Věcný záměr zákona o univerzitních nemocnicích odbory neuspokojil

Návrh věcného záměru zákona o univerzitních nemocnicích předkládá Vládě České republiky Ministerstvo zdravotnictví na základě usnesení vlády ze dne 26. 1. 2011, dle kterého se do Plánu legislativních prací vlády na rok 2011 zařadila příprava věcného záměru zákona o univerzitních nemocnicích. Důvodem přípravy věcného záměru zákona je, podle Ministerstva zdravotnictví, existence fakultních nemocnic v překonané právní formě příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Ve vztahu k fakultním nemocnicím se jedná, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví, o dlouhodobý problém, který v případě jeho neřešení bude přetrvávat i v budoucnu. Právní forma fakultních nemocnic a existence jediného zřizovatele, kterým je Ministerstvo zdravotnictví, představují nedostatečné podmínky pro spolupráci fakultní nemocnice a příslušné lékařské fakulty při poskytování zdravotních služeb, praktické výuky zdravotnických pracovníků a vědecké, výzkumné a vývojové činnosti.

Fakultní nemocnice jsou dnes upraveny zejména v zákoně o zdravotních službách, který fakultní nemocnice vymezuje jako státní příspěvkové organizace, u nichž zřizovatelskou funkci vykonává Ministerstvo zdravotnictví. Úprava fakultních nemocnic v zákoně o zdravotních službách je velmi stručná, neboť v převážné části pouze převzala předchozí úpravu obsaženou ve vyhlášce č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. Fakultní nemocnice poskytují zdravotní služby a umožňují klinickou a praktickou výukou v oblasti lékařství, farmacie a ošetřovatelství. Fakultní nemocnice uskutečňují související výzkumnou činnost. Fakultní nemocnice by proto měly představovat poskytovatele zdravotních služeb poskytující zdravotní služby a provádějící výzkumnou činnost na nejvyšší úrovni. Stávající právní úprava však nevytváří, podle Ministerstva zdravotnictví, optimální podmínky pro spolupráci fakultní nemocnice a příslušné lékařské fakulty, čímž nedochází k využití potenciálu propojení poskytování zdravotních služeb a uskutečňování vzdělávání. Fakultní nemocnice jsou státními příspěvkovými organizacemi ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb. a jejich zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Fakultní nemocnice hospodaří s majetkem státu a při nakládání s ním jsou omezeny zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Právní forma fakultních nemocnic neodpovídá dnešnímu způsobu financování, kdy pouze zlomek jejich rozpočtu je napojen na státní rozpočet. Většinu finančních zdrojů, se kterými fakultní nemocnice hospodaří, tvoří úhrady za poskytovanou zdravotní péči ze systému veřejného zdravotního pojištění, prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Cílem věcného záměru je proto nahradit v případě fakultních nemocnic formu příspěvkové organizace novou právní formou. Tento nový druh právnické osoby je částečně podobný „ústavu“ v novém občanském zákoníku.

Fakultní nemocnice se při sestavování svého rozpočtu řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), podle kterého musí být rozpočet příspěvkové organizace po zahrnutí příspěvku ze státního rozpočtu nebo stanovení odvodu do státního rozpočtu sestaven jako vyrovnaný. Lékařské fakulty jsou součástí veřejné vysoké školy ve smyslu § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a nejsou oproti fakultní nemocnici samostatnými právnickými osobami. V právních vztazích proto vystupuje jako subjekt příslušná veřejná vysoká škola.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR a Českomoravská konfederace odborových svazů odmítají věcný návrh zákona o univerzitních nemocnicích jako celek a požadují nevyhovující vztahy mezi fakultní nemocnicí a lékařskou fakultou řešit jiným způsobem.

Nutno zdůraznit, že s návrhy na zrušení fakultních nemocnic ve formě státní příspěvkové organizace se nesetkáváme poprvé. Naposledy byl takový návrh odmítnut za ministra Tomáše Julínka, mj. na základě vyjádření nesouhlasu občanů demonstracemi. V mírně upravené podobě se však většinu „reformních zákonů“ z dílny bývalého ministra a senátora podařilo prosadit současné vládě a zbývá v zásadě již jen ono zrušení státních příspěvkových organizací. Vzhledem k předchozím návrhům a dosavadním zkušenostem, například z rušení okresních nemocnic, si musíme uvědomit, že se jedná o snahu nevratně legislativně nastavit podmínky pro tržní prostředí i ve vysoce specializované lékařské péči, medicínském výzkumu a vývoji, ale i podmínky pro uvolnění nakládání se stomiliardovými majetky ve vlastnictví státu, o rozvolnění dosud rigidního nakládáním se státním majetkem, o modifikovaný způsob umožnění „vstupu zahraničního kapitálu“, kdy pod tímto heslem byla zrušena většina prosperujících českých podniků. Příspěvková organizace byla a je typickou neziskovou organizací a její použití je pro veřejnou službu nanejvýš vhodné. Ani argument vícezdrojovosti financování univerzitní nemocnice není na místě, neboť příspěvkové organizaci nic nebrání v získávání prostředků z více zdrojů. Pokud bychom se chtěli přiblížit „evropské“ terminologii, stačilo by zaměnit slovo „příspěvková“ za slovo „nezisková“.            

Sám předkladatel si uvědomuje, že nepřijetím návrhu se nestane nic. Podle důvodové zprávy, cituji: „V případě nečinnosti nehrozí fakultním nemocnicím z důvodu přetrvání právní formy příspěvkové organizace žádné závažné bezprostřední riziko“. V této souvislosti upozorňuji na návrh zákona aktuálně předložený do legislativního procesu Ministerstvem práce a sociálních věcí, který by naopak měl státu, který zastupuje MPSV, umožnit zřizovat nové státní příspěvkové organizace v oblasti sociálních služeb.

Méně rigidní nakládání s majetkem univerzitní nemocnice znamená netransparentní způsob nakládání s majetkem a předstupeň k jeho rozprodeji, manažerské řízení univerzitní nemocnice samo o sobě však není zárukou poskytování kvalitní zdravotní péče/služeb a ukončení přímé vazby na státní rozpočet v podobě příspěvku ze státního rozpočtu otevře možnost konkurzu a ukončení činnosti nemocnice. Není jasné, v čem je dnes fakultní nemocnice špatná a jak by měla být zlepšena spolupráce vysoké školy a nemocnice, jaké jsou nedostatky v pracovněprávních vztazích u zaměstnanců, kteří mají uzavřený pracovní poměr jak s fakultní nemocnicí, tak s vysokou školou, v čem brání právní forma příspěvkové organizace zpřístupňování údajů o univerzitní nemocnici ve veřejném rejstříku.  

Odbory zásadně odmítají jakékoliv kroky a změny, které by vedly z rozvolňování nakládání s majetkem fakultních nemocnic, s majetkem, který byl pořízen z daní českých občanů nebo ze sbírek, kterým bylo slibováno a Ústavou garantováno, že byl tvořen a určen pro ně, až budou potřebovat. Dále zásadně nesouhlasí s tím, aby fakultní nemocnice byly bez kontroly státu manažersky řízeny a požadují pro odměňování zaměstnanců poskytujících zdravotní péči zachování principu rovnosti a odměňování z veřejných prostředků na základě jednotného systému, které zaručuje platový systém. Důrazně požadujeme, aby univerzitní nemocnice byly i nadále příspěvkovými organizacemi Ministerstva zdravotnictví a s transformací na právní formu sui generis tak, jak je předložena, zásadně nesouhlasíme.

Odborový svaz důrazně požaduje, aby v orgánech univerzitní nemocnice měli své zastoupení i zaměstnanci, zejména aby zástupce zaměstnanců byl členem správní rady. Základním kamenem každého zdravotnického zařízení jsou jeho zaměstnanci. Zde je nutno poukázat na analogii s ustanovením § 200 obchodního zákoníku, kdy své zastoupení v kontrolních orgánech zaměstnavatele mají zaměstnanci i v obchodních společnostech. Již samotný přístup zástupců zaměstnanců k aktuálnímu dění v zařízení, k informacím o ekonomické situaci a dalšímu vývoji, zamýšleným strukturálním změnám apod. může pozitivně ovlivnit atmosféru v zařízení co do vztahů mezi zaměstnanci a mezi zaměstnanci na straně jedné a zaměstnavatelem na straně druhé. Českomoravská konfederace odborových svazů a i náš odborový svaz důrazně požadují, aby podstatné nakládání s majetkem univerzitní nemocnice (zejména schvalování převodu nemovitého majetku, nájemní smlouvy nemovitého majetku nad 5 mil Kč, převodu movitého majetku nad 5 mil Kč) podléhalo předchozímu schválení Ministerstva zdravotnictví. Bezbřehá možnost nakládání s majetkem tak vysoké hodnoty je velice nešťastnou volbou, může vést k zneužití a vyvedení majetku z univerzitních nemocnic bez možnosti státu tomuto účinně zabránit. Apelujeme na předkladatele, aby se nezbavoval své nynější odpovědnosti za chod fakultních, později univerzitních nemocnic. Materiál nedává odpověď na otázku, z jakých prostředků bude hrazena odměna, popř. cestovní náhrady, členům správní rady. Českomoravská konfederace odborových svazů a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR proto požadují, aby to bylo z další nebo jiné činnosti, nikoli z příjmů z veřejného zdravotního pojištění. S potěšením vítáme proklamovaný charakter o neziskovosti nemocnic, jakož i zásadu, že příjmy z veřejného zdravotního pojištění budou využity jen na úhradu nákladů spojených s poskytováním zdravotních služeb. Rovněž vítáme, že při transformaci bude stát i nadále ručit za závazky fakultních (poté již univerzitních) nemocnic a předpokládáme, že bude provedeno jejich oddlužení. Nicméně obsah pasáže o hospodaření univerzitních nemocnic je v příkrém rozporu s tímto charakterem a nenasvědčuje jeho naplnění. Požadujeme, aby bylo zcela vedeno oddělené účetnictví jednotlivých činností tak, aby byla zřetelná ztráta nebo ziskovost jednotlivých těchto činností.

Zásadně nesouhlasíme, aby univerzitní nemocnice mohla mít majetkovou účast nebo vkládat majetek do jiné právnické osoby, která provádí výzkum nebo vzdělávání zdravotnických pracovníků. Zde je zcela zřejmá rizikovost tohoto postupu a možnost vyvést prostředky do jiné právnické osoby, za jediného předpokladu, že tato právnická osoba bude provádět tyto činnosti, a to i fingovaně a účelově, třeba i jen v minimálním rozsahu. Rovněž odbory požadují, aby univerzitní nemocnice neměla žádnou možnost nabývat cenné papíry, neboť jejím účelem je neziskovost a využití prostředků z veřejného zdravotního pojištění jen za účelem poskytování zdravotních služeb. Pochybujeme, při znalosti hospodaření fakultních nemocnic, že nemocnice budou kdy tvořit takový zisk, aby jej mohly vložit do cenných papírů a nikoli nesanovat ztrátu na poskytování zdravotních služeb. Zcela odmítáme neomezenou možnost univerzitních nemocnic nakládat libovolně se svým majetkem, který má primárně sloužit za účelem poskytování zdravotních služeb obyvatelstvu, a namítáme absenci jakékoli kontroly nad tímto stavem.

Rovněž velice sporné je využití institutu nucené správy v podobě, jak jej uvádí věcný záměr. Jedná se o aplikaci nucené správy na subjekt, který je jinak prostý od jakéhokoli vlivu a kontroly Ministerstva zdravotnictví, za předpokladu, že pomineme-li vliv jedinců – fyzických osob volených MZ do orgánů univerzitní nemocnice, jejichž působení rozhodně roli ministerstva nenahradí. Proto odborový svaz i Českomoravská konfederace odborových svazů požadují přehodnocení tohoto přístupu a rovněž požadují, aby byly univerzitní nemocnice vyňaty z režimu insolvenčního zákona, zejména s ohledem na jejich prioritní postavení v síti poskytovatelů zdravotních služeb, neopomenutelného významu pro obyvatelstvo ČR, ale i na specifika hospodaření poskytovatele zdravotních služeb, který je závislý na příjmech od zdravotních pojišťoven, kdy z praxe víme, že dochází k jejich cyklickému zadlužování, a tudíž k dočasné platební neschopnosti

Věcný záměr zákona si klade za cíl „odstranění nedostatků v pracovněprávních vztazích u zaměstnanců, kteří mají uzavřený pracovní poměr jak s fakultní nemocnicí, tak s vysokou školou“. Věcný záměr zákona proto stanoví, že Smlouva o spolupráci s vysokou školou bude obsahovat i některé podstatné pracovněprávní prvky. Toto považujeme za zcela nepřípustné. Předkladatel zcela opomíjí, že pracovněprávní vztah je vztahem soukromého práva vznikajícím mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který je založen smlouvou mezi účastníky pracovněprávního vztahu a pohybuje se v rámci daném zákonnými právními předpisy. Je zcela nepřípustné, aby do tohoto soukromoprávního vztahu zasáhla svou regulací jiná smlouva mezi dvěma samostatnými subjekty – i když zaměstnavateli. Pracovněprávní záležitosti, které mají být řešeny smlouvou o spolupráci, jsou upraveny kogentními ustanoveními zákoníku práce a nelze se od nich odchýlit v uvedeném smyslu. Pokud by byla umožněna odchylná úprava v rámci zvláštního zákona smlouvou, byl by to první krok k nepřípustnému a neregulovatelnému rozvolnění pracovněprávních vztahů. Tam, kde zákoník práce předpokládá možnost odchýlení se od právní úpravy, je možnost upravit práva a povinnosti kolektivní smlouvou, kterou uzavírá zaměstnavatel a odborová organizace jako zástupce zaměstnanců. Uvedené ustanovení musíme chápat jako podstatný zásah nejen do práv zaměstnanců, ale i do práv odborových organizací, které nejsou do přípravy zapojeny.

Odborový svaz zásadně odmítá, aby došlo ke změně v systému odměňování zaměstnanců fakultních (univerzitních) nemocnic ze systému platového na systém mzdový. Změna systému na odměňování mzdou je pro nás nepřípustná, nejen že by došlo k tomu, že oblast odměňování, která jistě také bude kryta prostředky z veřejného zdravotního pojištění, zůstane bez regulace co do výše mezd, ale zaměstnanci vykonávající vysoce odbornou práci a podílející se na chodu univerzitních nemocnic by se ocitli v nejistotě, což může destabilizovat personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a odliv odborníků v oboru. V připomínkách jsme apelovali na Ministerstvo zdravotnictví, aby si tuto skutečnost uvědomilo a zasadilo se o to, aby zaměstnanci univerzitních nemocnic byly odměňováni platem. Proto odborový svaz požaduje, aby univerzitní nemocnice jako zaměstnavatel byla uvedena v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce.

Po zkušenostech s transformací, ve skutečnosti s rušením, okresních nemocnic, OS ani ČMKOS zásadně nesouhlasí s návrhem, aby univerzitní nemocnice byla povinna využívat nemovitý majetek, který na ni přešel ke dni vzniku univerzitní nemocnice, pouze po dobu 10 let ode dne jeho nabytí k účelu, k realizaci hlavní činnosti. Požadujeme proto, aby tato zásada byla uplatňována po celou dobu existence univerzitních nemocnic. OS nesouhlasí s tím, aby před uplynutím této doby se nemovitá věc (tj. budova nebo pozemek) mohla stát nepotřebnou a nebyla využívána univerzitní nemocnicí ke zdravotnickým účelům. Požadujeme proto, aby každý majetek, který by nemocnice považovala za nepotřebný, vrátila bezúplatným převodem do vlastnictví státu.

Podobné články

Aktuality 27. 6. 2022 / 18:16

Nezabavitelné minimum v roce 2022

Dne 31. 3. 2022 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 75/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Toto nařízení vlády nabylo účinnosti dnem 1. 4. 2022.

Aktuality 6. 6. 2022 / 15:00

Zvýšila se náhrada za ztrátu na výdělku

Dne 31. května 2022 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 138/2022 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání...

Aktuality 5. 6. 2022 / 14:48

Třetí zvýšení důchodů v roce 2022

V souladu s nařízením vlády č. 136/2022 Sb., o třetím zvýšení důchodů v roce 2022, které nabyde účinnosti dnem 1. září, dojde v roce 2022 k dalšímu, v pořadí již třetímu, mimořádnému zvýšení důchodů.

Načíst další
 
Napište nám