Útržky z pracovní cesty za poznatky o BOZP v Rakousku

Ráda bych se podělila o útržky z pracovní cesty za poznatky o BOZP v Rakousku, kterou jsem absolvovala ve dnech 4. až 7. září s kolegyněmi a kolegou z ČMKOS. Až zpracujeme oficiální zprávu, seznámím vás s ní také. Dnes bych ale psala jen o některých, asi víc vedlejších, dojmech, které se možná v oficiální zprávě ani neobjeví.

Vstupní hala není tržiště, za minimální mzdu 1700 €

Nejprve jsme v centrále odborových svazů ÖGB byli přivítáni a vedli diskusi se zástupci odborového svazu PRO-GE, což je obdoba našeho KOVO, k tématům BOZP a digitalizace práce. Pro mě bylo zajímavé zamyšlení nad rozdíly mezi automatizací, robotizací a digitalizací práce a zapamatovala jsem si heslo, že „nuly a jedničky přebírají za nás práci“.

Zajímavý a poučný byl už samotný pobyt v centrále. Jedete-li k ní metrem, při hlášení stanice se současně ozve i upozornění, že zde jsou rakouské odborové svazy. Líbilo by se mi slyšet v autobuse hlášení: „Husinecká – Českomoravská konfederace odborových svazů“ nebo „Černínova – Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky“.

Ve vstupní hale v přízemí jsou obchody. Jenže tam neprodávají žádné halenky, housky nebo kafe, ale jsou tam prodejny odborových reklamních předmětů, publikací a zřejmě pro odboráře zvýhodněných vstupenek na kulturních představení a podobně.

V současné době je minimální mzda v Rakousku 1500 € a odbory vedou kampaň za 1700 €. Propagaci této kampaně nelze přehlédnout, je v budově všude.

Pro navigaci těch, kdo potřebují nějakou radu (nejen právní), slouží i vícejazyčné koberce.

35 let udržují operační sál, aniž by ho někdy použili

V závodě Opel nás přijal generální ředitel, provedli nás interaktivním střediskem BOZP a dlouho jsme si povídali se zástupci podnikové rady. V celém areálu je zákaz focení, a tak bohužel nemám obrázky ze školicího střediska BOZP, kam si zaměstnanci vlastně chodí pravidelně jednou za rok „hrát“ – na perfektně nasimulovaných pracovištích opravdu vyzkoušet všechna rizika, která by jim mohla ve skutečném provozu způsobit zranění nebo pracovní úraz.

Kolegové z podnikové rady nám dovolili vyfotit jednu z cedulí rozmístěných po celém areálu, kde se denně zaznamenává, jak to aktuálně s bezpečností práce vypadá. Černě jsou označeny dny bez nehody, žlutě den, ve kterém došlo k nějakému zranění, a červeně dny, kdy se stal nějaký pracovní úraz. Závod jsme navštívili 5. září.

Kdybyste se někdo chystal do Vídně, 15. října bude v závadě Opel den otevřených dveří při příležitosti oslav 35 let trvání závodu.

Od začátku zahájení provozu je v areálu továrny denně pro případ zranění zdravotní středisko s jedním lékařem a dvěma sestrami. Mají k dispozici i malý operační sál pro akutní zákroky. Naštěstí ho dosud za celých 35 let nemuseli použít. Zaskočilo mě, že uvažují jinak, než jak mám zkušenost od nás, kdy co se déle nepoužívá, rušíme jako neefektivní, eventuálně se pronajme.

Jsem tu na pět let hostem

V úrazové pojišťovně zaměstnanců AUVA jsme se také dozvěděli mnoho zajímavého. Pojišťovna vznikla na základě zákona v roce 1888 (Arbeiterschutzgesetz) za Rakouska-Uherska a podle stále platného zákona funguje dodnes. V příštím roce to bude 130 let. Vybavila se mi nutnost reformovat naše předpisy, protože po dvaceti, třiceti letech jsou zastaralé. A což teprve Ústava z roku 1960, že?

Rakouská úrazová pojišťovna pracujících je financována výhradně zaměstnavateli. Ano, zaměstnavateli, kteří všichni povinně odvádějí měsíční platby. Řízena je 14členným orgánem, 9 zástupců za zaměstnavatele a 5 za zaměstnance. Ano, zaměstnavatelé platí a na správě se podílejí zaměstnanci.

Nám se věnoval 1. místopředseda pojišťovny, který byl vyslán za odborovou stranu a sám se představil jako odborář, který je v pojišťovně pět let hostem. Líbí se mi jeho přístup, že za každým případem je nutné vidět lidský příběh.

Velkým zážitkem byla pro mne návštěva laboratoří a zkušeben AUVA. V nich se testují osobní ochranné pracovní prostředky a veškeré aspekty bezpečné práce.

Absolutně odhlučněná místnost. Umí sem dovézt i jednotlivé stroje a zjišťovat, zda nepoškozují sluch pracovníků, případně jaké ochranné pomůcky nebo prostředky jsou účinné.

Inspektorát práce kontroluje zavíračky

Inspektorát práce má částečně odlišné poslání, než mají ty naše. Co se týká pracovní doby, spíše než jednotlivé zaměstnance kontrolují, zda provozy nejsou v provozu v době pracovního klidu a volna. Lidé mají právo na klid ve stanovené dny, podnikatelé smějí podnikat, provozovatelé provozovat, továrny vyrábět jen ve stanovené době, aby nerušily ty, kdo mají právo na odpočinek.

Foto autorka

Podobné články

Aktuality 20. 6. 2022 / 16:01

Povinnosti zaměstnavatele při poskytování ochranných nápojů

Léto už se nám ohlásilo vysokými teplotami, takže je vhodné si připomenout, jaké má zaměstnavatel povinnosti při poskytování ochranných nápojů zaměstnancům.

Aktuality 7. 6. 2022 / 14:18

COVID-19 jako nemoc z povolání v roce 2020 a 2021

V roce 2020 se v seznamu nemocí z povolání poprvé objevilo nové infekční onemocnění – COVID-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2.

Aktuality 24. 5. 2022 / 13:09

V těch botách se nedá chodit

I přesto, že se situace na poli osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) zlepšuje, občas se setkám s druhy, kdy si odsloužení osmihodinové neřkuli dvanáctihodinové směny nedovedu představit.

Načíst další
 
Napište nám