V Poslanecké sněmovně o financování ošetřovatelské péče v sociálních službách

Ve středu 4. listopadu se na jednání Výboru pro sociální politiku v Poslanecké sněmovně z podnětu poslankyně Jany Hnykové projednávala problematika financování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Na jednání byli pozváni zástupci Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí, Asociace krajů ČR, zdravotních pojišťoven, zaměstnavatelů a odborů. Za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se jednání zúčastnili předsedkyně Dagmar Žitníková a místopředseda Lubomír Francl.

Poslankyně Jana Hnyková v úvodní prezentaci shrnula dosavadní vývoj hrazení ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb, připomněla negativní trendy snižování počtu sester, narůstající potřebu ošetřovatelské péče a problémy s financování úhrad. Závěrem prezentace položila několik otázek, na které měli zástupci přítomných institucí odpovědět. Zásadním dotazem bylo, kdo dofinancuje poskytování ošetřovatelské péče v roce 2016.

Zástupci jednotlivých institucí „nezklamali“. Všichni aktéři sdělili, že sestry jsou v sociálních službách nutné a že je potřeba je v pobytových zařízeních udržet.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že spolu s Ministerstvem zdravotnictví připravuje koncepci dlouhodobé péče, která bude řešit i financování ošetřovatelské péče, a to zřejmě prostřednictvím ošetřovatelského dne. Dále bylo připomenuto, že MPSV požadovalo v úhradové vyhlášce vyšší úhrady za poskytovanou ošetřovatelskou péči, ale Ministerstvem zdravotnictví jim nebylo vyhověno.

Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že udělali, co mohli. Odbornost 913 zařadili do úhradové vyhlášky, hodnotu bodu zvýšili na 1,02 Kč za bod a strop úhrad zvýšili o 3 %. Závěrem zaznělo, že pokud by zvýšili úhrady odbornosti 913 více, tak by museli někomu ubrat.

Asociace krajů připomněla, že kraje, přestože nedostávají na úhrady sociální péče žádné finance z rozpočtového určení daní, investují ročně do sociálních služeb souhrnně částku okolo 2,5 mld.

Všeobecná zdravotní pojišťovna zdůraznila, že hradí to, co má, a že její úhrady nejsou primárně určené na platy a mzdy.

Zaměstnavatelé sdělili, že nemají z čeho hradit náklady na platy a mzdy zdravotních sester a že poskytovatelé, kteří nemají zřizovatele, zřejmě nebudou tuto péči poskytovat.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková zrekapitulovala příspěvky všech předcházejících vystupujících a připomněla celý proces jednání o navýšení úhrad za ošetřovatelskou péči. Nízkými úhradami se opakovaně zabývala tripartita, sešli se ministr zdravotnictví a ministryně práce a sociálních věcí spolu se sociálními partnery v Benešově a výsledek? Maximálně je možné v roce 2016 zvýšení úhrad o 3 %, což řádově představuje zvýšení o 36 mil., a to za situace, kdy všichni uznali, že je nutné úhrady zvýšit minimálně o 1,5 mld. Závěrem Žitníková všem přítomným zopakovala zásadní otázku poslankyně Jany Hnykové: Kdo zaplatí sestry v roce 2016? Zůstanou v pobytových zařízeních sociálních služeb?

V další části, která byla otevřená pro příspěvky veřejnosti, vystoupil člen výkonné rady OS Tomáš Havlásek, který na příkladu svého zařízení uvedl, jak obrovské mohou být disproporce v úhradách, a připomněl roli lékařů, kteří by měli ošetřovatelskou péči indikovat.

Mezi poslanci se následně rozpoutala vzrušená debata, která skončila úvahou, že „možná by se dalo do sociálních služeb něco přidat při projednávání návrhu státního rozpočtu“. Konkrétní návrh za výbor ovšem nepřišel.

Poslední část jednání výboru byla věnována zprávě o činnosti pracovní skupiny k náhradní rodinné péči. Této části jednání se zúčastnila i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která měla širokou podporu auditoria, když na jednání výboru přišlo několik profesionálních pěstounů i s „jejich“ dětmi.

Za pracovní skupinu byl přednesen většinový názor, že je potřeba zachovat všechny typy péče a to včetně institucionální. Opakovaně zaznělo, že není možné finančně podporovat jen pěstouny, ale je potřeba rozvíjet i dětské domovy a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP).

Ministryně Marksová se opakovaně vyjádřila, že jejím zájmem je dávat děti do rodin a v institucionální péči ponechat pouze děti, které nelze umístit k profesionálním a dlouhodobým pěstounům. S tím všichni souhlasili, ale znovu připomněli, že je potřeba eliminovat možná rizika (například úpravou kontrol pěstounských rodin) a nezpochybňovat péči v dětských domovech a zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Velmi se diskutovalo o roli nestátních neziskových organizací v kontrastu s úlohou státu a směřováním finanční podpory z evropských fondů do neziskovek. 

Jednání výboru probíhalo od rána a bylo ukončeno až v podvečer.

Podobné články

Aktuality 5. 12. 2022 / 12:28

Co vzkazují delegáti sjezdu ministrovi zdravotnictví? PODÍVEJTE SE!

Poprvé v historii odborového svazu se stalo, že se jeho sjezdu nezúčastnil ministr zdravotnictví!

Aktuality / 8:51

Odstupné při pracovním poměru na dobu určitou

Náleží odstupné zaměstnanci v pracovním poměru uzavřeném na dobu určitou?

Aktuality 30. 11. 2022 / 9:41

Závěrečná konference projektu Rozvoj systému sociálních služeb

Dne 28. listopadu 2022 se v Praze konala závěrečná konference projektu Rozvoj systému sociálních služeb.

Načíst další
 
Napište nám