Letní poblouznění ministerským létem

Poděkování a ocenění práce všem pracovníkům ve zdravotnictví, záchranářům, hygieně, sociálkám a samozřejmě pracovníkům v následné péči pojal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a potažmo vláda nejspíš jako špatný žert. Návrhy jsou koncipované krásně, líbivě akorát ne pro pracovníky.

Po zhlédnutí televizního vystoupení naší hvězdy, kde se zdravotní sestry dozvěděly, že berou 44 tisíc korun a co by jako ještě odbory chtěly nějaké zvyšování platů. Asi jsem koukal na komediální stand-up a ne na rozhovor s panem ministrem. Byl jsem ale v šoku, když jsem od pana ministra dostal informaci, že zdravotní sestry v nemocnicích, do kterých on stále a bez odpočinku chodí, již nemají zájem o víc peněz na výplatní pásce (a hlavně na svém bankovním účtu), ale chtějí vymalovat oddělení, nové postele pro pacienty, více květin na oddělení, čili lepší pracovní podmínky.

Opravdu věřím, že toto chtějí, ano, ale za svou práci by především chtěly být náležitě odměňovány. Za vše, co dělají poctivě a správně dle zákona, jim po nenápadných změnách, které nemohou ovlivnit, stále přibývá práce. A to buď se stejným množstvím personálu, nebo s nižším.

A odpověď odpovědných osob je, že úprava školství je již připravena (už dlouho a zatím se nekonala). Po schválení následuje uvedení do provozu (u nás to znamená několik let). Pak musí být dost končících budoucích zdravotních sester, které nastoupí do práce ve zdravotnictví a ne někam jinam (za stejných platových podmínek, ale s menší odpovědností než ve zdravotnictví).

Osobní zkušenost ve zdravotní škole v jednom ne malém středočeském městě: z končících 53 žáků zdravotní školy do zdravotnictví chce nastoupit 11 lidí, a to 6 řeklo rovnou, že nebýt administrativního místa, na které jdou do jednosměnného provozu, tak, opakuji doslovně, „ani tam nepáchnou“. Všichni ostatní (tedy 42 žáků!!!), rovnou řekli, že za takové peníze s takovou odpovědností jdou raději do krámů než do zdravotnictví. Omlouvám se 6 žákyním dané školy, které mně potvrdily nástup na vysokou školu v oboru ošetřovatelství, i když hned po škole chtějí být vedoucími pracovníky bez práce na směny. Tak se máme na co těšit.

Venku je jak u móře, pak asi přijdou povodně a bouřky. Všichni pomáhají všem a pracovat by v nemocnicích mohli i pacienti. Vždyť operovat mohou i nemocní doktoři (pardón, to se vlastně již teď děje), tak co?

Snad jsem nenapověděl ministrovi a jeho rádcům, že by to tak mohlo fungovat místo požadovaného zvyšování platů všem ve zdravotnictví, aby měli dost prostředků na živobytí a ne pouze na přežívání. A pak jsou tu také děti a rodiny, které zaměstnanci zdravotnictví chtějí nejenom jednou za čas vidět, ale chtějí s nimi být po odsloužení normálních směn doma a žít v rodinné pohodě. Chtějí mít normální ŽIVOT. Wikipedie ho popisuje takto: „Pojem život by snad bylo možno lépe vymezit na základě porovnání objektu, který považujeme za živý, s objektem, který za živý nepovažujeme, a zároveň se od prvního neliší ničím jiným než tím, že není živý. Lze tedy porovnat například živou buňku a buňku, která právě ztratila život. Hmota buňky se ani neztratila, ani nepřibyla, ale od okamžiku ztráty života se mění její struktura ve shodě s druhou hlavní větou termodynamickou. Nastal tedy jiný směr chemických reakcí, který se od směru reakcí živé buňky liší tím, že není řízený. Řízení procesů tak, aby byla jednak udržena integrita a funkčnost objektu navzdor nahodilým destruktivním procesům zvenku, a případně vykonávání nějaké další funkce (například rozmnožování) je tudíž (řízení procesů) hlavní nutnou podmínkou. Nelze však stále rozhodnout, zda postačující. Pak by totiž bylo nutno atribut života přiznat i jakémukoli technickému zařízení, které tuto podmínku splní. Kdyby se však podařilo laboratorně z neživých látek vytvořit objekt nerozlišitelný od živé buňky, bylo by vhodné mu atribut života také přiznat. Jinak by k nutným podmínkám přibyla i podmínka původu, která není v praxi testovatelná.“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Život)

Přeji klidné léto, štěstí, lásku a jenom dobrou náladu, vydařené počasí a vše, co si přejete, zkrátka hezký život.

Bc. Dušan Papcún – vizitka

V lednu 1996 jsem nastoupil na pracovní pozici technika informačních technologií v IKEMu, kde působím do nynější doby. V různých odborových organizacích působím od svého nástupu do práce, ve zdravotnických odborech od roku 1996. Posledních 8 let jsem místopředsedou IKEMové odborové organizace. Před sedmi lety jsem úspěšně ukončil studium andragogiky v Praze. S manželkou jsme během 26 let, ani nevím jak, přišli k dvěma roztomilým, někdy až moc živým dětem, za což děkuji své drahé polovičce, bez které bych byl poloviční. Kromě práce místopředsedy v mé domovské organizaci pracuji i v krajské radě Praha a teď i ve výkonné radě. Rád lidem pomáhám. Miluji děti, sport, knihy, zvířata, jídlo a život.

Podobné články

Aktuality 6. 6. 2022 / 14:43

Hrdinové mezi námi

Nedá mi, abych nereagovala na nešťastnou událost, která se odehrála v tomto týdnu v Domově Alzheimer v Roztokách u Prahy.

Aktuality 2. 6. 2022 / 20:06

Na pražské ZZS se nám osvědčila vytrvalost a orientace v legislativě

Na ZZS hlavního města Prahy pracuji 23 let. Nejdříve jako řidič tzv. převozové služby, po doplnění zdravotnického vzdělání na distančním studiu jako zdravotnický záchranář.

Aktuality 1. 6. 2022 / 20:37

Komplikovaný Olomoucký kraj

Možná vás titulek Komplikovaný Olomoucký kraj překvapil, ale s určitou dávkou smutku a rozhořčení musím konstatovat, že jsem se nespletl a opravdu je to tak.

Načíst další
 
Napište nám