Po krajské konferenci v listopadu 2022 prošla krajská rada výraznou generační obměnou. Krajská rada pracuje ve složení Zuzana Netolická (předsedkyně krajské rady), která je zároveň členkou výkonné rady OS, Libuše Pavlíková (místopředsedkyně krajské rady), je předsedkyní dozorčí rady OS, řídící sekce lázeňství a členkou sekce nezdravotnických pracovníků, Lenka Kořínková, Vojtěch Třešňák a Radmila Poulová, která pracuje v sekci nelékařských zdravotnických pracovníků.

Jednání krajské rady se také účastní regionální manažerka Ivana Burešová.

Nový tým navázal na práci svých předchůdců a postupně si vybudoval pevnou pozici při jednáních s vedením Královéhradeckého kraje, zdravotnickým holdingem i představiteli sociálních služeb. Důležitým krokem bylo posílení zastoupení odborů v krajských strukturách a rozvoj pravidelného sociálního dialogu.

Předsedkyně krajské rady Zuzana Netolická se stala stálým hostem zdravotního výboru kraje a odbory tak získaly možnost aktivně vstupovat do diskusí o budoucnosti zdravotnictví v regionu.

Sociální dialog a spolupráce s krajem

Jednou z priorit krajské rady bylo budování a rozvoj sociálního dialogu s vedením Královéhradeckého kraje. Po personální obměně krajské rady v roce 2022 byla navázána intenzivní spolupráce s vedením kraje, zdravotním výborem, sociálním výborem, radními i vedením krajského zdravotnického holdingu.

Krajská rada pravidelně jednala s hejtmanem Martinem Červíčkem, později s hejtmanem Petrem Koletou, s náměstky a radními odpovědnými za zdravotnictví a sociální oblast. Předsedkyně krajské rady Zuzana Netolická působila jako stálý host zdravotního výboru kraje a zajišťovala přenos informací mezi odbory a krajskou samosprávou.

Odbory byly opakovaně přizvány k projednávání koncepčních otázek zdravotnictví, sociálních služeb i personální politiky kraje. Významnou roli sehrály také při projednávání dopadů úhradové vyhlášky, financování nemocnic a personální situace v jednotlivých zdravotnických a sociálních zařízeních.

Kolektivní vyjednávání a mzdový růst

Krajská rada věnovala mimořádnou pozornost kolektivnímu vyjednávání a odměňování zaměstnanců.

V roce 2023 se podařilo v nemocnicích Královéhradeckého kraje vyjednat zvýšení o 8 % do tarifních složek mezd.

Pro rok 2024 bylo sjednáno navýšení tarifů o 8,5 % pro nelékařské zdravotnické pracovníky při zachování stávajících benefitů.

V roce 2025 vedla krajská rada složitá jednání související s nepříznivou úhradovou vyhláškou. Odbory upozorňovaly na nedostatečné financování zdravotnictví a jeho dopady na zaměstnance. Po jednáních s vedením kraje bylo dosaženo dohody o navýšení mezd o 1400 Kč měsíčně a zavedení až tří dnů individuálního volna (de facto tři dny dovolené navíc). Královéhradecký kraj na tento účel vyčlenil přibližně 200 milionů korun.

Krajská rada se současně dlouhodobě zasazovala o sjednocení systému odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, naplnění Memoranda z roku 2011 a odstranění rozdílů mezi platovou a mzdovou sférou.

Sociální služby

Významnou část činnosti krajské rady představovala podpora zaměstnanců sociálních služeb.

Krajská rada opakovaně upozorňovala na dlouhodobě neudržitelné rozdíly v odměňování mezi zdravotnictvím a sociálními službami, na nedostatek pracovníků a rostoucí náročnost poskytované péče.

Aktivně se zabývala problémy v organizacích Barevné domky Hajnice, Domov důchodců Broumov, Domov důchodců Chlumec nad Cidlinou, Borohrádek, Albrechtice a v dalších zařízeních. V Barevných domcích Hajnice se podařilo stabilizovat situaci a uzavřít kolektivní smlouvu.

Krajská rada průběžně sledovala transformaci sociálních služeb v kraji, rozvoj chráněného bydlení, pobytových služeb, Center duševního zdraví a dalších forem komunitní péče. Aktivně se zapojovala do jednání s vedením kraje o financování sociálních služeb a podmínkách zaměstnanců.

V závěru funkčního období krajská rada upozorňovala na kritickou personální situaci v sociálních službách, rostoucí počet klientů a potřebu systémových opatření pro stabilizaci zaměstnanců.

Zdravotnictví a personální situace

Po celé období byla jedním z hlavních témat personální stabilizace zdravotnictví.

Krajská rada opakovaně upozorňovala na nedostatek všeobecných sester, rehabilitačních pracovníků, lékařů některých odborností i dalších zdravotnických profesí. Zabývala se otázkami vzdělávání zdravotnických pracovníků, dostupnosti zdravotní péče a udržení zdravotnického personálu v regionu.

V závěru funkčního období se významnou otázkou stalo zařazování některých zdravotnických pracovníků do 13. platové třídy. Krajská rada vedla jednání s vedením nemocnic, krajem i představiteli Ministerstva zdravotnictví a aktivně prosazovala spravedlivé odměňování specializovaných profesí.

Řešeny byly také konkrétní pracovněprávní problémy na pracovištích, včetně případů šikany zaměstnanců, organizačních změn a personálních konfliktů v jednotlivých zařízeních.

Zdravotnická záchranná služba

Významnou oblastí činnosti byla podpora zaměstnanců zdravotnické záchranné služby.

Krajská rada dlouhodobě prosazovala zvýšení výjezdových příplatků, řešení odměňování záchranářů a doplacení mimořádných covidových odměn. Díky jednáním s vedením kraje byla přijata opatření zabraňující promlčení některých nároků zaměstnanců.

Současně byly řešeny návrhy na změny organizace práce v záchranné službě, včetně diskusí o délce směn a pracovních podmínkách výjezdových skupin.

Rozvoj zdravotnických a sociálních zařízení

Krajská rada průběžně sledovala investiční rozvoj zdravotnictví a sociálních služeb v kraji.

Pozornost byla věnována především modernizaci nemocnic v Rychnově nad Kněžnou, Náchodě, Jičíně, Trutnově a Dvoře Králové nad Labem. Odbory průběžně monitorovaly dopady investičních akcí na zaměstnance i organizaci práce.

Kraj současně realizoval projekty zaměřené na rozšiřování kapacit sociálních služeb, podporu hospicové péče, rozvoj Center duševního zdraví a programy podpory pečujících rodin.

Lázeňství

Lázeňství v Královéhradeckém kraji představuje významné odvětví zdravotnictví a cestovního ruchu, které zaměstnává zdravotnické pracovníky, rehabilitační personál, pracovníky služeb i administrativní zaměstnance. Také zde se krajská rada zaměřuje především na ochranu pracovních podmínek zaměstnanců, vyjednávání kolektivních smluv, otázky odměňování, bezpečnosti práce a sociálních benefitů.

Legislativní a společenská témata

Krajská rada se aktivně zapojovala do diskusí o připravovaných legislativních změnách.

Pravidelně projednávala důchodovou reformu, konsolidační balíček, novelizace zákoníku práce, změny v systému sociálního zabezpečení, návrhy Národní ekonomické rady vlády a další opatření s dopadem na zaměstnance.

Opakovaně upozorňovala na nedostatečný sociální dialog s vládou a podporovala aktivity odborového svazu i ČMKOS směřující k ochraně zaměstnaneckých práv.

Spolupráce s ČMKOS a tripartitou

Zástupci krajské rady se aktivně účastnili jednání Regionální rady ČMKOS Královéhradeckého kraje a přenášeli informace z jednání tripartity.

Předsedkyně krajské rady Zuzana Netolická byla zvolena místopředsedkyní Regionální rady ČMKOS Královéhradeckého kraje.

Krajská rada se zabývala otázkami regionální zaměstnanosti, školství, dopravní obslužnosti, bytové politiky, energetické krize i dalšími tématy, která mají dopad na zaměstnance zdravotnictví a sociálních služeb.

Rozvoj odborových struktur

Po rozsáhlé obměně krajské rady v roce 2022 bylo nutné stabilizovat její činnost a zajistit kontinuitu práce.

Krajská rada podporovala vznik nových základních organizací, pomáhala organizacím ohroženým zánikem a aktivně pracovala s členskou základnou. Významným krokem by bylo rozšíření krajské rady z pěti na sedm členů, které by umožnilo lepší zastoupení jednotlivých segmentů zdravotnictví a sociálních služeb.

K červnu 2025 působilo v Královéhradeckém kraji 19 základních organizací sdružujících 1198 členů odborového svazu.

Závěr

Krajská rada OSZSP Královéhradeckého kraje v období listopad 2022 až červen 2026 aktivně hájila zájmy zaměstnanců zdravotnictví a sociálních služeb, rozvíjela sociální dialog s vedením kraje, podporovala kolektivní vyjednávání a podílela se na řešení řady pracovněprávních, mzdových i organizačních problémů.

Přes přetrvávající problémy spojené s financováním zdravotnictví a sociálních služeb, nedostatkem personálu, rostoucími náklady a legislativními změnami se podařilo dosáhnout řady konkrétních výsledků ve prospěch zaměstnanců. Krajská rada současně posílila své postavení jako respektovaného partnera kraje, zaměstnavatelů i odborového svazu a vytvořila dobré předpoklady pro další rozvoj odborové činnosti v regionu.

Účast členů krajské rady na jednáních

V období let 2022–2026 se uskutečnilo celkem 25 jednání královéhradecké krajské rady. Průměrná účast členů krajské rady dosáhla 81 %. V průběhu sledovaného období lze pozorovat postupné zvyšování účasti členů na jednáních krajské rady. Zatímco v roce 2023 činila průměrná účast 72 %, v roce 2026 dosáhla již 96 %. Neúčast členů KR na jednání byla zapříčiněna buď nemocí, nebo to neumožnily pracovní povinnosti.

Pravidelná účast členů krajské rady přispívala k zajištění její usnášeníschopnosti a k efektivní koordinaci činnosti odborových svazů v Královéhradeckém kraji.

Zuzana NETOLICKÁ, předsedkyně krajské rady

The post Královéhradecká KR – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Mgr. Ilona Kučerová je fyzioterapeutka působící v Oblastní nemocnici Kladno.

Ivana Vaňoučková pracuje na Krajské hygienické stanici Středočeského kraje.

Blanka Bartáková pracuje jako všeobecná zdravotní sestra v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav.

Martina Hornofová, DiS., je fyzioterapeutka působící v Masarykově nemocnici Rakovník.

Radek Štětina je řidič zdravotnické záchranné služby a vedoucí centrálních sanitářů Nemocnice Nymburk.

Krajská rada se nesetkává každý měsíc, ale spíše podle aktuální potřeby, protože je stále složitější uvolnit se z pracovních povinností na jednání. Navíc často vznikají situace, které je třeba řešit okamžitě, a to prostřednictvím telefonické či elektronické komunikace.

Jednání krajské rady se zúčastňuje také regionální manažerka Mgr. Iva Falberová.

Jednání krajské tripartity se zúčastňuje Mgr. Ilona Kučerová a Regionální rady ČMKOS se účastní Ivana Vaňoučková, obě pravidelně podávají informace z jednání.

Na schůzích se projednává plnění vládních slibů ohledně zvyšování platů a mezd v krajských nemocnicích a dalších zařízeních kraje, navyšování členství v základních odborových organizacích a navyšování členství v Zajišťovacím fondu, povinnosti organizací vůči rejstříkovým soudům, zvyšující se nátlak na zaměstnance a šikana na pracovišti.

V průběhu našeho působení v krajské radě jsme řešili s hejtmankou Petrou Peckovou a dalšími zastupiteli navýšení platů o 1400 Kč, které bylo přislíbeno bývalým ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem.

Každý kontakt či žádost o schůzku musí být zasílán oficiální cestou prostřednictvím vedení odborového svazu, což často vedlo k prodlevám. Tato jednání probíhala několikrát, a to i za účasti a pomoci ze strany vedení zdravotnických odborů v čele s předsedkyní Dagmar Žitníkovou. Jednání byla dlouhá a velmi intenzivní. Jednali jsme i s vedením VZP v čele s bývalým ředitelem Zdeňkem Kabátkem. Jednání ve finále byla úspěšná, za což bychom chtěli vedení odborového svazu poděkovat.

V rámci této iniciativy jsme se soustředili na otázku zvyšování platů. Naším cílem bylo dosáhnout sjednocení podmínek pro zvyšování tarifů v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Tento strategický krok se ukázal jako vysoce efektivní, neboť přispěl k harmonizaci odměňování a zajištění spravedlivějších platových podmínek napříč celým krajem. Takové koordinované úsilí přispělo k lepší spolupráci mezi jednotlivými nemocnicemi a podpořilo rovnoměrné zvyšování tarifů v souladu s aktuálními potřebami a očekáváními v oblasti zdravotní péče.

Krajská rada na svých jednáních také poukazuje na nedostatek personálu, přičemž průměrný věk sester neustále roste, jelikož noví zaměstnanci téměř nenastupují. Pokud se přeci jen někdo nově zaměstná, velmi často rychle odchází. To je způsobeno množstvím práce, vysokou odpovědností, náročností práce s nemocnými pacienty a nízkou nástupní tarifní mzdou, která většinou neodpovídá náročnosti práce.

Nové sestry nemají dostatek času na postupné zapracování, a tudíž hledají klidnější a méně náročná zaměstnání jinde, často za lepší finanční ohodnocení. Pokud se přeci jen někdo nově připojí, většinou přichází z jiného zdravotnického zařízení.

Některá oddělení jsou udržována v chodu díky sestrám v důchodu, pokud by tyto sestry odešly, hrozí uzavření těchto oddělení. Podobný je nedostatek lékařů, ačkoliv z lékařských škol noví absolventi přicházejí. Tito lékaři jsou však často překvapeni množstvím práce a množstvím přesčasů, což vede ke zvýšenému odlivu kvalifikovaných lékařů do soukromých ambulancí, kde mohou mít vyšší plat.

Problémy s nedostatkem personálu se nevyhýbají ani příspěvkovým organizacím.

V sociálních službách vidíme též největší problém v nedostatku personálu, personál odchází do jiných oborů, tím vzniká zvýšení pracovních povinností, únava personálu z fyzicky i psychicky namáhavé práce a za to mají zaměstnanci minimální ocenění.

V hygienické službě bohužel panuje podobná situace. KHS také řeší platové třídy a ohodnocení. Sekce pracovníků hygienické služby odborového svazu na problém mnoho let poukazuje, ale stále bez výsledku. Byla spojena různá oddělení napříč krajem, což komplikuje pracovní procesy. Někteří zaměstnanci, kteří přišli o své vedoucí pozice, z hygienické služby odcházejí.

Zástupci krajských rad byli pozváni na Slovensko, kde byly předvedeny prezentace činností obou odborových svazů. Tohoto jednání se účastnila Ilona Kučerová. Projednávaly se úspěchy i nezdary v oblasti zdravotnictví, byly předány informace o vývoji mezd a platů i zkušenosti s vyjednáváním s vládou. Problémy jsou obdobné.

Pravidelně se účastníme mítinků ČMKOS.

Poděkování

Závěrem mi dovolte vyjádřit upřímné poděkování všem svým kolegům.

Děkuji za vaši neúnavnou práci a úsilí, které vkládáte do našeho společného působení v krajské radě. Vaše nasazení a spolupráce jsou klíčové pro úspěšné naplňování našich cílů a pro zajištění efektivního fungování našich projektů.

Mgr. Ilona KUČEROVÁ, předsedkyně krajské rady

The post Středočeská KR – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Kraj Praha má 29 základních organizací. Většina ZO je v příspěvkových organizacích.

Krajská rada se schází jednou měsíčně, zasedání se účastní regionální manažerka Iva Falberová, často bývají hosty předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková, místopředsedové Jana Hnyková a Lubomír Francl a vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková.

Každý rok zveme zástupce jednotlivých organizací na naše jednání, je velmi náročné to zorganizovat.

V červnu roku 2023 jsme se zúčastnili školení v Itálii v Porto San Gorgio, v květnu 2023 se na magistrátu uskutečnilo setkání s náměstkyní primátora Alexandrou Udženijou. Paní náměstkyně byla velmi vstřícná. Další jednání proběhlo mezi členem krajské rady Jakubem Štětkou a náměstkyní Udženijou ohledně odměňování na ZZS Praha. Jednání dopadlo úspěšně, na ZZS byly navýšeny finanční prostředky na odměňování.

Také jsme se na krajské radě dohodli, že se nebudeme zúčastňovat akcí pořádaných PRO (Reichl), toto nebudeme členům doporučovat.

V roce 2024 v únoru se rovněž konala schůzka s náměstkyní Udženijou za účasti předsedkyně Dagmar Žitníkové a místopředsedkyně Jany Hnykové.

Monika Stejnerová se v Poslanecké sněmovně zúčastnila semináře “Bez sester to nejde”.

V dubnu se v Poslanecké sněmovně Jakub Štětka zúčastnil akce Bezpečná sanitka.

V červnu jednala tripartita hlavního města Prahy, znovu se projednávalo navýšení odměn pro sociální služby a poskytnutí parkovacích karet, navržené komisí pro zdravotnictví a sociální služby tripartity hlavního města Prahy.

Nejčastěji jsme se na jednání krajské rady zabývali benefity, v organizacích byly omezeny různě, ve velkých byly zachovány + příspěvky na důchodové spoření, v menších organizacích byly v podstatě zrušeny, mimo příspěvků na stravu. V některých organizacích přispěl na benefity zaměstnavatel z provozních příspěvků.

Velké téma jsou také kompetence záchranářů, Jakub Štětka se tomu věnuje i v sekci zdravotnických záchranných služeb, opakovaně na toto téma publikoval články v Bulletinu.

V sociálních službách je nedostatek zaměstnanců, stěžují si na nízké ohodnocení a v Praze je snadná dostupnost jiné práce. Také ve zdravotnických zařízeních je velká migrace zaměstnanců, zařízení si je vzájemně přeplácejí.

V roce 2025 jsme se zúčastnili výjezdního zasedání členů krajských rad a výkonné rady na Slovensku, toto setkání bylo velmi podnětné.

V dubnu 2026 jednala pracovní komise zdravotní a sociální tripartity hlavního města Prahy, projednávalo se finanční zatížení Městské polikliniky Praha provozem Záchytné stanice Praha.

V květnu jsme se zúčastnili setkání v Lichtenštejnském paláci při příležitosti Mezinárodního dne sester.

Monika Stejnerová pravidelně informuje o činnosti výkonné rady a zasedání Regionální rady ČMKOS.

Na všech jednáních krajské rady se zabýváme situací odměňování v jednotlivých organizacích, informujeme se o možnostech benefitů pro zaměstnance po zkrácení příspěvků z FKSP, účastníme se všech akcí na podporu požadavků našeho svazu. Měli bychom si uvědomit, že jsme jedna z největších společenských organizací ve státě, a být na to hrdí. Dokázali jsme již spoustu věcí a věřím, že v tom budeme pokračovat.

Jaroslava CARRASCO, předsedkyně krajské rady

The post Pražská KR – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Záchranáři si velmi váží spolupráce s vedením svazu, neboť společným tlakem na Poslaneckou sněmovnu v tomto případě uspěli.

Rok 2023

Sekce se sešla 15. února v prostorách ústředí odborového svazu a při jednání dochází ke změně v obsazení výboru. Dosavadní řídící sekce Martin Vostal se stává garantem sekce za výkonnou radu OS a novou řídící byla zvolena Pavla Floriánová. Novým členem výboru byl zvolen Jakub Štětka. Výbor bude zasedat ve složení Pavla Floriánová, řídící sekce, členové Vít Přibylík, Aleš Smetana, Jakub Štětka, Bohumil Zrza. Všichni se zároveň zavazují k řádnému plnění svých povinností.

18. září se opět na ústředí svazu koná schůzka sekce, kde se diskutovalo o průběhu odchodu do důchodu v jednotlivých krajích, záchranky jsou schopné bez prodlev vypočítat odpracované směny, spíše se chvíli tvořil problém na místních zprávách sociálního zabezpečení.

Sekce dále upozorňuje na porušování v odměňování zdravotnických záchranářů a vyzývá k dodržování platné legislativy. Vytváří se problém při nakládání s farmaky, kdy se jednotlivé záchranky snaží zavádět tzv. dobrovolné kompetence, které umožňují aplikovat léky bez konzultace s lékařem bez jakékoliv právní ochrany, rozšiřování kompetencí nemá žádnou právní oporu.

Ve dnech 8. a 9. listopadu se v Karlových Varech scházejí záchranáři při výjezdním zasedání za přítomnosti místopředsedkyně OS Jany Hnykové. Opět se tlačí na změnu legislativy ohledně kompetencí zdravotnických záchranářů. Při Ministerstvu zdravotnictví vzniká pracovní skupina, kam byli zvoleni dva zástupci: Jakub Štětka a Jakub Půta, aby hájili zájmy zdravotnických záchranářů a o výsledcích práce skupiny řádně a pravidelně informovali své kolegy.

Rok 2024

Tento rok byl pro záchranáře velmi rušný, hrozí totiž změny v zákoníku práce, kam vláda hodlala prosadit výpověď bez udání důvodu. Záchranáři podporovali kroky odborového svazu proti tomuto nepřijatelnému plánu a aktivně se podíleli na protestech formou petiční akce. Celé se to nakonec povedlo zvrátit a k odhlasování změny nedošlo.

23. dubna je toto hlavním bodem jednání výboru sekce o činnosti pracovní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví.

V květnu rezonuje záchrankami v celé republice kauza doplacení dlužné částky za COVID-19. Díky práci JUDr. Dominika Brůhy, Ph.D., je nejvyšším soudem ČR vynesen precedentní rozsudek o nároku zaměstnanců na započtení odměn do průměrného platu. Záchranky i přes doporučení svazu odmítají dlužné částky vyplácet. Odborový svaz za vydatné pomoci právníků hájí členy svazu formou předžalobních výzev a následně samotnými žalobami na zaměstnavatele. Nakonec jednotlivé záchranky postupně vše vyplácejí.

Velký dík patří dvěma statečným záchranářkám, vedení odborového svazu, JUDr. Brůhovi a spolupracující pojišťovně D.A.S.

Rok 2025

27. března se v Praze na ústředí OSZSP ČR sešla sekce záchranářů k pravidelné schůzi, kde se jednalo o legislativním vývoji dosažených úspěchů, o stavu jednání v resortu a začala se odvíjet kauza vadných defibrilátorů Tempus v Kraji Vysočina.

Svaz se zavazuje vyjednat schůzku s hlavní sestrou ministerstva o dopadech kompetencí a nastavení systémových změn záchranářů v praxi. Záchranáři podněcují i řešení nejednotného hodnocení naléhavostí a klasifikací výzev na operačních střediscích, nesystémové vytěžování posádek a nejednotné indikování medikace, kdy každá zdravotnická záchranná služba má jiná pravidla.

V září graduje kauza defibrilátory Vysočina, je podáno trestní oznámení pro obecné ohrožení. Jak sekce záchranářů, tak odborový svaz stojí za kolegy z Vysočiny, formou protestních dopisů hejtmanovi a ředitelce záchranné služby vyjadřují nespokojnost s tamní situací. Ředitelka Filová nakonec skládá svoji funkci, je nahrazena nástupcem a situace se uklidňuje.

20. a 21. října vyjíždějí záchranáři na setkání v Libereckém kraji v krásném horském prostředí Končiny. Za přítomnosti předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníkové, místopředsedkyně Jany Hnykové a záchranáři velmi váženého hosta JUDr. Brůhy se projednává stále diskutované téma kompetencí a jejich opora v zákoně, navýšení platů a další témata.

Rok 2026

11. března se tradičně výbor sekce schází na ústředí OSZSP ČR v Praze k jednání, hosté jsou předsedkyně Dagmar Žitníková, místopředseda Lubomír Francl, vedoucí právního a sociálního oddělení Ivana Břeňková, poradce pro ekonomiku Kamil Kubáň, online se připojily právnička OS Štěpánka Desortová a inspektorka BOZP Barbora Vančurová.

Poslední jmenovaná se záchranáři řešila zařazení do rizikových skupin a povinný příspěvek zaměstnavatele na produkty spoření na stáří pro ty, co jsou zařazeni do 3. kategorie rizika práce. Celou záležitost tak osvětlila.

Tématem pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu práce se záchranáři v tomto roce intenzivně zabývají kvůli zvýhodněné nabídce společnosti ČPP. Nabídka všechny zaujala a již je na světě její konečná podoba.

Třaskavým tématem je zařazení do 13. platových tříd, jak je zvykem, každá záchranka v republice k tomu má jiný přístup. Někde jsou 13. platové třídy automaticky uděleny záchranářům pro urgentní medicínu a 12. platová třída je udělena operátorům ZOS v pozici vedoucího směny. Někde změnili náplně práce tak, aby na 13. platovou třídu zaměstnanci nedosáhli, a někde se stále vyčkává. V rámci Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR nehodlají jednotlivci z řad ředitelů postupovat jednotně a hledají důvody, proč někteří zaměstnanci nemusí dostat zaplaceno za práci, kterou doposud vykonávali nad rámec svých kompetencí. Většina záchranářů nemá specializovanou způsobilost, nicméně jsou zaměstnavateli a školicími středisky tlačeni k vykonávání činností nad rámec svých kompetencí, za toto je jim odmítnuto uznání vyšší platové třídy.

Klademe si jako sekce otázku, zda v tomto režimu stále zachováváme kvalitní zdravotní péči.

Tímto a dalšími tématy se bude sekce zabývat na podzim při výjezdním zasedání v Olomouckém kraji ve dnech 21. a 22. října. Chtěli bychom dál vyjednávat o navýšení platů i z toho důvodu, že objem práce raketově narůstá a povolání záchranáře již není tak přitažlivé pro nové zaměstnance.

Ještě je třeba zmínit další úspěch doktora Brůhy při obhajobě lékaře-odboráře z Vysočiny, kdy soud zamítl okamžitou výpověď z pracovního poměru a lékař se vrátil ke svému povolání. Další důvod, proč být organizovaný v odborech. Má to smysl.

Pavla FLORIÁNOVÁ, řídící sekce

The post Sekce zdravotnických záchranných služeb – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Sekce byla ustavena po sjezdu OS v roce 2022 a od jara 2023 se pravidelně scházela. Jednání probíhala prezenčně i online, zpravidla čtvrtletně, dle aktuální situace v resortu sociálních služeb. Pro operativní komunikaci byla zřízena WhatsAppová pracovní skupina. Věnovala se pracovním podmínkám zaměstnanců, odměňování, personální situaci, legislativním změnám, financování systému sociálních služeb, transformaci sociálních služeb a jiným aktuálním otázkám.

Sekce byla aktivně zapojena do připomínkování změn zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zejména v oblasti příspěvku na péči, materiálně-technických a personálních standardů a odlehčovacích služeb. Zástupci sekce se účastnili pracovních skupin k přípravě zákona o sociálních pracovnících a prosazovali sjednocení platových tabulek a zachování odborné způsobilosti bez nadbytečné administrativní zátěže. Sekce připomínkovala také vyhlášku č. 505/2006 Sb. a upozorňovala na dopady zvýšených úhrad na klienty s nízkými důchody.

Opakovaně odmítala zavádění minimálních personálních standardů v sociálních službách a upozorňovala, že valorizace příspěvku na péči by měla přinést zvýšení platů pro zaměstnance, a to v tarifech, nikoliv v nenárokových složkách, což by přispělo ke stabilizaci systému. Podporovala požadavky na možnost dřívějšího odchodu do důchodu u náročných profesí, zohlednění fyzické a psychické zátěže a řešení situace zaměstnanců 50+.

Klíčovým tématem celého období bylo odměňování zaměstnanců sociálních služeb. V letech 2023–2024 nedošlo k odpovídajícímu navyšování tarifních platů navzdory vysoké inflaci a rostoucím nárokům na péči. Sekce upozorňovala, že bez navýšení platových tabulek finanční prostředky k zaměstnancům nedoputují. Podílela se na přípravě jednání s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou a požadovala navýšení tarifů, jasnou metodiku zařazování zaměstnanců do tříd a vyčlenění prostředků přímo na osobní příplatky.

Došlo také ke snížení FKSP, což negativně ovlivnilo možnosti poskytování benefitů zaměstnancům. Z výsledků dotazníkového šetření OS zaměstnanci sociálních služeb nejvíce požadují mimo zvýšení platů zejména rozšíření benefitů, které by mohli čerpat.

Opakovaně byl konstatován nedostatek pracovníků v přímé péči i všeobecných sester. Z deseti uchazečů o práci v sociálních službách často nastoupil pouze jeden. Sekce upozorňovala na vysokou fluktuaci a stárnutí zaměstnanecké populace, demografický vývoj a budoucí tlak na systém sociálních služeb.

Poukazovala na rozdílný výklad metodiky dotací mezi MPSV a kraji, na nejasnosti kolem uznatelnosti sick days a vracení nevyčerpaných finančních prostředků místo jejich využití na platy. Prosazovala, že bez systematického navýšení osobních nákladů nelze stabilizovat systém sociálních služeb.

Členové sekce se aktivně podíleli na akcích pořádaných OS. K významným akcím patřily mezinárodní seminář v Bratislavě zaměřený na sociální dialog, financování systému a odměňování zaměstnanců v ČR a SR, který se konal v září 2023, a také v červnu 2026 setkání na Úřadu vlády ČR s premiérem Andrejem Babišem a ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou, kteří poděkovali zaměstnancům sociálních služeb za jejich práci a současně si vyslechli, co je trápí a s čím se v praxi každodenně potýkají.

V roce 2024 byla obnovena činnost Rady pro inspekci kvality sociálních služeb. Sekce do Rady nominovala své zástupce.

Činnost sekce sociál v období 2022–2026 byla zaměřena na zlepšení pracovních podmínek, stabilizaci zaměstnanců a ochranu kvality poskytovaných služeb. Navzdory dílčím úspěchům zůstává situace v sociálních službách velmi vážná a vyžaduje systémové řešení financování, odměňování a personálního zajištění sociálních služeb.

Ing. Tomáš HAVLÁSEK, řídící sekce

Mgr. Marcela HOLČÁKOVÁ, garantka sekce za výkonnou radu OS

The post Sekce sociál – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Sekce zaměřuje činnost přímo do jednotlivých ZO. Poskytnutí propagačních materiálů prostřednictvím cloudu se osvědčilo. Byla navázána spolupráce s Lukášem Němcem z ČMKOS, která vyústila v širší podporu naší činnosti ze strany ČMKOS. Je zahájena komunikace s regionálními manažery, sběr informací o potřebách vzdělávání členské základny.

Rok 2023

V roce 2023 byl Vojtěch Burda zařazen do projektu podpory náboru financovaného prostřednictvím Evropské federace odborových svazů veřejných služeb (EPSU) ze švédských zdrojů. Projekt potrvá tři roky a umožňuje uvolnit pracovníka na plný úvazek.

V březnu se konalo setkání se zástupkyní EPSU Agnieszkou Ghinararu, na němž byly upřesněny záměry projektu, plán činnosti, definice cílů. Během roku byla sbírána data o fungování vybraných ZO, jejich výchozí možnosti, zpracována doporučení a poskytováno poradenství a podpora. Cílem bylo vytvořit manuál doporučení pro efektivní nábor v různých podmínkách působení jednotlivých ZO. Komplikací je roztříštěnost zájmů a koncepce jednotlivých ZO, což vnímá i EPSU. Na druhé straně je to prostor pro hledání společných zájmových bodů a jejich realizací posílit vědomí o odborovém svazu. Je doporučeno vytvořit k funkcionářům ještě síť aktivistů přímo na jednotlivých pracovištích, pracovat na vzdělávání členů v oblasti komunikačních dovedností a schopnosti „prodat“ práci odborů.

V květnu 2023 se konalo setkání s odboráři z EPSU a byly prezentovány naše záměry, konzultovány možnosti spolupráce a sdílení dobré praxe.

Strukturovanými rozhovory je zjištěna špatná informovanost členů o činnosti OS. Zaměření na komunikaci a export informací mezi členy se ukazuje jako stěžejní problém, který je nutno řešit na všech úrovních fungování OS i ZO. Členové nemají informace, pro nečleny jsme neviditelní. Z hlediska náboru je důležité zaujmout, „prodat“ práci OS a získat nové členy. Měření dopadu informačních kanálů OS (web, Bulletin, e-mail, FB).

Slovenský odborový svaz zdravotnictví a sociální péče projevil zájem o činnost v oblasti náboru. V červnu 2023 Vojtěch Burda a Vít Přibylík navštívili vzdělávací akci kolegů na Slovensku, která přinesla výměnu zkušeností a také ukázala, že problémy máme podobné a také že si nastupující generace uvědomuje potřebu silných odborů. Slovenští kolegové kladou velký důraz na sociální sítě, komunikaci s jednotlivými generacemi a vzdělávání aktivistů v ZO. Daří se jim oslovovat generaci 25+ velmi úspěšně.

Jan Ševců požádal o uvolnění z vedení sekce pro časovou zaneprázdněnost.

V rámci získaných dat z rozhovorů v jednotlivých ZO, které byly součástí projektu, byly zjištěny tyto zásadní oblasti k dořešení:

• evidence členů, jejich kontaktů a používání programu Trewis,
• nešíření informací dál k členům,
• možnosti šíření informací (letáky, sociální sítě, web),
• individuální benefitní programy jednotlivých ZO a jejich možnosti. Aktualizace svazových letáků s benefity,
• duální členství,
• oslovování nových zaměstnanců (v ZO nemají informaci o zaměstnancích, kteří nově nastoupili),
• povinnosti členů orgánů ZO,
• zpětná vazba od členů je nutná,
• vytížení výborů – potřeba budovat týmy aktivních členů.

V letních měsících roku 2023 je definován obsah vzdělávacího portálu, který se nakonec vyvinul ve spuštění intranetu, který slouží i jako vzdělávací portál. A právě téma náboru a organizování se stalo prvním tématem, které bylo zpracováno do podoby jednoduchého videokurzu. Přináší poznatky ze strukturovaných rozhovorů, ale i dobrou praxi ze zahraničí. Jeho cílem je příprava odborové organizace pro úspěšný nábor a organizování.

Vzdělávací akce Síla odborů pořádaná ve Znojmě z aktivit ZO se ukazuje jako životaschopný model. ZO se podílí na financování akce, OS poskytuje lektory. Žádaná témata a kvalitní lektoři jsou ukázkou dobré praxe, ale i důkazem, že odborové vzdělávání může být atraktivní a žádané. Skutečně pomáhá lidi aktivizovat a mnozí účastníci se později aktivně zapojili do činnosti svých odborových organizací.

Na podzim se v Praze uskutečnila i první vzdělávací akce, která byla zaměřena výhradně na nábor a organizování. Její uskutečnění bylo možné díky finančnímu a lektorskému zajištění ze strany EPSU. Účastníci byli seznámeni s technikami organizování a celkově jiným pojetím odborové práce. Práce, kdy se odbory snaží potlačit svou roli servisní organizace a aktivizují zaměstnance ke společné akci.

FB skupina „Přidej se“ se aktivně rozrůstá, je zpracováno vydání newsletteru, což jsou další informační kanály s měřitelným dosahem. Získaná data ukazují, že na komunikaci je nutno intenzivně pracovat, že nefunguje tok informací. Současná forma newsletteru je pilotní formou, která bude na konci roku 2024 vyhodnocena a případně upravena. Pro testovací vydávání newsletteru, letáky a další propagační předměty (viz níže) se nám podařilo získat finanční podporu EPSU.

Z informací ZO vyplynulo, že je problém se zastupitelností a vytížeností funkcionářů. Aktivní jedinci jsou zahlceni objemem práce, v sektoru není běžné uvolnění pro výkon funkce a dobrovolnictví není atraktivní pro přetížení zaměstnanců. Zde je prostor pro vyjednání si odpovídajících podmínek pro výkon funkce tak, jak je to běžné v jiných sektorech. Druhým problémem je neinformovanost členů. Informace se nedostávají ke členům, ti se potom neorientují v problematice.

Je vytvořen náborový leták a leták vysvětlující pojmy používané v odborové práci. Oba dokumenty lze veřejně šířit a jsou k potřebám ZO i OS.

Rok 2024

Rok 2024 započal jednáním se zástupci EPSU Agnieszkou Ghinararu a Gregem Thompsonem, je shrnuta dosavadní činnost a práce na projektu. Problémem je tok informací, vytváření aktivních individualit. Nedaří se tvořit aktivní týmy v jednotlivých ZO, což je důležité pro dlouhodobou udržitelnost. Je doporučeno více ukazovat dosažené úspěchy a ukázat veřejnosti činnost odborů. Důležité je poučit se z chyb a tyto neopakovat, ale přiznat je.

Do vedení sekce je jmenována Natálie Rokytová.

V březnu se Vojtěch Burda a Zuzana Sargová zúčastnili setkání s polskými odboráři svazu Solidarita, kde představili náš projekt a získali informace o fungování odborů v Polsku. Tam je uvolňování funkcionářů dáno zákonem, podobně jako na Slovensku. Velkou inspirací byl systém oceňování odborových organizací, které jsou úspěšné právě v oblasti organizování.

V březnu se také uskutečnilo setkání s vedením odborového svazu ke komunikaci v rámci OS. Byl představen projekt spolupráce se studenty Vysoké školy báňské Ostrava, kdy cílem je získat nezatížený pohled mladé generace na odbory a možné cesty a témata komunikace s nastupující generací.

Nástroje použitelné k efektivní komunikaci:

• Používání sociálních sítí
• Marketingové akce/kampaně (výhody členství, nábor, aktuální dění)
• Aktivní propagace OS
• Ovlivňování veřejného mínění (tiskové konference, mediální výstupy, podcasty, opět sociální sítě)
• Zaměřit se na potenciální mladé členy z řad studentů, absolventů, mladých zaměstnanců
• Zlepšit informovanost členů a jejich znalosti a dovednosti – Bulletin, E-learning, pocasty, videa
• Zdokonalit šíření informací elektronickou cestou (nejen adresně členům, ale i využitím sociálních sítí)

Výstupy dat měření návštěvnosti komunikačních kanálů ukazují nutnost propojení webu OS a FB OS. Prosincová kampaň ukázala, že jsme schopni oslovit velmi širokou veřejnost (video Ludmily Šromotové oslovilo 3 miliony uživatelů FB a ve stejně době se zvedla návštěvnost webu OS přibližně 6-7x).

Díky této spolupráci máme soubor doporučení, která by měla pomoci odborovému svazu získat silnou pozici nejen na sociálních sítích, ale především šířeji ve veřejné debatě oslovit i nastupující generace. Nyní víme, že komunikace je zásadní komponentou úspěšné budoucnosti odborového svazu. Zároveň nám byla dána otevřená zpětná vazba – potřebná změna bude vyžadovat zásadní posun a nelze ji zvládnout výhradně svépomocí.

Kampaně na ZZS poskytly zpětnou vazbu z dotazníkového šetření. Data ukazují, že zpětná vazba od všech zaměstnanců, tedy nejen členů, je velmi důležitá a umožňuje se soustředit na problémy, které skutečně zaměstnance trápí. Tedy že může být rozdíl mezi vnímáním situace z pozice výborů a z pozice ostatních zaměstnanců.

Natálie Rokytová na kongresu EPSU v Bukurešti představila náš projekt a přivezla informace o fungování odborů v zahraničí, kdy důraz je kladen na pravidelný informační tok na sítích, což nelze dělat svépomocí, aktivní roli samotných členů.

V červenci se Vojtěch Burda zúčastnil konference ve Velké Británii. Přesněji akce “New organising conference”, kde společně s kolegy z dalších zemí vedl jeden ze vzdělávacích bloků. Akce se zaměřuje na organizování nejen zaměstnanců, ale obecně participaci lidí na tzv. “občanské společnosti”. Účast byla možná i díky pozvání a podpoře EPSU.

V červenci se Šárka Pohanková a Vojtěch Burda zúčastnili prvního setkání ze série vzdělávacích akcí v oblasti náboru a organizování. Tato první akce se uskutečnila v Bělehradě a měla za cíl obecné seznámení s problematikou. Další termíny již budou zaměřeny na kvalitní školení odborových organizátorů a realizaci takového vzdělávání na půdě odborových organizací. Série těchto školení potrvá do konce roku 2024, ale již v průběhu tohoto roku budou paralelně probíhat školení aktivních odborových organizací v ČR. Cílem je přenést vybrané techniky organizování na samotná pracoviště. Právě tato školení přinesla velké úspěchy právě v Polsku, kde díky nim, a také aktivitě lidí v daných odborových organizacích, dokázali získat 1000 nových členů.

Sekce navrhla oceňování úspěšných odborářů jako ujištění lidí, že jdou správným směrem. První ocenění byla předána na podzimních krajských konferencích a celostátní konferenci.

Rok 2025

Rok 2025 začal zhodnocením činností.

Ve formátu vzdělávání typu semináře „Síla odborů ve Znojmě“ byla změněna časová dotace teorie a praxe. Obsah semináře byl dán na míru účastníkům. Účastníky bylo vítáno rozšíření praktických nácviků dovedností, rozšíření praktických ukázek a samostatná práce.

Ve formátu „Jak posílit odborovou organizaci?“ se uskutečnily pilotní kurzy v Českých Budějovicích a Ostravě (fakultní nemocnice). Praxe ukazuje, že vzdělávání je vítáno v délce maximálně jednoho dne, je nutno připravit praktické úkoly, stanovit strategie a zadat konkrétní úkoly po jednotlivých krocích. Je nutná zpětná vazba a kontakt s frekventanty po skončení kurzu, je nutná dlouhodobá podpora aktivit (zadáním úkolu, požadavkem zpětné vazby…).

V obou formátech se ukazuje nutnost samostatné teoretické přípravy formou distančního vzdělávání (vznik e-learningu).

Probuzení aktivit se daří otevřením konkrétních problémů řadových členů.

Je nutné a důležité:

• dlouhodobá podpora a aktivizace,
• překonat fázi stagnace z velkých očekávání,
• následné sledování a podpora aktivit, případně pomoc konkrétní ZO,
• vybudovat tým lektorů z aktivistů a tento postupně rozšiřovat v jednotlivých ZO,
• pracovat s principem online teorie (webináře) – ukázka praxe v konkrétní ZO přímo na místě.

V Nemocnici České Budějovice a Fakultní nemocnici Ostrava byly odzkoušeny všechny pilotní projekty. Ve Zdravotnické záchranné službě Moravskoslezského kraje byly vyzkoušeny principy vzdálené práce s členy, dělba úkolů mezi aktivisty v jednotlivých regionech, zpětná vazba dotazníkem spokojenosti s výstupem pro ZO i zaměstnavatele.

V Nemocnici Liberec se podařil růst členské základny, ale dostavuje se stagnace a únava z očekávání. Spuštěný model projektu ukazuje rizika v čase, potřebnost podpory a dlouhodobé aktivizace pozitivními impulsy.

Nepodařilo se získat širší síť ZO ochotných podílet se na projektu “náboru a organizování”. Je problém dostat informace přímo k členům ZO, je náročné podchytit aktivitu jednotlivých členů. Zjevné jsou zásadní nedostatky v komunikaci (obousměrně – těžce se získávají informace ze ZO / od členů). Potvrzuje se nedostatečné vzdělání v základních odborářských otázkách (pracovní právo, schopnost efektivně vyjednávat, aktivně získávat členy, ukázat obrovský objem činností, které odbory dělají, a „prodat“ výsledky).

Podařilo se získat aktivní členy, kteří nejsou v organizačních strukturách odborů. Je důležité dostat informace přímo k členům. Ukázalo se, že významným jevem je filtrace a nepředávání informací přes vedení ZO. Ukázalo se, že mnohé ZO jsou ochotny se podílet na financování vzdělávání členů (pokračují semináře Síla odborů – významná finanční spoluúčast ZO), přesto je vhodné nalézt model financování i pro finančně méně zdatné ZO tak, aby tyto semináře byly dostupné všem zájemcům.

Jako zajímavý a udržitelný se ukazuje model „online kavárny“, která po prvních pokračováních nabírá na síle a účasti řadových členů.

Fakultní nemocnice Ostrava zahájila pilotní projekt oslovení zaměstnanců do 35 let, kde ověřujeme možné postupy a funkční vzorce aktivního přístupu.

Otevřené tréninky pro ZO i regionální manažery mají danou strukturu a metodicky jsou připraveny.

FB uzavřená skupina „Přidej se“ roste, chybí však diskuze, funguje zejména pro oznámení akcí a pozvánky na pořádané akce.

Nedaří se dokončit e-learning (pro časovou zaneprázdněnost), jsou doplněny informace o technikách organizování, tvorba strategií.

Vytvořen dotazník pro nečleny na vstup do odborů – odbory nedokáží prodat svou činnost, jsou nečlenům neviditelné, překážkou není výše příspěvku, ale nedostatek informací.

Byl představen navazující e-learningový kurz, který vychází z práce s odborovými organizacemi, strukturovaných rozhovorů, know-how od EPSU a zahraniční literatury.

Diskutovalo se o udržení aktivit i po skončení projektu. Panuje shoda na pokračování webinářů a online kaváren. Důležité je také udržet konání Valnovky a Znojma dvakrát ročně a poskytovat podporu aktivním organizacím formou online konzultací.

Diskutovalo se o problému financování účasti na vzdělávacích akcích pro členy z organizací, které si to nemohou dovolit, zejména malé organizace (například pod 20 členů) nebo ty v sociálních službách. Byly identifikovány různé postoje organizací: některé nechtějí platit, i když mají prostředky, z obavy před „příliš chytrými“ členy, zatímco jiné skutečně nemají finance. Zazněl argument, že je to otázka priorit, a některé organizace s paušálními příspěvky dokáží členy vysílat. Výhledově bude problém řešen individuálně na jednání výkonné rady OS.

Diskutovalo se o výsledcích projektu 35, který odhalil silné i slabé stránky. Bylo dohodnuto, že se o projektu bude informovat na krajských konferencích, aby se otestovala možnost jeho regionálního rozšíření.

Proběhla kontaktní kampaň pod záštitou ZO Fakultní nemocnice Ostrava na nových pracovištích v Hrabyni a Chuchelné s cílem oslovit zaměstnance a zvýšit členskou základnu. Kampaň kombinovala fyzické stánky s letáky a prvky digitálního organizování, včetně cílené reklamy na Facebooku v okolí pracovišť a informací na webu.

Ukázalo se, že klíčem k úspěchu jsou osobní vazby mezi členy a existence aktivních lidí v základních organizacích. Bez aktivního člověka v „základce“ nelze ničeho dosáhnout. Osobní setkávání je zásadní pro vytváření týmů a spolupráci.

Byla zdůrazněna potřeba uvolněných funkcionářů pro efektivní odborovou práci a nutnost aktivity ze strany členů. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR je vnímán jako aktivní a má k dispozici mnoho materiálů pro vzdělávání, které by členové měli využívat.

Rok 2026

Rok 2026 začal tvorbou závěrečné zprávy projektu. Na základě časové osy byla vytvořena osnova závěrečné zprávy projektu s přihlédnutím k důležitým zjištěním, označeny pozitivní hodnoty, které je nutné rozvíjet, i negativa, kterých je třeba se v budoucnu vyvarovat. Data programu Trewis potvrdila platnost predikce výrazného zvýšení odchodů do důchodu vzhledem k věkové struktuře členů. Zároveň se ukázalo, že lze bránit propadu počtu členské základny využitím pozitivních hodnot projektu. Je nutná trvalá podpora těchto činností v ZO, je nutné trvale vzdělávat členskou základnu a zejména vyhledávat aktivní členy, zapojit je do činnosti. Tvorba aktivního týmu lídrů je podstatná pro budoucí přežití odborů, podchycení aktivních členů a jejich rozvoj je stěžejním úkolem.

V únoru 2026 byla předložena závěrečná zpráva projektu náboru a organizování za účasti Agnieszky Ghinararu, která představila Barbru Andersson, viceprezidentku švédského OS Kommunal, a ocenila práci na projektu, ocenila mezinárodní výměnu informací o problematice náboru. Byly projednány další možnosti pokračování aktivit. OS Kommunal nabízí i finanční spoluúčast na vzdělávání, workshopech a komunikačních strategiích při jasné finanční podpoře ze strany našeho OS těchto projektů malého rozsahu.

EPSU nabízí podporu, a to i v českém jazyce, pro akce, jichž se zúčastní 5 a více osob, ať už jde o workshopy, on-line vzdělávání. Workshop EPSU je zaměřen na rebranding. V oblasti sociálních služeb je možné připravit návrh projektu na nábor a organizování za spoluúčasti našeho OS.

Bylo konstatováno, že z pohledu EPSU i OS Kommunal byl projekt úspěšný, je však nutno v započaté práci systematicky pokračovat. Aktivně zapojení členové odvedli dobrou práci, avšak je nutné získané poznatky převést do praxe u dalších ZO, využít vytvořených návodů k zefektivnění získávání nových členů a vyhledávání aktivistů a budoucích leadrů.

V dubnu posílil tým Lukáš Doležel, který hned přinesl nové podněty, zejména v oblasti propagace a reklamních předmětů.

Online kavárny realizuje Zuzana Sargová za podpory všech členů sekce. První kavárna se konala 21. 4. 2026 a její téma bylo “Odboráři jsou fajn parta”. Šlo o reakci na dění v Jihomoravském kraji při schvalování záměru přeměny právní formy nemocnic na akciové společnosti. Diskutujícími byli přímí účastníci procesu, kdy stěžejním tématem je, že neúspěch jednotlivosti není důvodem k rezignaci na prosazení společné ideje. Druhá kavárna se konala 4. 6. 2026 s hostem regionálním manažerem Ladislavem Kucharským na téma Pořád málo?

Webináře zůstávají kolektivní prací sekce s tím, že vždy je stanoven konkrétní odpovědný realizátor. Návrhem je směřovat webináře do dvou oblastí:

– pro všechny členy – stěžejní je vzdělávání + motivace (dobrá praxe) tak, aby docházelo k podpoře tvorby aktivistů a budoucích lídrů.

– pro funkcionáře – rozvoj technických dovedností, zvládání programu Trewis, intranetu, ale také zvládání povinností funkcionářů na základě znalostí základních dokumentů (povinnosti) a rozvoj možností funkcionářů (práva).

Technické a technologické možnosti jednotlivých skupin uživatelů je nutno rozvíjet. Může nastat rozpor v tom, co členové potřebují naučit (například rozvoj technologických dovedností) a po čem touží (přístup k informacím).

Sekce oceňuje a děkuje Vojtěchu Burdovi za práci na projektu, za vytvoření systematické podpory pro další rozvoj práce se členy v oblasti náboru a organizování.

Naše činnost byla, na základě žádostí EPSU, opakovaně prezentována na mezinárodní úrovni. Je tedy ze zahraničí kladně hodnocena a náš odborový svaz je i aktivně propagován jako organizace, která udržitelnou budoucnost odborového hnutí bere vážně.

Zastavení propadu členské základny je důkazem, že opatření mohou fungovat. Nyní je nutné v každé ZO zavést navržené postupy do praxe. Zásadní bude zavádění získaných doporučení na úrovni svazu, vytváření týmů aktivních členů přímo v odborových organizacích a jejich kvalitní proškolení a další metodická pomoc.

Vít PŘIBYLÍK, řídící sekce

The post Sekce pro práci s členskou základnou – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Uplynulé období bylo pro orgány ochrany veřejného zdraví obdobím významných změn, dlouhodobých personálních a finančních problémů, ale také intenzivních jednání o budoucím směřování hygienické služby v České republice.

Sekce pracovníků hygienické služby se scházela pravidelně, zpravidla jedenkrát měsíčně, minimálně desetkrát ročně. Jednání probíhala za účasti zástupců krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů, Státního zdravotního ústavu, Ministerstva zdravotnictví a odborového svazu.

Hlavními tématy byla novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, připravovaná reorganizace hygienické služby, personální stabilizace, financování orgánů ochrany veřejného zdraví, odměňování zaměstnanců a problematika pracovních podmínek.

Jedním z nejvýznamnějších témat celého období byla příprava novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví a s ní související vznik nové struktury státní hygienické služby. Sekce se aktivně účastnila připomínkových řízení a opakovaně upozorňovala na potřebu zachování funkční sítě územních pracovišť krajských hygienických stanic a dostupnosti ochrany veřejného zdraví v jednotlivých regionech.

Na jednáních se zástupci Ministerstva zdravotnictví byly řešeny zejména otázky organizace nové státní hygienické služby, metodického řízení, hygienických registrů a ochrany dat. Sekce opakovaně požadovala, aby připomínky odborového svazu byly řádně vypořádány ještě před předložením legislativního návrhu do Poslanecké sněmovny.

Sekce dlouhodobě upozorňovala na kritickou personální situaci v orgánech ochrany veřejného zdraví. Nízké finanční ohodnocení zaměstnanců vede k vysoké fluktuaci pracovníků a zároveň komplikuje získávání nových odborných zaměstnanců. Významným problémem je také zvyšující se průměrný věk zaměstnanců hygienické služby a očekávaný odchod zkušených pracovníků do důchodu v následujících letech. Sekce opakovaně upozorňovala, že bez systémového navýšení finančních prostředků nebude možné zajistit stabilní a odborně kvalitní výkon ochrany veřejného zdraví.

V průběhu sledovaného období docházelo v některých organizacích k rušení služebních míst a k systemizačním změnám, často s odůvodněním dlouhodobé neobsazenosti pracovních pozic. Sekce však opakovaně upozorňovala, že příčinou neobsazenosti není nadbytečnost pracovních míst, ale nekonkurenceschopné finanční podmínky ve srovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními, laboratořemi a soukromým sektorem. Zástupci hygienických stanic, zdravotních ústavů i Státního zdravotního ústavu upozorňovali na skutečnost, že zaměstnanci po krátké době odcházejí za lépe placenou prací, což vytváří značnou zátěž pro stávající pracovníky, kteří musí nové zaměstnance opakovaně zaučovat.

Významnou oblastí činnosti sekce byla problematika odměňování zaměstnanců a nesouladu mezi katalogem správních činností dle nařízení vlády č. 302/2014 Sb. a katalogem prací ve veřejných službách a správě dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Sekce opakovaně upozorňovala, že zaměstnanci vykonávající obdobnou odbornou činnost jsou zařazováni do rozdílných platových tříd. Dlouhodobě bylo poukazováno zejména na situaci zaměstnanců hygienické služby s pomaturitním studiem v oboru asistent hygienické služby a dlouholetou odbornou praxí, kteří jsou zařazeni v 9. platové třídě, přestože vykonávají činnosti odpovídající minimálně 10. platové třídě. Sekce v této oblasti vedla opakovaná jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva práce a sociálních věcí a požadovala systémové řešení této problematiky.

Sekce se dále intenzivně zabývala financováním krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu. Opakovaně upozorňovala na nedostatečný objem provozních prostředků a na skutečnost, že organizace ochrany veřejného zdraví nejsou schopny pokrývat rostoucí provozní náklady ani zajistit odpovídající pracovní podmínky zaměstnanců. V roce 2024 sekce sledovala využití mimořádných finančních prostředků ve výši 16 mil. Kč určených pro krajské hygienické stanice a požadovala transparentní vyhodnocení jejich využití. V roce 2025 sekce nesouhlasila se snižováním provozních příspěvků pro krajské hygienické stanice a upozorňovala, že další omezení rozpočtů může negativně ovlivnit vzdělávání zaměstnanců, zaměstnanecké benefity i samotné fungování územních pracovišť.

Významným tématem byla rovněž problematika vzdělávání zaměstnanců v ochraně veřejného zdraví. Sekce upozorňovala na nedostatek finančních prostředků na odborné vzdělávání a požadovala systematickou podporu vzdělávacích aktivit, včetně využití dotačních titulů a evropských fondů. Sekce zároveň podporovala pořádání odborných seminářů, konzultačních dnů a specializovaných školení pro zaměstnance hygienické služby.

Sekce se opakovaně zabývala nesmyslným převodem části kompetencí hygieny výživy na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, s tímto postupem dlouhodobě nesouhlasila a upozorňovala na možné negativní dopady na systém ochrany veřejného zdraví. V této souvislosti byl osloven také orgán Evropské komise, který však uvedl, že rozdělení kompetencí je plně v kompetenci jednotlivých členských států. Také se sekce zabývala novelou zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, kde upozorňovala na problematiku psychomodulačních látek typu HHC a pozitivně hodnotila zkušenosti a přístup slovenské strany při řešení této problematiky.

V rámci mezinárodní spolupráce sekce pozitivně hodnotila společná jednání a odborné semináře se slovenskými partnery, zejména seminář v Bratislavě zaměřený na ochranu veřejného zdraví a problematiku návykových a psychomodulačních látek. Sekce podporovala rozvoj přeshraniční spolupráce a výměnu odborných zkušeností mezi pracovníky hygienické služby České republiky a Slovenské republiky.

V průběhu celého období sekce aktivně komunikovala se zástupci Ministerstva zdravotnictví, hlavní hygieničkou ČR, řediteli hygienických stanic, zdravotních ústavů a dalších organizací. Zástupci sekce se účastnili kulatých stolů i jednání s politickými představiteli. Sekce rovněž upozorňovala na potřebu větší medializace činnosti hygienické služby a lepší informovanosti veřejnosti o významu ochrany veřejného zdraví.

Závěrem lze konstatovat, že období let 2022–2026 bylo pro hygienickou službu obdobím významných změn, nejistoty i pokračujícího tlaku na zaměstnance orgánů ochrany veřejného zdraví. Sekce pracovníků hygienické služby po celé období důsledně hájila zájmy zaměstnanců, upozorňovala na rizika dalšího oslabování hygienické služby a aktivně se zapojovala do připomínkování legislativních změn i jednání o budoucím směřování systému ochrany veřejného zdraví v České republice.

Ing. Jiří CHARVÁT, řídící sekce

The post Sekce pracovníků hygienické služby – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Prioritou členů sekce bylo prosazování spravedlivého odměňování, zlepšování pracovních podmínek, sjednocování postupu odborových organizací a posilování postavení nezdravotnických profesí v rámci celého odborového svazu.

Stabilizace práce sekce

V roce 2023 prošla sekce organizačními změnami. Došlo k doplnění jejího složení, volbě nového řídícího sekce Petra Lasáka a nastavení pravidelného systému práce. Sekce se ustálila jako odborná platforma pro výměnu zkušeností mezi odborovými organizacemi nemocnic, lázní i sociálních služeb a vytvořila prostor pro pravidelnou koordinaci kolektivního vyjednávání napříč regiony.

Významným krokem bylo také rozšíření spolupráce se sekcí nemocnic a zapojování dalších zástupců krajů do společných jednání.

Kolektivní vyjednávání a odměňování

Nejdůležitější oblastí práce sekce bylo kolektivní vyjednávání.

Po celé volební období členové sekce upozorňovali na dlouhodobé podhodnocení nezdravotnických pracovníků. Opakovaně prosazovali:

• sjednocení odměňování bez ohledu na právní formu zaměstnavatele,
• zachování růstu mezd i v obchodních společnostech,
• zvýšení základních mezd místo navyšování pouze osobního ohodnocení,
• odstranění rozdílů mezi příspěvkovými organizacemi a akciovými společnostmi.

V závěru volebního období se sekce jednoznačně postavila za požadavek odborového svazu na plošné navýšení základních mezd o 2200 Kč pro všechny zaměstnance, protože právě fixní částka nejvíce pomáhá nízkopříjmovým profesím.

Členové sekce průběžně sdíleli zkušenosti z kolektivního vyjednávání v jednotlivých nemocnicích a lázních, porovnávali benefity, výši příplatků i obsah kolektivních smluv a společně připravovali argumentaci pro vyjednávání.

Prosazování rovného odměňování

Jedním z nejvýznamnějších dlouhodobých témat bylo sjednocení platových podmínek nezdravotnických pracovníků.

Sekce opakovaně upozorňovala, že zaměstnanci vykonávající stejnou práci jsou odměňováni rozdílně pouze podle právní formy zaměstnavatele. Tento stav sekce považuje za nespravedlivý a nadále požaduje systémové řešení.

Současně upozorňuje na skutečnost, že základní mzdy mnoha profesí zůstávají pouze těsně nad minimální mzdou a jsou uměle navyšovány osobním ohodnocením, což snižuje jistotu zaměstnanců.

Převody nemocnic na akciové společnosti

V závěru volebního období se jedním z hlavních témat staly připravované převody krajských nemocnic na akciové společnosti.

Sekce upozornila na možná rizika:

• oslabení veřejné kontroly nad hospodařením,
• rozdílné podmínky odměňování zaměstnanců,
• nejistotu v oblasti benefitů,
• omezení systému FKSP,
• možné prohlubování rozdílů mezi jednotlivými nemocnicemi.

Současně podporovala zachování transparentních pravidel odměňování a kolektivního vyjednávání i po případných organizačních změnách.

BOZP a pracovní podmínky

Významnou část práce sekce tvořila oblast bezpečnosti práce.

Členové sekce řešili zejména:

• dostupnost osobních ochranných pracovních prostředků pro všechny profese,
• kategorizaci prací,
• fyzickou zátěž zaměstnanců,
• překlady školení BOZP pro zahraniční zaměstnance,
• problematiku evidence pracovní doby a přesčasové práce,
• zavádění elektronické docházky.

Sekce požadovala jednotná pravidla evidence pracovní doby pro všechny zaměstnance a větší transparentnost při vykazování přesčasů.

Benefity a sociální podmínky

Sekce pravidelně porovnávala zaměstnanecké benefity v jednotlivých organizacích.

Mezi nejčastěji řešená témata patřily:

• FKSP a sociální fond,
• příspěvky na penzijní připojištění,
• zaměstnanecké stravování,
• benefitní karty,
• sick days,
• dovolená,
• příspěvky při životních jubileích.

Sekce dlouhodobě prosazuje, aby zaměstnanci obchodních společností měli obdobné sociální podmínky jako zaměstnanci příspěvkových organizací.

Legislativa a činnost odborového svazu

Sekce se aktivně zapojovala do připomínkování legislativních změn, zejména:

• novely zákoníku práce,
• důchodové reformy,
• změn v oblasti odměňování,
• připravovaných změn stanov odborového svazu,
• organizace právní pomoci členům.

Podporovala rozvoj interní komunikace prostřednictvím systému Trewis, intranetu a pravidelného sdílení informací mezi základními organizacemi.

Hlavní milníky volebního období

Mezi nejvýznamnější výsledky práce sekce patří:

• stabilizace činnosti sekce po volbách,
• pravidelné sdílení zkušeností z kolektivního vyjednávání,
• prosazování jednotného požadavku na navýšení mezd o 2200 Kč do základu,
• otevření problematiky sjednocení odměňování nezdravotnických pracovníků,
• aktivní zapojení do řešení připravovaných převodů nemocnic na akciové společnosti,
• prosazování rovných pracovních podmínek bez ohledu na právní formu zaměstnavatele,
• řešení BOZP, kategorizace prací a dostupnosti ochranných prostředků,
• rozšíření spolupráce se sekcí nemocnic a dalšími odbornými sekcemi.

Závěr

Nezdravotničtí pracovníci představují nepostradatelnou součást zdravotnictví i sociálních služeb. Bez jejich práce nelze zajistit bezpečný a kvalitní provoz zdravotnických zařízení.

Cílem sekce nezdravotnických pracovníků i v dalším volebním období zůstává dosažení spravedlivého odměňování, důstojných pracovních podmínek a rovnoprávného postavení všech zaměstnanců bez ohledu na profesi nebo právní formu zaměstnavatele.

Děkujeme vedení odborového svazu, krajským radám, základním organizacím i všem členům sekce za spolupráci při obhajobě práv nezdravotnických pracovníků.

Petr LASÁK, řídící sekce

The post Sekce nezdravotnických pracovníků – plnění programu OS od IX. sjezdu OS do 30. 6. 2026 appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Dopis najdete níže jako soubor ke stažení a také ZDE.

Text dopisu předsedkyně Dagmar Žitníkové premiérovi Andreji Babišovi

Vážený pane premiére, obracím se na Vás jménem Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR v souvislosti s veřejným vyjádřením ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky, který se pozitivně vyslovil k možnému návratu karenční doby.

Znovuzavedení karenční doby, tedy neposkytování náhrady platu nebo mzdy v prvních dnech dočasné pracovní neschopnosti, zásadně odmítáme. Takové opatření by znamenalo trestání zaměstnanců za to, že onemocněli, a přeneslo by další finanční zátěž na pracující lidi a jejich rodiny.

Dopady by byly zvlášť závažné ve zdravotnictví a sociálních službách. Zaměstnanci zde pracují ve směnném a nepřetržitém provozu, často v dlouhých, například dvanáctihodinových směnách. Při dřívější podobě karenční doby nebyla poskytována náhrada za první tři zameškané směny, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin. U směnových zaměstnanců tak mohl výpadek příjmu zasáhnout několik kalendářních dnů.

Zdravotníci a pracovníci sociálních služeb navíc pracují v bezprostředním kontaktu s pacienty, seniory, lidmi se zdravotním postižením a dalšími osobami, jejichž zdravotní stav je často velmi křehký. Nutit tyto zaměstnance ekonomickým tlakem, aby chodili do práce nemocní, není pouze sociálně nespravedlivé. Je to také vážné ohrožení pacientů, klientů, spolupracovníků i samotných zaměstnanců.

Přecházení nemoci může vést ke zhoršení zdravotního stavu, prodloužení léčby a následně i k delší pracovní neschopnosti. U infekčních onemocnění současně vzniká riziko dalšího šíření nákazy na pracovišti. Návrat karenční doby by tedy mohl ve výsledku zvýšit nemocnost, personální problémy i celkové náklady zaměstnavatelů a veřejných rozpočtů.

Považujeme rovněž za nepřijatelné, aby byl návrat karenční doby zdůvodňován pouze tím, že zaměstnavatelé na náhradách mzdy ušetří. Od roku 2024 zaměstnanci sami odvádějí na nemocenské pojištění 0,6 % svého vyměřovacího základu. Zrušení karenční doby v roce 2019 bylo navíc zaměstnavatelům kompenzováno snížením jejich sazby nemocenského pojištění                 o 0,2 procentního bodu. Nelze proto nyní jednoduše odebrat zaměstnancům náhradu mzdy, aniž by se zároveň připomněla tato trvající kompenzace.

Překvapuje nás také zásadní změna postoje představitelů hnutí ANO. Zrušení karenční doby prosadila v roce 2019 vláda, kterou jste vedl, a pro její zrušení hlasovali poslanci hnutí ANO,  1 včetně Vás a současného ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Důvody, které tehdy vedly ke zrušení karenční doby, nezmizely. Naopak zkušenosti z epidemie covidu-19 ještě zřetelněji ukázaly, jak nebezpečné je, když nemocní lidé pod ekonomickým tlakem docházejí do zaměstnání.

Žádáme Vás proto, abyste odmítl návrat karenční doby a jasně deklaroval, že Vaše vláda nebude podporovat žádný návrh, který by zaměstnance v prvních dnech nemoci připravil o náhradu příjmu. Zaměstnanci nesmějí být trestáni za nemoc. Ochrana jejich zdraví je současně ochranou pacientů, klientů, spolupracovníků a celé společnosti.

The post Předsedkyně Žitníková napsala kvůli karenční době premiérovi Babišovi appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.

Za krajskou radu se jednání zúčastnili předsedkyně krajské rady Mgr. Alena Kyrianová a členové Lukáš Janda, Jaroslava Havelková a Miluše Váňová. Vedení odborového svazu zastupovala místopředsedkyně Mgr. Jana Hnyková, přítomna byla také regionální manažerka Ivana Burešová.

Za Liberecký kraj přijali pozvání členka Rady kraje pro resort sociálních věcí Bc. Anna Václavíková Provazníková, vedoucí odboru sociálních věcí Mgr. Jolana Šebková, náměstek hejtmana pro resort zdravotnictví Mgr. Vladimír Richter a vedoucí odboru zdravotnictví PhDr. Alena Riegrová.  

Sociální služby

Jednání začalo oblastí sociálních služeb, která se prolíná i do služeb zdravotních. Jedním z důležitých témat byl demografický vývoj Libereckého kraje a jeho dopad na budoucí potřebu zdravotních a sociálních služeb. Stárnutí populace bude znamenat rostoucí požadavky nejen na kapacitu služeb, ale především na dostatek kvalifikovaných pracovníků.

Právě personální situace proto patřila mezi témata, která odborový svaz během jednání zdůrazňoval. Bez dostatečného počtu zaměstnanců a odpovídajících pracovních podmínek není možné dlouhodobě udržet dostupnou a kvalitní péči.

Pozornost byla věnována také financování sociálních služeb. V době jednání probíhalo rozdělování dalších dotačních prostředků s předpokladem jejich dořešení do konce srpna. Diskutovalo se rovněž o rostoucích nákladech poskytovatelů sociálních služeb a o spoluúčasti obcí na jejich financování.

Z pohledu odborů je vedle dostatečného financování služeb nezbytné zaměřit se na pracovní a platové podmínky zaměstnanců. Krajská rada upozornila na potřebu dalšího růstu platů prostřednictvím tarifních tabulek a příplatků.

Za důležitou považují odbory také podporu zaměstnaneckých benefitů. Mezi diskutované požadavky patří zejména zvýšení přídělu do FKSP na 2 % a další benefity v podobě pobytů v lázních atd.

Za odborový svaz jsme zdůraznili, že kvalitní sociální služby mohou fungovat pouze tehdy, pokud se podaří získat a dlouhodobě udržet dostatek zaměstnanců. Vedle výše platů proto bude stále významnější také celková kvalita pracovních podmínek a zaměstnanecké benefity.

Zdravotnická záchranná služba

Druhá část jednání byla věnována zdravotnictví.

Velká část jednání se zabývala zdravotnickou záchrannou službou a jejím dalším rozvojem. Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje získala speciální sanitní vozidlo určené pro řešení mimořádných událostí a hromadných neštěstí. Vozidlo může sloužit nejen k ošetřování a přepravě většího počtu pacientů, ale také jako zázemí pro zasahující zdravotníky a krizový štáb.

Významnou investicí je nová základna zdravotnické záchranné služby v Jablonci nad Nisou, která je již v provozu. Výstavba byla zahájena v listopadu 2024 a financování zajistil Liberecký kraj.

Další nová základna se připravuje ve Frýdlantu. Zahájení stavby je plánováno v roce 2026 a záchranáři by se do nového objektu měli přestěhovat nejpozději na jaře 2028. Objekt bude přímo ve vlastnictví Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a bude odpovídat současným požadavkům na moderní výjezdovou stanici.

O podmínkách výstavby nové základny se jedná také v Semilech. Do budoucna se počítá rovněž se vznikem další výjezdové základny v Novém Boru, která by měla významně zkrátit dojezdové časy záchranné služby do okolních obcí.

Diskutovalo se také o dalším rozvoji aplikace Záchranka, například o rozšíření informací a instrukcí souvisejících s psychickým zdravím.

Nová zdravotnická škola

Důležitým bodem byla také příprava nové zdravotnické školy v Liberci. Současná škola sídlí v historické budově z roku 1812, jejíž dispozice již neumožňuje potřebný další rozvoj. Liberecký kraj proto připravuje výstavbu nového moderního školského zařízení s odpovídajícím zázemím a odbornými učebnami. Zahájení výstavby je plánováno do konce roku 2026.

Tuto informaci jsme přivítali, protože pro odborový svaz je rozvoj zdravotnického vzdělávání mimořádně důležitý. Nedostatek zdravotnických pracovníků se již dnes promítá do fungování nemocnic, zdravotnické záchranné služby i dalších zařízení. Propojení vzdělávání s praxí v nemocnicích proto může být jedním z nástrojů, jak situaci do budoucna zlepšit.

Nemocnice

Diskutovalo se rovněž o situaci v Krajské nemocnici Liberec a v Nemocnici Česká Lípa, které od 1. ledna 2026 prošly fúzí. Samotný proces sjednocování obou nemocnic bude pokračovat nejméně další dva roky. V současnosti pracovníci z liberecké nemocnice vypomáhají v České Lípě. Právě personální dopady fúze a pracovní podmínky zaměstnanců budou odbory i nadále pozorně sledovat.

V Krajské nemocnici Liberec současně pokračuje rozsáhlá investiční výstavba. Veřejnosti byl otevřen nový parkovací dům, jehož součástí je také energetické centrum. Pokračuje rovněž výstavba Centra urgentní medicíny.

V nemocnici se konalo výběrové řízení na členy představenstva společnosti. Akcionáři zároveň podpořili záměr snížit od 1. ledna 2027 počet členů představenstva z devíti na sedm. Do výběrové komise byli navrženi rovněž zástupci odborů, což odborový svaz vnímá jako důležitý prvek sociálního dialogu.

V rámci dalšího rozvoje péče se nepředpokládá rušení lůžek porodnice. Změny se týkají počtu lůžek dětského oddělení. Současně pokračuje projekt dětské psychiatrie, kde má dojít k navýšení kapacity na 42 lůžek.

Dětská léčebna Cvikov

Investice se připravují rovněž v Dětské léčebně Cvikov. Plánována je přístavba slaného bazénu, který má rozšířit možnosti léčby a rehabilitace dětí s respiračními onemocněními. Projekt počítá také s dalším doprovodným zázemím, například slanou saunou a odpočinkovou místností.

Cílem je rozšířit stávající léčebné postupy a současně vytvořit kvalitnější prostředí pro děti i jejich doprovod.

***

Setkání krajské rady se zástupci Libereckého kraje opět ukázalo význam pravidelného sociálního dialogu. Zdravotnictví i sociální služby čekají v příštích letech významné změny spojené se stárnutím populace, nedostatkem zaměstnanců i rostoucími finančními nároky.

Odborový svaz proto bude i nadále prosazovat, aby spolu s investicemi do budov, technologií a nových zařízení byly stejnou měrou podporovány také investice do lidí – do jejich platů, pracovních podmínek, vzdělávání, zaměstnaneckých benefitů a dlouhodobé personální stabilizace.

Odborový svaz má zájem, aby zaměstnanci byli kvalifikovaní, motivovaní a spokojení, protože právě takoví zaměstnanci jsou základním předpokladem toho, aby zdravotnictví a sociální služby v Libereckém kraji mohly dobře fungovat i v dalších letech. A nejen v tomto kraji.

The post Liberecká KR jednala se zástupci kraje nejen o zdravotnictví appeared first on Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR.