Odborový svaz usiluje o předdůchody pro zaměstnance záchranek

Jednou z aktuálních odborových iniciativ jsou předdůchody. Při jednáních o personální stabilizaci jsme Ministerstvu zdravotnictví opakovaně navrhovali, aby některé profese, které jsou vystavené vysoké fyzické a psychické zátěži, mohly odcházet dříve do důchodu, a to bez krácení jejich penze. Aktuálně je v připomínkovém řízení zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

Tímto zákonem se v návaznosti na zákon o ochraně veřejného zdraví navrhuje upravit předdůchody pro profese zaměstnanců, kteří pracují v tzv. IV. kategorii prací, a dále pro členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, operátory operačního střediska zdravotnické záchranné služby a záchranáře horské služby.

Návrh zákona jsme uvítali, ale máme k němu několik zásadních připomínek. Ohledně počtu zaměstnanců a toho, kdo by měl nárok na předdůchod, navrhujeme skupiny zaměstnanců rozšířit. Mimo vyjmenované kategorie a profese chceme, aby vláda a následně parlament zohlednily náročnost práce v dalších profesích. Odbory se již vyjádřily, že se mají předdůchody vztahovat také na pracovníky, kteří jsou zařazeni v kategorii III. Za svaz řešíme také zdravotníky v nepřetržitých provozech.

Okruh zaměstnanců je dle našeho názoru jen část problému. Za zásadní považujeme také prokázání nároku na předdůchod. MPSV dle našeho názoru zvolilo dlouhou dobu práce a nešťastnou kombinaci průkazu práce. MPSV navrhuje, aby se nárok na předdůchody odvíjel od počtu odpracovaných směn. V novele zákona se navrhuje, aby se nárok na důchod zkrátil za každých odpracovaných 184 směn o jeden měsíc. Excelentně to v našich připomínkách popsal JUDr. Dominik Brůha, Ph.D.:

„Odvozovat právo na tzv. předdůchod ve vztahu k pojištěncům pracujícím v rizikovém zaměstnání od „počtu směn“ považujeme za nešťastné i z ryze praktických důvodů. Na základě našich zkušeností z aplikační praxe jsme byli – nejen v případě členů výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby a operátorů operačního střediska zdravotnické záchranné služby – nesčetněkrát konfrontováni se situacemi, kdy u těchto zaměstnanců nebyly ze strany zaměstnavatelů důsledně evidovány skutečné počty směn. Tyto naše zkušenosti potvrzují nejen závěry soudní praxe, ale např. i oficiální Roční souhrnné zprávy Státního úřadu inspekce práce (https://www.suip.cz/web/suip/zpravy-o-cinnosti-suip), dle nichž mezi vůbec nejčastější přestupky zaměstnavatelů patří právě přestupky na úseku evidence pracovní doby dle § 96 zákoníku práce, zejména pak nedostatečná evidence odpracovaných směn, nevedení průkazné evidence počtu směn aj. Jsme přesvědčeni, že pokud by právo na důchod mělo být dokládáno „počtem odpracovaných směn,“ pak by to představovalo jednak zbytečnou administrativní zátěž pro zaměstnavatele, jednak by to díky všeobecně známým nedostatkům na úseku evidence skutečně odpracovaného počtu směn mohlo vést k neopodstatněnému znevýhodňování či naopak zbytečnému zvýhodňování zaměstnanců některých zaměstnavatelů, podle toho, jak pečlivě ten který zaměstnavatel evidoval v řádu třeba i desítek let zpětně skutečné počty odpracovaných směn.

Současná právní úprava přitom zaměstnavatelům ani neukládá povinnost archivovat evidenci odpracované pracovní doby, respektive počtu směn v řádu desítek let. Stávající právní úpravu obsaženou v § 35a odst. 4 písm. d) zákona č. 582/1991 Sb. nelze pro dané účely použít, a to ani podpůrně. Zde stanovená povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění se totiž nevztahuje na evidenci pracovní doby, ale pouze na mzdové listy a navíc zde uložená povinnost uschovávat mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2 a 3, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, by nebyla dostatečná, neboť právo na tzv. předdůchod může ve skutečnosti vznikat i po době delší než 30 let, např. v případě změn zaměstnání, výkonu práce v rizikovém zaměstnání v různých obdobích profesního života apod.“

Za odborový svaz proto navrhujeme, aby se místo počtu směn použily odpracované roky. Dále navrhujeme, aby MPSV vzhledem ke zkrácení potřebné lhůty pro nárok na důchod na 25 let, pro potřeby předdůchodů odpočítávalo za každý odpracovaný rok měsíce dva. V tomto případě se jedná o matematický propočet. Pokud bychom použili ten, který navrhuje ministerstvo, tak by pracovník pro zkrácení důchodu o 5 let musel odpracovat téměř 50 roků, což určitě zákonodárce nechtěl.

Konkrétní příklady z pera JUDr. Dominika Brůhy, Ph.D.:

„Příklad 1 – při ponechání dikce předkládané navrhovatelem

Pokud by mělo zůstat zachováno pravidlo předložené navrhovatelem, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečte pouze 1 kalendářní měsíc za každých 184 směn v rizikovém zaměstnání, pak to znamená, že k dosažení maximálního odpočtu v délce 60 měsíců by zaměstnanec musel odpracovat 11040 směn (184 x 60), tedy de facto za více než 50 let!!!, neboť v důvodové zprávě se uvádí, že … při počtu směn 2 200 za 10 let (vychází se z předpokladu, že průměrný počet směn za kalendářní rok je po zaokrouhlení 220) a vydělením 12 vzniká výsledek 183,3333, po zaokrouhlení směrem nahoru je to 184 směn… Zaměstnanec vykonávající náročné profese by tak – dle předkladatelem navržené úpravy – nebyl schopen splnit podmínku maximálního odpočtu 60 měsíců (5 let) dokonce ani tehdy, pokud by náročnou profesi trvale vykonával přes 50 let, tj. po dobu více než dvojnásobku předkladatelem navrhované nové lhůty 25 let pro vznik nároku na starobní důvod.

Příklad 2 – při uplatnění navrženého alternativního znění

Pokud by bylo akceptováno námi navrhované pravidlo, že od důchodového věku stanoveného podle § 32 se odečtou 2 kalendářní měsíce za každý rok výkonu práce v rizikovém zaměstnání, pak to znamená, že k dosažení maximálního odpočtu v délce 60 měsíců by zaměstnanec musel odpracovat 30 let (60 : 2). Zaměstnanec vykonávající náročné profese by tak – dle námi navržené úpravy – byl schopen splnit podmínku maximálního odpočtu 60 měsíců (5 let), pokud by náročnou profesi trvale vykonával v ještě akceptovatelném časovém horizontu 30 let, tj. v rozsahu blížícím se předkladatelem navrhované nové lhůtě 25 let pro vznik nároku na starobní důchod.“

Předdůchody jsou zatím jen v připomínkovém řízení, a tak nás ještě čeká hodně práce. Zhmotnění představy do reálné podoby nikdy nepřijde samo, ale to my odboráři velmi dobře víme, a tak na předdůchodech intenzivně zapracujeme. Aktivní jsme všichni. Záchranáři se kvůli předdůchodům v květnu sejdou s podvýborem pro zdravotnické záchranné služby v Poslanecké sněmovně.

Podobné články

Aktuality 22. 1. 2023 / 20:56

Speciální důchody zdravotnických záchranářů – odpovědi na dotazy

Přinášíme odpovědi na otázky, které se nejčastěji objevují v souvislosti se speciálními důchody zdravotnických záchranářů. Odpovědi byly konzultovány s odbornými pracovníky MPSV.

Aktuality 5. 11. 2022 / 22:15

Předdůchody schválené! Děkujeme kolegům záchranářům za urputnost

V pátek 4. listopadu 2022 byla ve III. čtení schválena novela zákona o důchodovém pojištění, která obsahuje zvláštní ustanovení o důchodovém věku zdravotnických záchranářů.

Aktuality 15. 10. 2022 / 16:46

Záchranáři o předdůchodech, příplatcích i kompetencích

Po více než roce se opět sjeli na jednání na jih Moravy zástupci odborových organizací působících na záchrankách po celé republice.

Načíst další
 
Napište nám