastní se tripartitních jednání kraje (plénum RHSD). V letech 2018-2020 Hana Kudličková a regionální manažerka Květoslava Boháčková byly členkami tripartitní krajské komise pro sociální věci, Tomáš Havlásek byl jmenován předsedou tripartitní krajské komise pro zdravotnictví, Roman Citterberg jejím členem a Květoslava Boháčková tajemnicí .
Po krajských volbách 2020 byly nové tripartitní komise jmenovány až v polovině roku 2021 – předsedou komise pro zdravotnictví byl jmenován Jiří Škárek, členem Roman Citterberg a tajemnicí Jana Woffová, členy sociální komise Hana Kudličková a Tomáš Havlásek. Na těchto komisích se snažíme ventilovat problémy z našich rezortů i vyžadovat řešení, což se nám ne vždy daří, přece jen termín „sociální dialog“ je zvláště nově zvoleným politikům trochu cizí. V červenci 2021 se nám podařilo dosáhnout schůzky s hejtmanem Jihomoravského kraje, kde následně byla přislíbena i účast zástupce krajské rady na jednáních sociálně-zdravotní komise Rady Jihomoravského kraje jako stálého hosta. Nicméně jmenování Hany Kudličkové do této komise bylo realizováno až po několika urgencích až v červnu 2022.
Bohužel podnětů z odborových organizací dostáváme málo, ZO se většinou obracejí rovnou na ústředí OS, kde hledají přímo právní pomoc od našich odborových právníků. V poslední době byl řešen problém komunikace s vedením v Domově pro seniory Kociánka. V Domově Hvězda Nové Hvězdlice byl řešen problém s nepřidělením dodatkové dovolené, byť jde o domov se zvláštním režimem a cílová skupina odpovídá duševním onemocněním. Nedostatek financí na sociální služby nemůže být důvodem pro neplnění zákonů. Naproti tomu se uklidnila situace v ZZS Jihomoravského kraje, kde se po nástupu nové ředitelky normalizovala spolupráce s odborovou organizací. Bohužel dlouhotrvající stávkovou pohotovost nejen ZO, ale i celého OS vyřešil až odchod tehdejšího ředitele do důchodu.
V průběhu volebního období krajského zastupitelstva, které se změnilo na konci roku 2020, se řešilo a řeší také uspořádání zdravotnických zařízení v Jihomoravském kraji. Fakultní nemocnice (zřizované státem) pokrývají i část péče v okolních krajích, které byly do roku 2000 součástí velkého Jihomoravského kraje (Zlínský kraj, Kraj Vysočina). Pozitivem je sdělení, že se sice uvažuje o sloučení nemocnic, které zřizuje Jihomoravský kraj (jsou to okresní nemocnice) pod jedno IČ, nicméně kraj chce zachovat formu příspěvkové organizace, což je pro nás zaměstnance zásadní. Platové tabulky přece jen přinášejí větší jistotu výše odměn za práci než v případě odměňování podle mzdy. Jihomoravský kraj v posledních letech musel dotovat své nemocnice částkou 110 mil. Kč a 50 mil. Kč, protože úhrady od zdravotních pojišťoven nestačí. Ze statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že v kraji je nadbytek odborných ambulancí a poměrně vysoký věk praktických lékařů. V sociálních službách dostává Jihomoravský kraj 85 % dotace ze státního rozpočtu, než by mu náleželo podle počtu obyvatel, takže kraj dotuje ze svých prostředků sociální služby více než některé jiné kraje.
Závěrem si dovolím provokativně uvést, že podle mého názoru existuje obecně ve zdravotnictví v ČR podivný sociální smír: Zaměstnanci dělají přesčasovou práci (i třeba více než 1000 hodin ročně) a snášejí pracovní přetížení, aby si více vydělali, zaměstnavatelé (nemocnice) to vyžadují, protože jen tak zajistí při nedostatku pracovníků obsazenost směn, a veřejná správa nad tímto porušování zákonných předpisů zavírá oči, protože jinak by se omezila zdravotní péče.
