Žitníková na tripartitě vystoupila proti škrtům ve zdravotnictví

Jednání 166. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity) v úterý 13. září zahájil premiér Petr Fiala. Premiér sdělil, že předsednictvo tripartity se dohodlo, že udělá změnu v programu a jako první bod projedná přehled vládou schválených a připravovaných opatření v oblasti energetiky a vyrovnání se s ekonomickými dopady války na Ukrajině. Premiér zdůraznil, že vláda a její opatření mají pomoci občanům a firmám. Připomněl vládou schválené zastropování cen energii a kroky, které mají zabezpečit dostatek plynu.

Opatření na pomoc občanům a firmám

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela připomněl jednotlivé kroky vlády – řešení marží u cen benzinu, snaha o zajištění dodávek plynu, nebo také hledání řešení, abychom měli dostatek jaderného paliva pro elektrárny. Sdělil, že vláda v rámci českého předsednictví svolala Evropskou radu a všichni společně řešili plyn a energie. Evropská komise si je vědoma nutnosti regulace a i na základě podnětů české vlády situaci řeší a připravuje regulační opatření. Sdělil, že některé země problémy řeší samostatně, ale podle názoru naší vlády je nutné hledat společná řešení v rámci Evropy. Pokud by v rámci Evropské unie neschválili společné postupy, tak mohou jednotlivé členské státy využít institut dočasného rámce, který už například aktivovalo Německo, Francie a další.

Podle zaměstnavatelů je situace nesmírně vážná, a to jak pro občany, tak pro firmy. Nic vážnějšího a horšího nezažili. Podnikatelé čekali dřívější podporu, mnoho firem se potácí v existenčních potížích. Oceňují, že vláda konečně začala jednat a že se situace vyjasňuje. Je už po dvanácté, zaměstnavatelé jednali s vládou až v několika posledních dnech. Jsou rádi, že je konečně dohoda, že se budou problémy řešit také v rámci sociálního dialogu a že k jednání budou přizvané i odbory.

Zaměstnavatelé považují za nutné vše řešit v rámci sociálního dialogu, je nutné zachovat sociální smír. Pomoc státu musí přijít rychle a musí být obdobná jako v jiných zemích. Pro podniky je nejdůležitější stabilita dodávek elektřiny, nafty, plynu a také další pomoc. Je nutné, aby firmy byly v rámci EU konkurenceschopné. V případě nedohody na evropské úrovni je nutné aktivovat institut dočasného rámce, aktivovat kurzarbeit nebo obdobný program jako byl Antivirus. Je nutné se sociálními partnery projednat změny daňové zátěže a jednotlivé oblasti regulovat.

Premiér Petr Fiala sdělil, že v Evropě se odehrává obrovská změna v myšlení a názorech evropských politiků. Dramaticky se mění názor na regulace a plošné podpory. Největší problém je, jak pomoci průmyslu. Svazují nás mezinárodní pravidla, hospodářská soutěž, veřejná podpora – přes to vše je česká vláda připravena pomoci. Chtějí udržet průmysl a firmy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura připomněl, že vše má dvě strany. Téměř vše, co vláda připravuje, bude na dluh, ale zastropování cen je reálná cena. Celoevropské řešení je nejlepší. Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl, že odbory už 6. ledna navrhovaly regulovat jednotlivé oblasti podle zákona o věcném usměrnění cen. V únoru byla inflace 11 %, dnes 17,1 %. Vláda asi pracuje, ale my nevíme, co se děje. Firmy jsou v mnoha případech nekonkurenceschopné, lidé v existenční nejistotě. Je nutné problémy řešit rychle. Situace se má řešit základě faktů. Odbory navrhují zpracovat k dopadům dokument RIA. Energetická krize nemá jen rozměr evropský, ale celosvětový, je třeba udržet konkurenceschopnou celou Evropu. Zdůraznil, že vláda s odbory zatím nekomunikuje, na jednání odboráři nebyli zváni, je pozitivní, že se má nyní přístup vlády změnit.

Návrhy odborů již vláda opakovaně slyšela. Regulovat, pomáhat, tam, kde je potřeba – lidem i firmám. Odbory podporují zavedení kurzarbeitu, případně aktivaci programu Antivirus. Závěrem znovu zopakoval, že vláda má regulační nástroje, ale nevyužívá je. Finanční dopady opatření je třeba zapracovat do návrhu rozpočtu, nic z toho, o čem hovoříme, v něm není. Pro udržení firem a zabezpečení občanů bychom měli přistoupit k tomu, k čemu přistupují všechny státy – pomoci i za cenu zvýšení státního dluhu. Neopakujme chyby z minulé krize!

Zástupce železničních odborů se zeptal, jak to bude s nákupen elektřiny a její cenou pro vlakovou dopravu.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková chtěla potvrdit, že se regulační opatření cen elektřiny a plynu budou vztahovat na zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb bez ohledu na jejich právní formu.

Obě odpovědi byly totožné: regulace cen se vztahuje na vlakovou dopravu a na všechna zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb bez ohledu na to, zda jsou soukromá, státní, krajská či jiná se bude vztahovat maximální cena. Pokud někdo nemá zajištěné dodávky a smlouvy, zajistí je pro něho stát, a to včetně fakultních nemocnic.

Závěrem byla potvrzená dohoda, že tým, který řeší energetické a hospodářské problémy, se rozšíří o zástupce odborů. Vláda také deklarovala, že se bude podněty odborů zabývat a na webu Ministerstva průmyslu a obchodu pro vyloučení pochybností bude zveřejněn seznam, na kterém bude uvedeno, kteří poskytovatelé veřejných služeb mohou počítat s podporou státu v dodávce regulovaných cen elektřiny a plynu.

Jednání o tomto bodu trvalo skoro dvě hodiny a další jednání řídil místo premiéra Petra Fialy místopředseda vlády Marian Jurečka.

Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023

Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl druhý bod jednání – návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2023 a informace o aktuální ekonomické situaci a výhledu hospodaření státního rozpočtu v roce 2022. Ministerstvo financí připravilo návrh státního rozpočtu na rok 2023 s příjmy ve výši 1749,5 miliardy korun a výdaji ve výši 2019,5 miliardy korun. Odhadovaný schodek státního rozpočtu by tak příští rok mohl dosáhnout 270 miliard. Návrh rozpočtu vychází ze srpnové makroekonomické predikce. Příští rok je předpoklad růstu HDP o 1,1 %. Odhady inflace jsou okolo 10 %. Deficit 270 mld. Kč je za současné situace dohodou všech stran, je nutné řešit priority.

Předseda ČMKOS Josef Středula sdělil, že odbory znovu upozorňují, že rozpočet a jeho deficit se částečně odvíjí od daňových opatření, která přijala současná vláda. Zrušení EET, snížení sociálního pojištění, zvýšení daňové hranice pro DPH, to všechno jsou kroky, které připraví rozpočet řádově až o 50 mld. příjmů. V rozpočtu nejsou zahrnuté náklady na opatření, která byla představená, nejsou řešené platy, snižují se finance pro zdravotnictví, sociální služby, kulturu, neřeší se školství.

Předseda ČMKOS Josef Středula znovu zopakoval, že deficit 270 mld. by neměl být mantrou a vláda by měla řešit situaci s výhledem do budoucnosti.

Předsedkyně OS Dagmar Žitníková se vyjádřila k části zdravotnictví a sociálních služeb.

  • Odbory nechápou snížení předpokládaných příjmů téměř o 7 miliard. Zdravotnictví a organizace zdravotní péče nejsou pro stát prioritou?
  • Za nepochopitelné považují odbory snížení objemu finančních prostředků na platy zaměstnanců resortu Ministerstva zdravotnictví o 7,8 % při zvýšení tarifů o 10 % v letošním roce a při zatím neuzavřené dohodě pro rok 2023.
  • Odbory jsou překvapeny, že k radikálním poklesům výdajů dochází také například ve výdajích na zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví, a to o 29,6 %.
  • Ještě dramatičtější je situace v poklesu výdajů na zdravotnické programy, která představuje meziroční pokles o 41,8 %.
  • V návrhu rozpočtu na rok 2023 odbory velmi zarazilo také snížení finančních prostředků na výdaje na očkování a Pandemický plán ČR o 42,7 %, a to vše za situace, kdy se neví, jak se bude vyvíjet epidemická situace a pandemie nemoci COVID-19.
  • Je nepochopitelné, že v rozpočtu na rok 2023 celkově poklesnou výdaje Ministerstva zdravotnictví meziročně o 16, 1 % a oproti původně plánovanému rozpočtu na rok 2022 o 36,4 %.
  • Za velmi riskantní krok považují odbory plánované úspory a změny v oblasti hygienické služby. Předpokládaly, že již nikdo nebude po covidu zpochybňovat funkci hygienické služby a že se obor bude rozvíjet. Nesouhlasí s plánovaným snížením počtu pracovníků v hygienické službě a upozorňují, že je nutné rozpočet Ministerstva zdravotnictví v této části posílit a to alespoň o 10 %.
  • U sociálních služeb odborový svaz nechápe, proč dochází v kapitole Neinvestiční nedávkové transfery k poklesu výdajů o 2,9 %, protože informace na jednání tripartitního Pracovního týmu pro sociální otázky a koncepci důchodové reformy byla zcela jiná. Snížení částky odborový svaz považuje za nepřijatelné a požaduje částku zvýšit na minimálně letošní úroveň + započítat inflační vlivy a navýšení platů a mezd pro zaměstnance v sociálních službách.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v reakci na vystoupení předsedkyně Žitníkové sdělil, že odmítá projednávat rozpočet po položkách. Deficit 270 mld. je konečný, žádný jiný nebude. Máme si říci, co je priorita, zda podpora energií a firem, obrany, nebo něco jiného.

Předsedkyně Žitníková dostala v závěru jednání možnost na ministra financí reagovat. Zdůraznila, že se vždy na tripartitě projednávaly i jednotlivé položky rozpočtu. Cílem odborového svazu je upozornit na excesy a je nelogické, když jiná ministerstva nemají takové snížení, tak proč Ministerstvo zdravotnictví ano. A že se standardně jedná o položkách, podtrhuje návrh zaměstnavatelů, kteří požadují navýšit rozpočet Ministerstva zemědělství o 9,5 mld.

Kompletní stanovisko ČMKOS k rozpočtu na rok 2023 je níže jako soubor ke stažení a bylo zasláno vládě.

Na závěr ještě byl projednán přehled přípravy dopravních staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 mil. Kč a vládní návrh dohody o poskytnutí státního příspěvku určeného k úhradě nákladů vzniklých podle ustanovení § 320a písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, na rok 2023.

Soubory ke stažení

Podobné články

Aktuality 23. 9. 2022 / 13:13

Ivana Břeňková byla zvolena do čela volebního regionu EPSU

Novou předsedkyní volebního regionu pro střední Evropu a západní Balkán EPSU byla 20. září zvolena Ing. Ivana Břeňková, vedoucí právního a sociálního oddělení OS zdravotnictví a sociální péče ČR.

Aktuality / 12:13

Jihočeská krajská konference – 22. září 2022

Jihočeská krajská konference jednala ve čtvrtek 22. září.

Aktuality 22. 9. 2022 / 13:54

Datové schránky od 1. ledna 2023

Od 1. 1. 2023 musí mít všechny odborové organizace evidované v OSZSP ČR datovou schránku.

Načíst další
 
Napište nám