Sekce pracovníků hygienické služby pracuje ve složení: Ing. Jiří Charvát (řídící sekce), Hana Michálková (zástupkyně řídícího), MVDr. Zuzana Bartošová, Ivana Vaňoučková, Alena Wilhelmová, Bc. Jitka Hlaváčová, Mgr. Jana Němcová (nahradila končící Janu Rusfelovou) a MUDr. Gacka Slavíková. Garantkou sekce za výkonnou radu OS je Bc. Lada Cinegrová. Se sekcí intenzivně spolupracuje vedoucí právního a sociálního oddělení OS Ing. Ivana Břeňková.
Uplynulé období bylo pro orgány ochrany veřejného zdraví obdobím významných změn, dlouhodobých personálních a finančních problémů, ale také intenzivních jednání o budoucím směřování hygienické služby v České republice.
Sekce pracovníků hygienické služby se scházela pravidelně, zpravidla jedenkrát měsíčně, minimálně desetkrát ročně. Jednání probíhala za účasti zástupců krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů, Státního zdravotního ústavu, Ministerstva zdravotnictví a odborového svazu.
Hlavními tématy byla novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, připravovaná reorganizace hygienické služby, personální stabilizace, financování orgánů ochrany veřejného zdraví, odměňování zaměstnanců a problematika pracovních podmínek.
Jedním z nejvýznamnějších témat celého období byla příprava novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví a s ní související vznik nové struktury státní hygienické služby. Sekce se aktivně účastnila připomínkových řízení a opakovaně upozorňovala na potřebu zachování funkční sítě územních pracovišť krajských hygienických stanic a dostupnosti ochrany veřejného zdraví v jednotlivých regionech.
Na jednáních se zástupci Ministerstva zdravotnictví byly řešeny zejména otázky organizace nové státní hygienické služby, metodického řízení, hygienických registrů a ochrany dat. Sekce opakovaně požadovala, aby připomínky odborového svazu byly řádně vypořádány ještě před předložením legislativního návrhu do Poslanecké sněmovny.
Sekce dlouhodobě upozorňovala na kritickou personální situaci v orgánech ochrany veřejného zdraví. Nízké finanční ohodnocení zaměstnanců vede k vysoké fluktuaci pracovníků a zároveň komplikuje získávání nových odborných zaměstnanců. Významným problémem je také zvyšující se průměrný věk zaměstnanců hygienické služby a očekávaný odchod zkušených pracovníků do důchodu v následujících letech. Sekce opakovaně upozorňovala, že bez systémového navýšení finančních prostředků nebude možné zajistit stabilní a odborně kvalitní výkon ochrany veřejného zdraví.
V průběhu sledovaného období docházelo v některých organizacích k rušení služebních míst a k systemizačním změnám, často s odůvodněním dlouhodobé neobsazenosti pracovních pozic. Sekce však opakovaně upozorňovala, že příčinou neobsazenosti není nadbytečnost pracovních míst, ale nekonkurenceschopné finanční podmínky ve srovnání s ostatními zdravotnickými zařízeními, laboratořemi a soukromým sektorem. Zástupci hygienických stanic, zdravotních ústavů i Státního zdravotního ústavu upozorňovali na skutečnost, že zaměstnanci po krátké době odcházejí za lépe placenou prací, což vytváří značnou zátěž pro stávající pracovníky, kteří musí nové zaměstnance opakovaně zaučovat.
Významnou oblastí činnosti sekce byla problematika odměňování zaměstnanců a nesouladu mezi katalogem správních činností dle nařízení vlády č. 302/2014 Sb. a katalogem prací ve veřejných službách a správě dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb. Sekce opakovaně upozorňovala, že zaměstnanci vykonávající obdobnou odbornou činnost jsou zařazováni do rozdílných platových tříd. Dlouhodobě bylo poukazováno zejména na situaci zaměstnanců hygienické služby s pomaturitním studiem v oboru asistent hygienické služby a dlouholetou odbornou praxí, kteří jsou zařazeni v 9. platové třídě, přestože vykonávají činnosti odpovídající minimálně 10. platové třídě. Sekce v této oblasti vedla opakovaná jednání se zástupci Ministerstva zdravotnictví i Ministerstva práce a sociálních věcí a požadovala systémové řešení této problematiky.
Sekce se dále intenzivně zabývala financováním krajských hygienických stanic, zdravotních ústavů a Státního zdravotního ústavu. Opakovaně upozorňovala na nedostatečný objem provozních prostředků a na skutečnost, že organizace ochrany veřejného zdraví nejsou schopny pokrývat rostoucí provozní náklady ani zajistit odpovídající pracovní podmínky zaměstnanců. V roce 2024 sekce sledovala využití mimořádných finančních prostředků ve výši 16 mil. Kč určených pro krajské hygienické stanice a požadovala transparentní vyhodnocení jejich využití. V roce 2025 sekce nesouhlasila se snižováním provozních příspěvků pro krajské hygienické stanice a upozorňovala, že další omezení rozpočtů může negativně ovlivnit vzdělávání zaměstnanců, zaměstnanecké benefity i samotné fungování územních pracovišť.
Významným tématem byla rovněž problematika vzdělávání zaměstnanců v ochraně veřejného zdraví. Sekce upozorňovala na nedostatek finančních prostředků na odborné vzdělávání a požadovala systematickou podporu vzdělávacích aktivit, včetně využití dotačních titulů a evropských fondů. Sekce zároveň podporovala pořádání odborných seminářů, konzultačních dnů a specializovaných školení pro zaměstnance hygienické služby.
Sekce se opakovaně zabývala nesmyslným převodem části kompetencí hygieny výživy na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, s tímto postupem dlouhodobě nesouhlasila a upozorňovala na možné negativní dopady na systém ochrany veřejného zdraví. V této souvislosti byl osloven také orgán Evropské komise, který však uvedl, že rozdělení kompetencí je plně v kompetenci jednotlivých členských států. Také se sekce zabývala novelou zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, kde upozorňovala na problematiku psychomodulačních látek typu HHC a pozitivně hodnotila zkušenosti a přístup slovenské strany při řešení této problematiky.
V rámci mezinárodní spolupráce sekce pozitivně hodnotila společná jednání a odborné semináře se slovenskými partnery, zejména seminář v Bratislavě zaměřený na ochranu veřejného zdraví a problematiku návykových a psychomodulačních látek. Sekce podporovala rozvoj přeshraniční spolupráce a výměnu odborných zkušeností mezi pracovníky hygienické služby České republiky a Slovenské republiky.
V průběhu celého období sekce aktivně komunikovala se zástupci Ministerstva zdravotnictví, hlavní hygieničkou ČR, řediteli hygienických stanic, zdravotních ústavů a dalších organizací. Zástupci sekce se účastnili kulatých stolů i jednání s politickými představiteli. Sekce rovněž upozorňovala na potřebu větší medializace činnosti hygienické služby a lepší informovanosti veřejnosti o významu ochrany veřejného zdraví.
Závěrem lze konstatovat, že období let 2022–2026 bylo pro hygienickou službu obdobím významných změn, nejistoty i pokračujícího tlaku na zaměstnance orgánů ochrany veřejného zdraví. Sekce pracovníků hygienické služby po celé období důsledně hájila zájmy zaměstnanců, upozorňovala na rizika dalšího oslabování hygienické služby a aktivně se zapojovala do připomínkování legislativních změn i jednání o budoucím směřování systému ochrany veřejného zdraví v České republice.
Ing. Jiří CHARVÁT, řídící sekce
