Tak už se nám zase blíží Vánoce. Nedávno jsem slyšela na jedné rozhlasové stanici, že až 50 % Čechů se rozhoduje dát svým blízkým pod vánoční stromeček obálku s penězi. Chápu, že pro dospělé, kteří mají již zařízenou domácnost nebo se kterými nejsme tak často v kontaktu a tudíž nevíme, co by chtěli nebo potřebovali, je to asi nejvhodnější. Ale nepřijde mi příliš srdečné obdarovávat finančními obnosy celé rodiny.

Všechna naše vnoučata by asi nebyla nadšená, až by u babičky a u dědy nenašla pod stromečkem nějakou hračku, ale obálku s penězi a doporučením, ať jim rodiče koupí, co ještě nemají nebo co potřebují. Děti nemají také rády tzv. „měkké“ dárky. Pyžamka, legínky, trička, mikinky, čepice a ponožky jsou pro děti běžnou součástí života a za „dárek“ je nepovažují.

Dospělí, kteří už znají hodnotu peněz, však uvítají finanční hotovost, která se hodí kdykoli. A právě takovým dárkem, kterým letos potěšily naše odbory nejen své členy, ale i ostatní pracující v sociálních službách, bylo navýšení platů, nejen od 1. července, ale i od 1. listopadu letošního roku. Všeobecné sestry v sociálních službách by měly dostat přidáno od 1. ledna 2018.

My budeme mít v obálkách k Vánocům místo bankovek platové výměry, ale jsme dospělí a dárek to je. Za tenhle dárek pro dospělé se patří poděkovat. Já bych chtěla prostřednictvím tohoto článku poděkovat v první řadě vedení našeho odborového svazu, které svým neúnavným konáním a jednáními s představiteli státu, ať už na úrovni vládní nebo ministerské, dokázalo vydupat toto navýšení.

My, odboráři, nemůžeme dát svému vedení k vánocům obálky s penězi, ale můžeme jim poděkovat a popřát do další práce a bojů za nás hodně sil, štěstí, pevné zdraví a teplo rodinné pohody.

Světlana Ondrejková – vizitka

Pracuji od roku 1985 jako všeobecná sestra v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Oseku u Strakonic, kde jsou našimi klienty muži s mentálním a kombinovaným postižením. Od roku 1990 jsem předsedkyní naší základní organizace, jsem členkou krajské rady a od roku 2015 jsem členkou výkonné rady za Jihočeský kraj. V letošním roce jsem dokončila studium na Jihočeské univerzitě v oboru sociální práce. Jsem vdaná, společně s manželem máme šest, již dospělých, dětí a sedm vnoučat. Vzhledem k povaze mé práce svůj volný čas nejraději trávím v klidu s knihou v ruce.

Podobné články

Aktuality 6. 6. 2022 / 14:43

Hrdinové mezi námi

Nedá mi, abych nereagovala na nešťastnou událost, která se odehrála v tomto týdnu v Domově Alzheimer v Roztokách u Prahy.

Aktuality 2. 6. 2022 / 20:06

Na pražské ZZS se nám osvědčila vytrvalost a orientace v legislativě

Na ZZS hlavního města Prahy pracuji 23 let. Nejdříve jako řidič tzv. převozové služby, po doplnění zdravotnického vzdělání na distančním studiu jako zdravotnický záchranář.

Aktuality 1. 6. 2022 / 20:37

Komplikovaný Olomoucký kraj

Možná vás titulek Komplikovaný Olomoucký kraj překvapil, ale s určitou dávkou smutku a rozhořčení musím konstatovat, že jsem se nespletl a opravdu je to tak.

Načíst další
 
Napište nám