Odborový svaz chrání a hájí potřeby všech členů v odvětví zdravotnictví a sociální péče a dovolím si v tomto textu zaměřit pozornost na zaměstnance sociálních služeb. Přivedli mne na to kolegové odboráři ze sociálních služeb při předávání informací, co je se začátkem roku v oblasti sociálních služeb nového. Odpověď zněla: NIC, stále se potýkáme s nedostatkem zaměstnanců, s nízkým ohodnocením za náročnou práci, s nízkou společenskou prestiží profese, s nadměrnou administrativní zátěží, chybí benefity.
A co dál? Odbory opakovaně hledají a navrhují řešení na rozdíl od těch, kteří tento resort řídí a jen tuto skutečnost konstatují. I v programovém prohlášení vlády chybí zmínka o zaměstnancích sociálních služeb a opatření k posílení personální stability.
Téma sociálních služeb je prioritou s ohledem na demografickou křivku, tzv „Husákovy děti“ půjdou v následujících letech do důchodu a bude potřeba více služeb sociální péče. Také dle dat je zdravotní stav občanů České republiky při odchodu do důchodu horší, 30 % populace má v 64 letech čtyři nemoci. S tím souvisí rozšíření kapacit sociálních služeb a dostatek personálu, který zajistí nezbytnou podporu a pomoc potřebným.
V současné době se však v sociálních službách potýkáme s nedostatkem personálu. Stávající zaměstnanci jsou unavení, zvyšuje se počet úrazů na pracovišti, řada zaměstnanců je na dlouhodobé pracovní neschopnosti. Průměrný věk zaměstnanců je vysoký, mladí se do sociálních služeb nehrnou. Málokterý nový zaměstnanec po podpisu pracovní smlouvy v sociálních službách zůstane a praxe ukazuje, že zůstávají ti starší, mladší zřídka. Tato skutečnost odpovídá vysokému průměrnému věku zaměstnanců v sociálních službách. Nepomáhají ani náborové příspěvky vypsané. v některých regionech.
Důsledkem nedostatku zaměstnanců může být zhoršená kvalita poskytované služby a riziková péče. Zaměstnanci pečující o více klientů, než je zvládnutelné, nemusí včas reagovat na vzniklou akutní situaci. Případně může dojít k zanedbání péče, ač neúmyslně. Péči také ovlivňuje nadměrná administrativní zátěž, která dle propočtů může tvořit až 45 % pracovní doby, jde o čas na úkor přímé péče o klienta.
Z uvedeného vyplývá, že je to právě zaměstnanec sociálních služeb, kterého je potřeba podpořit, aby byly sociální služby dostupné a v náležité kvalitě. A právě Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR je ten, kdo tuto aktuální situaci vnímá.
Snahou odborového svazu je zajistit zaměstnancům sociálních služeb důstojné pracovní podmínky, požaduje pravidelnou valorizaci platů, návrat FKSP na úroveň 2 %, navýšení počtu platových stupňů s ohledem na délku odpracovaných let. Požaduje také dostatečné zafinancování sociálních služeb, protože stávající dotační systém je dlouhodobě neudržitelný. Navrhuje umožnit dřívější odchod do důchodu u pracovníků v sociálních službách a nelékařských profesí s příplatkem za neuropsychickou zátěž a směnný provoz. Podporuje projekty na zlepšení pracovních podmínek, na prevenci vyhoření.
Odborový svaz se snaží řešit situaci v sociálních službách na základě podnětů z praxe získaných prostřednictvím dotazníkového šetření, které rozesílá 1x za rok. Cílem je zjistit stav odměňování v sociálních službách a pracovní podmínky. Získané informace jsou následně využity při jednáních na všech úrovních.
Odborový svaz usiluje konkrétními kroky o stabilizaci personálu nejen přiblížením platů na úroveň průměrné mzdy v národním hospodářství, ale i zavedením benefitů a změnou stávajícího nefunkčního dotačního systému. Tyto požadavky projednává s ministrem práce a sociálních věcí, s ministrem financí i s vládou s cílem zajistit dostupnost a kvalitu sociálních služeb.
Jedno z posledních jednání se konalo 10. února, když byl ministr Aleš Juchelka hostem jednání výkonné rady odborového svazu. Z diskuse vyplynulo, že ministr vnímá aktuální situaci v oblasti sociálních služeb. Přednesl naplánované změny, záleží však na tom, jakým způsobem budou realizovány. K navrhovaným změnám patří například novela „těžkopádného“ zákona o sociálně-zdravotním pomezí, novela v plném rozsahu zákona o sociálních službách, transparentnost financování, postupné spojení tabulky přílohy č. 1 a tabulky přílohy č. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v horizontu čtyř let a přidání 13. platového stupně. Zmínil se o evropských financích na výstavbu nových kapacit a o využití asistivních technologií a umělé inteligence v péči o klienty.
Ministr dal příslib, že zástupci odborů budou nominováni do pracovních skupin k novele zákona o sociálních službách i při zrodu profesního zákona o sociálních pracovnících. Je to další z cest, jak dát vědět o úskalích v poskytování sociálních služeb a o pracovním postavení zaměstnanců v této oblasti.
Věřím, že díky úsilí odborového svazu i práce zaměstnance sociálních služeb bude náležitě ohodnocena a ten, kdo dnes pečuje o jiné, si v budoucnu bude moci dovolit využívat a zaplatit sociální služby, bude-li je potřebovat.
Mgr. Marcela HOLČÁKOVÁ, členka výkonné rady OS za Zlínský kraj
Mgr. Marcela Holčáková – vizitka
Jsem zaměstnancem Sociálních služeb Vsetín, příspěvkové organizace, od roku 1990 a v současné době pracuji jako sociální pracovnice v Domově se zvláštním režimem Pržno. Od téhož data jsem členkou základní odborové organizace a léta pracuji v jejím výboru jako místopředsedkyně. V průběhu let jsem byla zvolena do orgánů OSZSP ČR. V současné době jsem předsedkyní krajské rady, garantkou sekce sociál OS a od roku 2014 členkou výkonné rady OS za Zlínský kraj. Odborovou práci dále prosazuji jako členka RROS ČMKOS Zlínského kraje a stálé delegace tripartity Zlínského kraje, účastním se jednání Výboru sociálního Zastupitelstva Zlínského kraje, zastupuji odborový svaz v odborných pracovních skupinách Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve volném čase se věnuji cyklistice, lyžování, cestování a roli babičky.
