Období let 2022–2026 nebylo pro zaměstnance zdravotnictví a sociálních služeb jednoduché. Vysoká inflace, nedostatek personálu, změny v legislativě, problémy s financováním zdravotnictví i sociálních služeb a stále rostoucí nároky na práci zaměstnanců představovaly každodenní realitu našich pracovišť. Právě v této době se krajská rada Královéhradeckého kraje snažila být aktivním partnerem zaměstnanců, odborových organizací i vedení kraje.
Po krajské konferenci v listopadu 2022 prošla krajská rada výraznou generační obměnou. Krajská rada pracuje ve složení Zuzana Netolická (předsedkyně krajské rady), která je zároveň členkou výkonné rady OS, Libuše Pavlíková (místopředsedkyně krajské rady), je předsedkyní dozorčí rady OS, řídící sekce lázeňství a členkou sekce nezdravotnických pracovníků, Lenka Kořínková, Vojtěch Třešňák a Radmila Poulová, která pracuje v sekci nelékařských zdravotnických pracovníků.
Jednání krajské rady se také účastní regionální manažerka Ivana Burešová.
Nový tým navázal na práci svých předchůdců a postupně si vybudoval pevnou pozici při jednáních s vedením Královéhradeckého kraje, zdravotnickým holdingem i představiteli sociálních služeb. Důležitým krokem bylo posílení zastoupení odborů v krajských strukturách a rozvoj pravidelného sociálního dialogu.
Předsedkyně krajské rady Zuzana Netolická se stala stálým hostem zdravotního výboru kraje a odbory tak získaly možnost aktivně vstupovat do diskusí o budoucnosti zdravotnictví v regionu.
Sociální dialog a spolupráce s krajem
Jednou z priorit krajské rady bylo budování a rozvoj sociálního dialogu s vedením Královéhradeckého kraje. Po personální obměně krajské rady v roce 2022 byla navázána intenzivní spolupráce s vedením kraje, zdravotním výborem, sociálním výborem, radními i vedením krajského zdravotnického holdingu.
Krajská rada pravidelně jednala s hejtmanem Martinem Červíčkem, později s hejtmanem Petrem Koletou, s náměstky a radními odpovědnými za zdravotnictví a sociální oblast. Předsedkyně krajské rady Zuzana Netolická působila jako stálý host zdravotního výboru kraje a zajišťovala přenos informací mezi odbory a krajskou samosprávou.
Odbory byly opakovaně přizvány k projednávání koncepčních otázek zdravotnictví, sociálních služeb i personální politiky kraje. Významnou roli sehrály také při projednávání dopadů úhradové vyhlášky, financování nemocnic a personální situace v jednotlivých zdravotnických a sociálních zařízeních.
Kolektivní vyjednávání a mzdový růst
Krajská rada věnovala mimořádnou pozornost kolektivnímu vyjednávání a odměňování zaměstnanců.
V roce 2023 se podařilo v nemocnicích Královéhradeckého kraje vyjednat zvýšení o 8 % do tarifních složek mezd.
Pro rok 2024 bylo sjednáno navýšení tarifů o 8,5 % pro nelékařské zdravotnické pracovníky při zachování stávajících benefitů.
V roce 2025 vedla krajská rada složitá jednání související s nepříznivou úhradovou vyhláškou. Odbory upozorňovaly na nedostatečné financování zdravotnictví a jeho dopady na zaměstnance. Po jednáních s vedením kraje bylo dosaženo dohody o navýšení mezd o 1400 Kč měsíčně a zavedení až tří dnů individuálního volna (de facto tři dny dovolené navíc). Královéhradecký kraj na tento účel vyčlenil přibližně 200 milionů korun.
Krajská rada se současně dlouhodobě zasazovala o sjednocení systému odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, naplnění Memoranda z roku 2011 a odstranění rozdílů mezi platovou a mzdovou sférou.
Sociální služby
Významnou část činnosti krajské rady představovala podpora zaměstnanců sociálních služeb.
Krajská rada opakovaně upozorňovala na dlouhodobě neudržitelné rozdíly v odměňování mezi zdravotnictvím a sociálními službami, na nedostatek pracovníků a rostoucí náročnost poskytované péče.
Aktivně se zabývala problémy v organizacích Barevné domky Hajnice, Domov důchodců Broumov, Domov důchodců Chlumec nad Cidlinou, Borohrádek, Albrechtice a v dalších zařízeních. V Barevných domcích Hajnice se podařilo stabilizovat situaci a uzavřít kolektivní smlouvu.
Krajská rada průběžně sledovala transformaci sociálních služeb v kraji, rozvoj chráněného bydlení, pobytových služeb, Center duševního zdraví a dalších forem komunitní péče. Aktivně se zapojovala do jednání s vedením kraje o financování sociálních služeb a podmínkách zaměstnanců.
V závěru funkčního období krajská rada upozorňovala na kritickou personální situaci v sociálních službách, rostoucí počet klientů a potřebu systémových opatření pro stabilizaci zaměstnanců.
Zdravotnictví a personální situace
Po celé období byla jedním z hlavních témat personální stabilizace zdravotnictví.
Krajská rada opakovaně upozorňovala na nedostatek všeobecných sester, rehabilitačních pracovníků, lékařů některých odborností i dalších zdravotnických profesí. Zabývala se otázkami vzdělávání zdravotnických pracovníků, dostupnosti zdravotní péče a udržení zdravotnického personálu v regionu.
V závěru funkčního období se významnou otázkou stalo zařazování některých zdravotnických pracovníků do 13. platové třídy. Krajská rada vedla jednání s vedením nemocnic, krajem i představiteli Ministerstva zdravotnictví a aktivně prosazovala spravedlivé odměňování specializovaných profesí.
Řešeny byly také konkrétní pracovněprávní problémy na pracovištích, včetně případů šikany zaměstnanců, organizačních změn a personálních konfliktů v jednotlivých zařízeních.
Zdravotnická záchranná služba
Významnou oblastí činnosti byla podpora zaměstnanců zdravotnické záchranné služby.
Krajská rada dlouhodobě prosazovala zvýšení výjezdových příplatků, řešení odměňování záchranářů a doplacení mimořádných covidových odměn. Díky jednáním s vedením kraje byla přijata opatření zabraňující promlčení některých nároků zaměstnanců.
Současně byly řešeny návrhy na změny organizace práce v záchranné službě, včetně diskusí o délce směn a pracovních podmínkách výjezdových skupin.
Rozvoj zdravotnických a sociálních zařízení
Krajská rada průběžně sledovala investiční rozvoj zdravotnictví a sociálních služeb v kraji.
Pozornost byla věnována především modernizaci nemocnic v Rychnově nad Kněžnou, Náchodě, Jičíně, Trutnově a Dvoře Králové nad Labem. Odbory průběžně monitorovaly dopady investičních akcí na zaměstnance i organizaci práce.
Kraj současně realizoval projekty zaměřené na rozšiřování kapacit sociálních služeb, podporu hospicové péče, rozvoj Center duševního zdraví a programy podpory pečujících rodin.
Lázeňství
Lázeňství v Královéhradeckém kraji představuje významné odvětví zdravotnictví a cestovního ruchu, které zaměstnává zdravotnické pracovníky, rehabilitační personál, pracovníky služeb i administrativní zaměstnance. Také zde se krajská rada zaměřuje především na ochranu pracovních podmínek zaměstnanců, vyjednávání kolektivních smluv, otázky odměňování, bezpečnosti práce a sociálních benefitů.
Legislativní a společenská témata
Krajská rada se aktivně zapojovala do diskusí o připravovaných legislativních změnách.
Pravidelně projednávala důchodovou reformu, konsolidační balíček, novelizace zákoníku práce, změny v systému sociálního zabezpečení, návrhy Národní ekonomické rady vlády a další opatření s dopadem na zaměstnance.
Opakovaně upozorňovala na nedostatečný sociální dialog s vládou a podporovala aktivity odborového svazu i ČMKOS směřující k ochraně zaměstnaneckých práv.
Spolupráce s ČMKOS a tripartitou
Zástupci krajské rady se aktivně účastnili jednání Regionální rady ČMKOS Královéhradeckého kraje a přenášeli informace z jednání tripartity.
Předsedkyně krajské rady Zuzana Netolická byla zvolena místopředsedkyní Regionální rady ČMKOS Královéhradeckého kraje.
Krajská rada se zabývala otázkami regionální zaměstnanosti, školství, dopravní obslužnosti, bytové politiky, energetické krize i dalšími tématy, která mají dopad na zaměstnance zdravotnictví a sociálních služeb.
Rozvoj odborových struktur
Po rozsáhlé obměně krajské rady v roce 2022 bylo nutné stabilizovat její činnost a zajistit kontinuitu práce.
Krajská rada podporovala vznik nových základních organizací, pomáhala organizacím ohroženým zánikem a aktivně pracovala s členskou základnou. Významným krokem by bylo rozšíření krajské rady z pěti na sedm členů, které by umožnilo lepší zastoupení jednotlivých segmentů zdravotnictví a sociálních služeb.
K červnu 2025 působilo v Královéhradeckém kraji 19 základních organizací sdružujících 1198 členů odborového svazu.
Závěr
Krajská rada OSZSP Královéhradeckého kraje v období listopad 2022 až červen 2026 aktivně hájila zájmy zaměstnanců zdravotnictví a sociálních služeb, rozvíjela sociální dialog s vedením kraje, podporovala kolektivní vyjednávání a podílela se na řešení řady pracovněprávních, mzdových i organizačních problémů.
Přes přetrvávající problémy spojené s financováním zdravotnictví a sociálních služeb, nedostatkem personálu, rostoucími náklady a legislativními změnami se podařilo dosáhnout řady konkrétních výsledků ve prospěch zaměstnanců. Krajská rada současně posílila své postavení jako respektovaného partnera kraje, zaměstnavatelů i odborového svazu a vytvořila dobré předpoklady pro další rozvoj odborové činnosti v regionu.
Účast členů krajské rady na jednáních
V období let 2022–2026 se uskutečnilo celkem 25 jednání královéhradecké krajské rady. Průměrná účast členů krajské rady dosáhla 81 %. V průběhu sledovaného období lze pozorovat postupné zvyšování účasti členů na jednáních krajské rady. Zatímco v roce 2023 činila průměrná účast 72 %, v roce 2026 dosáhla již 96 %. Neúčast členů KR na jednání byla zapříčiněna buď nemocí, nebo to neumožnily pracovní povinnosti.
Pravidelná účast členů krajské rady přispívala k zajištění její usnášeníschopnosti a k efektivní koordinaci činnosti odborových svazů v Královéhradeckém kraji.
Zuzana NETOLICKÁ, předsedkyně krajské rady
