Při zaměstnávání migrantů nesmí docházet k diskriminaci

Ve dnech 31. března a 1. dubna 2022 se uskutečnila mezinárodní konference na téma Migrace a migranti v zemích střední a východní Evropy. Jednalo se o závěrečnou konferenci mezinárodního projektu Bargaining for working conditions and social rights of migrant workers in Central East European countries (Vyjednávání o pracovních podmínkách a sociálních právech migrujících pracovníků v zemích střední a východní Evropy) – BARMIG.

Konference, která se konala formou on-line, se zúčastnili zástupci vysokých škol, výzkumných ústavů práce, pracovních agentur, zaměstnavatelů a odborů z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Srbska, Chorvatska, Estonska a také zástupci Evropského odborového institutu (ETUI).

Konference byla rozdělena do několika částí.

Úvodní blok byl věnován problematice migrace a migrantů v zemích střední Evropy. Vystoupili zástupci různých zemí z různých institucí, jako je varšavská univerzita, Středoevropský výzkumný institut práce, centra pro sociální a ekonomický výzkum a také zástupce ETUI.

Hovořilo se o nedostatku pracovních sil a možnostech, jak zaměstnávat migranty, v současnosti samozřejmě se zaměřením na uprchlíky z Ukrajiny. Byly zveřejněny výsledky výzkumu, podle kterého je Česká republika na 5. místě co do atraktivity pro ukrajinské migranty. Na prvním místě je Německo, na druhém Polsko. V Polsku není velký problém s jazykovou bariérou, takže je jejich zaměstnávání jednodušší. Vláda pro ně vytvořila podmínky, že uprchlíci, kteří přišli do Polska po 24. únoru 2022, mohou pracovat po dobu 12 měsíců bez omezení. Zajímavé bylo i sdělení, že polští zaměstnanci si, pokud jsou porušována jejich práva v pracovně právních vztazích, chodí v mnoha případech stěžovat faráři, a ne odborům.

Zástupce z univerzity v Bělehradě přítomné informoval o tom, že v jejich zemi není tak velký problém s imigrací, ale spíše s emigrací, kdy jejich občané odcházejí pracovat do zahraničí. Ve srovnání „starých“ a „nových“ zemí EU zazněla informace, že počet ekonomických migrantů ve „starých“ zemích EU klesá a stoupá právě v členských zemích EU, které byly dříve součástí tzv. východního bloku. Například v Polsku očekávají, že jen z Ukrajiny bude migrantů do roku 2023 cca 2,2-2,3 milionu.

Hovořilo se i o problému spojeném s tím, že většina uprchlíků z Ukrajiny jsou ženy, takže i když je mnoho volných pracovních míst, tak ta jsou především pro muže a v mnoha případech nejsou pro ženy vhodná.

Další bloky konference byly zaměřeny na různá odvětví – zdravotnictví, kovoprůmysl, stavebnictví, služby a cestovní ruch. Všechny tyto bloky měly formu panelové diskuse.

V bloku věnovaném zdravotnictví diskutovali zástupci z Polska z Univerzity Marie Curie Sklodowské, pracovní agentury a společnosti MedIntegrum, která se specializuje na poskytování služeb v oblasti náboru a komplexních služeb zaměstnanosti pro zdravotnické pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii, a České republiky, kterou jsem v tomto bloku zastupoval já.

Na programu byla dvě témata. První téma bylo zaměřené na otázku nedostatku pracovních sil ve zdravotnictví na jedné straně a problému uznávání vzdělání a odborných zkušeností ze třetí země na straně druhé. V Polsku mají v plánu přijímat zdravotní sestry na pozici asistentů bez ověřování jazykových znalostí.

Já jsem ve svém vystoupení zopakoval stanovisko, že nedostatek pracovních sil by se v České republice určitě částečně vyřešil možností zaměstnávat zdravotnické pracovníky z Ukrajiny. Ale na druhé straně vidíme velký problém, kdyby se pro tyto pracovníky změnily podmínky pro uznávání kvalifikace ve srovnání s občany z jiných zemí mimo Evropskou unii. Podle našeho názoru je stejně důležité ověření odborných znalostí a praktických dovedností jako ověření znalostí českého jazyka. Ústní zkouška, která se koná před zkušební komisí Ministerstva zdravotnictví, je tedy nejen ověření odborných znalosti, ale také schopnosti vyjadřovat se v českém jazyce. Nedostatky v komunikaci v českém jazyce by mohly vést i k poškození zdraví pacientů.

Druhé téma se týkalo problematiky současného stavu v souvislosti s prací migrantů ve zdravotnictví od začátku války na Ukrajině a očekávaného vývoje v tomto odvětví a úlohy sociálních partnerů při řešení zjištěných problémů. Zde ze strany zaměstnavatelů zazněla snaha o co nejjednodušší zaměstnávání migrantů, aby si doplnili co nejdříve stavy zaměstnanců. Zazněly i informace o problémech souvisejících s prekérními formami práce.

V Polsku podle diskutujících není prekérní práce tak velkým problémem, protože pokud je po migrantech z Ukrajiny požadována nelegální práce, mohou ihned změnit zaměstnavatele. Pandemie přispěla k tomu, že i migranti požadují řádnou pracovní smlouvu.

Za náš odborový svaz jsem přítomné seznámil se stanoviskem, že odbory v žádném případě nebrání zaměstnávání migrantů, naopak, snaží se o to, aby zahraniční pracovníci měli stejné pracovní podmínky a stejnou odměnu za práci jako domácí zaměstnanci. Jedním z nástrojů, jak zamezit diskriminaci při zaměstnávání migrantů, který odbory dlouhodobě požadují, je to, aby jako nástroj předcházení nebezpečným jevům na trhu práce byla pracovněprávní legislativa přeložena do jazyka těch, kteří v ČR pracují. Omezí se tak zkreslení toho, na co má zaměstnanec právo a jaké jsou jeho povinnosti. Pro odbory není akceptovatelný žádný diskriminační přístup vůči komukoli na trhu práce a žádají přísné sankce proti těm, kteří tak konají.

Další bloky věnované výrobní sféře, stavebnictví, cestovnímu ruchu a službám byly rovněž zaměřeny na možnosti zaměstnávání migrantů, na podmínky a problémy s tím spojené. Zazněla pro mě překvapivá informace, že v oblasti obchodu a služeb pracují v Maďarsku i zaměstnanci, kteří neumí maďarsky. Jsou označeni visačkou, na které je tato informace uvedena.

Jeden blok byl také věnován tzv. platformové práci. Diskutovalo se o formách zaměstnávání u poskytovatelů služeb jako jsou například Uber, Bolt, Wolt. Zaměstnanci u těchto firem jsou většinou zaměstnáni na vedlejší pracovní poměr, ať už jde o DPP nebo DPČ. Na pracovním trhu tvoří tito zaměstnavatelé cca 4 % pracovních míst. I vzhledem k tomu, že pro mnohé zaměstnance to není hlavním příjmem, jsou zde nízké mzdy, nejsou odváděny platby na zdravotní a sociální pojištění, nejsou stanovena pravidla pro tuto formu práce, což je v neposlední řadě způsobeno i tím, že zde nepůsobí odbory. Do budoucna jedním z hlavních úkolů i na evropské úrovni bude stanovení jasných podmínek a regulace této formy zaměstnávání.

Na závěr chci říci, že jsem velice uvítal možnost se této konference zúčastnit a doufám, že poznatky a informace budu moci využít ve své další činnosti.

Foto autor

Podobné články

Aktuality 25. 6. 2022 / 19:12

23. červen – Mezinárodní den veřejných služeb

Organizace spojených národů vyhlásila den 23. června Mezinárodním dnem veřejných služeb, připomínáme si důležitost a nezastupitelnost veřejných služeb i význam jejich zaměstnanců.

Aktuality 30. 5. 2022 / 14:49

Leadership má vliv na vztahy na pracovišti i na kvalitu práce

Jmenuji se Miroslav Vácha, pracuji jako záchranář a přesto, že se dost bojím cestovat, vyrazil jsem 17. května na kurz Leadershipu do Bruselu.

Aktuality 2. 4. 2022 / 14:56

Odboráři ze střední Evropy a západního Balkánu o válce

Jednání zástupců evropských OS veřejných služeb ze střední Evropy a západního Balkánu se konalo on-line 30. března. Odboráři odsoudili válku na Ukrajině a projednali její důsledky ve svých zemích.

Načíst další
 
Napište nám