Tripartita pro sociální otázky se věnovala financování a kvalitě sociálních služeb a budoucnosti kojeneckých ústavů

Jednání tripartitního pracovního týmu pro sociální otázky, které se uskutečnilo ve středu 1. dubna, mělo na svém programu jedenáct bodů. Sociální partneři si dali za cíl projednat okruhy problémů, které trápí všechny aktéry, a dořešit záležitosti, na které nezbyl čas na předcházejícím jednání. Na základě požadavku oborů byly mezi první dva body zařazené zkušenosti MPSV s aplikací náhradní rodinné péče u dětí do 3 let, přínosy a negativa a dále informace, jaké má MPSV zkušenosti s profesionálními pěstouny a jejich fungováním.

MPSV k oběma bodům předložilo kompletní materiály o právech dítěte a statistické údaje o počtech dětí v náhradní péči. Informace vypovídají o trendu umisťování dětí do péče profesionálních pěstounů a také změně toku financí na tuto péči. Za odbory jsme na MPSV prezentovali názory našich členů z kojeneckých ústavů a upozornili jsme na řadu problematických oblastí, které jsou spojené s preferencí pouze jednoho typu péče. Předsedkyně OS Dagmar Žitníková připomněla, že je mnoho dětí, které se rodí s handicapem, a zde je důležité, aby o ně bylo správně pečováno. Odbory preferují spíše dlouhodobou péči v pojetí pěstounů a rychlé a komplexní řešení situace dětí. Dnešní kojenecké ústavy nejsou zastaralými institucemi, umožňují i pobyt rodičů a učí rodinu správné péči o děti. K celé koncepci je nutné se znovu vrátit a není dobré měnit to, co se osvědčilo a pomáhá dětem i jejich rodinám.

Druhým bodem jednání byl návrh Akčního plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na léta 2015-2017. Odbory upozornily na rostoucí diskriminaci v odměňování žen a mužů za stejnou práci a velmi by uvítaly konkrétní opatření na trhu práce, a to včetně zpřísnění postihů za diskriminaci žen v oblasti odměňování.

Dalším neméně důležitým bodem byly informace o dotacích pro poskytovatele sociálních služeb v roce 2015 a informace o výpadku financování prostřednictvím individuálních projektů.

Předsedkyně Žitníková podpořila požadavek krajů na dofinancování sociálních služeb, ale zároveň připomněla, že navrhované řešení není systémové. Vláda by měla znovu přehodnotit situaci v sociálních službách a na péči o seniory, zdravotně postižené a potřebné a přidělit více financí, a to plánovaně v horizontu několika let.

Odbory předpokládají, že finanční zajištění sociálních služeb bude řešit Strategie rozvoje sociálních služeb a že se nenárokové dotace konečně změní na mandatorní výdaj státního rozpočtu, jak dlouhodobě odbory a dnes už i zaměstnavatelé požadují. Kvalitní sociální služby jsou zájmem nás všech a je nedůstojné, aby se každý rok „handrkovalo“ o peníze, které zabezpečují péči o statisíce lidí.

MPSV v minulém období opakovaně přiznalo, že by se mělo do sociálních služeb alokovat prostřednictvím dotací minimálně 8,5 mld. Pokud chce vláda posílit odměňování zaměstnanců a zvýšit prestiž povolání v sociálních službách, tak se částka na dotace pohybuje okolo 10 mld.

Předsedkyně Žitníková připomněla, že tato čísla nebyla v minulých letech rozporována a že poslanci sociální demokracie podávali pozměňovací návrhy k návrhu státního rozpočtu v těchto částkách. Situaci letos navíc zhoršují ukončené individuální projekty a to, že nová návaznost na ně je možná až v příštím roce.

Předsedkyně Žitníková předala zástupcům MPSV a krajů konkrétní žádosti poskytovatelů sociálních služeb, kterým chybějí finance na provoz, neboť výše jejich dotace jsou nižší než v předcházejícím roce.

Na tuto problematiku plynule navázal bod, který se týkal zdravotně sociální péče. Odbory opět připomněly, že největším problémem není právní úprava, ale finanční záležitosti. Zdravotní péče je hrazená ze zdravotního pojištění, ale tyto úhrady jsou velmi nízké a špatně nastavené. Odbory zopakovaly požadavek, aby, pokud nedojde od 1. ledna příštího roku k systémovému řešení (paušálním platbám), byly zvýšené úhrady zdravotní/ošetřovatelské péče za bod na 1,30 Kč a aby byla skupina 913 zařazena do úhradové vyhlášky. K požadavku odborů se připojili i zaměstnavatelé a s navrhovanou výší úhrad souhlasí i kraje.

K sociálním službám se vztahoval i bod, který se zabýval situaci v zařízeních neregistrovaných poskytovatelů sociálních služeb – ubytovny pro seniory a zdravotně handicapované. K tomuto bodu zaujaly odbory poměrně nekompromisní postoj. Předsedkyně Žitníková sdělila MPSV, že dnešní problém způsobilo MPSV, které neustále preferovalo a preferuje pouze jeden typ sociálních služeb bez ohledu na potřeby a požadavky. Nepodpora pobytových zařízení a snižování dotací do těchto typů služeb vyvolala dnešní problém. Odbory navrhují, aby se MPSV a kraje vrátily k centrální evidenci požadavků na jednotlivé typy služeb a aby se i na základě zkušeností s neregistrovanými poskytovateli opět podporovala pobytová zařízení. Je nutné samozřejmě podpořit i terénní a ambulantní služby, ale není možné trvat na tom, že o jiný druh služeb není zájem, a to i přes vypovídající fakta. Situace ve většině neregistrovaných zařízeních je ostudná a stát by měl napravit, co způsobil.

V tomto kontextu předsedkyně Žitníková opět připomněla, že není možné budovat kvalitní sociální služby bez peněz.

Ke kontrole kvality poskytovaných služeb se vztahoval bod přechod inspekcí standardů kvality sociálních služeb (SQSS) na MPSV. Sociální partnery v rámci tohoto bodu velmi překvapil nízký počet inspektorů, a tím nemožnost kvalitně a plošně vykonávat kontrolu.

Problematika sociálních služeb byla dokončena projednáním bodu Informace o projektu systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce a na ni navazující informace o přípravě zákona, který bude řešit mimo jiné i profesní komoru sociálních pracovníků. Odbory jsou ke komoře a k samostatnému zákonu velmi skeptické. Problémy zvýšení prestiže sociální práce nelze vyřešit zákonem a kvalitní pracovní podmínky jsou odrazem postoje společnosti k sociální práci. Výkon sociální práce je náročný, ale je odrazem sociální politiky státu.

Poslední bod jednání byl zaměřen na finanční gramotnost a na přehled připravovaných aktivit a podpor v rámci programového období 2015 – 2020. Odbory znovu připomněly nutnost řešit jak finanční gramotnost, tak ochranu spotřebitele, a to například úpravou maximálních úroků a stanovením toho, co je lichva.

Podobné články

Aktuality 29. 6. 2022 / 20:57

Sekce PHS jednala o odměňování, financování a nové systemizaci

Poslední jednání sekce pracovníků hygienické služby se před dobou dovolených konalo 29. června 2022 v budově odborového svazu.

Aktuality / 10:31

Vláda slíbila 10 % pro nejhůře placené zaměstnance, jednání budou pokračovat

V úterý 28. června se na Úřadu vlády konalo další kolo jednání o valorizaci platů zaměstnanců veřejných služeb a veřejné správy. Jednání se zúčastnili zástupci všech vládních stran.

Aktuality 28. 6. 2022 / 11:04

Hledáme nového kolegu či kolegyni

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR hledá regionálního manažera/manažerku pro Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj

Načíst další
 
Napište nám