Sociální služby – naše Popelka

Čas nelze zastavit. To jediné je pro všechny v životě spravedlivé. Všichni jsme byli dětmi, absolvovali školky, školy, družiny. Každý z nás je teď dospělý a pracuje tak, aby, až bude starý, mohl žít v klidu a užívat si zasloužený odpočinek. Představy o odpočinku bývají různé, ale mnohdy se stane, že se s realitou mohou značně rozcházet. Může přijít úraz, nemoc, demence.

Princip velké rodiny, jak jej známe z dřívějších století, kdy se rodina o své blízké nebo potřebné postarala, dnes dávno vzal za své. Věk se prodlužuje, ovšem lidé také pracují čím dál tím déle. A když už jdou do důchodu, nemají většinou už dost sil postarat se o své staré rodiče.

Právě v tuto chvíli přicházejí na pomoc sociální služby. Ale jak pro své nejbližší vybrat tu správnou? Pokud stačí pouze dovážet obědy nebo občas nákup, či pomoci s úklidem, pečovatelská služba nebo Česká katolická charita mají dostatek kapacit, aby to zvládly. Kapacit ano, ale lidí NE! Práce pečovatelek, kuchařek i řidičů není zrovna tou nejlépe placenou a průmyslové podniky nebo obchodní řetězce dnes platí víc.

A když staroušek opravdu už nemůže zůstat doma sám a podpora pečovatelů nestačí, přichází na řadu pobytová služba. Klientovi sice poskytne naplnění základních životních potřeb, ale i tady se vytrácí sociální interakce, přichází nové, neznámé prostředí, cizí lidé, jiný denní režim. Ani zde není přebytek pracovníků, kteří by chtěli nebo mohli překlenout propast mezi starým a novým životem. Navíc často tito pracovníci přicházejí z pracovních pozic, které byly finančně hodnoceny ještě hůře, a většinou jsou bez jakéhokoliv zdravotnického či sociálního vzdělání. Svoji práci pak vykonávají jako rutinu, bez empatie, bez emocí, s minimálním zaujetím. Pracují pouze do výše svého platu, který není vysoký, což se jim dá jen těžko vyčítat. Samozřejmě, že i mezi nimi se najdou lidé laskaví a vstřícní, kteří umí těm, o něž se starají, zpříjemnit a rozjasnit jejich šedou každodennost. Ale i takoví se časem unaví.

Tady nastává čas pro další úvahu. I my, kteří dnes pracujeme v sociálních službách a zatím jsme v produktivním věku, se možná už máme začít bát stáří a pobytů v našich zařízeních. Kdo se postará o nás? Sama pracuji v pobytovém zařízení sociální péče už více než třicet let a tak jen doufám, že mi moji péči o potřebné jednou někdo alespoň zčásti vrátí.

Podobné články

Aktuality 6. 6. 2022 / 14:43

Hrdinové mezi námi

Nedá mi, abych nereagovala na nešťastnou událost, která se odehrála v tomto týdnu v Domově Alzheimer v Roztokách u Prahy.

Aktuality 2. 6. 2022 / 20:06

Na pražské ZZS se nám osvědčila vytrvalost a orientace v legislativě

Na ZZS hlavního města Prahy pracuji 23 let. Nejdříve jako řidič tzv. převozové služby, po doplnění zdravotnického vzdělání na distančním studiu jako zdravotnický záchranář.

Aktuality 1. 6. 2022 / 20:37

Komplikovaný Olomoucký kraj

Možná vás titulek Komplikovaný Olomoucký kraj překvapil, ale s určitou dávkou smutku a rozhořčení musím konstatovat, že jsem se nespletl a opravdu je to tak.

Načíst další
 
Napište nám