V pondělí 6. března se na 169. Plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR sešli zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů. Jednání zahájil uvítáním přítomných premiér Petr Fiala. Úvodem seznámil přítomné se změnami v programu, které projednali na předsednictvu. Sdělil, že některé body budou předřazené, body k možným úpravám daní a k demografickému vývoji se z programu vypouští, nebudou projednané.
Premiér také sdělil, že se ve veřejném prostoru se šíří informace, které se týkají důchodové reformy a konsolidace veřejných financí. Premiér za vládu deklaruje, že vláda nyní nemá žádné oficiální vládní nebo koaliční výstupy, vše je ve fázi expertní práce a návrhů. Sdělil, že vláda má pouze záměry a úmysly stabilizovat veřejné finance a ty nyní oznámili. Ve veřejném prostoru jsou k dispozici podklady expertů, na něčem pracují ministerstva, ale závěr, na kterém by byla vládní shoda, není žádný. Až budou materiály připravené, budou předložené všem relevantním partnerům. Nyní oficiálně nemá vláda vůbec nic.
Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý sdělil, že je nutné vést dialog a komunikovat.
Předseda ČMKOS Josef Středula přečetl konkrétní vyjádření předsedkyně Poslanecké sněmovny a zároveň předsedkyně TOP 09 Markéty Adamové Pekarové k odchodu do důchodu v 68 letech prezentované jako souhlasné stanovisko vlády.
Premiér Petr Fiala znovu zopakoval, že neexistuje konkrétní materiál, na kterém by byla ve vládě shoda, a sdělil, že dialog k záměrům samozřejmě povedou i jednotliví ministři, a to v případě důchodové reformy Marian Jurečka a z hlediska návrhů na konsolidaci veřejných financí Zbyněk Stanjura.
Sociální dialog, zákoník práce, BOZP
Premiér Petr Fiala uvedl první bod, kterým byly Zprávy o realizaci projektů sociálních partnerů obsahujících aktivity k prohloubení sociálního dialogu (§ 320a, písm. a) zákoníku práce) a opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 320a, písm. b) zákoníku práce) za rok 2022. Bod obsahoval popis činností sociálních partnerů a tripartita návrh schválila.
Čerpání peněz z fondů EU
Vicepremiér Ivan Bartoš uvedl druhý bod Stav implementace programů fondů EU a příprava programového období 2021–2027. V rámci vyhlášených výzev byly do konce ledna 2023 vydány právní akty o poskytnutí podpory v celkové výši 718 miliard korun. Příjemcům bylo do konce ledna 2023 proplaceno 565,3 miliardy. Objem vyúčtovaných prostředků v žádostech o platbu ke konci ledna 2023 činil 542,2 miliardy. V rámci vyhlášených výzev v programovém období 2021–2027 byly do konce ledna 2023 zaregistrovány žádosti o podporu v celkové výši 147,3 miliardy korun. Vicepremiér sdělil, že jsou i rizikové projekty, ale MMR se snaží rizika snižovat.
Za zaměstnavatele bylo připomenuto, že je projekty nutné bedlivě sledovat, vyhodnocovat a podle aktuální situace eliminovat rizika.
Ivan Bartoš zopakoval, že hlavním záměrem vlády je dočerpat všechny finanční prostředky z Evropského sociálního fondu.
Vladimír Dlouhý připomněl, že je nutné řešit také finanční prostředky z Národního plánu obnovy.
Premiér Petr Fiala sdělil, že Národní plán obnovy vláda řeší na pravidelných jednáních, která se konají jednou za 14 dnů, jsou si vědomi problémů, které byly způsobené hlavně decentralizací alokace prostředků.
Josef Středula podpořil za odbory názor, který prezentovala strana zaměstnavatelů.
Opatření v oblasti cen energií
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a jeho náměstek René Neděla informovali o opatřeních v oblasti cen energií. Připomněli, že novela energetického zákona stanovila stropy ceny elektřiny a plynu. Byl zaveden nový institut mimořádné tržní situace, který dává pravomoc vládě stanovovat ceny elektřiny a plynu, ukládat povinnost výroby nebo dodávky elektřiny a plynu a limitovat obchodování s nimi. Byla přijata opatření s cílem zachovat cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek energie.
Ministr Síkela informoval o aktuálně klesajících cenách plynu a elektřiny na světových trzích a poděkoval zaměstnavatelům i domácnostem, jak zodpovědně přistoupili k úsporám. Závěrem sdělil, že letos se chtějí dostat k plné elektronizaci kontrol, dopracovávají do české legislativy poslední evropské nařízení. Diskutuje se o novém energetickém zákonu a připravují se teze státní energetické koncepce – má být vytvořená do konce roku. Zaměstnavatelé poděkovali za energetické balíčky, navrhli jejich srovnání s okolními zeměmi a vznesli dotaz, proč byl energetický zákon vyřazen z programového prohlášení.
Dopady ekologické legislativy EU
Další bod se týkal Analýzy reálných dopadů ekologické legislativy EU přijaté koncem roku 2022 na rodiny v ČR, včetně FIA a diskutovalo se především o dopadech „zelené ekonomiky“ na jednotlivé skupiny obyvatel a znovu také o dopadech na firmy.
Zaměstnavatelé a odbory znovu otevřeli problematiku cen emisních povolenek a možnosti jejich zastropování a následně zvyšování cen výrobků a potravin. Znovu všichni sdělili, že vysoké ceny dopadají negativně nejen na spotřebitele, ale také na ekonomiku.
Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl návrhy odborů, aby vláda ceny usměrnila, měla by stanovit maximální cenu u části výrobků a potravin.
Předseda Asociace samostatných odborů ČR Bohumír Dufek sdělil, že odborům vadí kolísání cen povolenek, které se pohybují mezi 30 až 90 euro. Navrhuje dotovat ceny solární energie pro nízkopřijmové domácnosti. Je nutné řešit bioplyn a dobíjení baterií. Nelze akceptovat všechny ekologické nápady.
Vladimír Dlouhý poděkoval vládě za spolupráci při zastropování cen energií, bude důležité sledovat vývoj, možná se znovu vrátíme k práci na energetickém zákoně. Znovu doporučuje řešit povolenky.
Premiér Petr Fiala sdělil, že nebude slibovat nemožné. Ceny povolenek není možné snižovat, Evropská komise připomíná, že prostředky z povolenek jsou určené na změnu ekonomiky a především na ústup od uhlí.
Premiér Fiala se poté s účastníky jednání rozloučil a odešel na poslední oficiální jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
Příprava velkých dopravních staveb
Ministr dopravy Martin Kupka, který řízení tripartity převzal, následně seznámil s přehledem přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů korun. Termíny předpokládaného zahájení jednotlivých staveb závisí primárně na získání pravomocného stavebního povolení a úspěšném dokončení procesu výběru zhotovitele. Situace v dopravním stavitelství může být i nadále negativně ovlivněna přetrvávajícími domácími a mezinárodními ekonomickými a finančními riziky. Státní fond dopravní infrastruktury disponuje pro letošní rok rekordním rozpočtem, což spolu s objemem finančních prostředků státního rozpočtu i na další roky umožní pokračovat v probíhajících či plánovaných projektech. Vláda plánuje vytvořit koncepční materiál, který by obsahoval záměry, jak se budou rozvíjet zásadní stavby a co bude prioritou.
Zaměstnavatelé navrhli začlenit do priorit také železniční dopravu a zavést do českého práva pojem veřejný zájem.
Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že odbory podporují výstavbu kritické infrastruktury, ale podle jejich názoru se nelze dál rychleji pohnout bez změn ve stavebním zákoně.
Vládní strana sdělila, že stavební zákon je v legislativním procesu, předpokládá se, že bude vytvořen nový úřad, který bude řešit kritickou infrastrukturu.
Ministr Jozef Síkela uvedl, že pojem převažující veřejný zájem se řeší i na úrovni Evropy, ČR jeho právní implementaci zvažuje.
Předseda Středula požádal o vytvoření dvou pracovních týmů. Odbory navrhují vytvořit pracovní tým pro daně a pojištění a pracovní tým pro důchodovou reformu.
Další jednání tripartity se bude konat v květnu.
