Tripartita jednala také o zdravotnictví. Výsledek odbory vidí jako značně neuspokojivý

Jednání tripartity ve čtvrtek 17. října mělo na programu několik zásadních bodů. Mimo pro nás významného projednání situace ve zdravotnictví se vláda, zaměstnavatelé a odbory zabývali čerpáním finančních prostředků z evropských strukturálních fondů, situací v dopravě, opatřeními ke zvýšení zaměstnanosti a situací v Moravskoslezském kraji. V mnoha věcech panovala mezi sociálními partnery shoda.

Řešení nezaměstnanosti a vytváření opatření ke zvýšení počtu pracovních míst podporují všechny strany sociálního dialogu. Předsedkyně Žitníková  při řešení možného vzniku nových pracovních míst poukázala na možnost dalšího zaměstnávání lidí v sociálních službách. Připomněla, že je důležité dívat se na problém komplexně. Zvýšení financí z jedné části rozpočtu např. na dotace pro poskytovatele sociálních služeb, kteří by tímto mohli zaměstnat více pracovníků, sníží výplaty dávek pro nezaměstnané a dále sníží také náklady státu na platby za státní pojištěnce.

Velkou pozornost věnovala tripartita i situaci v Moravskoslezském kraji. Odbory upozornily, že problém je daleko hlubší. Majitel OKD Zdeněk Bakala má obrovské finanční problémy, situace by se mohla vyhrotit a kromě Dolu Paskov ohrozit i celou firmu. Pan Bakala se k zodpovědnosti nehlásí, tisíce lidí jsou ohroženy ztrátou pracovních míst. Vládní strana podala nejnovější informace z jednání krizového štábu, který řeší situaci a ve kterém mají zastoupení i odbory.

S čerpáním dotací z Evropských strukturálních fondů není spokojen nikdo. Rusnokova vláda dělá, co může, ale Nečasova vláda neřešila propojení spolupráce mezi ministerstvy a také mezi regiony. Hrozí, že Česká republika nevyčerpá tu částku, na kterou má nárok. Dnes spolu ministerstva spolupracují, finance se přesouvají dle potřeby, vše v souladu s evropskými směrnicemi. Zaměstnavatelé a odbory připomněli, že v tomto bodě oba sociální partneři dlouhodobě minulou vládu vyzývali, aby situaci intenzivně řešila, ale bývalá vláda na doporučení zaměstnavatelů a odborů příliš nereagovala.

Za kritickou označily odbory situaci v dopravě a na Českých drahách. V tomto případě ministr Zdeněk Žák odborům sdělil, že vše řeší.

Problém nastal při projednávání bodu, který se týkal zdravotnictví.

Úvodem seznámil přítomné s kritickou situací ve zdravotnictví ministr Martin Holcát. Otevřeně sdělil, že situace není dobrá: zvyšování DPH, neřešení zvýšení plateb za státní pojištěnce a restriktivní úhradová vyhláška dostaly zdravotnictví do ekonomických problémů. Jedna třetina českých nemocnic, a to včetně fakultních, má obrovské problémy, neplní své závazky. Druhá třetina nemocnic plní závazky jen velmi obtížně, mají různé kontokorenty a jedou na doraz. Zbytek nemocnic se drží. Vláda bude jednat o případné půjčce VZP a Senátem prošlo zvýšení úhrad za státní pojištěnce, kdy se celková částka navýší o 4,7 mld. Ministr přiznal, že požadoval zvýšení o 7,5 mld., ale státní rozpočet na takové zvýšení nemá peníze.

V reakci na přednesené informace se rozpoutala velmi bouřlivá diskuze.

Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková připomněla, že odbory a někteří zaměstnavatelé dlouhodobě upozorňovali, že k dnešní kritické situaci zákonitě dojde. Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger cíleně resort do těchto problémů dostal, smyslem restrikcí bylo snížit počet nemocnic. Pokud Rusnokova vláda nezasáhne, záměr ministra Hegera bude naplněn. Problém je ale ještě daleko hlubší. Velká část nemocnic má obrovské vnitřní dluhy, závazky nemocnic skupuje nadnárodní firma Magellan, která chce získat pohledávky dodavatelů za 1,5 mld., což představuje téměř třetinu celkového dluhu. Je nutné, aby vláda situaci okamžitě řešila, aby se ihned poskytla VZP půjčka a finance z ní by měly dostat nemocnice.

Zvýšení plateb za státní pojištěnce o 4,7 mld. pro příští rok neřeší problém, je nutné tuto částku zvýšit. Odbory požadují zvýšení o 10,5 mld.

Žitníková se také vrátila k informaci, že některé nemocnice hospodaří dobře. Toto je jen velmi povrchní tvrzení. Většina nemocnic, které nejsou ve ztrátě, má nasmlouvané vyšší úhrady za péči a má méně personálu. V nemocnicích se beze zbytku uplatňuje Hegerova personální vyhláška, která dovoluje, aby v noci ošetřovala 40 pacientů jedna sestra. Situace v nemocnicích je velmi vypjatá, odbory znovu opakují, že je potřeba situaci okamžitě řešit.

Na vystoupení předsedkyně odborového svazu navázal prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký, který znovu připomněl důvody dnešní krize ve zdravotnictví. Zvýšení DPH, rozdílné úhrady za poskytovanou péči, restriktivní úhradové vyhlášky.

Slova předsedkyně Žitníkové potvrdil předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel, který dodal, že nechápe přístup stávající vlády a že mu dnešní situace nápadně připomíná devadesátá léta a privatizaci státních podniků. LOK se obává, že dnešní situace je předzvěstí velké privatizace nemocnic a zdravotnictví. Odbory s tímto zásadně nesouhlasí a požadují, aby vláda urychleně situaci řešila. Zdravotnictví má být veřejnou službou a převedením nemocnic na soukromé firmy by stát a kraje ztratily možnost zasahovat do nemocniční sítě.

Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala potvrdil vše, co bylo doposud řečeno. Dále sdělil, že částka 4,7 mld. je naprosto nedostatečná a že je nutné kritickou situaci adekvátně krizi řešit. Z terénu se ozývají hlasy zdravotních sester k neúnosnosti jejich práce. Sestry jsou přetížené a nezvládají péči o pacienty.

Jako studená sprcha přišel názor zaměstnavatelů ze Svazu průmyslu. Jeho prezident Jaroslav Hanák sdělil, že Svaz průmyslu považuje částku 4,7 mld. za dostatečnou a že je proti jakémukoliv dalšímu zvyšování úhrad za státní pojištěnce. Mimo to máme také hodně nemocnic. Tato zaměstnavatelská strana přišla s tvrzením, že nemocnice hospodaří neefektivně, že soukromé nemocnice nemají žádné problémy a všechny finanční problémy způsobily neschopné managementy. Nemocnice dle jeho názoru nevyužívají možnosti elektronických aukcí na nákupy léků, elektřiny a dalších komodit.

Předsedkyně Žitníková se snažila vysvětlit na příkladech, že situace dnes takto postavená není, ale bezúspěšně.

Závěr z jednání byl pro odbory značně neuspokojivý. Úhrady za státní pojištěnce se zvýší až příští rok, a to o již Senátem schválených 4,7 mld., o půjčce a možnosti odkupu pohledávek se bude jednat, není jisté, kolik vláda schválí, novela úhradové vyhlášky nebude, ministr jedná s pojišťovnami, aby ohroženým nemocnicím zvýšily zálohy. K rizikům skupovaných závazků se vláda nevyjádřila.

Podobné články

Aktuality 4. 7. 2022 / 15:23

Zvýšení částek životního minima a existenčního minima

V reakci na současnou situaci domácností bylo dne 30. 6. 2022 ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Aktuality 3. 7. 2022 / 13:16

Nezabavitelné minimum v roce 2022

V letošním roce již dvakrát došlo ke zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Aktuality 1. 7. 2022 / 14:36

Jednorázový příspěvek na dítě

Ve Sbírce zákonů byl dne 30. 6. 2022 zveřejněn zákon č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2022.

Načíst další
 
Napište nám