Sociální tripartita kritizovala nedostatek peněz pro sociální služby v návrhu státního rozpočtu

Jednání tripartitního pracovního týmu pro sociální otázky se uskutečnilo 1. listopadu 2017 v budově Ministerstva práce a sociálních věcí ve složení s původními zástupci vlády a mělo na programu tři důležité body.

V prvním bodě jednání se sociální partneři opět zabývali problematikou financování sociálních služeb a k tomu se návazně vztahující problematikou zvyšování platů a mezd zaměstnanců v sociálních službách. Zástupci MPSV sdělili, že v návrhu státního rozpočtu na rok 2018 je pro sociální služby vyčleněna částka 11,5 mld. Kč. Odbory, zaměstnavatelé a zástupci krajů opět vznesli protest proti tomuto návrhu a znovu přijali stanovisko, že k tomu, aby sociální služby řádně fungovaly a bylo zabezpečeno navýšení platů a mezd, je nutné, aby se na sociální služby ve státním rozpočtu vyčlenilo 15 mld. Kč.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková znovu připomněla, že je nedůstojné, aby se sociální partneři každoročně „handrkovali“ s vládou o potřebný objem financí a aby se, naprosto nesystémově, v průběhu roku hledaly finance a provádělo dofinancování.

Sociální partneři se shodli, že společným dopisem osloví nové poslance s výzvou, aby na jednání pléna Poslanecké sněmovny návrh státního rozpočtu upravili.

Ve druhém bodě jednání zástupci MPSV sdělili, že probíhá vypořádání připomínek k vyhlášce č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, a MPSV je připraveno vyhlášku zaslat na legislativní radu vlády. Sociální partneři vzali informaci na vědomí.

Ve třetím bodě předložilo MPSV informaci k záměru valorizovat životní minimum. Úvodem bylo připomenuto hlavní využití životního a existenčního minima, které je zakotveno v zákoně o pomoci v hmotné nouzi a které plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně ochranná veličina. Životní minimum se samozřejmě využívá při zjišťování nároku na některé dávky, nebo je v soudní praxi také důležité pro stanovení alimentačních povinností, či v případě exekucí pro nezabavitelné částky. Platné částky životního a existenčního minima byly stanoveny s účinností od 1. ledna 2007 a naposledy byly upraveny od 1. ledna 2012.

K tomuto bodu byla vedena rozsáhlá diskuze, kdy zástupci krajů a zaměstnavatelů upozorňovali na zneužívání sociálních dávek.

Za odbory vystoupila se stanoviskem ČMKOS s požadavkem na valorizaci životního minima Ing. Hanka Popelková, která připomněla širší souvislosti a ochrannou sociální funkci životního minima. V ČR je téměř milion osob ohrožených chudobou a stagnace životního minima pro mnoho lidí znamená neřešitelné situace.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková podpořila stanovisko Ing. Hanky Popelkové s poznatky o situaci matek samoživitelek, které se v mnoha případech pohybují na hranici bídy a částky životního minima jsou pro ně zásadní. Každá karta má své pro a proti, odbory považují zvýšení životního minima za nezbytné.

Jednání ukončil náměstek ministra pro lidská práva Petr Krčál přáním ať se sociálním partnerům daří i v příštím období.

Podobné články

Aktuality 2. 2. 2023 / 8:41

Rok 2022 na pražské ZZS: vytrvalost a přesvědčení o dobré věci

Odborová organizace ZO OSZSP ČR Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy má nyní 235 členů, tedy více než polovinu zaměstnanců ve výjezdových skupinách a operačním středisku.

Aktuality 31. 1. 2023 / 12:08

Podporujeme kolegy odboráře z OS KOVO NEXEN TIRE

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR podporuje kolegy odboráře z OS KOVO NEXEN TIRE, kteří v úterý 31. ledna zahájili v souvislosti s kolektivním vyjednáváním stávku.

Aktuality 31. 1. 2023 / 10:49

Podpořili jsme britské odboráře v jejich obraně práva na stávku

Vláda Velké Británie útočí na právo na stávku a navrhuje legislativu, která přitvrdí podmínky pro stávkující odbory veřejných služeb, včetně zdravotnictví.

Načíst další
 
Napište nám