Uvítali jsme, že vláda ve svém programovém prohlášení oproti koaliční smlouvě rozšířila zvláště část věnovanou zdravotnictví.
Pracovní podmínky
Úvodem sdělujeme, že odborový svaz nesouhlasí s další flexibilizací pracovních podmínek. Už nyní jsou pracovní podmínky pro mnoho zaměstnanců velmi složité a jako odbory důsledně hájíme práva těch slabších = zaměstnanců. Jakékoliv další výkyvy ve smyslu rozšíření prekérní práce a zhoršení postavení zaměstnanců považujeme za nepřípustné. Stejně tak považujeme za velmi problematické vyjádření „Zvýšíme limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti.“ Z dohod se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, ve zdravotnictví se prostřednictvím dohod obchází zákoník práce.
Důchody, minimální mzda
V oblasti důchodů a daní vyčkáme na konkrétní návrhy, nicméně konstatujeme, že snížení odvodů sociálního pojištění je dalším krokem k prohloubení problémů důchodového a sociálního systému. Daňové prázdniny pro rodiny s více dětmi bez vykrytí propadů těchto příjmů potenciálně ohrožují fungování veřejných služeb, stejně jako např. zrušení EET a další kroky.
Vítáme důraz na slaďování rodinného a pracovního života, tuto oblast považujeme za velmi důležitou. Vítáme také jednotný portál veřejné správy pro on-line podporu zaměstnavatelů. On-line podpora bude určitě vhodná, ale nutná je také kontrola a konkrétní ustanovení ve formě právních předpisů. Naše bohaté zkušenosti z praxe potvrzují, že pokud není vše upraveno, zaměstnavatelé si vykládají své povinnosti velmi různě.
Návrh na zavedení automatické valorizace minimální mzdy je akceptovatelný za předpokladu, že minimální mzda zajistí zaměstnanci příjem, za který bude moci žít a ne přežívat. K rozšíření prekérní práce formou dohod jsme se vyjádřili již výše, každé další rozšíření odmítáme. Na druhou stranu jsou v této části i pozitivní body, které se týkají podpory rodin a řešení exekucí.
Sociální služby
V oblasti Sociální služby a sociální dávky vítáme sdělení, že bude zavedeno víceleté financování sociálních služeb (s výhledem na 3 roky) a že financování sociálních služeb bude zohledňovat regionální potřeby. S obavou ovšem budeme sledovat naplňování záměru „Podpoříme zapojení soukromých zdrojů do financování sociálních služeb při zachování sociálních pojistek.“ Dosavadní zkušenosti jsou spíše negativní.
Vypovídající není ani věta „Zajistíme spravedlivé odměňování pracovníků v sociálních službách a v sociální oblasti.“ Toto ustanovení se dá vyložit různě. Uvítáme zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách a zároveň již předem sdělujeme, že trváme na zachování odměňování zaměstnanců v příspěvkových organizacích přes platové tarify a nařízení vlády.
Zdravotnictví
Za oblast zdravotnictví vítáme, že se vláda zaměří na zdravý životní styl a zvýšení prevence. Připomínáme, že prevence je vždy levnější a prospěšnější než léčba. Nicméně popis je velmi obecný, zásadní budou konkrétní kroky a opatření. V této souvislosti upozorňujeme, že nám v materiálu chybí informace k dalšímu fungování orgánů ochrany veřejného zdraví a rozvoj této nezastupitelné složky zdravotnictví.
V oblasti zdravotnictví za velmi zneklidňující považujeme sdělení, že vláda plánuje rozšíření odpovědnosti zdravotních pojišťoven a zahájení diskuze o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven.
Připojištění
Velkým rizikem je také sdělení, že bude zavedena možnost dobrovolného doplňkového připojištění. Zavedení dobrovolného doplňkového pojištění se za dob vládnutí pravicových stran objevuje opakovaně a jeho smyslem a cílem byla a je komercionalizace českého zdravotnictví.
Znovu zdůrazňujeme, že ve zdravotnictví, jeho dostupnosti a financování záleží na ideologických postojích a hodnotách skupin, které ve společnosti v daném období spravují věci veřejné. Modely fungování zdravotnictví mohou být různé, máme solidární systémy, ale také systémy, které zabezpečení zdravotní péče s pomocí veřejných prostředků nemají jako prioritu. Na stole je tedy opět návrh, aby se zvýšila individuální zodpovědnost a spoluúčast jednotlivce. Ne každá změna je ovšem změnou k lepšímu.
Při navrhování změn jsou podstatné motivace jednotlivých aktérů. Měli bychom si uvědomit, co změna komu přinese a kdo na ní vydělá. Nemocní lidé jsou nejzranitelnější a těch 60 % naší společnosti, za které platí zdravotní péči stát, si nežije nad poměry. Děti, rodiče na mateřské a rodičovské dovolené, nezaměstnaní, senioři. Mají finanční prostředky na doplácení? Potenciálními klienty pro spoluúčast by byli asi jen zaměstnanci. Ze čtyř milionů ekonomicky aktivních pracovníků je podle statistiky skoro 900 tisíc OSVČ a ti hradí ve většině případů minimální pojistné. Zůstává skupina okolo tří milionů lidí, a to není zrovna málo. Tady by se příjmy z připojištění různým společnostem určitě hodily.
Ovšem uvědomme si, že do systému zdravotnictví se finanční prostředky z připojištění dostanou až v případě, že nastane pojistná událost. Matematicko-pojistné tabulky jsou u jednotlivých pojišťoven v případě jednotlivých pojistných událostí nastavené. Kdo tedy na změně systému vydělá? Poslední připomenutí: téměř 60 % zaměstnanců nedosahuje na průměrnou mzdu. Náš odborový svaz zastupuje nejen zdravotníky, ale také zaměstnance nízkopříjmové a zaměstnance ze sociálních služeb a ti určitě počítají každou korunu. Každý další výdaj znamená, že by se při změně systému museli ještě více uskrovnit a že by se změnou systému jejich už tak nízký životní standard poklesl.
Každý hledá pro svoji představu argumenty a zdůvodnění. Odbory dlouhodobě prosazují solidární zdravotnický systém a ten bude tak dlouho udržitelný, dokud bude politická vůle, aby udržitelným byl.
Platby pojistného
K této části se váže také závazek „prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce“. Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce má své opodstatnění, ale pouze v situaci, kdy je systém zdravotního pojištění finančně stabilní. Při nízkých úhradách státu za jeho pojištěnce, které byly donedávna, by nastavení automatu bylo velmi problematické. Odbory nastavení automatické valorizace dlouhodobě prosazovaly, ale za podmínky, že se nejprve vyrovnají úhrady na zdravotní pojištění u jednotlivých skupin pojištěnců. Náš požadavek byl veřejně známý, chtěli jsme, aby stát platil za své pojištěnce minimálně stejnou částku, jakou hradí osoby bez zdanitelných příjmů. Požadovali jsme srovnat odvody OSVČ a zaměstnanců.
Do budoucna navrhujeme, aby se vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, stanovil jako 50 % aktuální průměrné mzdy. V tomto případě by automatická valorizace plateb měla smysl. V případě mimořádných událostí (pandemie COVID-19 či jiné) nebo ekonomických výkyvů v případě krizových let by měla v zákoně o veřejném zdravotním pojištění fungovat pojistka, která by umožnila vládě formou nařízení vlády zvýšit platbu státu za jeho pojištěnce.
Víceleté financování zdravotní péče a zavedení projektu DRG-cz vítáme.
Personální zabezpečení?
Kvalita a dostupnost zdravotní péče by měla být samozřejmostí, ale v programovém prohlášení se neřeší, že tyto dva body nejde uskutečňovat bez pracovníků. Personální zabezpečení služeb v materiálu úplně chybí, a přitom představuje zásadní limit pro tuto oblast. Očekáváme od vlády návrhy na personální stabilizaci a návrhy konkrétních opatření, která udrží zdravotnické profesionály v nemocnicích.
Za velmi problematické považujeme vyjádření, že systematické měření kvality má zabezpečovat spolek Kancelář zdravotních pojišťoven, jsme přesvědčeni, že systematickou kontrolu kvality by měl garantovat a řešit stát prostřednictvím vlastních institucí.
Rozvoj digitalizace vítáme.
Kontrola činnosti zdravotních pojišťoven ze strany Ministerstva zdravotnictví a státu v jejich roli odpovědnosti za tvorbu sítě zdravotnických kapacit a její rovnoměrnou distribuci včetně lékařské pohotovostní služby je naprosto na místě, s tímto bodem souhlasíme.
Souhlasíme také se závazkem „Vytvoříme systém monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky a plánovaná vyšetření“ a se záměrem „Zavedeme pravidelné reportování důležitých dat přímo řízených organizací MZ a systematický controlling pomocí elektronických nástrojů – vyhodnocování výsledků s jasným dopadem do praxe.“ Za důležité považujeme také zavedení personálního, investičního a provozního benchmarkingu přímo řízených organizací.
Vzdělávání zdravotníků považujeme za zásadní. Pro stabilizaci budoucích zdravotníků a jejich setrvání v profesi a České republice navrhujeme zavést speciální stipendijní programy, které budou obdobné jako stipendijní programy zahraničních nemocnic, které již v průběhu studia mají smlouvy s příštím zdravotníkem. Tato část nám jako možná stabilizační forma v Koaliční smlouvě chybí.
Reforma psychiatrické péče
Aktivní přístup k reformě psychiatrické péče a celou reformu považujeme za problematické, nejsou vyřešené základní problémy, chybí zdravotníci, není řešena péče o pacienty, kteří potřebují hospitalizační péči, už nyní jsou velké problémy s umístěním pacientů.
Léčba závislostí je také velkým problémem, systematický přístup se mění v přístup ad hoc, tato oblast má mnoho problémů.
Závěrem znovu zdůrazňujeme, že nechápeme, proč v materiálu v oblasti zdravotnictví chybí to, co je nejdůležitější, a to zaměření na personál. Předpokládali jsme, že v kontextu pandemie nemoci COVID-19 se bude nová vláda tomuto největšímu problému věnovat.
V Praze 7. ledna 2022