Jednání tripartitního pracovního týmu pro zdravotnictví se konalo dne 8. dubna za účasti ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Termín jednání a program se domlouvaly přes měsíc, a to kvůli složité situace s pandemií COVID-19, válce na Ukrajině a požadavku členů pracovního týmu, aby se jednání účastnil osobně ministr zdravotnictví. Na předchozím jednání, ze kterého se ministr Válek musel na poslední chvíli z důvodu mimořádného jednání vlády omluvit, byli sice zastoupeni náměstci ministra, neměli však pověření ministra, aby se k projednávaným bodům konkrétně vyjadřovali a podali stanoviska Ministerstva zdravotnictví. Pro příští jednání pracovního týmu ministr toto pověření náměstkům udělil.
Ministr Vlastimil Válek v úvodu reagoval na předloženou informaci k aktuální epidemické situaci COVID-19 a válce na Ukrajině. Informaci předložila hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová. Počet nemocných se snižuje, počet testovaných také, ale v žádném případě nelze brát situaci na lehkou váhu a je třeba se připravit na podzimní vlnu COVID-19.
Ministr Válek informace doplnil o nutnost zpracování metodiky k očkování na evropské úrovni. Metodika by měla být sjednocením postupů a principů pro přeočkování, aby bylo očkování realizováno ve správné době. Nutné je sledovat incidenci COVID-19. Vakcín je dostatek, řeší se, zda bude vyvinuta nová látka pro očkování. Vakcinace chrání po dobu cca 3-4 měsíců po očkování, na podzim tohoto roku bude doporučeno očkování pro vybrané skupiny, protože v červenci a srpnu se očekává nárůst počtu nemocných. Světová zdravotnická organizace (WHO) nevidí jako dobrou cestu povinné očkování.
Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel doplnil, že situace a stav pandemie není optimistický.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková se jednání z důvodu nemoci nemohla zúčastnit, zastoupila ji místopředsedkyně Jana Hnyková. Poděkovala za data, která jsou k pandemii COVID-19 zpracována a předkládána Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Ministerstvo zdravotnictví denně aktualizuje souhrn provedených testů na COVID-19. Detaily včetně publikovaných datových sad jsou k dispozici na adrese https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/covid-19
Ministr Vlastimil Válek informoval o práci Ministerstva zdravotnictví a materiálu k zaměstnávání zdravotnických pracovníků z Ukrajiny v České republice, zpracovaném dne 7. dubna. Vláda Ukrajiny velmi stojí o to, aby se migrující obyvatelé z Ukrajiny po válce vrátili zpět. Úzce se nyní spolupracuje s Ministerstvem školství na tvorbě on-line programů pro výuku studentů a žáků z Ukrajiny v ČR.
Řeší se, jak zajistit uznání vzdělání lékařů z Ukrajiny a neohrozit uznání diplomů lékařů z České republiky v zahraničí. Pokud by byla stanovena nesprávná pravidla a chybný postup, mohlo by dojít k ohrožení pohledu na kvalitu vzdělávání českých lékařů a uznávání jejich diplomů. Dále se řeší, v jakém jazyce by bylo možné hodnotit odborné schopnosti a komunikační dovednosti s pacienty, zda by šlo kombinovat anglický a český jazyk. V materiálu ministerstva ze dne 7. dubna je mimo jiné popsán nejrychlejší postup, jak zaměstnat zahraničního pracovníka, jak vyřídit povolení k výkonu odborné praxe trvající maximálně 3 měsíce. A také pokud by bylo období delší než 3 měsíce a kratší než rok, jak podat žádost o vykonání aprobační zkoušky a jak podat žádost o uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického pracovníka. Materiál bude členům pracovního týmu zaslán a předpokládáme jeho zveřejnění na stránkách ministerstva.
Odbory upozornily na nedostatek školitelů pro přístup k aprobační zkoušce. Předpokládají, že se obyvatelé Ukrajiny budou po válce vracet, aby pomohli Ukrajině k návratu do kvalitního, demokratického stavu. Podle zkušeností odborníků v oblasti migrace je však možné, že 60-70 % utečenců setrvá mimo Ukrajinu.
Před odchodem ministra Válka na navazující jednání se podařilo zvládnout několik kontrolních bodů z minulého jednání pracovního týmu.
Pracovní skupina pro personální otázky
Ve zdravotnictví je stálý nedostatek personálu, před několika lety se členové pracovního týmu společně s předchozími ministry dohodli na ustanovení Pracovní skupiny pro personální otázky. Pracovní skupina pro personální otázky se v minulém období scházela sporadicky, přesto se podařilo diskutovat o možnostech náboru a udržení zdravotnických pracovníků ve zdravotnictví. Příkladem lze uvést návrh na předčasné důchody bez krácení jejich výše, poskytování odměny, návrh na zajištění ubytování, rehabilitaci v lázních, psychosomatickou pomoc v krizových situacích a při hrozbě vyhoření.
Je třeba aktualizovat členy pracovní skupiny, zástupce za stranu zaměstnavatelů, odborů a především je nutné stanovit ministerského úředníka, náměstka, který by skupinu aktivně se zájmem vedl a měl schopnost závěry a doporučení skupiny prosazovat. Ministr pověřil náměstkyni pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helenu Rögnerovou, aby mu předala návrh na vedoucího skupiny.
Vouchery pro zdravotníky a hygieniky
S restartem pracovní skupiny souvisí další body, které byly projednány.
Tématem jednání byl požadavek, aby vybraným kategoriím pracovníků hygienické služby byly přiznány vouchery na rehabilitace v lázních tak jako zdravotnickým pracovníkům a současně aby se zdravotnickým pracovníkům nemocnic umožnilo dočerpání voucherů z dotačního programu Ministerstva zdravotnictví roku 2021.
Odbory požádaly, aby se do státního rozpočtu pro rok 2022 dodatečně, pokud se bude státní rozpočet upravovat, zahrnula nevyčerpaná částka příspěvku na lázeňskou léčebnou a rehabilitační péči pro pracovníky, kteří pracovali v nemocnicích, kde se ošetřovali covidoví pacienti. Velké množství zaměstnanců nemělo příležitost vouchery uplatnit v roce 2021.
Ministr Válek sdělil, že nepředpokládá úpravu a schválení změny státního rozpočtu. Nutné finanční prostředky související s válkou na Ukrajině se budou řešit jiným způsobem, který bude projednán na tripartitě.
Pracovní tým se shodl, že otázka voucherů, posílení preventivních opatření pro zaměstnance ve zdravotnictví a hygienické službě se bude řešit na jednání pracovní skupiny pro stabilizaci zaměstnanců a bude se požadovat řešení v roce 2023.
Reformy psychiatrie a hygienické služby
Vedoucí pracovního týmu Ing. Ivana Břeňková poděkovala za organizaci jednání k reformě psychiatrické péče, které se uskuteční v budově Ministerstva zdravotnictví 21. dubna 2022. Program je připraven ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví, dále jsou přizváni zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotnické záchranné služby. Podle časových možností se účastní ministr zdravotnictví.
Odbory upozornily na dohodu ministra zdravotnictví a předsedkyně OS Dagmar Žitníkové o jednání k reformě hygienické služby. Požadavek na stanovení termínu, návrh programu a účast zástupců Ministerstva zdravotnictví předá ministrovi Válkovi vedoucí pracovního týmu Ivana Břeňková.
Předčasné důchody záchranářů
Odbory informovaly o přípravě novely zákona, kterým se bude upravovat možnost předčasných důchodů záchranářů. Zákon č. 155/1995, o důchodovém pojištění, sice tuto možnost záchranářům dává, ale způsobem, který je nerealizovatelný ze strany ČSSZ. Nikdo nemůže splnit stanovené podmínky, splnit podmínku pro předčasný důchod a důchodový věk prostě nejde.
Problémem se bude zabývat seminář konaný dne 18. května v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Ke schválení návrhu, který připravuje MPSV, je nutné pozitivní vyjádření Ministerstva zdravotnictví.
Odbory již předchozí vládu požádaly, aby se během předsednictví ČR v EU konalo mezinárodní setkání k otázce personální stabilizace zaměstnanců ve zdravotnictví. Mezinárodní setkání nebude českou stranou organizováno.
Odbory požádaly, aby jejich zástupci byli přizváni k účasti v mezinárodních projektech týkajících se personálu.
Legislativní plán Ministerstva zdravotnictví
Náměstkem ministra pro legislativu Radkem Policarem byla podána informace k materiálu o legislativním plánu prací Ministerstva zdravotnictví pro rok 2022. Legislativní činnost je ovlivněna stálou epidemií COVID-19 a přílivem uprchlíků z Ukrajiny, ministerstvo se především podílí na úpravě zdravotního pojištění.
Bude předložen návrh na úpravu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kterým se bude implementovat směrnice o pitné vodě. Ze strany hlavní hygieničky Pavly Svrčinové bylo potvrzeno, že se touto novelou nebude řešit diskutovaná centralizace hygienické služby.
Ministerstvo má v plánu novelu zákona o zdravotních službách č. 372/2011 Sb., a zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění č. 592/1992 Sb. Ministerstvo předloží návrhy vybraných vyhlášek, například o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a vyhlášky na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb.
Zásadní diskuse byla k návrhu novely zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, kterým se má upravit valorizace platby za státní pojištěnce.
Odbory nesouhlasí s úpravou, která krátí platbu od 1. července 2022, a požadují opětovné navýšení. Odbory podporují pravidelnou valorizaci a navrhují, aby byla valorizována podle inflace a výše průměrné mzdy.
Kompenzační vyhlášky a kompenzační zákon
Novela kompenzační vyhlášky pro rok 2021 byla Ministerstvem zdravotnictví zpracována tak, aby v potřebných segmentech zdravotních služeb kompenzovala propad produkce z důvodu COVID-19 v podzimní době. Kompenzace bude uplatněna pro segment následné péče, dopravu, částečně lázeňství a bude částečně zohledněn dopad na lůžkovou péči, standardní lůžka. Novela kompenzační vyhlášky pro rok 2021 byla schválena poradou ministra a je připravena k vydání. Poté budeme znát přesné dopady a pomoc dotčeným segmentům.
Odbory k návrhu předložily připomínky, ale k vypořádání nedošlo.
V případě, že bude potřeba upravit ukazatele a finance stanovené úhradovou vyhláškou pro rok 2022, bude se nejdřív muset schválit kompenzační zákon pro rok 2022 a následně kompenzační vyhláška.
Ministerstvo v současné době potřebu kompenzačního zákona a dopad epidemie COVID-19 analyzuje. K potřebě kompenzačního zákona se vrátí po vyhodnocení 1. čtvrtletí roku 2022 a požádalo zaměstnavatele o informace, jak to v nemocnicích s úhradami za poskytovanou péči vypadá.
Zaměstnavatelé upozornili, že vydání kompenzací pro rok 2022 bude třeba.
Odbory vydání zákona a vyhlášky v roce 2022 požadují.
Ekonomická situace veřejného zdravotního pojištění
Předložená informace Ministerstva zdravotnictví o ekonomické situaci systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2022 vycházela ze schválení zákona o zmrazení platby za státní pojištěnce pro rok 2022 s dopadem cca -14 mld. Kč pro systém veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo může pouze předpokládat dopady války na Ukrajině, dopady pandemie COVID-19, nárůstu energií.
- Výdaje veřejného zdravotního pojištění jsou očekávány ve výši 440,7 mld. Kč. V rámci tohoto předpokladu je kalkulováno s výdaji na COVID-19 ve výši cca 11 mld. Kč, což odpovídá i aktuální predikci těchto výdajů.
- Příjmy zdravotních pojišťoven v roce 2022 se očekávají ve výši 423,9 mld. Kč, významná část propadu příjmů je z důvodu zmrazení platby za státní pojištěnce.
- Deficit hospodaření pojišťoven v roce 2022 bude financován ze zůstatků zdravotních pojišťoven, které na začátku roku 2022 činily 51,8 mld. Kč, tedy ke konci roku budou celkové zůstatky očekávány ve výši 35 miliard Kč.
- Žádná zdravotní pojišťovna nebude mít podle informace ministerstva vyčerpané zůstatky a nedojde tak ke zpožďování plateb poskytovatelům.
- Péče o utečence z Ukrajiny bude hrazena formou péče o státní pojištěnce, péče o velmi těžce nemocné z Ukrajiny se bude řešit i na úrovni EU.
Členové pracovního týmu za odbory i zaměstnavatele vzali informaci na vědomí, sdělili, že je v současné době příliš mnoho neznámých, které hospodaření zdravotních pojišťoven ovlivní.
Jednání o úhradách zdravotní péče v roce 2023
Bod o stavu jednání o úhradách zdravotní péče v roce 2023 byl projednán bez připomínek, protože materiál obsahoval harmonogram s termíny pro jednání dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče v roce 2023. Aktuálně probíhá sběr dat pro analytickou komisi a vyhodnocení podílů pro hlasování v jednotlivých segmentech.
Jednání o úhradách začalo 6. dubna a končí 19. května 2022. Dle jeho účastníků je pro jednání zejména nutné mít co nejdříve informace o výši platby za státní pojištěnce pro rok 2023.
Odbory požadují, aby byl do úhrad zahrnut požadavek na zvýšení platů a mezd zaměstnanců ve zdravotnictví ve výši inflace.
Další jednání se předpokládá koncem května.
Ing. Ivana Břeňková, vedoucí právního a sociálního oddělení OS a vedoucí tripartitního pracovního týmu
Foto autorka, Lubomír Francl a David Kadečka (Úřad vlády)
