Změny v úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a úpravě funkčních požitků ve vztahu ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění od 1. 1. 2012

Ve svazovém Bulletinu č. 11-12/2011 jste se v článku JUDr. Vratislava Tomka (str. 25) dočetli o změnách, které se dotkly dohody o provedení práce. Ve stručnosti zopakujeme, že se jedná zejména o tyto změny:

– zvýšení rozsahu práce ze 150 na 300 hodin v kalendářním roce,

– povinnost hradit sociální a zdravotní pojištění, jestliže příjem z dohody o provedení práce přesáhne částku 10 000 Kč v kalendářním měsíci,

– povinnost uzavřít dohodu písemně včetně uvedení doby, na kterou se dohoda uzavírá,

– povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci za každou dohodu o provedení práce potvrzení o zaměstnání (byť by se jednalo např. jen o jednodenní přednášku).

Právní úpravu týkající dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce – DPP a dohoda pracovní činnosti – DPČ) nalezneme v ust. § 74 – 77 zákoníku práce. Jedná se o zvláštní typy pracovněprávního vztahu, na které se nevztahují vyjmenovaná ustanovení zákoníku práce a vyznačují se vyšší mírou flexibility a nižší mírou ochrany zaměstnance. Obě dohody musí být uzavřeny písemně, kdy jedno vyhotovení musí obdržet zaměstnanec.

Rozsah práce konané na základě DPP je maximálně 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítávají práce vykonané na základě všech dohod o provedení práce, které má zaměstnanec uzavřené u téhož zaměstnavatele v kalendářním roce; připomínáme, že v tomto smyslu se ale nepřihlíží například k práci konané u téhož zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti.

V DPP musí být sjednána doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. Tento požadavek nevylučuje, aby DPP byla uzavřena i na dobu neurčitou, stačí v DPP uvést údaj o uzavření na dobu neurčitou. V dohodě by měl být obsažen sjednaný druh práce a předpokládaný rozsah práce, v neposlední řadě se v dohodě sjednává výše odměny z dohody. V DPP by také mohl být sjednán způsob jejího ukončení, zejména podmínky pro výpověď této dohody a pro běh výpovědní doby v případě DPP uzavírané na delší dobu.

Rozsah práce konané na základě DPČ nesmí překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby, tedy maximálně poloviční úvazek. U jednosměnného pracovního režimu je to maximálně 20 hodin týdně. Dodržení tohoto požadavku se posuzuje v průměru za celou dobu, na kterou se DPČ uzavírá. Byla-li DPČ sjednána na dobu neurčitou nebo dlouholetou, posuzuje se naplnění maximálního rozsahu prací za dobu 52 týdnů po sobě jdoucích.

V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Opět by dohoda o pracovní činnosti mohla obsahovat i ustanovení o způsobu jejího ukončení. Zákoník práce pro případ, kdy by žádné ujednání v DPČ v tomto smyslu nebylo obsaženo, stanoví, že je možné DPČ zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.

V dohodě o pracovní činnosti může být dále sjednáno právo zaměstnance na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou. Není-li takto sjednáno nebo neurčí-li zaměstnavatel takto ve vnitřním předpise, právo na dovolenou a jiné důležité osobní překážky podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. zaměstnanci ze zákona nepřísluší.

Jak bylo naznačeno v úvodu, z důvodu zvláštního charakteru dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se některá ustanovení zákoníku práce na dohody nepoužijí. Jedná se zejména o následující ustanovení:

a) převedení na jinou práci a přeložení,

b) dočasné přidělení,

c) odstupné při skončení pracovního poměru,

d) pracovní doba a doba odpočinku,

e) překážky v práci na straně zaměstnance,

f) dovolená,

g) skončení pracovního poměru,

h) odměňování,

i) cestovní náhrady.

V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, zákon předpokládá, že si pracovní dobu rozvrhuje zaměstnanec sám, pracuje nepravidelně, a proto se nevztahuje na dohody ani úprava pracovní doby a dob odpočinku. Výkon práce na základě dohod však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Od řádného rozvrhu pracovní doby musíme odlišit fiktivní rozvrh pracovní doby pro účely případného poskytování náhrady odměny po dobu dočasné pracovní neschopnosti, který zaměstnavatel pro tyto účely u dohod vydává.

Nemocenské pojištění

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání v ČR, které trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění.

a) Dohoda o pracovní činnosti

Rozhodný příjem od 1. 1. 2012 činí částku 2500 Kč. Pracuje-li zaměstnanec na základě DPČ sjednané na dobu přesahující 14 dní za sjednanou odměnu 2500 Kč a více měsíčně, je dána jeho účast na nemocenském pojištění bez dalšího. Jestliže ale nebyla měsíční odměna z DPČ sjednána vůbec nebo sjednaná výše odměny je nižší nežli 2500 Kč, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, tedy alespoň 2500 Kč. V měsících, kdy započitatelný příjem je nižší než 2500 Kč, zaměstnanec není nemocensky pojištěn.

b) Dohoda o provedení práce

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání v ČR a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč. Zaměstnanci jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem-odměna z dohody o provedení práce ve výši 10 001 Kč a výše. Příjmy z více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele se v daném kalendářním měsíci sčítají.

Zdravotní pojištění

Obecně platí, že zaměstnanci jsou účastni zdravotního pojištění a jsou povinni platit pojistné na zdravotní pojištění. Ovšem účast zaměstnanců na zdravotním pojištění je spojena s účastí na nemocenském pojištění. Za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění se nepovažuje osoba činná na základě DPP, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, tj. nepřesáhla 10 000 Kč; a také osoba činná na základě DPČ, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu, tj. nedosáhla alespoň 2500 Kč. Tyto osoby nepovažující se pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance musí mít svoji (povinnou) účast řešenu jiným způsobem. Pro účely zdravotního pojištění upozorňujeme, že se příjem z více DPP nesčítá a každá dohoda se posuzuje samostatně, což je rozdíl od nemocenského pojištění.

Důchodové pojištění

Účast zaměstnance na důchodovém pojištění je odvozena od nemocenského pojištění – viz výše.

Pro přehlednější představu připojujeme tabulku.

 

Dohoda o provedení práce

Výše měsíčního příjmu

Daň z příjmu

Sociální pojištění

Zdravotní pojištění

do 5000 Kč

srážková daň 15 %

Ne

Ne

5000 – 10 000 Kč

zálohová daň 15 %

Ne

Ne

nad 10 000 Kč

zálohová daň 15 %

Ano

Ano

 

Dohoda o pracovní činnosti

Výše měsíčního příjmu

Daň z příjmu

Sociální pojištění

Zdravotní pojištění

do 2500 Kč

srážková daň 15 %

Ne

Ne

2500 – 5000 Kč

srážková daň 15 %

Ano

Ano

nad 5000 Kč

zálohová daň 15 %

Ano

Ano

Poznámka:

Započitatelný příjem – příjem, který se podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění.

Srážková daň – zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, daň mu byla již sražena při vyplacení odměny z dohody.

Zálohová daň – zaměstnanec, který má příjmy najednou od více zaměstnavatelů (např. má pracovní smlouvu v nemocnici a dále na dohodu pracuje pro odborovou organizaci) a příjem z dohody převyšuje 5000 Kč, musí podat daňové přiznání, a to nejpozději do 31. 3. kalendářního roku.

Funkční požitky

Od 1. 1. 2012 dochází ke změnám týkajícím se zpojistnění funkčních požitků u členů kolektivních orgánů právnických osob. Takovým kolektivním orgánem právnické osoby je zpravidla i výbor odborové organizace.

Pokud členové výboru odborové organizace (například předseda a místopředseda apod.) dostávají za výkon své funkce funkční odměnu, jsou bez ohledu na výši takové odměny účastni zdravotního pojištění. Co se týče účasti na nemocenském a důchodovém pojištění, tato vzniká za stejných podmínek, jako u zaměstnanců pracujících v pracovním poměru, respektive na dohodu o pracovní činnosti. Mají-li stanovenu měsíční výši odměny za výkon funkce ve výši přesahující 2500 Kč včetně, jsou účastni sociálního pojištění. Není-li měsíční výše odměny sjednána, respektive není-li výše určena vůbec, jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu. V tomto případě pak vzniká i těmto osobám účast na nemocenském a důchodovém pojištění v tom kalendářním měsíci, ve kterém odměna této výše 2500 Kč dosáhla nebo ji překročila.

Připomínáme, že se nejedná se o výkon práce pro odborovou organizaci na základě některé z dohod v rámci pracovněprávního vztahu, ale skutečně o činnost, kterou člen výboru odborové organizace z titulu své funkce v odborovém orgánu při jednání za odborovou organizaci vykonává.

Podobné články

Aktuality 4. 7. 2022 / 15:23

Zvýšení částek životního minima a existenčního minima

V reakci na současnou situaci domácností bylo dne 30. 6. 2022 ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády č. 204/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Aktuality 3. 7. 2022 / 13:16

Nezabavitelné minimum v roce 2022

V letošním roce již dvakrát došlo ke zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Aktuality 1. 7. 2022 / 14:36

Jednorázový příspěvek na dítě

Ve Sbírce zákonů byl dne 30. 6. 2022 zveřejněn zákon č. 196/2022 Sb., o jednorázovém příspěvku na dítě. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. 7. 2022.

Načíst další
 
Napište nám