Máte pocit, že u vás v zaměstnání není něco v pořádku? Vstupte do odborů a řešte to

Ráda bych se s vámi podělila o moje zkušenosti s odbory. Jmenuji se Martina Netrvalová a pracuji jako všeobecná sestra na chirurgické ambulanci. Ke konci roku jsem byla zvolená do pozice předsedkyně ZO OSZSP ČR v naší nemocnici. Jak mi jistě dají ostatní členové výborů za pravdu, zastupovat zájmy všech nelékařských zaměstnanců je práce nelehká a mnohdy nevděčná.

O Vánocích, kdy si navzájem přejeme hlavně zdraví, nás všechny zasáhla zpráva o náhlém úmrtí jednoho z našich zaměstnanců na pozici sanitáře. Manželka tohoto kolegy je nejen dlouholetou zaměstnankyní, ale také členkou našich odborů. Kolega však nebyl členem, a tak se na rodinu nevztahoval žádný nárok ze Zajišťovacího fondu. Rozhodli jsme se tedy s podporou členské základny k finančnímu daru člence odborů v hodnotě 10 000 Kč z hospodaření odborové organizace.

K tomu jsem založila ještě tzv. „Kasu zaměstnanecké solidarity“, aby měli možnost projevit svoji účast i zaměstnanci, kteří členy odborů nejsou. Ukázalo se, že umíme projevit nejen empatii vůči pacientům, ale i vůči sobě. Do kasy se vybralo celkem 18 500 Kč. Částku rodina v nelehké životní situaci přijala a odborová organizace poukázala nejen na solidaritu, ale i na zaměstnaneckou jednotu. Je to příklad toho, že odbory mají význam.

Souběžně jsme již v listopadu začali kolektivně vyjednávat a základním bodem bylo navyšování mezd pro rok 2018. Vzhledem ke zkušenostem z minulého roku, kdy došlo k minimálnímu navýšení u mnoha kategorií, jsme se ve výboru rozhodli, že letos toto nedopustíme. Pro příklad uvádím kategorii NZP, pod kterou spadá nejen sanitář, ale i řidič dopravy, kteří se místo 10% nárůstu mzdy dočkali pouhého 2% navýšení do základu.

O nejednotném a nespravedlivém navyšování mezd v akciových společnostech oproti státním nemocnicím bylo už řečeno mnoho. Menší nemocnice, ač mají kladný hospodářský výsledek, mají navyšování mezd závislé na úhradách z pojišťoven. Toto je i argument vedení naší společnosti, že nyní nám do mezd slíbené 10% navýšení dát nemohou, protože ani úhradová vyhláška jim neposkytuje tolik peněz na pokrytí mezd všech zaměstnanců.

Kontaktovala jsem tedy generálního ředitele jedné z pojišťoven, které nám nemalé úhrady z let minulých údajně dlužily. Upozornila ho na dopad tohoto systému na jednotlivého zaměstnance a zasvětila do situace, že nemocnice nemá tímto k dispozici potřebný balík peněz a hrozí hromadný odliv zkušených lékařů, sester a ostatních zaměstnanců. Úloha ustát tlak zaměstnanců ohledně požadavků v navýšení mezd je jistě z pohledu představenstva naší nemocnice nelehká. Zaměstnanci totiž srovnávají své mzdy s okolními nemocnicemi, které mají v některých případech platby od pojišťoven za poskytovanou péči vyšší než u nás. Pracuje snad dělník, sanitář či sestra v našem zařízení méně než v těchto zmiňovaných nemocnicích?

Poprosila jsem proto o pomoc svůj Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Celé vedení mi okamžitě nabídlo pomocnou ruku a díky paní místopředsedkyni Ing. Ivaně Břeňkové jsem ještě před Vánoci podala žádost na pracovní skupinu při Ministerstvu zdravotnictví o prověření toku peněz na navýšení mezd z úhradové vyhlášky.

Po Vánocích jsme se opět sešli na kolektivním vyjednávání, kde jsme dostali informaci, že balík peněz se, bohužel, ještě kvůli zase jiné pojišťovně, zmenší. To byl impuls kontaktovat paní předsedkyni Bc. Žitníkovou a požádat ji o účast na dalším kolektivním vyjednávání.

Odborový svaz nejenže okamžitě reagoval, ale nabídl i účast na naší členské schůzi, která se měla konat za dva dny. Takovou účast naše členské schůze nikdy neměly! Přiznám se, že když jsem měla vést svoji první schůzi, zdál se mi sen o tom, jak se na ní objevila i paní předsedkyně. Nemohla jsem ze sebe nervozitou vydat ani hlásku, probudila jsem se celá rozhozená. A následuje skutečná schůze a Bc. Dagmar Žitníková opravdu sedí vedle mě.

Nejenže přítomnost a podpora odborového vedení dala zaměstnancům víru a polila je živou vodou, ale i reálný pohled na problematiku nemocnic a. s. Musíme zde bojovat o každou korunu do základů na rozdíl od ostatních nemocnic, kde mají navýšení automatické. Následovalo vyjednávání s přítomností Bc. Žitníkové a místopředsedy OS Mgr. Francla, kde jsme již měli k dispozici výsledky šetření z Ministerstva zdravotnictví, ze kterého ještě vyústila potřeba se osobně sejít s vedením nemocnice na ministerstvu, kde ještě pan ředitel dokladoval hospodaření nemocnice.

Mezitím přišla také odpověď a vyhodnocení situace z oslovené pojišťovny. Závěr zněl, že zálohy nejen posílají, ale i navyšují přiměřeně poskytnuté péči. Tyto kroky měly ze strany odborů vést k ozřejmění celé situace a vyvození společných závěrů, ze kterých se mohou poučit obě strany, jak odbory, tak i zaměstnavatel.

Obě odborové organizace, lékaři i nelékaři, pozvaly pana ředitele na své členské schůze, kde přednesl naši dohodu o navýšení mezd pro rok 2018. Ta dopadla i přes plánované investice do výstavby nového oddělení lépe než navýšení v roce 2017. Přesto však ne v souladu s avizovaným 10% nárůstem mezd všem pracovníkům ve zdravotnictví.

Opět měla mimořádná členská schůze velký počet účastníků i z řad nečlenů. Přítomnost odborového vedení nás znovu ujistila o své podpoře. Schůze probíhala tak, jak by měla. Pan ředitel čelil problematice na jednotlivých provozech, odpovídal na dotazy. Mimo jiné zde byla projednávána i problematika přesčasové práce, která je dosud v naší nemocnici, na některých pracovištích, řešena posíláním zaměstnanců z již naplánovaných směn domů na nucené náhradní volno. Sestry se nebály promluvit i před vedením o odmítání a tlaku ze strany nadřízených přesčasy neproplácet.

Toto považuji za systémovou chybu, o které se naši zaměstnanci báli dosud nahlas veřejně promluvit. Zaměstnanci na schůzi byli ujištěni ze strany nemocnice, že na proplácení přesčasů mají ze zákona nárok a nikdy to jako problém vedení nemocnice nevnímalo.

Vnímám, že jsme v zaměstnanecké problematice nyní jednotnější víc než kdy jindy. A to vše jen díky odborům a jejich vedoucím představitelům, kteří nám dávají svoji oporu jak v legislativních oblastech, tak i svým lidským přístupem, který často zaměstnanci u svých zaměstnavatelů postrádají.

Zdánlivě to může působit, že můj příběh, jak mi členství v odborech pomohlo, končí. Ale opak je pravdou. V souvislosti s přepisováním dlouhodobých plánů rozpisů směn a s neustálými přesčasy se vedení nemocnice rozhodlo zapracovat do dlouhodobých plánů všechny předpokládané nepřítomnosti zaměstnance. Pokud prý my zaměstnanci po nich chceme ohledy na naše práva, tak i oni budou chtít dodržování našich povinností. Jsem ráda, že snaha celého našeho výboru, být zde pro lidi, přináší ovoce, a proto dostáváme jednu přihlášku do odborové organizace za druhou.

Myslete na nás, vstupte do odborů, pokud máte pocit, že ve vašem zaměstnání není něco v pořádku. Podporujte, prosím, výbor odborové organizace ve vašem okolí, protože cítit podporu kolegů je hnací motor pro to, něco dokázat!

Podobné články

Aktuality 14. 11. 2022 / 21:07

Bylo mně ctí a těším se na další čtyři roky spolupráce

V životě každého člověka jsou významné chvíle a milníky, které často rozhodují o jeho dalších krocích. Významné milníky má i náš svaz a mezi ty nejdůležitější patří sjezd.

Aktuality 12. 11. 2022 / 22:41

Zamyšlení nad transformací nemocnic v Jihomoravském kraji

V říjnu byla hlavním tématem pro odborové organizace nemocnic v Jihomoravském kraji jejich transformace.

Aktuality 7. 11. 2022 / 22:12

Rychlá a vynikající práce jihomoravských odborářů zabránila transformaci nemocnic

Jsou odbory akceschopné, nebo jsme ti, kteří ustrnuli v čase? V mnoha případech dostáváme různé nálepky.

Načíst další
 
Napište nám