Tripartita jednala o minimální mzdě, odboráři připomněli také požadavek zvýšit tarify

Jednání tripartity ve středu 13. června mělo původně mít velmi nabitý program. Na základě dohody sociálních partnerů se ovšem z jednání vypustily dva body – „Návrh Programového prohlášení vlády ČR“ a „Příprava návrhu státního rozpočtu na rok 2019“ a byly přesunuty na jednání v červenci. Zkrácení programu ovšem nepřineslo zkrácení doby jednání, neboť hned první bod „Návrh na zvýšení minimální mzdy“ vyvolal bouřlivou diskuzi.

Minimální mzda

Ministerstvo práce a sociálních věcí pro projednávaný bod připravilo podkladový materiál, který obsahoval návrh na valorizační vzorec minimální mzdy a návrh, aby se minimální mzda odvíjela od 40 % průměrné mzdy. K valorizačnímu vzorci a procentuálnímu návrhu se rozpoutala obrovská debata.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula sdělil zásadní připomínky odborů. Navrhovaný mechanismus odmítají, podíl 40 % je velmi nízký. Cíl odborů je dosáhnout na podíl 50 %. Minimální mzda v České republice je na velmi nízké úrovni, na jednom z posledních míst v rámci Evropské unie. ČMKOS požaduje zvýšit minimální mzdu pro rok 2019 o 1500 Kč.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková doplnila vystoupení Josefa Středuly. Připomněla, že lidé s minimální mzdou jsou pod úrovní hranice chudoby. Je nedůstojné, aby lidé, kteří chodí poctivě do práce, museli čerpat sociální dávky. Nízká minimální mzda není jen problémem ve výrobní sféře, ale také ve zdravotnictví. V nemocnicích obchodních společnostech se stále častěji odborový svaz setkává s tím, že zaměstnanci dělnických profesí dostávají jen minimální mzdu, nebo se pohybují v odměňování těsně nad její hranicí. Zavedení tarifních platů je také reakcí na odměňování minimální mzdou, zaměstnanci dělnických profesí v příspěvkových organizacích mají vyšší odměnu za práci. Toto lze nalézt i v materiálech pana premiéra k odměňování zaměstnanců.

Zaměstnavatelé postupně vystoupili s odlišným názorem, jejich návrh je zvýšit minimální mzdu o 800 Kč. Vyšší nárůst údajně povede k nezaměstnanosti a k rušení některých malých podniků.

Předseda ČMKOS Josef Středula zopakoval, jaká je ekonomická situace, a zdůraznil, že se žádné podniky kvůli minimální mzdě a jejímu růstu neruší.

Zaměstnavatelé znovu připomněli nutnost řešit minimální mzdu pro zdravotně postižené a dotovat tato pracovní místa.

S dotací pracovních míst pro zdravotně postižené souhlasí i odbory.

Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký sdělil, že v rámci projednávání minimální mzdy připomíná, že zaměstnavatelé nesouhlasí s plošným navyšováním platových tarifů.

Premiér Andrej Babiš uvedl, že vláda navrhuje růst minimální mzdy o 1000 Kč.

Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek sdělil, že ASO ČR chce také růst minimální mzdy o 1000 Kč. Vyšší růst ohrožuje drobné podnikatele.

Závěr: k problematice minimální mzdy se vrátí další jednání tripartity.

Dálnice a legislativa ve stavebnictví

Bod „Přehled investorské přípravy staveb, které mají předpokládané datum zahájení realizace v letech 2016 až 2018 a jejichž stavební náklady přesahují 300 mil. Kč“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok. Zaměřil se na výstavbu nových částí dálnice D1 a na problémy s legislativou ve stavebnictví.

Zaměstnavatelé požádali o rychlejší řešení a navrhli spolupráci na nutných úpravách zákonů.

Odbory podporují úpravu legislativy a zrychlení výstavby.

Situace v kultuře

Další bod „Situace v oblasti kultury“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd, který v prezentaci popsal současný stav. Kultura je dlouhodobě podfinancovaná, platy zaměstnanců se spolu se sociálními službami pravidelně dělí o poslední příčku. Průměrný plat byl v ČR v roce 2017 29 504 Kč. Zaměstnanci v kultuře pobírali v průměru 26 279 Kč, přestože většina těchto zaměstnanců jsou lidé s vysokoškolským vzděláním.

Připomněl, že kultura je mimo svoji základní funkci, kdy formuje a obohacuje naše životy, také důležitým ekonomickým odvětvím. Na konkrétním případě – náklady a výnosy Pražského jara – předvedl, že jedna vložená koruna se třikrát vrátí. Dále také připomněl další významné investice, které mají ekonomické dopady, například obnova vily Tugendhat v Brně.

Česká republika ovšem na rozvoj kultury nevynakládá dostatek financí a navíc se z rozpočtu kultury financují i církevní restituce, což zkresluje její výdaje. Podle názoru Ministerstva kultury chybí v rozpočtu na rok 2019 asi 1,5 mld. Kč. Závěrem svého vystoupení požádal sociální partnery o podporu jeho požadavku na zvýšení financí.

Zaměstnavatelé sdělili, že požadavek jednoznačně podporují, a se stejným závěrem vystoupily i odbory.

Předseda Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil připomněl druhou stranu mince, a to je financování institucí, které nemají vazbu na státní rozpočet, ale na rozpočty měst, obcí a krajů. Navíc je tady ještě další problém – některé instituce jsou příspěvkovými organizacemi, jiné fungují ve formě obchodních společností. V zařízeních, které jsou příspěvkovými organizacemi, jsou zaměstnanci vesměs na „holých“ tarifech a pokud se nenavýší tarify, tak nelze očekávat, že se bídné platy zvýší. V organizacích, které nejsou příspěvkovými organizacemi, je situace v odměňování ještě daleko horší.

Odborové svazy z kultury požadují, aby se pro rok 2019 zvýšily tarify o 10 %.

S doplněním vystoupila předsedkyně Dagmar Žitníková, která připomněla, že ze stejného důvodu (zajistit, aby zvýšené odměny za práci doputovaly k lidem), požaduje také OS zdravotnictví a sociální péče ČR navýšení tarifů.

Premiér Andrej Babiš sdělil, že návrh ministra kultury podporuje, ale neví, co na to ministryně financí. Za vládu navrhuje, aby se jednalo s kraji, které mají peněz dost, aby růst platů a vyšší výdaje zafinancovaly.

Jiří Dokoupil reagoval, že s kraji a městy se již vyjednává déle než rok. Situace není jednoduchá ani pro města, jako příklad uvedl, že Opava financuje Slezské divadlo 10 % ze svého celkového rozpočtu, takže pomoc státu je nezbytná, a to přes dotační programy.

Závěr: všichni podporují požadavek na zvýšení financí do kultury a 10% navýšení platů.

Zemědělská politika EU

V bodě „Finanční rámec společné zemědělské politiky EU po roce 2020“ se projednával návrh Evropské komise snížit podporu zemědělcům a programu rozvoje venkova.

Zaměstnavatelé a odbory s návrhem nesouhlasí a pověřili premiéra, aby spolu s ostatními státy EU, které mají obdobný postoj, v Evropské komisi navrhli zvýšení dotací.

V bodě různé se sociální partneři zabývali situací v Arcelor Mittal. 

Foto Úřad vlády ČR

Podobné články

Aktuality 29. 6. 2022 / 20:57

Sekce PHS jednala o odměňování, financování a nové systemizaci

Poslední jednání sekce pracovníků hygienické služby se před dobou dovolených konalo 29. června 2022 v budově odborového svazu.

Aktuality / 10:31

Vláda slíbila 10 % pro nejhůře placené zaměstnance, jednání budou pokračovat

V úterý 28. června se na Úřadu vlády konalo další kolo jednání o valorizaci platů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy. Jednání se zúčastnili zástupci všech vládních stran.

Aktuality 28. 6. 2022 / 11:04

Hledáme nového kolegu či kolegyni

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR hledá regionálního manažera/manažerku pro Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj

Načíst další
 
Napište nám