Na Magistrátu hlavního města Prahy se v pondělí 1. prosince uskutečnil již 12. ročník mezinárodní odborné konference zaměřené na biografickou péči o seniory a mapování kvality bio péče. Setkání se stalo nejen platformou pro odborné sdílení, ale také místem, kde zazněla slova uznání všem, kdo každodenně pečují o seniory v sociálních službách.
Úvodního slova se ujala PhDr. Eva Procházková, Ph.D., ředitelka Erwin Böhm Institutu a Vzdělávacího a výzkumného ústavu biografické péče o seniory z. ú., která přivítala účastníky a zdůraznila důležitost biografie seniora pro poskytování kvalitní péče. Její vystoupení uvedlo hlavní téma – porozumění životním příběhům jako nástroj lidské, citlivé a účinné péče.
Následně promluvily představitelky města i odborných institucí.
Náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociální, bydlení a zdravotnictví Ing. Alexandra Udženija poděkovala všem pečujícím za jejich práci.
Ředitelka odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví a hlavní sestra ČR Mgr. Alice Strnadová zdůraznila nutnost péče o sebe sama – zejména u lidí, kteří pečují o druhé.
Prezidentka Spolku vysokoškolsky vzdělaných sester PhDr. Mgr. Pavla Kudlová, PhD., MBA, připomněla význam lidskosti v péči a opřela se o demografické souvislosti.
O vystoupení byla požádána také předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Bc. Dagmar Žitníková, která nejen ocenila práci zaměstnanců v sociálních službách, ale připomněla i hledisko potřebného finančního ohodnocení.
Poslankyně Ivana Mádlová (ANO) poděkovala paní Procházkové za rozvoj koncepce biografické péče a zdůraznila, že „respekt, láska a úcta jsou základním kamenem práce se seniory“.
PhDr. Eva Procházková zdůraznila, že vysoký věk je vepsán do tváře každého člověka a že biografická péče pomáhá porozumět tomu, co senioři prožili, co je ovlivnilo a jaké situace mohou být i v péči citlivé. A právě biografická péče přináší vzájemné porozumění mezi seniorem a pečujícím. V péči o osoby s demencí je nezbytné zahrnout biografii do individuálních plánů péče.
Velký prostor byl věnován také zátěži pečujících, zejména těch neformálních. Zdůrazněno bylo, že prevence syndromu vyhoření je nezbytná – nejen z lidských, ale i ekonomických důvodů. V Evropě jsou náklady spojené s nemocenskými dávkami syndromu vyhoření odhadovány až na 20 miliard eur ročně.
Druhou část konference vedl ředitel rakouského domova seniorů Paulus Gschwandtl, který dlouhodobě spolupracoval s Erwinem Böhmem, tvůrcem psychobiografického modelu péče. Základní myšlenky jeho přednášky se nesly v duchu, že klient musí mít pocit, že je chápan a přijímán takový, jaký je. Domov není budova – domov je vztah, hlas, atmosféra, vůně, jídlo, vzpomínky. Je nutné respektovat potřebu lidí „jít domů“ či touhu po původním životním prostoru. Stabilizace psychiky často přichází skrze vzpomínky na první čtvrtstoletí života – písničky, pořekadla, rodinné příběhy. Vztah je základem péče: „Když nebudu umět navázat vztah, nebude fungovat ani biografická péče.“ Tolerance je klíčem – k seniorovi i k sobě samému.
Gschwandtl představil své zařízení s denním stacionářem a bezbariérovými byty. Zdůraznil, že každý zaměstnanec, i uklízečka, je součástí kvality péče.
Na závěr dopoledního bloku byly slavnostně předány certifikace Biografické péče o seniory jednotlivým zařízením a Cena za inovaci v biografické péči, která byla udělena studentkám jednotlivých škol za jejich závěrečné práce.
Odpoledne následoval blok dalších přednášek ze zkušeností z České republiky s biografickou péčí.
Konference potvrdila, že biografická péče není pouze metoda, ale filozofie a přístup založený na hlubokém respektu k seniorovi, k pečujícím a k životnímu příběhu, který utvářel člověka celý život. Péče o seniory tak získává rozměr, který přesahuje běžné standardy – stává se cestou k důstojnému stáří a posiluje profesní hrdost všech pečujících.
Velké poděkování patří paní PhDr. Evě Procházkové, Ph.D., za její neúnavnou činnost v prosazování a šíření biografické péče o seniory. Budeme se těšit na další konferenci, která se uskuteční 7. 12. 2026.
Biografie a biografická péče
Biografie je diagnostickým i terapeutickým nástrojem – vzpomínky umožňují pracovat s emocemi, traumaty i radostmi. Vzpomínky fungují „jako puzzle“ – pomáhají skládat identitu člověka, jeho psychickou i spirituální rovnováhu. Je nezbytné vzdělávat mladou generaci a začlenit biografii do vzdělávacích osnov.
Biografická péče dnes disponuje skórovacími metodami, které pomáhají objektivně posoudit soběstačnost seniora, potřebu podpory, zátěž pečujících a efektivitu poskytované péče. Bylo zavedeno i tzv. rychlé skóre, které mapuje mobilitu, orientaci či schopnost komunikace pomocí barevného semaforu.
Foto autorka a pořadatel akce
