Změny v dovolené od 1. 1. 2021 v příkladech

Také na zdravotnické pracovníky a zaměstnance v sociálních službách dopadnou zásadní změny v oblasti dovolené, které od 1. 1. 2021 přináší aktuální novela zákoníku práce provedená zákonem č. 285/2020 Sb.  

Dovolená za kalendářní rok

Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec od 1. 1. 2021 současně splnit tyto dvě podmínky:

a) nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli po dobu 52 týdnů v kalendářním roce, a

b) 52násobku stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (dále jen „TPD“).

Jsou-li obě podmínky splněny, přísluší zaměstnanci dovolená za kalendářní rok v délce TPD vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Uvedené pravidlo vyjadřuje, že délka dovolené se nově vyjadřuje v hodinách, a to vynásobením délky TPD a výměry dovolené v týdnech.

Příklad 1:

a)      Zdravotnický záchranář je zařazen v nepřetržitém pracovním režimu s TPD 37,5 hodiny týdně, výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Záchranář má právo na dovolenou za kalendářní rok ve výši 37,5 x 5 = 187,5 hodiny, po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 188 hodin,

b)      Sestra na příjmové ambulanci pracuje ve dvousměnném pracovním režimu s TPD 38,75 týdně, výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Její právo na dovolenou za kalendářní rok vyjadřuje součin 38,75 x 5 = 193,75 hodiny, po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 194 hodin,

c)      Sociální pracovník je zařazen v jednosměnném pracovním režimu v 40hodinové TPD, výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Právo na dovolenou vyjadřuje součin 40 x 5 = 200 hodin dovolené,

d)      Dětská sestra má po návratu z rodičovské dovolené sjednán kratší úvazek a pracuje pouze 24 hodiny týdně (odpovídá na daném pracovišti úvazku 0,6); výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Právo na dovolenou vyjadřuje součin 24 x 5 = 120 hodin dovolené.

Poměrná část dovolené za kalendářní rok

Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec od 1. 1. 2021 současně splnit tyto dvě podmínky:

a) nepřetržité trvání pracovního poměru po dobu alespoň 4 týdnů (tj. 28 dnů) v kalendářním roce,

b) odpracování alespoň 4násobku stanovené nebo kratší TPD.

Jsou-li obě podmínky splněny, přísluší zaměstnanci za každou odpracovanou stanovenou TPD nebo kratší TPD v daném kalendářním roce dovolená ve výši 1/52 stanovené nebo kratší TPD zaměstnance vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Příklad č. 2:

Sestra na JIP je zařazena v nepřetržitém pracovním režimu v 37,5 hodinové TPD, do zaměstnání nastoupila 1. 9. 2021 a ve směnách (nikoli prací přesčas!) zvládne odpracovat do 31. 12. 2021 celkem 654 hodin. Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů, tj. 188 hodin (37,5 x 5). Jaký je její nárok na dovolenou?

Skutečně odpracované hodiny vydělíme délkou TPD, čímž zjistíme počet násobků TPD, které sestra odpracovala, tj. 654 / 37,5 = 17,44násobku TPD. Pro účely výpočtu poměrné části dovolené se započtou pouze celé násobky odpracované TPD. V daném případě tedy 17 celých násobků TPD (hodnota 0,44násobku nad 17 celých násobků se tedy nezohlední). Právo na poměrnou část dovolené vyjadřuje vzorec:

(celé násobky TPD / 52) x výměra v hod = dovolená v hodinách

17 / 52 z 188 hodin = 61,461; po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru 62 hodin dovolené

Tzv. náhradní doby

I po 1. 1. 2021 se budou některé doby, kdy zaměstnanec práci nevykonává, považovat pro účely vzniku práva na dovolenou za odpracované (výkon práce). Jedná se o následující tzv. náhradní doby:

■ Plně započitatelné náhradní doby (§ 348 odst. 1 ZP)

a) doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,

b) doba dovolené,

c) doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,

d) doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.

■ Částečně započitatelné náhradní doby, které se za výkon práce pro účely dovolené za kalendářní rok považují jen za podmínky, že zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň 12násobek stanovené TPD nebo kratší TPD (§ 216 odst. 3 ZP). Na rozdíl od plně započitatelných náhradních dob se tyto doby započítávají pouze částečně, a to nejvýše v rozsahu 20násobku stanovené nebo kratší TPD daného zaměstnance. Částečně započitatelné náhradní doby (§ 216 odst. 2 ZP) představují doby zameškané zaměstnancem v témže kalendářním roce z důvodu

a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu,

c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. (2) ZP. Pod toto písm. d) tak lze jako částečně započitatelné náhradní doby podřadit např. tzv. sick-days apod.

Příklad č. 3:

Všeobecná sestra s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny

a)      v období od 1. 1. do 15. 5. odpracuje celkem 723 hodin,

b)      v období od 16. 5. do 31. 10. zamešká v důsledku dočasné pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství) celkem 900 hodin,

c)      v období od 1. 11. do 31. 12. zamešká v důsledku mateřské dovolené celkem 327 hodin

Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký je její nárok na dovolenou?

Jako doba odpracovaná se pro účely dovolené započtou jednak skutečně odpracované hodiny ad a), a dále doba mateřské dovolené ad c) jako tzv. plně započitatelná náhradní doba. Celkem se tedy jako doba odpracovaná pro účely dovolené započte 1050 hodin (723 + 327), což odpovídá 28násobku TPD.

Protože zaměstnankyně odpracováním 28násobku TPD splnila podmínku odpracování alespoň 12násobku TPD (§ 216 odst. 3 ZP), vznikne jí tím také právo na započtení doby dočasné pracovní neschopnosti jako tzv. částečně započitatelné náhradní doby, a to v maximálním rozsahu 20násobku TPD. Z celkem 900 hodin zameškaných v důsledku dočasné pracovní neschopnosti jí bude částečně započteno 750 hodin (20 x 37,5).

V daném případě tedy zaměstnankyni započteme 48 celých násobků TPD (28 + 20 = 48). Právo na poměrnou část dovolené vyjadřuje vzorec:

(celé násobky TPD / 52) x výměra v hod = dovolená v hodinách

48 / 52 x 188 = 173 hodin dovolené (po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru)

Dodatková dovolená

Zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené TPD, a pracoval-li za těchto podmínek po kratší TPD, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší TPD. Pracuje-li zaměstnanec za uvedených podmínek jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou nebo kratší TPD v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce 1/52 stanovené nebo kratší TPD (§ 215 odst. 2 ZP); s výjimkou práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, která má specifická pravidla odlišná od obecných pravidel výpočtu poměrné části dodatkové dovolené [§ 215 odst. 4 písm. f) ZP].

Výše popsané zápočty plně a částečně započitatelných náhradních dob se od 1. 1. 2021 již nebudou (až na výjimky) vztahovat na posuzování práva na dodatkovou dovolenou zaměstnanců vykonávajících práce zvlášť obtížné. Jedná se o zaměstnance, jejich taxativní výčet je uveden v § 215 odst. 4 ZP; z hlediska činností ve zdravotnictví a sociálních službách přicházejí v úvahu zaměstnanci, kteří:

trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,

jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

pracují při přímém ošetřování nebo obsluze duševně chorých nebo mentálně postižených alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

pracují ve Vězeňské službě České republiky v přímém styku s obviněnými ve výkonu vazby nebo odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,

jako zdravotničtí pracovníci vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.

Příklad č. 4:

Všeobecná sestra s týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny

a)      v období od 1. 1. do 15. 5. odpracuje celkem 723 hodin,

b)      v období od 16. 5. do 31. 10. zamešká v důsledku dočasné pracovní neschopnosti (rizikové těhotenství) celkem 900 hodin,

c)      v období od 1. 11. do 31. 12. zamešká v důsledku mateřské dovolené celkem 327 hodin.

Výměra dovolené u zaměstnavatele činí 5 týdnů. Jaký je její nárok na dovolenou?

Jedná se o totožné zadání jako v předchozím příkladu č. 4, tudíž právo na dovolenou za kalendářní rok činí 173 hodin (v podrobnostech viz výše příklad č. 4).

Právo na dodatkovou dovolenou je však třeba posoudit samostatně a z tohoto důvodu také samostatně zaokrouhlit (na celé hodiny nahoru) vypočtený nárok. Pro účely dodatkové dovolené se jako doba odpracovaná započte pouze 723 hodin odpracovaných od 1. 1. do 15. 5. (odpovídá 19 celým násobkům TPD), nikoli ostatní náhradní doby. Právo na dodatkovou dovolenou za kalendářní rok 2021 tak bude činit 19/52 z ročního nároku 37,5 hodiny, což (po zaokrouhlení na celé hodiny nahoru) odpovídá 14 hodinám.

Celkové právo zaměstnankyně na dovolenou za kalendářní rok a na dodatkovou dovolenou bude za rok 2021 činit 187 hodin (173 + 14). 

Převádění dovolené nad 4 týdny

Novela zákoníku práce dále umožňuje převést část dovolené do následujícího kalendářního roku. Dochází tak ke zmírnění dosavadního pravidla, které umožňovalo část dovolené převést do následujícího roku jen, pokud určení celého nároku na dovolenou v příslušném kalendářním roce zaměstnavatel nemohl uskutečnit z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance (například dočasná pracovní neschopnost) nebo pro naléhavé provozní důvody (například v důsledku pandemie COVID-19). Ustanovení § 218 odst. 2 ZP nově zní: „S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.“

Čerpání dovolené i v den svátku

Významnou novinkou je i umožnění výjimečně čerpat dovolenou v den státního svátku. Novelou ZP tak dochází k prolomení dosavadního pravidla, že pokud připadne v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Změna spočívá v doplnění ZP o pravidlo, která stanoví, že nezapočítávání dne dovolené čerpané ve svátek do doby čerpání dovolené neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost.

Novela ZP s ohledem na ochranu zaměstnance omezuje možnost čerpání dovolené v den svátku jednak žádostí zaměstnance (ta nemusí být písemná, postačí jen ústní), jednak tím, že se musí jednat o zaměstnance, který by jinak v den svátku směnu musel odpracovat podle § 91 odst. 4 ZP. Možnost čerpání dovolené i v den svátku se tak vztahuje jen na výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu (§ 91 odst. 3 ZP), prací v nepřetržitém provozu a prací potřebných při střežení objektů zaměstnavatele.

Příklad č. 5:

Pracovník v přímé péči zařazený v nepřetržitém pracovním režimu má zájem čerpat souvisle volno 5 dnů v řadě od soboty 13. 11. do pátku 19. 11. 2021, přičemž v rozvrhu směn má v uvedené dny vypsánu pouze 1 směnu, a to na středu 17. 11. 2021. Uvedený den představuje státní svátek (Den boje za svobodu a demokracii). V uvedený den by zaměstnanec za normálních okolností pracoval; směna není na uvedený den státního svátku zaměstnavatelem vypsána pouze formálně, nejedná se o fiktivní směnu.

Na základě žádosti zaměstnance může zaměstnavatel umožnit zaměstnanci čerpání dovolené v uvedený den státního svátku (17. 11.); v tom případě zaměstnanec čerpáním dovolené „spotřebuje“ příslušný počet hodin dovolené v délce odpovídající vypsané sváteční směně dle rozvrhu. 

Je naopak vyloučeno, aby byla možnost čerpání dovolené v den svátku uplatňována i v případech, kdy zaměstnanec by měl čerpat souvislou dovolenou i v jiné dny buď bezprostředně předcházející nebo navazující na dovolenou čerpanou zaměstnancem na jeho žádost v den svátku. Ve vztahu k uvedenému příkladu č. 5 tak nepřichází v úvahu scénář, aby zaměstnanec, který má kromě dne svátku 17. 11., dále v rozvrhu vypsány směny např. i na některý z dnů 16. 11. či 18. 11. 2021 nebo vícero směn za sebou od 17. 11. do 19. 11., ve všechny tyto dny čerpal souvislou dovolenou (několik dnů za sebou, včetně dne svátku). Takovýto výklad by totiž vylučoval pracovněprávní důsledky svátku, navíc jen pro některé skupiny zaměstnanců (zaměstnance pracující v nepřetržitých režimech a další případy uvedené v § 91 odst. 4 zák. práce). Fakticky by si tak zaměstnanec musel všechny svátky, na které by mu připadla dovolená, tzv. napracovat v jiné dny. Takovéto účelové krácení práv zaměstnance právní úprava nepřipouští.

Podobné články

Aktuality 10. 5. 2022 / 10:57

Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení

Co si mám u doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení představit pod pojmem „pracovní volno v na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den“? Jedná se o 1 den v týdnu, v měsíci, v roce?

Aktuality 12. 2. 2022 / 20:58

Druh práce a pracovní náplň

Naše členka pracuje v účtárně jako „pokladní, finanční referent“. Zaměstnavatel jí nyní chce doplnit další činnost do pracovní náplně.

Aktuality 5. 11. 2021 / 10:14

Indispoziční volno pro státní zaměstnance

Naše vedoucí v rámci služebního úřadu nechce akceptovat dva dny indispozičního volna pro zaměstnance, kteří se nechali očkovat proti COVID-19.

Načíst další
 
Napište nám