Máme plán. Máme plán?

S dotazy a problémy kolem plánu služeb či harmonogramu směn či rozpisu směn (jak se různě nazývá), se v poslední době takzvaně roztrhl pytel. Nevím, co se děje a kromě nedostatku personálu to osobně přikládám i rozmachu počítačových (docházkových) systémů. Když se dřív musely plány sestavovat ručně, dal si každý pozor dělat plánů víc… Uvádím několik dotazů, které na nás poslední dobou jen prší.

V nepřetržitém provozu máme vyrovnávací období 26 týdnů. Na toto období jsou vypracovány plány směn. Avšak pro denní potřebu je ještě další plán, a to na měsíc. Podle kterého plánu se máme řídit? (j…seznam.cz)

Pracuji jako všeobecná sestra s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Nedávno u nás proběhla kontrola inspekce práce, kde inspektor zjistil, že máme špatné vyrovnávací období. Tak na tomto základě nám vedení změnilo rozpis služeb. Tento rozpis je už měněn potřetí během měsíce. Nyní jsem se dozvěděla, že se chystá nový rozvrh směn, protože jim to opět nějak nesedí. (S…centrum.cz)

Může být vyrovnávací období na celý kalendářní rok 52 týdnů? Může být vyrovnávací období vždy ke 30. červnu a 31. prosinci? (M …seznam.cz)

Záleží na vrchní, podle jakého plánu se slouží? Na některých odděleních se vytvoří tzv. dlouhodobý plán a jede se podle něho. Jinde si každý měsíc vytvoří reálný. Je to na domluvě? (n….email.cz)

Prosím, jak je to s nárokem na dlouhodobý plán směn? (d …gmail.com)

Pracovní doba se rozvrhuje zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Při rozvržení pracovní doby je zaměstnavatel povinen přihlédnout k tomu, aby toto rozvržení nebylo v rozporu s hledisky bezpečné a zdraví neohrožující práce. Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel stanovenou týdenní pracovní dobu nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Ustanovení o pracovní době jsou v zákoníku práce uvedena v části IV. Zákon nemluví o „plánu“ (práce), ale o rozvržení týdenní pracovní doby. Všechny plány, harmonogramy, rozpisy jsou jen opisem zákonného termínu „rozvrh týdenní pracovní doby“. Pokud začneme používat tento pojem, nemůže se stát, že budeme hovořit o dlouhodobém a reálném, měsíčním, půlročním nebo dokonce ročním plánu.

Podobně je to s vyrovnávacím obdobím. Pojem „vyrovnávací období“ zákoník práce používá v souvislosti s prací přesčas nebo s kontem pracovní doby. V souvislosti s rozvrhováním týdenní pracovní doby zákon „vyrovnávací období“ nepoužívá.

Pokud jde o období, na které se týdenní pracovní doba rozvrhuje, záleží na každém zaměstnavateli, na jeho provozu a potřebách, na cyklu, za který lze co nejpřehledněji a nejjednodušeji týdenní pracovní dobu tzv. průměrovat. Pro toto období zákoník práce stanoví jen horní limit 26 týdnů, žádného půl roku. A kde působí odbory a je uzavřena kolektivní smlouva, lze v ní vymezit až 52 týdny. Ale ne rok. Období nemusí začínat 1. ledna. (Jen shodou okolností v roce 2018 začíná první týden Novým rokem.)

Ani o dvojím či dokonce trojím plánování zákoník práce nic neříká. Vychází z toho, že je stanoveno pouze jedno období, kdy se pravidelně opakuje nějaký cyklus směn, a na toto období zaměstnavatel rozvrhne týdenní pracovní dobu. Například na 8 týdnů musí rozvrhnout, zůstaneme-li u třísměnného a nepřetržitého pracovního režimu, v průměru celkem 8 x 37,5 hodiny. Samozřejmě tak, aby byla dodržena zákonem stanovená doba odpočinku.

U některého zaměstnavatele to mohou být týdny jen 4, u jiného i 20 a někde i těch 52. Z dotazů a poznatků z praxe se však ukazuje, že nejen 52 týdny, ale i 26 je zbytečně moc. Rozvrhy se pak stávají nepřehlednými, často se v nich škrtá a nakonec se tvoří ještě „reálné plány“ většinou na měsíc. Jenže pak nelze stanovenou týdenní pracovní dobu už vůbec dopočítat. Pokud by se namísto měsíce rozvrhovala týdenní pracovní doba na 4 týdny, již v následujícím období by se mohly zohlednit odpracované přesčasy, náhradní volna, pracovní neschopnosti atd.

A ještě jedna zásadní věc. Zaměstnavatel je povinen (pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení) s vypracovaným písemným rozvrhem týdenní pracovní doby seznámit zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Znamená to, že ne k 15. každého měsíce na měsíc následující, ne do 15. prosince na další kalendářní rok. Rozvrhuje-li se týdenní pracovní doba na období 52 týdnů, pak na těchto celých 52 týdnů 2 týdny před jejich začátkem. To platí i o změnách rozvrhu týdenní pracovní doby.

Podobné články

Aktuality 12. 11. 2022 / 21:17

Jednorázový příspěvek na dítě z pohledu daně z příjmu

V současnosti dochází k průběžnému vyplácení jednorázových příspěvků na dítě ve výši 5000 Kč na základě zákona č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě.

Aktuality 22. 9. 2022 / 13:28

Sjednaný druh práce a jiné úkoly

Pracuji už pět let v sociálních službách jako kuchařka. Vždy jsem pracovala pouze v kuchyni a věnovala jsem se samotnému vaření.

Aktuality 21. 9. 2022 / 13:32

Právo zaměstnance nahlédnout do svého osobního spisu

Zaměstnavatel mi nechce umožnit, abych mohl nahlédnout do svého osobního spisu.

Načíst další
 
Napište nám