Přístup zaměstnavatelů ke kolektivnímu vyjednávání, procesu vedoucímu k uzavření kolektivní smlouvy, která má zajišťovat sociální smír, bývá někdy velmi inovativní a tvůrčí. Někteří ani netuší, že jde o proces relativně striktně upravený zákonem.
1. Příklad z praxe:
Odborová organizace předala zaměstnavateli písemný návrh kolektivní smlouvy v říjnu. Zaměstnavatel na konec listopadu svolal jednání za účasti zástupců všech odborových organizací, které u něho působí. Toto jednání uvedl slovy: „Vítám vás na první schůzce kolektivního vyjednávání, které dnes zahajujeme.“
Co k tomu zákon?
Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně.
Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.
2. Příklad z praxe:
Zaměstnavatelem bylo svoláno jednání, které zahájil takto: „Začínáme nové kolo kolektivního vyjednávání, které nebude jednoduché … velkým přínosem by bylo společné vyjádření, jakými zásadami a principy se chceme v rámci kolektivního vyjednávání řídit, tzn. zda-li je shoda v zásadních principech. Z tohoto důvodu byl vypracován dokument Deklarace zásad a společných cílů kolektivního vyjednávání pro rok 2018.“
Co k tomu zákon?
Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze smluvních stran druhé smluvní straně.
Smluvní strana je povinna na návrh písemně odpovědět bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů, není-li dohodnuta jiná doba, a vyjádřit se k těm návrhům, které nepřijala.
Smluvní strany jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost, pokud nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy.
3. Příklad z praxe:
Na úvod prvního jednání v rámci kolektivního vyjednávání ředitel uvedl, že se již kolektivně vyjednává, protože probíhají individuální schůzky, kde je mnohé projednáváno…
Co k tomu zákon?
Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.
Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi; odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak.