U příležitosti naší návštěvy odborářů z oblasti Birminghamu jsme měli mimo jiné možnost navštívit i ředitelství, dispečink a dvě výjezdová stanoviště britské záchranné služby West Midlands Ambulance Service NHS Trust. Exkurze se uskutečnila 13. září 2012, tedy druhý den naší návštěvy ve Velké Británii.
Naše delegace byla nejprve vřele přivítána na ředitelsví Dr. Anthony C. Marshem, předsedou správní rady West Midlands Ambulance Service. Ochotně nám vysvětlil, že ve Velké Británii existuje jedenáct samostatných středisek záchranné služby, kopírujících území jednotlivých hrabství. West Midlands je jedním z nich. Všech jedenáct záchranných služeb je součástí Národní zdravotní služby (National Health Service), tedy jsou financovány státem. Již na tomto je vidět odlišný přístup k přednemocniční péči u nás a v Anglii. Na rozdíl od našeho modelu, kdy ZZS financují, a tudíž i rozhodují o technické vybavenosti, jednotlivé kraje, v Anglii je toto řízeno centrálně a není tu prostor pro tzv. “lidovou tvořivost“.
Vzdělání našich zaměstnanců dispečinku Britové ocenili
Po vzájemné výměně informací o principech fungování ZZS v obou zemích nám britští kolegové předvedli zdravotnické operační středisko – dispečink. Pro celé hrabství West Midlands je jen jeden, 75 dispečerek a dispečerů má na starosti oblast se zhruba pěti miliony obyvatel. Tak velký dispečink připomínal spíše velké call centrum. Co se týče počtů volání a výzev, je tento v přepočtu podobný našim statistikám. Také technologické vybavení dispečinku je podobné těm našim. Co však není podobné ničemu, co známe od nás, je vzdělání dispečerů. To, že ve Velké Británii neexistují lékařské posádky a v sanitkách jezdí dva paramedici s vysokoškolským vzděláním a rozšířenými kompetencemi, je obecně známý fakt. Bohužel pro práci dispečera není potřeba žádné zdravotnické vzdělání, postačuje dvouměsíční kurz. Sice mají tyto dispečerky možnost v případě nejasností se obrátit na zkušeného paramedika, který je na dispečinku přítomen, ale ne vždy jsou schopny situaci správně vyhodnotit. Že u nás musí mít dispečer zdravotnické vzdělání, bylo pro Brity námětem na zlepšení kvality práce operačního střediska.
Červená, zelená a modrá linie
Ještě nás stihli seznámit se systémem třídění výzev a rozdílností dojezdových časů, kdy výjezdy s největší prioritou mají stanoven dojezdový čas do devíti minut, méně závažné pak do osmnácti minut. Tyto stavy jsou tzv. „červená linie“. Ostatní výzvy potom mají časy stanoveny takto: „zelená linie“ je rozdělena opět na dva stupně naléhavosti, do hodiny a do tří hodin, „modrá“ potom nad tři hodiny a jsou řešeny ve spolupráci s praktiky, popřípadě soukromými poskytovateli přednemocniční péče. V hůře dostupných místech jsou akutní výzvy řešeny pomocí tzv. first responderů, což jsou laici vyškolení v první pomoci a vybaveni automatickými defibrilátory.
Poté jsme navštívili „standardní“ výjezdové stanoviště na okraji Birminghamu. Prohlédli jsme si zázemí posádek, technické zázemí, garáže a sanitní vozy. Vybavení sanitek je v Británii srovnatelné s naším, je tu ale kladen větší důraz na bezpečnost práce posádek. Všechny vozy měly integrovaná varovná červená světla ve všech dveřích. Místo řidiče se řídilo všemi ergonomickými a bezpečnostními pravidly, ovladače byly dobře přístupné a označené, navigace integrována do palubní desky. Také manipulace s nosítky byla díky elektricky sklopné nájezdové rampě jednodušší a nevyžadovala po paramedicích zvedání nosítek s pacientem, tak jako v našich sanitkách.
Největší úspora času – rotace vozů
Největší úsporou času pro paramediky ve výjezdu pak je tzv. rotace vozů. V praxi to znamená, že posádka po výjezdu přistaví sanitku do speciální garáže a v případě dalšího výjezdu si vezme další, doplněné vozidlo. V garáži se jiný tým postaral o úklid a desinfekci vozu po výjezdu, doplnění zdravotnickým materiálem a dotankování paliva.
Co je třeba doplnit, lze snadno zjistit díky jednotné zástavbě, vybavení vozů a systému jednoduchých plastových plomb. Posádka pak nemusí nikde zvlášť zaznamenávat, co je třeba doplnit.
„Doplňovací“ tým také jednou za měsíc provádí kontrolu expirací ve všech vozech. O všem je veden písemný záznam. Tento systém je výhodný i z hlediska odpovědnosti za nedoplnění materiálu či prošlé expirace. Tento systém však vyžaduje dostatečný počet stejně vybavených sanitek. Finanční úsporu pak poskytuje tankování paliva z vlastních zdrojů, kde odpadá marže prodejců.
Návštěva u speciální výjezdové skupiny
Potom už nás čekala poslední návštěva, a to u speciální výjezdové skupiny v Birminghamu. Tato skupina je určena především na zásahy při hromadných neštěstích, v nepřístupném terénu a jiných nestandardních podmínkách. Nejčastěji v poslední době zasahovali u zavalených osob ve zřícených budovách. Tomu odpovídá i technické vybavení této skupiny. Disponují mobilním dispečinkem, speciálními terénními vozy, dýchacími přístroji pro zásahy v zakouřeném prostředí, měřící technikou na určení hladiny zamoření CO a jinými plyny.
U nás tuto techniku mají jen hasiči a bánští záchranáři. Paramedici z této speciální skupiny, vzhledem k náročným podmínkám zásahů, procházejí náročnými zdravotními a fyzickými testy každého půl roku. Tato skupina je, vzhledem k vysokým nárokům na paramediky i techniku, jediná v celém hrabství West Midlands a svojí činností celé území pokrývá.
Návštěva West Midlands Ambulance Service NHS Trust pro nás byla rozšířením obzoru a pohledem k našim vzdálenějším sousedům. U neformální večeře s britskými kolegy jsme ještě měli o čem diskutovat a sdělovat si vzájemné poznatky o fungování ZZS v obou zemích. Zjistili jsme, že byť zdánlivě odlišné kultury, mají naše země velmi podobné problémy. Shodli jsme se, že navázání kontaktu mezi námi přineslo mnoho poznatků v oblasti fungování záchranných služeb v obou zemích a ve spolupráci chceme pokračovat. Idea, že by se naši britští kolegové mohli na jaře setkat nejen znovu s námi, ale i slovenskými, německými a rakouskými kolegy, je velmi oslovila a již nyní se na takovou konferenci těší.
Foto autor
